21 Co 24/2025-248 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobcům částku 38 598,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 11. 2022 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 104 660,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 11. 2022 do zaplacení (výrok II.) a uložil každému ze žalobců zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 16 511 Kč (výroky III. a IV.).2. Takto rozhodl o žalobě podané k němu dne 21. 11. 2021, kterou se původní žalobkyně , Jméno žalobce B, , matka nynějších žalobců, která v průběhu řízení zemřela, domáhala proti žalovanému, svému druhovi, zaplacení částky 143 259,16 Kč jako bezdůvodného obohacení, které mělo na straně žalovaného vzniknout tím, že v období od 26. 5. 2021 do 31. 7. 2021 provedl pomocí její platební karty výběry ze dvou bankovních účtů vedených na její jméno, aniž k tomu byl zmocněn. Jednalo se o účet vedený u , právnická osoba, č. , č. účtu, (dále též „1. účet nebo účet u , právnická osoba, “) a účet vedený u , p.o.2, . č. , č. účtu, (dále též „2. účet nebo účet u , p.o.2, “). Žalobkyně byla dne 26. 5. 2021 hospitalizována ve zdravotnickém zařízení a následně pobývala v zařízení , ústav, (dále též „, ústav, “), v uvedeném období proto sama výběry z bankomatu z uvedených účtů provádět nemohla. Nemohla k jejich provádění ani udělit žalovanému souhlas, neboť nejméně od roku 2016 trpěla poruchou duševního stavu, která ji činila neschopnou takový souhlas udělit.3. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 25. 7. 2022, č. j. , spisová značka, byla původní žalobkyně omezena ve svéprávnosti, neboť trpěla smíšenou kortikosubkortikální vaskulární demencí, která nebyla jen přechodného rázu a která ji činila neschopnou samostatně právně jednat v plném rozsahu. Jejím opatrovníkem byla jmenována její dcera , Jméno žalobce A, (nynější žalobkyně a)). Podání žaloby bylo schváleno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 6. 3. 2023, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 27. 3. 2023 (viz čl. 77 spisu).4. Vzhledem k tomu, že původní žalobkyně dne , datum, zemřela, vstoupili do řízení jako její právní nástupci nynější žalobci (dcera a syn); (viz usnesení soudu prvního stupně ze dne 17. 5. 2024, č. j. 11 C 371/2022-172).5. Žalovaný považoval podanou žalobu za rozpornou s dobrými mravy. Bránil se tím, že s původní žalobkyní žili přes 20 let ve společné domácnosti. Peníze, jež z účtů vybral, byly jejich společnými penězi. Za vybrané peníze pořizoval pro původní žalobkyni nákupy (potraviny, tiskoviny apod.), zakoupil jí invalidní vozík, platil platby v restauraci, do níž s původní žalobkyní chodil, když ji navštěvoval v , ústav, . Dále vynakládal peněžní prostředky na péči o psa čivavu, který byl ve vlastnictví původní žalobkyně, 2x či 3x předal částku 15 000 Kč dceři původní žalobkyně, nynější žalobkyni a), jež měly být využity na zaplacení pobytu původní žalobkyně v , ústav, . Původní žalobkyně žalovanému řekla, aby si kartu od účtu u , právnická osoba, vzal a použil ji na úhradu nezbytných výdajů původní žalobkyně a na zabezpečení domácnosti. Peněžní prostředky na účtu u , p.o.2, byly tvořeny pouze příjmy žalovaného ze zaměstnání u , právnická osoba, , a dále peněžními prostředky z jeho penzijního připojištění.6. Žalovaný jako obranu proti žalobě dále uplatnil polovinu nákladů, které vynaložil na úhradu nájemného v bytě, v němž žalovaný a původní žalobkyně společně bydleli, jednalo se o částku 4 000 Kč měsíčně až do doby úmrtí původní žalobkyně (celkem 124 000 Kč). Dále uplatnil náklady na péči o psa čivavu, které odhadl v částce 3 000 – 3 500 Kč měsíčně, minimálně šlo o 2 310 Kč měsíčně za dobu od hospitalizace původní žalobkyně do jejího úmrtí (celkem částka 93 000 Kč), dále ze svých finančních prostředků zakoupil v roce 2007 čtyřkolku a vlek k vozidlu, jež byly napsány na původní žalobkyni.7. Soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování, které podrobně popsal v odst. 9. až 23. svého rozsudku a na jeho skutková zjištění odvolací soud v zájmu stručnosti odkazuje.8. Učinil následující závěr o skutkovém stavu:9. Žalovaný a původní žalobkyně spolu žili jako partneři, a to cca po dobu 20 let. Společně bydleli v nájemním bytě, společně uhrazovali své potřeby, peněžní prostředky na bankovních účtech vedených na jméno původní žalobkyně používali společně k úhradě svých potřeb. Dne 26. 5. 2021 byla původní žalobkyně z důvodu zhoršeného zdravotního stavu odvezena rychlou záchrannou službou. Poté byla hospitalizována a následně ode dne 14. 