14 Co 15/2025-201 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 40 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 160 000 Kč od 2. 5. 2022 do 10. 8. 2022 a s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 000 Kč od 11. 8. 2022 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrokem II zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 011 084 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 2. 5. 2022 do zaplacení, výrokem III rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, výrokem IV žalobkyni uložil povinnost nahradit náklady státu České republice Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 v rozsahu 50 % ve výši, která bude uvedena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, výrokem V žalované uložil povinnost nahradit náklady státu České republice Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 v rozsahu 50 % ve výši, která bude uvedena v samostatném usnesení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala náhrady nemajetkové újmy jednak ve výši 171 084 Kč s příslušenstvím za tvrzené nepřiměřeně dlouze vedené trestní řízení probíhající u Krajského soudu v , adresa, (dále jen „krajský soud“) pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen „namítané řízení“) a jednak ve výši 1 880 000 Kč s příslušenstvím za toto nezákonné trestní stíhání.3. Žalobkyně popsala průběh namítaného řízení trvajícího 4 a půl roku, zdůraznila, že obžaloby byla zproštěna, a vylíčila dopady trestního stíhání do jejího života, a to do pracovního života, jejích majetkových poměrů, její cti a pověsti, její odborové činnosti, do rodinného a sociálního života, poukázala na medializaci celého případu.4. Žalovaná žalobkyni odškodnila, pokud jde o nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním částkou 120 000 Kč, kterou měla za přiměřenou. Pokud jde o žalobkyní uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené tvrzeným nepřiměřeně dlouze vedeným namítaným řízením, neshledala existenci odpovědnostního titulu.5. Soud I. stupně v první řadě shledal splnění podmínky pro soudní uplatnění nároku ve smyslu § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“), neboť mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně dne 1.11.2021 u žalované předběžně své nároky uplatnila, žalovaná její žádost vypořádala stanoviskem ze dne 9.8.2022 tak, že žalobkyni poskytla na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním 120 000 Kč, které jí dne 10.8.2022 vyplatila.6. Soud I. stupně dále v napadeném rozsudku popsal, a to v bodě 8 odůvodnění, průběh namítaného řízení. Na tato skutková zjištění soudu I. stupně odvolací soud pro stručnost odkazuje a toliko zdůrazňuje, že dnem 31. 10. 2016 je datováno usnesení o zahájení trestního stíhání mimo jiné i zde žalobkyně ze zločinu legalizace výnosu z trestné činnosti, které jí bylo doručeno 31. 10. 2016. Dne 7. 7. 2017 byla krajskému soudu doručena obžaloba, hlavní líčení probíhala ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, . Rozsudkem vyhlášeným dne , datum, byla zde žalobkyně zproštěna obžaloby. K odvolání státního zástupce byl rozsudkem Vrchního sodu v , místo, ze dne 12. 2. 2019 zrušen výrok rozsudku krajského soudu ohledně zproštění obžaloby zde žalobkyně, jelikož krajský soud nepostupoval dle § 2 odst. 6 tr. ř. a nevypořádal se se všemi okolnostmi důležitými pro rozhodnutí. Krajský soud na hlavním líčení konaném , datum, vyhlásil rozsudek, kterým zde žalobkyni opětovně zprostil obžaloby, odvolání státního zástupce bylo zamítnuto usnesením Vrchního soudu v , místo, ze dne 3. 5. 2021, které téhož dne nabylo právní moci.7. Usnesením ze dne 31. 10. 2016 bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zák., žalobkyně byla ke dni 3. 5. 2021 pravomocně zproštěna obžaloby, a to částečně podle § 226 písm. a) a částečně podle § 226 písm. b) tr. ř.8. Žalobkyně byla rozhodnutím ze dne 24. 11. 2016 dle § 48 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“), ode dne 25. 11. 2016 zproštěna výkonu služby, pokud jde o její služební poměr a zařazení na služební místo , funkce, v , správní orgán 2, v , adresa, , s odkazem na to, že dne 24. 11. 