18 Co 26/2025-240 — Městský soud v Praze

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud I. stupně připustil změnu žaloby učiněnou dne 27. 6. 2024 a v závěrečném návrhu tak, že předmětem řízení se stalo zaplacení částky 59.881.741 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 11. 9. 2020 do zaplacení příslušenstvím z částky 56.337.174,51 Kč (výrok I.), zastavil řízení to co do částky 4.743.078,61 Kč s příslušenstvím, co do částky 3.600 Kč s příslušenstvím a částky 0,30 Kč s příslušenstvím (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 877.500 Kč s příslušenstvím (výrok III.), zamítl žalobu co do částky 59.004.241,10 Kč s příslušenstvím (výrok IV.) a uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení (výrok V.)2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení nemajetkové i majetkové újmy s odůvodněním, že jí byla způsobena škoda v souvislosti s řízením vedeným u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém byla žalobkyně stíhána pro trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), a trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252 a odst. 1 odst. 3 písm. b) TZ (dále jen „trestní řízení“). Trestní řízení bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne 30. 4. 2008, č. j. PJM-132/TČ-2008-03. V průběhu řízení bylo rozhodnuto o zajištění majetku žalobkyně, a to usnesením , adresa, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 7. 3. 2007, kterým byla pro účely trestního řízení zajištěna budova č. p. , číslo, na parcele st. , číslo, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , zapsaná na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „rozhodnutí o zajištění nemovitosti“ a „nemovitost“), usnesením Policie ČR, , nazev, ze dne 18. 8. 2008, kterým byla zajištěna jako náhradní hodnota jiná majetková hodnota, plnění z pojistné smlouvy v částce 6.116.192 Kč, a usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 3. 11. 2010, č. j. , spisová značka, , kterým byl zajištěn zbytek pojistného plnění ve výši 1.235.690 Kč (dále jen „rozhodnutí o zajištění náhradní majetkové hodnoty“). Zajištění majetku trvalo i po pravomocném skončení řízení, zajištěná náhradní majetková hodnota byla žalobkyni vrácena teprve dne 14. 12. 2020, a to na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, , ze dne 29. 10. 2020, kterým bylo zrušeno zajištění nemovitosti i náhradní majetkové hodnoty. Trestní stíhání přitom skončilo usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 18. 8. 2020, č. j. , spisová značka, . Žalobkyně má za to, že v řízení docházelo k průtahům, když druhé meritorní rozhodnutí bylo vyhlášeno téměř po čtyřech letech. V souvislosti s trestním řízením vznikla žalobkyni majetková škoda spočívající v nákladech za zastupování, neboť advokát žalobkyně ve věci učinil 36 úkonů po 2 300 Kč, včetně režijního paušálu. Dále v důsledku zajištění nemovitosti vznikla žalobkyni škoda s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nemohla nemovitost pronajmout, nemohla ani provádět opravy a údržbu stavby a ta v průběhu trestního řízení chátrala, což bylo umocněno skutečností, že žalobkyně měla blokovány prostředky z pojistného plnění a nemohla odstranit škody způsobené na budově požárem v roce 2007. Požaduje proto náhradu škody za snížení hodnoty předmětné nemovitosti během zajištění v celkové výši 6.239.481,71 Kč, ušlý zisk za pronájem nemovitosti ve výši 47.200.062,50 Kč a zvýšení nákladů, které bude muset vynaložit na opravu nemovitosti, přičemž tuto škodu vyčíslila částkou 2.843.630,30 Kč. V souvislosti s trestním stíháním si žalobkyně také nemohla najít práci odpovídající její kvalifikaci a požaduje náhradu ušlého výdělku ve výši 2.794.051 Kč. Svůj nárok uplatnila dne 1. 3. 2021 u žalované, která ho odmítla.3. Rozsudkem ze dne 16. 3. 2023, č. j. , spisová značka, soud I. stupně zamítl žalobu v plném rozsahu a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. K odvolání žalobkyně proti shora uvedenému rozsudku Městský soud v , adresa, rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne 27. 9. 