11 Co 508/2024-155 — Městský soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku 15 000 Kč se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení (výrok I.); ohledně částky 235 000 Kč se specifikovaným zákonným úrokem žalobu zamítl (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 40 134 Kč (výrok III.).2. Soud prvního stupně (dále též „soud“) takto, v pořadí druhým rozsudkem (viz odstavec 16.), rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v uvedení nesprávného údaje v rejstříku trestů.3. Soud vyšel ze zjištění, že žalobce (dne 30. 9. 2023) u žalované předběžně uplatnil svůj nárok; žalovaná konstatovala, že v postupu Okresního soudu v , adresa, lze shledat nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. spočívající v chybném zápisu trestu do rejstříku trestů; za tento nesprávný úřední postup se žalovaná omluvila. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že rozsudkem Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 11. 10. 2010, byl žalobce odsouzen za trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1) písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., do rejstříku trestů však bylo toto odsouzení zapsáno jako odsouzení dle § 205 odst. 1) písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., přičemž toto ustanovení obsahovalo skutkovou podstatu šíření pornografie vůči dítěti. Z přípisu , orgán, ze dne 24. 1. 2023 (čj. , číslo, ) měl soud za prokázané, že k žádosti žalované byli vyslechnuti k postoji žalobce a spoluobviněných vězni , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Z jejich vyjádření měl soud za prokázané, že uvedení obecně věděli o záměně v opisu v evidenci rejstříku trestů, a že z toho žalobce „byl špatný“, nicméně jak vězni, tak vychovatelé, pomáhali žalobci věc řešit; bylo řečeno, aby se o tom nemluvilo, což všichni respektovali, takže s tím žádný problém neměl. Uvedenou informaci nicméně sděloval ostatním spoluvězňům sám žalobce.4. Soud provedl dokazování též výslechem žalobce, jeho zdravotnickou dokumentací a dalšími listinnými důkazy, z nichž (vedle jiného) zjistil, že dne 24. 6. 2022 byl chybný záznam v evidenci rejstříku trestů opraven. Z výslechu žalobce soud (vedle jiného) zjistil, že o nesprávném zápisu v rejstříku trestů se žalobce dozvěděl od pracovníků věznice (psychologa a vychovatele); když jim řekl, že jde o zápis chybný, nevěřili mu, ale poradili, aby napsal na soud dopis a požádal o opravu, což následně učinil; cca po 1 měsíci mu byl doručen omluvný dopis s tím, že v rejstříku trestů byl údaj opraven. V mezidobí nebyl žalobce přeřazen na jiné oddělení, nebyl ze strany příslušníků vězeňské služby či spoluvězňů nijak konfrontován či fyzicky napaden, měl však prvotní šok z této informace a začal se bát možných následků ve vnímání jeho okolím jako subjektu spojeného s pedofilií. Začalo mu být fyzicky špatně, pociťoval tlak na hrudi a další obtíže, vyhledal lékaře, byla mu předepsána antidepresiva a doporučena návštěva psychiatra, na kterou se objednal, ale čekací doba byla cca 8 měsíců, proto byl psychiatrem vyšetřen až po této čekací době. Ze zdravotní dokumentace žalobce soud (vedle jiného) zjistil, že při lékařském vyšetření dne 9. 6. 2022 byla shledána reakce na těžký stres a doporučeno vyšetření psychiatrem.5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 1 odst. 1, § 5 a § 15 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. (dále též „zákon o rejstříku trestů“) a § 1, § 5 písm. a), b) a § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále též „OdpŠk“). Soud shledal existenci nesprávného úředního postupu žalované spočívajícího v nesprávném postupu Okresního soudu v , adresa, , který nesprávně splnil povinnost vyplývající ze zákona o rejstříku trestů, když nesprávně uvedl číslo zákona, dle kterého byl žalobce (ve věci sp. zn. , spisová značka, ) odsouzen. Dále soud prvního stupně (s poukazem na rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 21. 2. 2024, č. j. , spisová značka, , dále též „usnesení odvolacího soudu z 21. 2. 