ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:18.Co.45.2025.145 Datum: 2025-04-30 Předmět: o náhradu škody zaplacením částky 1 719 732,39 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 23. října 2024, č.j. 18 C 155/2023102, Ustanovení: ["§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 152 ["majetková újma""nemajetková újma""svědečné""rehabilitace""ztížení společenského uplatnění""náhrada nemajetkové újmy""náhrada za ztrátu na výdělku""bolestné"]
O co šlo: o náhradu škody zaplacením částky 1 719 732,39 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 23. října 2024, č.j. 18 C 155/2023102, (["§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 )
1. Shora označeným mezitímním rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že základ žalobního nároku je po právu (výrok I.), s tím, že o výši nároku a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí konečném (výrok II.).2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, v níž žalobkyně uplatnila proti žalované nároky na náhradu nemajetkové újmy na zdraví a majetkové újmy, po rozšíření žaloby celkem ve výši 1 719 732,39 Kč s příslušenstvím (1/ bolestné 52 673 Kč (§ 2958 o. z.), 2/ ztížení společenského uplatnění 756 780 Kč (§ 2958 o. z.), 3/ náhrada nákladů spojených s péčí o zdraví 71 602,39 Kč (§ 2960 o. z.), 4/ náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a 5/ po skončení pracovní neschopnosti v období od 1. 6. 2020 – 31. 12. 2020, celkem ve výši 838 677 Kč).3. Žalobkyně tvrdila, že dne , datum, upadla na nástupišti , adresa, , ve vlastnictví žalované, když uklouzla po povrchu nástupní plochy pod schodištěm, znečištěné zvratky. V důsledku pádu utrpěla úraz – zlomeninu hlezna pravé nohy, který si vyžádal operaci, dlouhodobou rehabilitaci, zanechal na zdraví žalobkyně trvalé následky a na dlouhou dobu ji vyřadil žalobkyni z možnosti podnikat jako , funkce, .4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na skutečnost, že žalobkyně nenavrhla věrohodné důkazy podporující tvrzenou verzi úrazového děje v tom směru, že příčinou jejího pádu byl nedostatečný úklid nástupiště, k němuž je povinna žalovaná. Žalovaná disponuje interní zprávou o této mimořádné události, která informaci o znečištění nástupiště neobsahuje. Tuto okolnost nezmiňuje ani zpráva o výjezdu , orgán, , adresa, (dále jen „, orgán, “) ani svědek, který přivolal , orgán, . Není pravděpodobné, že by si žádná z těchto osob nacházejících se v danou chvíli na místě takové nestandartní skutečnosti jako je znečištění místa úrazu zvratky, nevšimla a nezaznamenala je v příslušných záznamech o úrazu, resp. zásahu , orgán, . Žalovaná rovněž namítala, že vzhledem k vylíčení okolností, za nichž mělo k úrazu žalobkyně dojít, nelze aplikovat ustanovení § 2924 o. z. týkající se škody způsobené provozní činností; o škodu vyplývající z provozní činnosti nejde, měl-li k jejímu vzniku podle žalobních tvrzení vést nedostatečný úklid prostor ve vlastnictví žalované. Pro případ prokázání verze žalobkyně žalovaná tvrdila, že by se jednalo o ojedinělý exces, kterému nemohla zabránit, vzhledem k tomu, že na nástupištích , místo, provádí jednak pravidelný úklid každý den po ukončení provozu , místo, , tj. v nočních/ranních hodinách, i mimořádný úklid na základě ad hoc požadavků , funkce, . Dne , datum, proběhl standardní úklid nástupiště , adresa, bez závad, mimořádný úklid nebyl vyžádán. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení žalobkyní uplatněných jednotlivých nároků.5. Vedlejší účastník na straně žalované se připojil se k vyjádření žalované a navrhl zamítnutí žaloby.6. Soud I. stupně zjistil, že žalobkyně dne , datum, cca ve , čas, hodin uklouzla v prostoru nástupiště , adresa, po vystoupení ze , Předmět, , místo, v prostoru pod pevnými schody vedoucími vzhůru do , místo, po povrchu nástupiště, znečištěném zvratky. K otázce výskytu tvrzeného znečištění nástupiště jako příčiny pádu žalobkyně vedl soud I. stupně dokazování; přisvědčil sice žalované, že žalobkyně nepředložila žádný přímý důkaz tohoto tvrzení. Svůj pozitivní skutkový závěr vyvodil z výpovědi svědka , jméno FO, , který popsal, že žalobkyni po ošetření na , orgán, odvážel domů a že zapáchala zvratky, a z časové souvislosti ošetření úrazu a odesláním zpráv žalobkyní dvěma přítelkyním s popisem úrazu a výskytu zvratků na nástupišti jako jeho příčině. Naopak absence záznamu o výskytu žalobkyní tvrzeného znečištění nástupiště ve zprávě o zásahu , orgán, a v interním záznamu žalované o nehodě cestujícího nepovažoval soud I. stupně za významné. V důsledku pádu utrpěla zlomeninu pravého hlezna, na základě telefonátu svědka byla přivolána , orgán, , která po základním ošetření předala žalobkyni do péče , nazev, , právnická osoba, v , adresa, (dále jen „, právnická osoba, , Anonymizováno, , adresa, “). Žalobkyně následně absolvovala několik