12 Co 9/2025-303 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně řízení co do částky 21 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z této částky od 9. 7. 2020 do zaplacení zastavil (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 21 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% p.a. od 9. 7. 2020 do zaplacení (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), uložil žalobkyni povinnost uhradit České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 náklady řízení ve výši 25 669,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a vrátil žalované se po právní moci rozsudku část složené zálohy ve výši 24 330,50 Kč (výrok V.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně původně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 43 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 9. 7. 2020 došlo v obci , adresa, k dopravní nehodě, když do vozidla žalobkyně nabourala řidička , jméno FO, vozidlem , název, , RZ , SPZ, , a majitelkou vozu je paní , jméno FO, . Vozidlo bylo pojištěno u žalované. S p. , jméno FO, byl sepsán záznam o dopravní nehodě a vyfocen střet vozidel a jejich poškození. Následně byla celá událost nahlášená žalované, která ji vedla pod škodnou událostí č. , číslo, a provedla prohlídku vozidla a sepsala zápis o poškození s tím, že udělá druhou „doprohlídku“ ohledně světel, které se hýbaly. Po asi deseti dnech vyplatila žalovaná pojistné plnění za přední nárazník. Po demontáži přední části vozidla bylo zjištěno, že oba přední světlomety jsou poškozené, což také nafotila technička žalované paní , jméno FO, a následně na světla vyryla hřebíkem značku „N“, čímž světla znehodnotila. Žalovaná následně začala věc šetřit s tím, že vinila syna žalobkyně, že se dopravní nehoda nestala tak, jak je popisována a odmítla vyplatit peníze za světlomety a žádala po žalobkyni vyplacené pojistné plnění s tím, že díly byly již poškozené a světla bylo možné opravit předtím, než došlo k vyrytí písmene „N“. Nehodový děj se stal tak, jak je uvedeno v zápise o dopravní nehodě.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že dne 13. 7. 2020 byla provedena prohlídka poškozeného vozidla za přítomnosti syna žalobkyně, kdy v zápise ze stejného data zaevidovala tvrzené poškození vozidla žalobkyně, která byla údajně vzniknout při dotčené škodní události. Na základě nahlášených poškození vozidla žalobkyně , název, pak žalovaná primárně přistoupila k výpočtu nákladů na opravu poškozeného vozidla, přičemž následně žalobkyni informovala dopisem ze dne 15. 7. 2020, že v rámci likvidace naznačené škodní události dospěla k závěru, že se jedná o škodu parciální, tedy že vozidlo bylo opravitelné a nejde o škodu totální. Pojistné plnění bylo žalovanou stanoveno rozpočtem nákladů na opravu poškozeného vozidla podle ceníků a norem výrobce v celkové výši 13 463 Kč včetně DPH. Žalovaná dále uhradila žalobkyni náklady ve výši 2 541 Kč za zapůjčení náhradního vozidla , název, , RZ , SPZ, od 23. 7. 2020 do 26. 7. 2020. Žalovaná následně po výplatě uvedených plnění (13 463 K4 a 2 541 Kč) provedla dne 20. 7. 2020 ve věci následné šetření včetně další prohlídky poškozeného vozidla. Téhož dne byla pořízena fotodokumentace. Žalovaná poté dospěla k závěru, že porovnáním jednotlivých poškození vozidla žalobkyně, které měly údajně souviset s popsaným nehodovým dějem, bylo zjištěno, že poškození nesouvisejí s tvrzenou škodní událostí a byla způsobena již v minulosti. Přední nárazník byl poškozen před předmětnou událostí. Předchozí poškození znehodnocovalo skutečný stav nárazníku bezprostředně před vznikem škodní události a poškozený nárazník měl nulovou hodnotu, proto dle žalované nevznikl nárok na náhradu škody. Žalovaná tak písemně požádala o vrácení již vyplaceného pojistného plnění. Jelikož byly světlomety označeny jako technicky nezpůsobilé a rozsah jejich poškození dosahoval takové míry, že jej nešlo odstranit naturální restitucí, nedošlo jednáním paní , jméno FO, (označením písmene N) ke znehodnocení světlometů.4. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 21 500 Kč s příslušenstvím a proto soud I. stupně podle ust. § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, řízení v této části zastavil (výrok I. napadeného rozhodnutí).5. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu (velmi podrobně uvedeného v bodě 5.-21. napadeného rozhodnutí), že žalobkyně byla v předmětném období vlastníkem motorového vozidla , název, , reg. zn. , SPZ, (dále jen: „předmětné vozidlo“). Dne 9. 