15 Co 376/2024-90 — Městský soud v Praze

1. Shora v záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od , datum, do zaplacení (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).2. Uvedeným způsobem soud prvního stupně rozhodl o nároku žalobce na zaplacení žalované částky jako přiměřeného zadostiučinění, jež mu mělo vzniknout v souvislosti s vedením , podezřelý výraz, zahájeného usnesením , právnická osoba, v , adresa, , později vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . , podezřelý výraz, bylo pravomocně skončeno usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, tak, že věc byla postoupena Magistrátu města , adresa, , odboru přestupkových agend. Podle skutkových tvrzení žalobce žil po dobu od , datum, až do , datum, ve strachu, stresu a nejistotě, uzavřel se do sebe, přestal se stýkat s lidmi. Žalovanou částku vyčíslil jako , částka, denně za 3860 dnů (od , datum, do , datum, ).3. Ve skutkové rovině soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění obsažených zejména ve spise Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, : při veřejném zasedání u Krajského soudu v , adresa, dne , datum, v , podezřelý výraz, proti žalobcem bylo rozhodováno o odvolání obžalovaného , Jméno žalobce, a jeho syna , Jméno žalobce, proti rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . V závěru veřejného zasedání, jehož byl žalobce přítomen, bylo vyhlášeno usnesení č. j. , spisová značka, , kterým byl napadený rozsudek v celém rozsahu zrušen a podle § 222 odst. 2 tr. řádu byla věc postoupena Magistrátu města , adresa, odbor přestupkových agend, neboť nejde o , podezřelý výraz, čin, avšak skutek popsaný v návrh na potrestání by mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek, o němž je tento orgán příslušný rozhodovat; usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Podle zvukového záznamu z veřejného zasedání u Krajského soudu v , adresa, soud uvedl podstatné důvody svého rozhodnutí, včetně poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí bylo zasláno žalobci obálkou typu I vypravenou , datum, .4. Mezi účastníky není sporu o tom, že nárok, který je předmětem žaloby, žalobce předběžně uplatnil u žalované dne , datum, . Žalovaná projednala nárok žalobce dne , datum, tak, že mu poskytla zadostiučinění v penězích ve výši , částka, .5. Na zjištěné soud prvního stupně aplikoval příslušná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále též zákon) – § 13 odst. 1, § 14 odst. 1 a 3, § 32 odst. 3 a § 35 zákona. Prvořadě se zabýval důvodností námitky promlčení vznesené žalovanou, tj., zda byl nárok žalobce uplatněn u žalované po uplynutí promlčecí lhůty dle § 32 odst. 3 zákona. Vyšel z toho, že žalobce se o nemajetkové újmě dozvěděl dne , datum, , kdy nabylo právní moci rozhodnutí odvolacího soudu č. j. , spisová značka, , kterým byla věc postoupena z , podezřelý výraz, k řízení přestupkovému. Šestiměsíční subjektivní promlčecí doba k uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy počala běžet dnem následujícím po dni, ve kterém uvedené rozhodnutí nabylo právní moci (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ), tedy dnem , datum, , kdy byl žalobce přítomen vyhlášení rozhodnutí při veřejném zasedání. Lhůta stanovená v § 32 odst. 3 zákona je lhůtou hmotněprávní (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ); žaloba byla podána u soudu dne , datum, . Z uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce uplatnil u soudu po marném uplynutí zákonem stanovené promlčecí lhůty.6. Soud prvního stupně současně neshledal vznesení námitky promlčení žalovanou v rozporu s dobrými mravy či nepoctivé, případně, že by jí žalovaná zneužila své právo. Judikatura Ústavního soudu (srovnej například z I ÚS 643/04 ze dne , datum, ) obecně připouští, že v závažných situacích může být i námitka promlčení považována jako nemravná a jako taková být výrazem zneužití práva, musí se však jednat o situaci, kdy si dotčený účastník sám marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil (srovnej nález Ústavního soudu II ÚS 309/95, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ), o takový případ se však v dané věci nejedná. Soud přihlédl i k judikatorním závěrům Nejvyššího soudu (srovnej sp. zn. , spisová značka, , a sp. zn. , spisová značka, či , spisová značka, ), podle které uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy nenastává v případě, že se ministerstvo v příslušné lhůtě nevyjádřilo. Není podstatné ani to, zda žalovaná a od kdy měla k dispozici potřebné informace k věcnému projednání žádosti. Na běh promlčecí lhůty pak nemělo vliv ani to, že žalobce u soudu uplatnil tentýž nárok v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , které bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, tedy pro chování žalobce. Soud rovněž poukázal na skutečnost, že žalobce je příslušníkem právnické obce, tedy odborného stavu, od kterého se očekává vyšší míra prozíravosti v rámci realizace právních vztahů (§ 5 odst. 1 zákona), tedy žalobce mohl a měl znát právní úpravu vztahující se k promlčení jeho nároku, který v řízení uplatňuje. Aniž by byly následky, které mohlo , podezřelý výraz, vyvolat zlehčovány, soud prvního stupně zdůraznil, že meritorní projednání žalobcova nároku by vedlo k porušení principu právní jistoty a k porušení principu rovného zacházení. Za vstřícné gesto ze strany žalované označil poskytnutou finanční kompenzaci ve výši , částka, a omluvu.7. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. a procesně úspěšné žalované přiznal nárok jednoho režijního paušálu ve výši , částka, za podání vyjádření k žalobě dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.8. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, ve kterém namítal nesprávné právní posouzení věci. Zdůraznil, že svůj nárok u žalované uplatnil předběžně podáním ze dne , datum, , v podání podrobně rozvedl, co všechno po dobu trvání , podezřelý výraz, 10 let a sedmi měsíců osobně prožíval, jaký dopad mělo celé nezákonné , podezřelý výraz, na jeho zdraví. Úvahu, ze které a při stanovení výše požadované nemajetkové újmy vycházel podrobně rozvedl. Pokud žalovaná dne , datum, reagovala na žalobcem učiněné podání potvrzením jeho příjmu, aniž ho vyzvala k doplnění, měl za to, že jsou splněny všechny podmínky pro přiznání požadovaného zadostiučinění, zvláště za situace, kdy se jednalo o nezákonné , podezřelý výraz, . Žalobci je známo, že v mnoha případech, kdy došlo ke zrušení odsuzujícího rozsudku odvolacím soudem, byla osobám, kterých se řízení týkalo poskytnuta majetková satisfakce ve lhůtě stanovené § 15 odst. 1 zákona. Pokud žalovaná vydala své stanovisko dne , datum, , učinila tak až po 14 měsících, přičemž částka žalobci poskytnutá ve výši , částka, nebyla žádným způsobem vysvětlena; k uvedenému žalobce uvedl výčet osob, kterým byla dle jeho informací poskytnutá částka řádově vyšší. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná evidentně činila vše pro to, aby jeho zcela legitimní a oprávněný nárok nemusela odškodnit, úmyslně činila průtahy v daném odškodňovacím řízení, o čemž svědčí její prokázaná nečinnost; v této souvislosti poukázal na to, že se v průběhu celého řízení vždy řádně u žalované o průběhu své věci informoval.9. Žalobce svůj nárok uplatnil u žalované dne , datum, , tedy po dvou měsících a 13 dnech od začátku běhu promlčecí doby. Dne , datum, podal u Obvodního soudu pro , adresa, žalobu, která byla vedena pod sp. zn. , spisová značka, , je proto přesvědčen, že od podání této žaloby promlčecí doba neběžela, neboť došlo k jejímu přerušení ze zákona. Uvedené řízení běželo řádně nejméně do doby, kdy měl zaplatit soudní poplatek dle usnesení soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k čemuž lhůta uplynula dne , datum, . Tohoto dne počala běžet zbývající promlčecí doba, a to až do , datum, , kdy byla uplatněna žaloba v předmětném řízení. Právní závěr o promlčení daného nároku tak správný není. Na základě uvedeného navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl změněn tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno a žalobci bude přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.10. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.11. Odvolací soud dle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadenou část rozsudku soudu I. stupně včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není. Odvolání projednal v nepřítomnosti řádně předvolané žalované, která svou neúčast omluvila a souhlasila, aby věc byla projednána v její nepřítomnosti.12. Soud I. stupně opatřil dostatek skutkových zjištění pro rozhodnutí ve věci a jeho zjištění (výše v podstatných bodech rekapitulovaná) odpovídají obsahu proved