operací, dlouhodobou rehabilitaci. Úraz zanechal trvalé následky na pracovní schopnosti a kvalitě života žalobkyně, omezil žalobkyni po dobu léčení i po jeho skončení ve výdělečné činnosti a vyvolal vznik dalších nákladů žalobkyně na léčení. Žalovaná neprokázala, že na situaci znečištění nástupiště zvratky reagovala odpovídajícím úklidem, byť bylo zjištěno, že žalovaná zajišťovala úklid nástupiště specializovanou firmou; nebylo však prokázáno, jaký úklid a kdy byl konkrétně daného dne proveden.7. Po právní stránce soud I. stupně posoudil věc podle § 2927 o. z., jako odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků, na základě úvahy, že nástupiště i schody vedoucí z nástupiště jsou součástí , místo, , tedy prostorem, který slouží pro provozování dopravy žalovaným, neboť bez přístupu k , Předmět, , a to prostřednictvím schodiště a nástupiště by žalovaný dopravu , Předmět, , místo, provozovat nemohl. Vzhledem ke skutkovému vylíčení úrazového děje tak, že úraz se stal na nástupišti, nikoli přímo v , Předmět, , místo, , soud I. stupně uzavřel, že škoda nevznikla v důsledku okolnosti mající původ přímo v provozu samém; proto se zabýval otázkou, zda nastaly okolnosti předvídané § 2927 odst. 2, věty druhé o. z., upravující liberační důvod spočívající v tom, že provozovatel prokáže, že škodě nemůže zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Uzavřel, že žalobkyni vznikla tvrzená nemajetková i majetková újma, a to v příčinné souvislosti s provozní činností žalované podle § 2927 o. z. a žalovaná neprokázala, že vynaložila veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.8. Soud I. stupně dále dospěl k závěru, že žádný z uplatněných pěti nároků, vyplývajících z téhož skutku, není promlčen. Právo na náhradu újmy na svobodě, životě nebo na zdraví se promlčuje výhradně ve tříleté subjektivní promlčecí lhůtě a není limitováno žádnou objektivní lhůtou (§ 629 odst.1 o. z. ve spojení s § 619 o. z.). Žalobkyně se objektivně mohla „dozvědět o svém zdravotním stavu“ až na základě lékařského vyšetření z 1. 6. 2020, kdy ze závěrů lékařské zprávy vyplývá, že došlo ke zhojení zlomeniny. Žaloba došlá soudu dne 23. 5. 2023 byla podána v zákonné tříleté subjektivní promlčecí lhůtě, a to ohledně veškerých nároků, kterých se žalobkyně vůči žalovanému podanou žalobou domáhala.9. Na základě uvedených závěrů soud I. stupně rozhodl souhrnně o základu všech žalobkyní uplatněných nároků mezitímním rozsudkem tak, že „základ žalobního nároku je po právu“.10. Tento rozsudek soudu I. stupně napadla žalovaná v celém rozsahu včasným a přípustným odvoláním. Odvolací důvody podřadila ustanovení § 205 odst. 2 písm. písm. e), písm. g) o. s. ř. Vytýkala soudu I. stupně, že závěry o důvodnosti uplatněných nároků co do základu vycházejí z nedostatečně a nesprávně vyhodnoceného skutkového stavu věci, a v důsledku toho byla nesprávně právně posouzena otázka odpovědnosti žalované za škodu vzniklou žalobkyni, i otázka promlčení uplatněných nároků.Žalovaná nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyně unesla důkazní břemeno ohledně výskytu znečištění nástupiště zvratky jako příčiny pádu, v jehož důsledku utrpěla úraz. Veškeré žalobkyní navržené důkazní prostředky mají odvozenou povahu, tj. vycházejí z informací sdělených žalobkyní po vzniku úrazu. Nadto z jednotlivých provedených důkazů vyplývají rozpory s tvrzením žalobkyně v žalobě (např. odlišnost mezi tvrzením v žalobě a účastnickou výpovědí žalobkyně ohledně osob přítomných úrazovému ději, či rozdíly ve svědecké výpovědi svědka , jméno FO, dne 9. 2. 2024 a účastnické výpovědi žalobkyně dne 11. 10. 2024 ohledně zašpinění oblečení žalobkyně zvratky). Naopak žádný z dosud provedených důkazů neprokazuje, že ke vzniku tvrzené újmy na zdraví žalobkyně a majetkové újmy došlo v důsledku zanedbání povinností žalované. Nadto žalovaná dokonce splnila své negativní důkazní břemeno a prokázala, že k žádné mimořádné události v rozhodné době nedošlo. Tento závěr podporuje i skutečnost, že žalobkyně ani neučinila žádný krok ke kontaktování žalovaného za účelem řešení tvrzené škodní události, což by v takovém případě bylo běžným postupem poškozeného.Současně – pro případ prokázání existence žalobkyní tvrzené závady schůdnosti nástupiště, žalovaná prokázala, že jí zajištěný běžný úklid , místo, , prováděný ve večerních a nočních hodinách a možnost vyžádání mimořádného úklidu během dne, představuje opatření, která je nutno hodnotit tak, že žalovaná učinila vše, co po ní bylo možné rozumně požadovat, aby obdobným škodním událostem předešlaŽalovaná nesouhlasila ani s právním posouzením věci soudem I. stupně. Namítala, že podle § 2927 o. z., aplikovaného soudem I. stupně, je odpovědným subjektem osoba, která provozuje dopravu, tj. musí se jednat o situaci, kde dojde ke škodě v dopravním prostředku (bez závislosti na druhu pohonu), a to v dů