14 Co 535/2024-196 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 371 800 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně od 3. 12. 2022 do zaplacení [výrok I], a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 2 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku [výrok II].2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované finančního zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nepřiměřenou délkou správního řízení o odstranění stavby chaty č. ev. , číslo, na pozemku st. parc. č. , číslo, v katastrálním území , místo, a o dodatečném povolení této stavby, vedeném před Městským úřadem v , místo, a v navazujících soudních řízeních. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a rovněž stavby pro rodinnou rekreaci č. ev. , číslo, , vše v katastrálním území , místo, . Stavebníci , jméno FO, a , jméno FO, postavili v roce 2000 na pozemku st. parc. č. , číslo, , který bezprostředně sousedí s žalobcovými nemovitostmi, černou stavbu ev. č. , číslo, , která nedodržuje zákonem stanovenou vzdálenost od hranice pozemku a která přesahuje na pozemek ve vlastnictví žalobce. Dne 6. 8. 2008 bylo před Městským úřadem v , místo, zahájeno řízení o odstranění této černé stavby, dne 16. 12. 2009 stavební úřad oznámil zahájení řízení o dodatečném povolení této stavby. Černá stavba omezuje řádný výkon vlastnického práva žalobce. Žalobce je po dobu 14 let držen v nejistotě ohledně toho, zda bude stavba odstraněna nebo dodatečně povolena, což negativně ovlivňuje jeho psychickou sféru a důvěru v řádný a účinný postup orgánů veřejné moci. Za vzniklou újmu se žalobce domáhá zadostiučinění ve finanční podobě. Význam předmětu řízení žalobce je subjektivně zvýšený, a to z důvodu jeho nepříznivého zdravotního stavu (chronické onemocnění , Anonymizováno, v 5. stadiu, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, II. typu, , Anonymizováno, choroba , Anonymizováno, a revmatická polymyalgie, v roce 2018 infarkt myokardu).3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Řízení vykazuje vyšší procesní složitost, kdy 5x rozhodoval stavební úřad, o odvolání rozhodoval 5x krajský úřad a 2x na základě rozsudku správního soudu. Řízení bylo několikrát přerušeno. Žalobce každé rozhodnutí správních orgánu napadá odvoláním nebo žalobou, což má zásadní vliv na celkovou délku řízení. Žalobce nemohl být v nejistotě ohledně výsledku řízení, neboť zejména s ohledem na výsledek předchozího civilního řízení v úvahu nepřicházelo jiné rozhodnutí stavebního úřadu než dodatečné povolení stavby. Žalobce byl jen vedlejším účastníkem ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu. Žalobce dotčené nemovitosti užívá toliko k rekreačním účelům. V době vydání stavebního povolení a realizace stavby matka žalobce proti provádění stavby nijak nebrojila, stavební úřad ji však nepřibral jako účastníka řízení o povolení stavby, což vedlo k tomu, že stavební povolení nenabylo právní moci. V rámci řízení o dodatečném povolení stavby se posuzuje soulad umístění stavby se stavebním zákonem a prováděcí vyhláškou č. 501/2006 Sb., ty však povolují umožnit výjimku.4. Soud I. stupně provedeným dokazováním a z nesporných tvrzení stran zjistil, že předmětem řízení o dodatečném povolení stavby byla rekreační chata na pozemku st. parc. č. , číslo, v katastrálním území , místo, , kterou na základě stavebního povolení č. j. výst. , číslo, ze dne 25. 7. 1989 provedli právní předchůdci (, jméno FO, a , jméno FO, ) současných vlastníků (, jméno FO, a , jméno FO, ). , jméno FO, a , jméno FO, se stali vlastníky pozemků parc. č. , číslo, a , číslo, a pozemků st. parc. č. , číslo, , , číslo, a , číslo, v katastrálním území , místo, v roce 2004, a to na základě kupní smlouvy. Sousední pozemky parc. č. , číslo, a st. parc. č. , číslo, jsou ve vlastnictví žalobce. Původním vlastníkem byla matka žalobce , jméno FO, . Ve spoluvlastnictví žalobce, , jméno FO, a , jméno FO, (každý 1/3) jsou i sousední pozemky parc. č. , číslo, , , číslo, a st. parc. č. , číslo, v katastrálním území , místo, . Proti stavebnímu povolení podala , jméno FO, v roce 2002 odvolání. Krajský úřad její odvolání rozhodnutím ze dne 10. 2. 