ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:20.Co.507.2024.155 Datum: 2025-01-23 Předmět: o zaplacení 144 947,76 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 205 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 224 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 237 z ["smlouva o dílo"]
O co šlo: o zaplacení 144 947,76 Kč s příslušenstvím (["§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 205 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 S)
1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni 144 947,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22.3.2024 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení 2 100 Kč, žalobu zamítl ohledně úroku z prodlení z přisouzené jistiny od 14. 3. 2021 do 21. 3. 2024 a žalované uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 7 248 Kč. Žalobkyně se uvedeného plnění domáhala z titulu dlužné úhrady za práce, provedené dlužnicí pro žalovanou podle smlouvy o dílo ze dne 17. 4. 2019, vyúčtované fakturou č. , číslo, , splatnou dne 13. 3. 2021. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že neeviduje předmětnou fakturu a není doloženo provedení fakturovaných prací a namítla promlčení nároku.2. Soud I. stupně na základě skutkových zjištění, popsaných v odstavcích 4. až 12. napadeného rozsudku, s odkazem na §§ 2586, 2604, 2610, 609, 619 a 629 odst. l zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) dovodil, že dlužnice jako zhotovitelka a žalovaná jako objednatelka uzavřely dne 17. 4. 2019 smlouvu o dílo za cenu podle dodatku 1 ve výši 763 312 Kč a žalovaná za dílo zaplatila na základě dvou faktur platbami z května a srpna 2019 celkem 537 896,7 Kč a nezaplatila doplatek, vyúčtovaný fakturou ze dne 11. 2. 2021 ve výši žalobou požadovaných 144 947,76 Kč (po zohlednění zápočtu dlužnice). Provedení vyúčtovaných prací s konečnou cenou díla 763 312 Kč bylo prokázáno zjišťovacím protokolem 2, podepsaným žalovanou, jednající , jméno FO, ve smyslu čl. XIII smlouvy o dílo, dne 23. 2. 2021 a emailovou korespondencí dlužnice a žalované, jednající technoložkou-přípravařkou , tituly před jménem, , jméno FO, , v níž žalovaná dlužnici sama vyzvala k podpisu protokolu a k vystavení faktury. Soud I. stupně uzavřel, že bylo prokázáno řádné dokončení a provedení díla, žalovaný netvrdil reklamaci žádné jeho části, a žalobkyně coby insolvenční správkyně dlužnice má právo na zaplacení celé sjednané ceny díla.3. Námitku promlčení nároku shledal soud I. stupně nedůvodnou a odkaz žalované na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 31 Cdo 3125/2022 shledal nepřiléhavým s odůvodněním, že doba splnění dluhu nebyla v daném případě ponechána zcela na vůli věřitele, jelikož dlužnice mohla podle smluvního ujednání vystavit fakturu až po odsouhlasení soupisu provedených prací žalovanou. Žalovaná potvrdila provedení daných prací ve zjišťovacím protokole dne 23.2.2021 a dlužnice mohla proto fakturu podle čl. VI. bodu 3 smlouvy vystavit až 28.2.2021 se splatností 30 ní. Nárok se tak začal promlčovat 31. dne od dne, kdy mohla být faktura doručena žalované, což se mohlo stát již dne 11. 2. 2021, kdy dlužnice fakturu s ohledem na emailovou korespondenci stran vystavila. Promlčecí doba k uplatnění nároku tedy začala běžet 16. 3. 2021 a uplynula by 16. 3. 2024, žaloba však byla podána 11. 3. 2024. Soud I. stupně dále konstatoval, že faktura nebyla dlužnicí řádně doručena žalované písemně na adresu jejího sídla, ta ji nevedla ve své účetní evidenci a nemohla být proto ode dne následujícího po dni její splatnosti (14. 3. 2021) v prodlení. Žalovaná se ocitla v prodlení až od 22. 3. 2024, kdy mohla ve smyslu § 1958 o. z. plnit bez zbytečného odkladu v obvyklé lhůtě tří dnů od doručení žaloby, kterou se dozvěděla o svém dluhu, dne 18. 3. 2024. Soud I. stupně proto přiznal žalobkyni požadovanou jistinu s úrokem z prodlení až od 22. 3. 2024 a ve zbytku nároku na úrok z prodlení žalobu zamítl. Žalobkyni přiznal podle § 142 odst. l zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (o.s.ř.) náhradu nákladů řízení ve výši, popsané v odstavci 28. rozsudku, a žalované uložil povinnost k úhradě soudního poplatku podle § 2 odst. 3 zák.