2023 rozsudek soudu I. stupně co do zamítnutí nároku žalobkyně na zaplacení nemajetkové újmy ve výši 764.000 Kč s příslušenstvím potvrdil, ve zbývající části, co do nároků žalobkyně na zaplacení majetkové újmy a výroku o náhradě nákladů řízení zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. S odkazem na relevantní judikaturu uložil soudu I. stupně posoudit přiměřenost délky řízení k vydání rozhodnutí v posuzovaném řízení a v případě, že dojde k závěru, že tato délka byla v takto určeném rozsahu nepřiměřená, zabývat se tím, zda za stanovené období přesahující běžný průběh řízení žalobkyni vznikla jí tvrzená majetková újma.4. V průběhu následného řízení před soudem I. stupně podáním ze dne 27. 6. 2024 žalobkyně rozšířila žalobu ohledně dvou již uplatněných nároků, a to co do ušlého zisku z pronájmu nemovitosti ve výši 52.191.300 Kč a náhrady ušlého výdělku za dobu trestního stíhání ve výši 3.206.408 Kč, celkem tedy požadovala částku 64.628.420,01 Kč, tj. 93.600 Kč jako náklady obhajoby, 47.200.062,50 Kč navýšených na 52.191.300 Kč za ušlý zisk z pronájmu nemovitostí, 6.293 481,71 Kč snížení hodnoty nemovitosti, 2.843.630,30 Kč na zvýšení finančních prostředků na opravu z důvodu inflace, 2.794.051 Kč navýšených na 3.206.408 Kč z titulu ušlého výdělku. Z nově rozšířených nároků žalobkyně úrok z prodlení nepožadovala.5. V závěrečném návrhu ze dne 6. 9. 2024 nad rámec již uplatněných částek žalobkyně nově uplatnila nárok na náhradu snížení hodnoty zajištěných peněžních prostředků inflací ve výši 1.550.403,10 Kč, nepožadovala snížení hodnoty nemovitosti v čase ve výši 6.293.481,71 Kč a výslovně vzala žalobu částečně zpět co do nákladů na obhajné ve výši 3.600 Kč a co do navýšení ceny oprav inflací ve výši 0,30 Kč, tj. 59. 881.741,10 Kč celkem, tedy o méně 4.746.678,91 Kč. Soud I. stupně proto na základě částečného zpětvzetí žaloby řízení v daném rozsahu zastavil. Z nově specifikovaného nároku žalobkyně úrok z prodlení nepožadovala.6. Předmětem řízení před soudem I. stupně zůstaly částky 90.000 Kč za náklady obhajoby, 52.191.300 Kč za ušlý zisk z pronájmu nemovitostí, 2.843.630 Kč na zvýšení finančních prostředků na opravu z důvodu inflace, 3.206.408 Kč za ušlý výdělek a 1.550.403,10 Kč za snížení hodnoty peněžních prostředků, tj částka 59.881.741,10 Kč.7. Žalovaná setrvala na svém stanovisku, nárok neuznala, požadovala zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že ve věci bylo zahájeno trestní stíhání dne 3. 4. 2008, které bylo zastaveno usnesením Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 18. 8. 2020, s odkazem na § 231 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. m) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“), a to s odkazem na článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8 sjednané v Římě dne 4. 11. 1950 (právo na projednání věci v přiměřené lhůtě) a pod bodem 2. obžaloby podle § 11 odst. 1 písm. b) TŘ, tj. z důvodu promlčení trestního stíhání. Odmítla, s odkazem na judikaturu Ústavního i Nejvyššího soudu, nárok na náhradu majetkové i nemajetkové újmy. Konstatuje, že s ohledem na zastavení trestního stíhání žalobkyně byla odškodněna jinak v rámci samotného trestního stíhání, a to právě formou jeho zastavení. Dále uplatnila námitku promlčení v souvislosti s rozšířením nároků na majetkovou újmu žalobkyní a uznala část nároku na právní služby vynaložené žalobkyní v průběhu trestního řízení.8. Soud I. stupně po provedeném dokazování jednotlivými listinymi trestního spisu sp. zn. , spisová značka, Okresního soudu v , adresa, rozhodnutími týkajícími se pojistného plnění ve vztahu k nemovitosti, nájemními smlouvami z let 2021–2024, listinami předloženými žalobkyní k tvrzené škodě za ušlou mzdu (potvrzení a rozhodnutí , orgán, a , orgán, , evidenční listy k důchodovému pojištění, pracovní smlouvy) a krycími rozpočty neurčeného zpracovatele masa, poté, co pečlivě odůvodnil, z jakého důvodu neprovedl další navrhované důkazy (bod 47 napadeného rozsudku), a po citaci § 1 odst. 1, § 2, § 3 odst. 1 písm. a), b), c), § 5, § 7 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1, 2 a 3, § 12 odst. 1, 2, § 13 odst. 1, 2, § 14 odst. 1 a 3, § 15, § 26 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a změně zákona , orgán, č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), § 95 odst. 1, 2 a § 96 odst. 1 o. s. ř., s odkazem na judikaturu precizovanou v bodě 63 napadeného rozhodnutí uzavřel, že žalobkyně byla nezákonně trestně stíhána, když usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 18. 8. 2020 bylo její trestní stíhání pro promlčení zastaveno. Zabýval se tedy posouzením, zda jsou naplněny podmínky pro odpovědnost státu za škodu co do žalobkyní uplatněných nároků na náhradu majetkové škody specifikované v rámci žaloby