2016 bylo , správní orgán 2, doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání zde žalobkyně.9. Žalobkyně se účastnila jako jediný uchazeč výběrového řízení na služební místo Vedoucí oddělení zprostředkování, evidence a podpor v nezaměstnanosti a byla pozvána k pohovoru, který se uskutečnil dne 2. 6. 2017, a byla vybrána jako nejvhodnější uchazeč dle § 28 odst. 3 zákona o státní službě.10. Na členské schůzi , orgán, , adresa, konané 22. 6. 2018 byla zde žalobkyně odvolána z funkce jejího předsedy pro dlouhodobou nepřítomnost.11. Smlouvou ze dne 3. 6. 2019 žalobkyně převedla svůj podíl v , právnická osoba, na , jméno FO, za částku 1 900 000 Kč.12. V bodech 13 – 16 odůvodnění soud I. stupně dále vyložil, jaká skutková zjištění učinil z výpovědi žalobkyně, svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, .13. Soud I. stupně dále zjistil, že , veřejnoprávní instituce, a , právnická osoba, zpracovaly reportáže, v nichž informovaly o trestním stíhání zde žalobkyně, v obou reportážích byl vidět obličej žalobkyně, reportér jedné reportáže žalobkyni kladl dotazy.14. V denících a serverech , název, , , název, , , název, , , název, a , název, byly publikovány reportáže o trestním řízení, v jehož rámci byla stíhána i zde žalobkyně pod titulky poukazujícími na to, že drogy byly vařeny v „obchoďáku“, následně vyváženy do , místo, , v článcích bylo zmíněno, že pan , jméno FO, uvedl, že žalobkyně coby jeho milenka o jeho „podnikání“ nevěděla, že s ním několikrát absolvovala cestu do , místo, , a dále že žalobkyně byla zproštěna obžaloby. K jednomu článku byla připojena i fotografie, na nichž byla žalobkyně z profilu zachycena.15. Na zjištěný skutkový stav soud I. stupně aplikoval § 1, § 5, § 7, § 8 odst. 1, § 13 odst. 1, § 15 odst. 2, § 31a zákona č. 82/1998 Sb.16. Pokud jde o žalobkyní uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, shledal soud I. stupně existenci odpovědnostního titulu. Poukázal na to, že nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, se posuzuje podle § 5 písm. a), § 7 a § 8 zákona č. 82/1998 Sb. jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 1 Cz 6/90, či ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). Nezákonným rozhodnutím v této souvislosti shledal usnesení ze dne 30. 10. 2016 (správně 31. 10. 2016 – poznámka odvolacího soudu), neboť žalobkyně byla rozhodnutím Vrchního soudu v , místo, ze dne 3. 5. 2021, č. j. , spisová značka, , ke dni 3. 5. 2021 pravomocně zproštěna obžaloby, částečně dle § 226 písm. a) tr. ř., částečně dle § 226 písm. b) tr. ř. Existenci zavinění žalobkyně na trestním stíhání ve smyslu § 12 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. neshledal a žalovaná je ani netvrdila.17. Dále soud I. stupně vycházel z toho, že újma z důvodu trestního stíhání musí být prokázána (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2555/2010, či ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). Pro stanovení formy a výše zadostiučinění pak postupoval ve smyslu závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4818/2015).18. V této souvislosti pak uvedl, že pokud jde o povahu trestní věci, byla žalobkyně v rámci drogové kauzy stíhána pro trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zák. a byla ohrožena trestem odnětí svobody až ve výši 6 let. Jednalo se svojí povahou o závažnou trestnou činnost, která zpravidla působí negativní společenské odsouzení stíhaného, i když na druhou stranu nikoliv tak zásadní jako např. násilná trestná činnost.19. Samotné trestní stíhání pak trvalo přibližně 4 roky a 6 měsíců. Ve vztahu k hodnocení tohoto kritéria soud I. stupně připomenul, že domáhá-li se žalobkyně současně zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky namítaného řízení a z titulu nezákonného trestního stíhání, nemá soud při posuzování nároku z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání přihlížet a hodnotit délku samotného trestního stíhání, neboť by tím došlo k duplicitnímu posouzení, a tudíž i odškodnění za totéž (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011).20. Soud I. stupně však namítané řízení neshledal nepřiměřeně dlouhým, za něž by žalobkyni náleželo odškodnění, a proto zde př