7. 2020 došlo k poškození předmětného vozidla vozidlem , název, . Viníkem dopravní nehody byla , jméno FO, , která měla uzavřenou pojistnou smlouvu se žalovanou č. , číslo, . Pojistná událost byla uplatněna u žalované, která na základě výpočtu systému , název, vyplatila žalobkyni částku ve výši 13 463 Kč (dne 16. 7. 2020). Součástí kalkulace systému , název, nebyla náhrada za výměnu světlometů. Jak vyplynulo ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, ze dne 28. 5. 2024, v pravé přední polovině předmětného vozidla mohlo dojít vlivem působení síly od koule tažného zařízení ve směru šikmo svislém k propružení nárazníku, prasklině pod světlometem a působením plastového krytu na spodní část pravého světlometu, což mohlo mít za následek poškození držáků pravého předního světlometu. Znalec tak shledal za možné poškození pravého předního světlometu a dále stanovil náklady na uvedení předmětného vozidla do stavu před poškozením při použití nových dílů na částku 40 800 Kč (včetně DPH).6. Soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně uplatnila náhradu za opravu (výměnu) jednoho světlometu. Je-li za škodu považována újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a její výše je dána rozdílem mezi majetkovým stavem poškozeného před a po poškození, musí i rozsah náhrady škody zohlednit výši všech nutných prostředků, které byl poškozený nucen vynaložit k obnovení původního majetkového stavu, v daném případě k opravě vozidla tak, aby bylo z technického hlediska stejně provozuschopné jako před škodnou událostí. Pokud obnovení původního majetkového stavu není možné jinak než za použití nových náhradních dílů, oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nelze přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného a neodůvodněně jej znevýhodňovat oproti škůdci. Nelze tak po žalobkyni požadovat, aby v rámci zachování stávající hodnoty předmětného vozidla hledala náhradní díly, které svým opotřebením odpovídají stáří vozu. Při stanovení výše nákladů na opravu předmětného vozidla je třeba vycházet ze znalcem , jméno FO, stanovené částky 40 800 Kč. Po odečtení žalobkyni vyplacené částky ve výši 13 463 Kč zůstává neuhrazená část nákladů na opravu vozidla ve výši 27 337 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatňuje částku nižší, tj. částku ve výši 21 500 Kč, soud I. stupně žalobě v tomto rozsahu vyhověl. O úroku z prodlení rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná byla v prodlení ode dne uplatnění nároku na pojistné plnění (ode dne 9. 7. 2020).7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta první před středníkem, když neshledal důvod pro její prodloužení.8. Výrok III. o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 2 o. s. ř. a výrok IV. o nákladech řízení, které platil stát, pak ust. § 148 odst. 1 o.s.ř.9. Proti tomuto rozhodnutí proti vyhovujícímu výroku II. a závislým výrokům III. a IV. podala včasné odvolání žalovaná, které odůvodnila tak, že se se skutkovým i právním závěrem prvoinstančního soudu neztotožnila, přičemž je toho názoru, že prvoinstanční soud co do nároku žalobkyně nedostatečně zjistila skutkový stav, přičemž na základě provedeného dokazování dospěl k nesprávnému skutkovému i právnímu závěru. Rozhodnutí prvoinstančního soudu rovněž spočívá na nesprávném právním posouzení. Základ nároku přiznaný výrokem napadeného rozsudku není dán, přičemž nesprávně byla zjištěna i jeho výše.10. Na podkladě nahlášených poškození vozidla žalobkyně pak žalovaná primárně přistoupila k výpočtu nákladů na opravu poškozeného vozidla podle kalkulačního systému , název, . Žalovaná následně žalobkyni informovala dopisem ze dne 15. 7. 2020, že v rámci likvidace naznačené škodní události dopěla závěru, že se jedná o škodu parciální, tedy že vozidlo bylo opravitelné a nejedná se tudíž o škodu totální. Pojistné plnění bylo žalovanou stanoveno rozpočtem nákladů na opravu poškozeného vozidla dle ceníků a norem výrobce v celkové výši 13 463 Kč včetně DPH. Žalovaná po výplatě výše uvedených plnění provedla dodatečné šetření nahlášené škodní události ze strany žalované ohledně určení oprávněnosti uplatněného nároku, rozsahu poškození vozidla žalobkyně a ověření uvedeného nehodového děje a uzavřela, že porovnáním jednotlivých poškození vozidla žalobkyně, které měly údajně souviset s popsaným nehodovým dějem bylo zjištěn