14 Co 264/2025-110 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem ve znění doplňujícího rozsudku soud I. stupně žalované uložil povinnost hradit žalobkyni výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci předcházejícího měsíci, na který se výživné hradí, a to počínaje dnem 25. 7. 2024 (výrok I), dlužné výživné za období od 25. 7. 2024 do 30. 4. 2025 ve výši 23 065 Kč žalované uložil zaplatit žalobkyni prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 4 613 Kč splatných pod ztrátou výhody splátek společně se splátkami běžného výživného, a to počínaje právní mocí tohoto rozsudku (výrok II), žalobu zamítl v části, jíž se žalobkyně domáhala, aby žalované byla stanovena povinnost hradit žalobkyni výživné ve výši 15 000 Kč měsíčně od října 2023 do 24. 7. 2024, dále v části, jíž se žalobkyně domáhala, aby žalované byla stanovena povinnost hradit žalobkyni výživné ve výši 12 500 Kč měsíčně od 25. 7. 2024 a dále aby byla žalované stanovena povinnost uhradit žalobkyni částku 13 000 Kč na nákup skládacího ultra lehkého venkovního chodítka, které projede uličkou uvnitř městské hromadné dopravy (výrok III), a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě doručené mu 25. 7. 2024, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované – její dceři byla uložena povinnost hradit jí výživné ve výši 15 000 Kč měsíčně počínaje říjnem 2023 a povinnost uhradit jí částku 13 000 Kč na nákup skládacího ultra lehkého venkovního chodítka, které projede uličkou uvnitř městské hromadné dopravy, to vše do doby, než žalovaná žalobkyni zajistí byt dle dohody se zápisem v katastru doživotního práva užívání.3. Žalobkyně tvrdila, že 21. 2. 2022 utrpěla cévní mozkovou příhodu a ochrnula na levou polovinu těla, dne 26. 2. 2022 účastnice podepsaly dohodu o společném postupu, kterou se žalovaná zavázala zajistit žalobkyni byt a podílet se na výchově svého bratra , jméno FO, . Od října 2023 žalovaná neplatí nájemné v bytě, v němž žalobkyně bydlí. Žalobkyně má invalidní důchod, pečuje o nezl. syna , jméno FO, , nar. , datum, , který pobírá sirotčí důchod. Žalobkyně má též dceru , jméno FO, , která pracuje v , místo, a platí nájemné z bytu v , místo, . Žalobkyně se musí stravovat dietně, za což vynaloží měsíčně cca 6 000 Kč, za vitamíny měsíčně vynaloží cca 1 000 Kč. Tvrdila, že žalovaná je majitelkou domu na adrese , adresa, , vlastní chatu v , adresa, , dům v , místo, , je jednatelkou společností , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, a , právnická osoba4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalobou uplatněný nárok měla za rozporný s dobrými mravy. Žalobkyně chronicky podává trestní oznámení, která jsou odkládána. Žalovaná se s matkou nestýká, musela vychovávat svou mladší sestru. Za činnost jednatelky společnosti , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, žádnou odměnu nepobírá. Nemá téměř žádné výdaje – jídlo má z práce, k dispozici má služební automobil, dům v , místo, je před rekonstrukcí. Nevlastní dům v , místo, . Žalobkyně de facto žalovanou opustila v jejích 17 letech. Příjmy žalobkyně jsou dostatečné k zajištění důstojného života.5. Soud I. stupně v bodech 4 – 20 odůvodnění rozsudku popsal, jaká skutková zjištění učinil z jednotlivých provedených důkazů. Na tato skutková zjištění odvolací soud pro účely odvolacího řízení odkazuje.6. Soud I. stupně dále vysvětlil, že důkazním návrhům na provedení výslechu svědkyně , jméno FO, , která měla vypovídat k poměrům ve společnosti , právnická osoba, ., a spisy , bezpečnostní sbor, k trestním oznámením podávaným žalobkyní pro nadbytečnost nevyhověl, neboť pro rozhodnutí věci poměry ve zmíněné společnosti nebyly podstatné a špatné vztahy účastnic vyplývají z provedených důkazů i jejich vystupování v řízení.7. Po skutkové stránce soud I. stupně tedy následně uzavřel, že žalobkyně je držitelkou průkazu ZTP/P a ke dni odborného posouzení zdravotního stavu dne 18. 1. 2023 trpěla středně těžkou až těžkou paresou LHK a těžkou paresou LDK, periodickou depresivní poruchou, organickým psychosyndromem s bludy a hypertensí. Byl shledán její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s tím, že se jedná o invaliditu třetího stupně. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 75 % a jako den vzniku invalidity byl stanoven den 10. 11. 2022. Dne 10. 6. 