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.4. Žalovaná podala včasné odvolání proti vyhovujícímu výroku rozsudku a výrokům souvisejícím. Namítla, že dílo nebylo řádně provedeno, jelikož zápis o jeho předání a převzetí byl podepsán pouze ze strany žalobkyně (správně dlužnice) a e-mailová korespondence účastnic není relevantní, protože , tituly před jménem, , jméno FO, nebyla oprávněna za žalovanou v dané věci jednat. Dlužnice řádně nevyúčtovala cenu prací, protože k vystavení faktury dne 11. 2. 2021 nebyly splněny smluvní předpoklady a ta nebyla žalované doručena smluvně sjednaným způsobem. Žalovaná setrvala na námitce promlčení s přesvědčením, že na věc dopadají závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 31 Cdo 3125/2022, neboť určit termín splatnosti mohla výlučně dlužnice ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Dlužnice mohla vyúčtovat provedené práce po podpisu zjišťovacího protokolu dne 23. 2. 2024 a promlčecí lhůta jí podle §§ 619 a 629 o.z. uplynula dne 23. 2. 2024, nejpozději v kontextu čl. VI odst. 3 smlouvy o dílo dne 28. 2. 2024. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený výrok rozsudku změnil, žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení, nebo, aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.5. Žalobkyně navrhla potvrzení napadené části rozsudku soudu I. stupně. Ve vyjádření k odvolání uvedla, že sporování provedení díla ze strany žalované je absurdní, když sama vyzvala zhotovitelku ke vzájemnému podpisu předávacího protokolu. Provedení vyúčtovaných prací potvrzuje zjišťovací protokol č. 2 ze dne 23. 2. 2021, podepsaný za žalovanou panem , jméno FO, , a , tituly před jménem, , jméno FO, se zhotovitelkou ohledně obdobných záležitostí běžně komunikovala. Odkaz žalované na zmíněnou judikaturu je nepřiléhavý, právo zhotovitelky vystavit fakturu bylo navázáno až na odsouhlasení provedených prací zjišťovacím protokolem a splatnost faktury mohla podle smluvního ujednání nastat až po uplynutí 30 dnů, kdy mohla zhotovitelka začít pohledávku vymáhat.6. Podle obsahu odvolání uplatnila žalovaná odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu v intencích §§ 212 a 212a o.s.ř., odvolání však neshledal opodstatněným. Ve věci není podstatné, zda došlo k dokončení a předání celého díla ve smyslu § 2604 o.z. formálním podpisem předávacího protokolu (jakkoliv si jeho podpis zhotovitelkou žalovaná vyžádala a následně sama, nemajíc výhrad proti provedenému dílu, zjevně účelově nepodepsala). Ve smlouvě o dílo 17. 4. 2019 bylo (čl. VI, odst. 3) sjednáno, že fakturace bude probíhat měsíčně k poslednímu dni daného kalendářního měsíce a že právo zhotovitelky vystavit fakturu zakládá odsouhlasení soupisu provedených prací. Z uvedeného vyplývá, že účastnice smlouvy si sjednali dílčí plnění ceny díla za jeho jednotlivé etapy a podmínkou pro vznik nároku dlužnice (zhotovitelky) na ně bylo odsouhlasení provedení příslušných prací, což v daném případě žalovaná učinila podepsáním zjišťovacího protokolu ze dne 23.2.2021, včetně odsouhlasení dlužné částky. Nárok dlužnice, resp. žalobkyně, na požadované plnění je tak nepochybný a není promlčen. V tomto směru se odvolací soud plně ztotožnil se závěry soudu I. stupně, že se nejedná o případ ponechání určení doby splnění na vůli věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., neboť zhotovitelka nemohla vystavit fakturu dříve, než jí žalovaná odsouhlasila soupis provedených prací, za něž mělo být z její strany plněno. Lze pak pro stručnost zcela odkázat na výše shrnuté závěry soudu I. stupně stran běhu promlčecí doby, rozvedené v odstavci 26. rozsudku (ačkoliv žalovaná písemně odsouhlasila soupis provedených prací až dne 23. 2. 2021, zhotovitelka mohla z emailové korespondence stran (e-mail ze dne 11. 1. 2021) důvodně předpokládat, že žalovaná nemá proti provedeným pracím a ceně za ně žádné výhrady). Okolnost, že faktura nebyla žalované před podáním žaloby řádně doručena, zohlednil soud I. stupně v rozhodnutí o úroku z prodlení, který přisoudil žalobkyni až od uplynutí lhůty k plnění bez zbytečného odkladu ve smyslu § 1958 o. z po doručení žaloby.7. Z popsaných důvodů odvolací soud napadený vyhovující výrok rozsudku soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně správných souvisejících výroků. Podle § 142 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. l o. s. ř. má procesně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, kterou představuje paušální náhrada hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za tři procesní úkony (vyjádření k odvolání, příprava a účast u ústního jednání odvolacího soudu) po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.