6. 2021 natrvalo umístěna v , ústav, v , místo, . Původní žalobkyně přestala být soběstačná, byla dezorientovaná, docházelo k rychlému úbytku jejích intelektových schopností, čehož si byl žalovaný vědom. V roce 2022 byla původní žalobkyně omezena ve svéprávnosti až na běžné úkony a nakládaní s peněžními prostředky do 400 Kč týdně.10. Na jméno původní žalobkyně byly zřízeny dva bankovní účty. Účet u , p.o.2, využíval žalovaný, na účet mu byla vyplácena výplata z pracovního poměru, bylo mu na něj vyplaceno penzijní připojištění, žalovaný měl k účtu svou platební kartu. Z tohoto účtu žalovaný v žalovaném období vybral nebo jinak použil peněžní prostředky v celkové výši 53 099,91 Kč. K účtu u , právnická osoba, existovala platební karta na jméno původní žalobkyně. Z tohoto účtu žalovaný v žalovaném období vybral prostřednictvím platební karty původní žalobkyně částku v celkové výši 90 000 Kč a k tíži účtu byl připsán debetní úrok ve výši 159,25 Kč.11. Žalovaný od doby, kdy došlo k hospitalizaci původní žalobkyně ve zdravotnickém zařízení a posléze k jejímu umístění v , ústav, , pečoval o jejího psa čivavu, nebylo však prokázáno, jaké náklady na to vynakládal. Žalovaný platil v období od května 2021 do července 2021 nájemné ve výši 7 507 Kč měsíčně, v květnu 2021 zaplatil na záloze na služby částku 1 400 Kč. Ke konci července 2021 podepsal v zastoupení původní žalobkyně ukončení předchozí nájemní smlouvy a byt si od srpna 2021 pronajal pouze na sebe. Nedoložil, kolik platil na nájemném od srpna 2021. Žalovaný koupil pro původní žalobkyni invalidní vozík za 8 099,91 Kč, který zaplatil z účtu u , p.o.2, . Žalovaný původní žalobkyni navštěvoval v , ústav, v Pitkovicích, v období od června 2021 do prosince 2021 ji navštívil nejméně 28krát. Posléze, až do jejího úmrtí, ji navštěvoval obvykle jednou týdně. Žalovaný původní žalobkyni při každé návštěvě nosil drobné nákupy (ovoce, pití, časopisy apod.) v ceně nejméně 100 Kč, občas jídlo z , název, v ceně cca 150 Kč, společně chodili do restaurace v areálu , ústav, , kde obvykle utratili 500-600 Kč za oba. Žalobkyně a) jako opatrovnice původní žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení peněžních prostředků vybraných z účtu u , p.o.2, a u , právnická osoba, nejpozději do 31. 10. 2022. Žalovaný to odmítl a požadovanou částku nevrátil.12. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a to podle §§ 2991, 1935, 3007 a 3009 odst. 1, dále §§ 1982, 1987 odst. 1, 553 odst. 1 a 554.13. Uvedl, že mezi účastníky bylo v podstatě nesporné, že žalovaný v žalovaném období nakládal s peněžními prostředky na účtech, jež byly vedeny na jméno původní žalobkyně. Sporné bylo, zda se žalovaný tímto způsobem bezdůvodně obohatil.14. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že výběrem či použitím peněženích prostředků na účtu u , p.o.2, se žalovaný bezdůvodně neobohatil, neboť příjmy na tomto účtu byly tvořeny mzdou a odstupným, které byly žalovanému vyplaceny , společnost, z jeho pracovní činnosti a jednorázovou výplatou penzijního připojištění žalovaného. Na tomto účtu se žádné peněžní prostředky ze zdrojů původní žalobkyně nenacházely.15. Odlišná byla situace u účtu u , právnická osoba, . Žalovaný ani netvrdil, že by se na tomto účtu nacházely jeho finanční prostředky. Je zcela nerozhodné, že žalovaný a původní žalobkyně s peněžními prostředky obou z nich společně nakládali. Dokud peněžní prostředky některého z nich nebyly takto použity, jednalo se o výlučné prostředky toho, kterého z nich. Z hlediska pouhého partnerského vztahu neměl žádný z nich k peněžním prostředkům druhého právní titul. Jako právní důvod k nakládaní s peněžními prostředky na účtu u , právnická osoba, nemohlo dle soudu prvního stupně obstát, že původní žalobkyně měla žalovanému říci, aby její platební kartu, kterou měla uloženou doma používal k úhradě jejích a jeho potřeb a k úhradě dalších nákladů. V řízení bylo totiž prokázáno, že žalovaný o zdravotním stavu původní žalobkyně věděl, tedy věděl, že u ní postupovala porucha duševního zdraví, že byla zmatená, dezorientovaná. Muselo mu tedy být zřejmé, že nebyla schopna takové rozhodnutí učinit.16. Soud prvního stupně se proto zabýval tím, zda na straně žalovaného použitím finančních prostředků z účtu u , právnická osoba, vzniklo bezdůvodné obohacení, tedy tvrzením žalovaného, že peněžní prostředky využil ve prospěch původní žalobkyně.17. Shledal, že z provedeného dokazo