2024“), setrval na závěru, který učinil již v prvním rozsudku (s tím, že tento závěr shledal odvolací soud správným), tj. na závěru, že rozšířila-li se mezi vězni informace o tom, že žalobce je odsouzený pedofil, v důsledku jednání samotného žalobce, který se svěřil spoluvězni (resp. spoluvězňům „na cele“) o chybném zápisu v rejstříku trestů, není újma, která žalobci měla vzniknout tím, že na něj ostatní vězni (či zaměstnanci věznice) nahlíželi jako na pedofila, přičitatelná žalované. Soud uvedl, že odškodňuje prvotní zásah způsobený prvotním zjištěním o mylném zápisu ze strany žalobce, se kterým se pojily prvotní pocity bezmoci, stresu apod., které vyvolaly v žalobci otázky, kdo další se mohl o zápisu v rejstříku trestů dozvědět, jak se k němu budou chovat orgány vězeňské služby, případně rodina či, v prvotní fázi, spoluvězni. Tento prvotní zásah je však časově omezen opravou zápisu v rejstříku trestů. Po tomto okamžiku žalobce mohl již jednoduše prokázat uvedený omyl jak vězeňské službě, tak spoluvězňům či rodině.6. Dále soud uvedl, že prvotní šok (z informace o chybném zápisu v rejstříku trestů) se následně projevil v psychické a fyzické sféře žalobce, soud však odškodňuje nikoliv zásah do zdravotní sféry žalobce ve formě poškození zdraví, ale náhradu nemajetkové újmy. Prvotní šok byl dán oznámením o mylném zápisu do rejstříku trestů; žalobce, který pocítil tlak na hrudi, vyhledal lékařskou pomoc a byla mu předepsána antidepresiva. Antidepresiva jsou sice žalobci předepisována doposud, nicméně nesprávným úředním postupem byl mylný zápis, který byl napraven zhruba po jednom měsíci (od okamžiku, kdy se žalobce o mylném zápisu dozvěděl) opravou údajů v rejstříku trestů a omluvným dopisem. Žalobce disponoval omluvným dopisem, disponoval i opisem z rejstříku trestů, kde bylo najisto postaveno, že žalobce nepáchal žádnou trestnou činnost spojenou s dětskou pornografií, a žalobce tak měl k dispozici prostředky, kterými mohl jak spoluvězňům, tak i ostatním (rodině, dozorcům, i okolnímu světu), v případě, že by se eventuálně dozvěděli o mylném zápisu, jim případné mylné domněnky vyvrátit. Následně soud uzavřel, že předmětem řízení není odškodnění za škody na zdraví, bolestné ani ztížení společenského uplatnění; odškodňována je nemajetková újma ve smyslu zákona č. 82/98 Sb.; přiznanou částkou soud odškodňuje pouze prvotní šok žalobce, jeho trvání a obtíže s ním spojené, a to zejména do okamžiku výmazu mylného zápisu, když od tohoto okamžiku již žalobce měl k dispozici důkaz o pochybení státu. Při neexistenci srovnávající judikatury dospěl k částce 15 000 Kč, když se nejedná o částku jakkoli bagatelní, která je způsobilá vzniklou nemajetkovou újmu reparovat. Částkou 250 000 Kč, kterou požaduje žalobce, jsou odškodňovány zásahy do nemajetkové sféry buď za řízení trvající desetiletí, nebo zásahy způsobené nezákonnými trestními stíháními s naprosto fatálními zásahy do nemajetkové sféry poškozených.7. Žalobce ve včasném odvolání namítal, že jeho psychické problémy byly velmi závažné a trvají dodnes; zdůraznil, že před rokem 2022 nikdy nenavštěvoval psychiatra, nebyla mu diagnostikována žádná nemoc a nebyl v tomto směru nijak medikován, veškeré psychické problémy vznikly až poté, kdy se dozvěděl o nesprávném zápisu v rejstříku trestů. Dále uvedl, že projednávanou věc lze porovnat s výší odškodnění, která by byla poskytnuta podle tzv. Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, kdy by jen za bolestné žalobci náleželo 45 407 Kč. Proto žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit též zbytek žalobou požadovaného odškodnění s příslušenstvím a náklady řízení.8. Žalovaná ve včasném odvolání namítala, že z lékařské zprávy ze dne 9. 6. 2022 se podává pouze to, že žalobci byla doporučena psychiatrická ambulance a žalobci byla diagnostikována porucha F 439, tj. akutní reakce na stres, antidepresiva mu však ten den předepsána nebyla. Lékařská zpráva ze dne 24. 4. 2023 byla vyhotovena už v okamžiku, kdy byl žalobce přemístěn z Věznice , adresa, (kde informaci ohledně mylného zápisu v RT roznesl mezi ostatní odsouzené) do Věznice , adresa, . Skutečnost, že touto lékařskou zprávou byla diagnostikována neurčená porucha osobnosti a chování (F 69) a porucha přizpůsobení (F43.2) žalovaná nezpochybňuje, avšak přímo z lékařské zprávy vyplývá přetržení příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a tvrzenými zásahy ve zdravotní sféře. Z této lékařské zprávy se dle jejího obsahu, který žalovaná částečně citovala, podává, že výše uvedené diagnózy mají příčinu v tom, že žalobce sám rozšířil informaci mezi odsouzené ve Věznici , adresa, a po přemístění do nové organizační jednotky měl obavy, že se informace opět rozšíří, neboť společně s ním byla přemístěna osoba, která byla žalobcem o mylném zápisu obeznámena. Žalovaná má za to, že nebylo prokázáno, že by žalobcem tvrzená újma vznikla v příčinné souvis