2006 zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí brojila správní žalobou a Krajský soud v , místo, rozsudkem sp. zn. , spisová značka, rozhodnutí krajského úřadu a rozhodnutí stavebního úřadu zrušil, neboť stavební úřad , jméno FO, opomenul jako účastníka v řízení o povolení rekreační stavby.5. Ještě před zahájením řízení o dodatečném povolení stavby se žalobce občanskoprávní žalobou domáhal, aby , jméno FO, a , jméno FO, odstranili z pozemků parc. č. , číslo, a , číslo, část stavby rekreační chaty č. ev. , číslo, (konkrétně část střechy a okapu), která přesahuje hranici pozemků žalobce, a aby se zdrželi zásahů do jeho vlastnického práva žalobce tím, že jejich stavba ev. č. , číslo, je v nedostatečné odstupové vzdálenosti od pozemků žalobce, a to ve vzdálenosti 14 - 78 cm. Okresní soud , adresa, rozsudkem ze dne 9. 5. 2007, sp. zn. , spisová značka, , žalobu zamítl. Rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v , místo, ze dne 5. 12. 2007, sp. zn. , spisová značka, . Žalobcovu ústavní stížnost Ústavní soud jako nedůvodnou usnesením ze dne 2. 10. 2008, sp. zn. III. ÚS , Anonymizováno, /08, odmítl. Obecné soudy žalobu shledaly rozpornou s dobrými mravy, hodnotily ji jako šikanózní, když stavba přesahuje nad pozemek žalobce jen v zanedbatelné výměře v řádech několika centimetrů, navíc ve výšce zvýšeného I. nadzemního podlaží, a jde-li o negatorní žalobu, je žalobcova újma zanedbatelná.6. Městský úřad v , místo, [dále jen „stavební úřad“] opatřením z 6. 8. 2008 oznámil účastníkům zahájení řízení o odstranění stavby rekreační chaty ev. č. , číslo, na pozemku st. parc. č. , číslo, v katastrálním území , místo, [dále jen „stavba chaty“]. Dne 25. 8. 2008 podali , jméno FO, a , jméno FO, žádost o dodatečné povolení stavby chaty. Stavební úřad řízení o odstranění stavby dne 10. 9. 2008 přerušil. Dne 16. 12. 2009 oznámil účastníkům zahájení řízení o dodatečném povolení stavby chaty. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 18. 2. 2010, č. j. , spisová značka, , byla stavba chaty dodatečně povolena. K odvolání žalobce a , jméno FO, Krajský úřad , místo, [dále jen „Krajský úřad“] svým rozhodnutím ze dne 6. 9. 2010, č. j. , spisová značka, , dodatečné povolení stavby potvrdil, odvolání zamítl. Krajský soud v , místo, rozsudkem ze dne 30. 3. 2012, sp. zn. , spisová značka, , rozhodnutí krajského úřadu i stavebního úřadu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dodatečně povolená stavba chaty byla umístěna v rozporu s § 25 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve vzdálenosti 9,86 m od sousední chaty, a nikoliv v minimální vzdálenosti 10,00 m. Stavební úřad poté usnesením ze dne 13. 7. 2012 řízení přerušil do rozhodnutí o žádosti o povolení výjimky z § 25 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 11. 9. 2012 výjimku povolil, k žalobcovu odvolání Krajský úřad rozhodnutí stavebního úřadu dne 14. 12. 2012 potvrdil. Následným rozhodnutím ze dne 13. 2. 2013, č. j. , spisová značka, , stavební úřad stavbu rekreační chaty opět dodatečně povolil. K odvolání žalobce a , jméno FO, Krajský úřad rozhodnutím ze dne 24. 4. 2013, č. j. , spisová značka, , rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 30. 5. 2013, č. j. , spisová značka, , byla stavba dodatečně povolena. K odvolání žalobce a , jméno FO, Krajský úřad svým rozhodnutím ze dne 5. 2. 2014, č. j. , spisová značka, , rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil a odvolání zamítl. Stavební úřad následně rozhodnutím z 28. 2. 2014 zastavil řízení o odstranění stavby. Proti rozhodnutí Krajského úřadu podal žalobce správní žalobu. Krajský soud v , místo, rozsudkem ze dne 31. 7. 2015, č. j. , spisová značka, , rozhodnutí Krajského úřadu ze dne 5. 2. 2014 zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, neboť vedoucí odboru , název, Krajského úřadu byl z projednání a rozhodování věci vyloučen a zřejmě nelze určit žádnou jinou úřední osobu, která by mu nebyla podřízena. Poté ředitel Krajského úřadu , místo, usnesením ze dne 30. 9. 2015, č. j. , spisová značka, , pověřil projednáním a rozhodnutím o odvolání , tituly před jménem, , jméno FO, , zařazenou na Krajském úřadu v odboru dopravy silničního hospodářství. Dne 2. 11. 2015 žalobce namítl věcnou nepříslušnost silničního správního úřadu k projednání a rozhodnutí o jeho odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby. K tomuto podnětu , ústřední orgán, dne 13. 1. 2016 žalobci sdělilo, že neshledalo zákonné podmínky k postupu podle § 131 odst. 4 správního řádu, neboť nedošlo k vyloučení všech úředních osob zařazených do krajského úřadu, ale toliko vedoucího odboru , název, krajského úřadu a osob, které jsou mu podřízeny. Krajský úřad následně rozhod