2022 uzavřela žalobkyně jako nájemkyně s , jméno FO, jako pronajímatelkou nájemní smlouvu, na jejímž základě byla žalobkyni přenechána do užívání bytová jednotka č. 1980/207 o velikosti 2+kk nacházející se v 2. nadzemním podlaží obytného domu v , adresa, . Nájemné bylo sjednáno ve výši 12 000 Kč měsíčně, zálohy na služby spojené s užíváním bytu činily 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyni náleží od lednové splátky 2024 invalidní důchod ve výši 22 546 Kč měsíčně. Žalobkyně je od , datum, rozvedená, má tři děti, a to žalovanou, , jméno FO, , nar. , datum, , a , jméno FO, , nar. , datum, . Žalovaná ani , jméno FO, nemají žádné děti. Jednatelkou společnosti , právnická osoba, . je žalovaná, společníky této společnosti jsou žalovaná a , jméno FO, se , jméno FO, , které jsou podílnicemi společného obchodního podílu, obchodní podíl po , jméno FO, je uvolněný. Žalovaná je od , datum, jednatelkou společnosti , právnická osoba, , zároveň je společnicí této společnosti s obchodním podílem o velikosti 70 %. Jednatelem společnosti , právnická osoba, je společnost , právnická osoba, ., při výkonu funkce jednatele ji zastupuje žalovaná. Žalovaná je jednatelkou společnosti , právnická osoba, od 17. 3. 2023. V dubnu 2023 odešla z účtu společnosti , právnická osoba, . platba 48 020 Kč a platba 10 888,30 Kč, obě na účet č. , č. účtu, označený jako „jednatel“. V roce 2021 činil roční vyměřovací základ žalované pro důchodové pojištění částku 660 461 Kč. Dodatkem k pracovní smlouvě uzavřené dne 28. 3. 2024 se žalovaná jako zaměstnankyně a společnost , právnická osoba, jako zaměstnavatelka dohodly, že do odvolání bude žalovaná vykonávat pozici jednatele bez nároku na mzdu.8. Po právní stránce soud I. stupně aplikoval § 911, § 913 odst. 1, § 914, § 915 odst. 2, § 921 odst. 1 a § 922 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).9. Vyložil, že žalobkyně je rozvedená, proto by v případě nutnosti nastupovala vyživovací povinnost jejích zletilých dcer - žalované a její sestry , jméno FO, . Žalobkyně není schopna se sama živit, neboť je invalidní ve III. stupni, její pracovní schopnost poklesla o 75 %.10. Soud I. stupně vyložil, že stav odkázanosti na pomoc a výživu dítěte, tj. situace předpokládaná § 911 o.z. nastává např. tehdy, pobírá-li rodič nízký starobní/invalidní důchod, který nestačí na zajištění jeho základních potřeb. Vysvětlil též s odkazem na komentářovou literaturu, že při svém rozhodování nezohledňoval dávky z nepojistných systémů (příspěvek na bydlení), neboť vyživovací povinnost dle občanského zákoníku předchází právu na dávky z nepojistných systémů.11. Měsíční výdaje žalobkyně činí 23 500 Kč, její příjmy (bez dávek z nepojistných systémů) 22 546 Kč.12. Vyživovací povinnost k žalobkyni má nejen žalovaná, ale též její dcera , jméno FO, . Žalobkyně nereagovala na výzvu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení ohledně poměrů této dcery a k označení důkazů k jejich prokázání. Soud I. stupně tedy neměl, jak posoudit její poměry k poměrům žalované, aby mohl uzavřít, v jakém poměru se každá z nich podílí na vyživovací povinnosti k žalobkyni. Proto postupoval tak, že tuto povinnost rozdělil rovným dílem mezi obě zletilé dcery žalobkyně s tím, že žalobkyni náleží od žalované výživné pouze v rozsahu vyživovací povinnosti, kterou tato dcera má vůči ní v poměru k vyživovací povinnosti své sestry.13. Soud I. stupně nepřihlížel k obraně žalované, že přiznání výživného je v rozporu s dobrými mravy, neboť toto tvrzení žalovaná uplatnila po koncentraci řízení (řízení bylo zkoncentrováno , datum, , žalovaná se věci poprvé vyjádřila při jednání , datum, ).14. Soud I. stupně aplikoval § 913 odst. 2 o.z. analogicky, a přestože žalovaná tvrdila, že nemá žádné příjmy, vycházel z posledního zjištěného průměrného hrubého měsíčního příjmu žalované ve výši 55 038 Kč tak, jak jej zjistil z evidenčního listu důchodového pojištění žalované za rok 2021. Přihlédl též k tomu, že žalovaná sama uváděla, že nemá žádné výdaje.15. Na uvedeném základě s přihlédnutím ke zvýšeným nákladům žalobkyně souvisejícím s jejím zdravotním stavem soud I. stupně uzavřel, že slušná výživa bude žalobkyni zajištěna částkou 5 000 Kč měsíčně, z níž vzhledem ke shora stanovenému poměru žalované a její sestry na ni připadá na žalovanou částka 2 500 Kč, jejíž hrazení je v možnostech žalované. Příjmy a výdaje žalobkyně jsou vyrovnané, ale není v nich zohledněn její zdravotní stav, potřeba nákupu oblečení, případného občasného kulturního či jiného společenského vyžití.16. Soud I. stupně tedy žalobě vyhověl ohledně částky 2 500 Kč, kterou žalobkyni přisoudil dle § 922 odst. 1 o.z. ode dne zahájení řízení, tj. od , datum, , ve z