21 Co 79/2025-369 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 295 707,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 3. 2023 do zaplacení (výrok I), a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 77 191 Kč (výrok II).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 295 707,52 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, kterou jí měla žalovaná jako insolvenční správkyně žalobkyně, jež byla dlužnicí v insolvenčním řízení vedeném Městským soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , způsobit tím, že při přezkumném jednání dne 21. 5. 2013 řádně nepopřela pohledávku přihlášeného věřitele , jméno FO, z titulu tří smluv o půjčce (jednalo se o šest dílčích pohledávek, a to jednak nevrácených zapůjčených částek, a dále vyúčtovaných smluvních pokut) a pohledávka tak byla v rámci insolvenčního řízení uspokojována. Částka 295 707,52 Kč sestávala z částky 254 907,52 Kč, představující zajištěnou část pohledávky (dílčí pohledávky č. 1 až č. 4), a z částky 40 800 Kč, představující částku uhrazenou z majetkové podstaty na část nezajištěné dílčí pohledávky č. 5.3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Předně vznesla námitku promlčení, dále argumentovala tím, že jako insolvenční správkyně žalobkyně žádnou svou povinnost neporušila.4. Soud prvního stupně vyšel z nesporných tvrzení účastníků, že u Městského soudu v , adresa, bylo pod sp. zn. , spisová značka, vedeno insolvenční řízení ve věci žalobkyně jako dlužnice, že usnesením ze dne 11. 4. 2013 byl zjištěn úpadek dlužnice, bylo povoleno jeho řešení oddlužením a žalovaná byla ustanovena insolvenční správkyní dlužnice. Dne 21. 5. 2013 proběhlo přezkumné jednání, na němž došlo mimo jiné k uznání pohledávky (sestávající ze šesti dílčích pohledávek) věřitele , jméno FO, ze strany žalované jako insolvenční správkyně. Žalobkyně pohledávku tohoto věřitele popřela zcela.5. Z jednotlivých důkazů vzal za prokázaná skutková zjištění, která podrobně popsal v odst. 6. až 20. svého rozsudku a odvolací soud na ně v zájmu stručnosti odkazuje.6. Na tomto podkladě učinil závěr o skutkovém stavu, který lze stručně shrnout tak, že žalobkyně s , jméno FO, uzavřela celkem tři smlouvy o půjčce, a to dne 20. 2. 2009 na částku 100 000 Kč, dne 9. 4. 2009 na částku 60 000 Kč a dne 1. 10. 2010 na částku 35 000 Kč. Ve smlouvách si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z nesplacené části půjčky. Žalobkyně se svým věřitelem uzavřela formou notářského zápisu dohody o závazku osoby povinné splnit pohledávku vůči osobě oprávněné se svolením k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. V těchto dohodách žalobkyně potvrdila převzetí peněžních prostředků. Dne 1. 10. 2010 a dne 14. 9. 2009 uzavřela žalobkyně s , jméno FO, zástavní smlouvy k zajištění dluhu z půjček na 100 000 Kč a 35 000 Kč ke svým nemovitostem. Při přezkumném jednání dne 21. 5. 2013 (poté, co byl zjištěn úpadek žalobkyně a bylo povoleno jeho řešení oddlužením) byli účastníci soudem poučeni o tom, jaký je rozdíl mezi popřením vykonatelné a nevykonatelné pohledávky a mezi popřením učiněným správcem a dlužníkem. Správkyně pohledávku , jméno FO, uznala, žalobkyně ji popřela. Dlužnice (žalobkyně) avizovala, že proběhne určovací žaloba u Obvodního soudu pro , adresa, . Žalobkyně podala v insolvenčním řízení žalobu na určení, že pohledávky věřitele , jméno FO, přihlášené do insolvenčního řízení jsou neplatné. Žaloba byla ve vztahu k dílčím pohledávkám č. 1 až č. 5 odmítnuta, ve vztahu k dílčí pohledávce č. 6 byla zamítnuta (rozsudek Městského soudu v , adresa, ze dne 19. 1. 2017, č. j. , incidenční spisová značka, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v , adresa, ze dne 27. 6. 2018, č. j. , spisová značka, ). Ani v dalších žalobách, jež žalobkyně podala proti , jméno FO, nebyla úspěšná. Žaloba o náhradu škody ve výši 1 300 000 Kč byla zamítnuta rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 4. 5. 2017, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v , adresa, ze dne 25. 10. 2017, č. j. , spisová značka, . Řízení o žalobě, kterou se žalobkyně u Obvodního soudu pro , adresa, domáhala určení neplatnosti tří smluv o půjčce uzavřených s věřitelem , jméno FO, bylo zastaveno z důvodu překážky věci pravomocně rozsouzené (usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne 26. 2. 2021, č. j. , spisová značka, , kterým byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 7. 7. 2020, č. j. , spisová značka, a řízení bylo zastaveno). Insolvenční správce uhradil z výtěžku zpeněžení nemovitosti žalované na zajištěnou pohledávku věřitele , jméno FO, částku 254 907,52 Kč. Usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne 29. 4. 2021, č. j. , spisová značka, vzal soud na vědomí splnění oddlužení dlužnice a osvobodil ji od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, s tím, že osvobození se vztahuje i na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a ty, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili. V podrobnostech odvolací soud opět v zájmu stručnosti odkazuje na odst. 22 rozsudku soudu prvního stupně.7. Po právní stránce věc posoudil podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále „InsZ“). Dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je promlčen. Přezkumné jednání, na kterém žalovaná uznala pohledávku věřitele , jméno FO, se konalo dne 21. 5. 2013. Dvouletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 37 odst. 4 InsZ tak uplynula dnem 21. 5. 2015. Promlčecí doba mohla počít běžet dále od data 26. 9. 2014, kdy žalobkyně požádala insolvenční soud o vyzvání insolvenční správkyně, aby sdělila, z jakého důvodu nepopřela sporné pohledávky popřené dlužnicí. Dvouletá promlčecí doba by od tohoto dotazu uplynula dnem 26. 9. 2016. Další okamžik, kdy mohla žalobkyně seznat případnou odpovědnost žalované bylo datum rozhodnutí Městského soudu v , adresa, a Vrchního soudu v , adresa, o žalobě žalobkyně, kterou se domáhala určení, že pohledávky věřitele , jméno FO, nejsou po právu, rozsudek Vrchního soudu v , adresa, byl vydán dne 27. 6. 2018 a dvouletá promlčecí doba by tak uplynula dnem 27. 6. 2020. S rozhodnutím Obvodního soudu pro , adresa, a navazujícím rozhodnutím Městského soudu v , adresa, ve věci žaloby proti jinému věřiteli, jež bylo vydáno dne 5. 12. 2018 žalobkyně rovněž nabyla vědomost o případné odpovědnosti žalované. Městský soud v , adresa, pak svým usnesením ze dne 21. 6. 2019 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne 26. 8. 2019 vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení věřiteli , jméno FO, ve výši 254 907,52 Kč, rozhodnutí nabyla právní moci dne 5. 9. 2019 a dvouletá promlčecí doba tak uplynula dnem 5. 9. 2021. V důsledku výše uvedených skutečností žalobkyně nabyla povědomost o výši škody a odpovědnosti žalované. Počátek běhu promlčecí doby nelze dle soudu prvního stupně vázat až na doručení rozhodnutí Městského soudu v , adresa, ze dne 26. 2. 2021, č. j. , spisová značka, , neboť žalobkyně již dříve věděla o tom, že žalovaná by mohla být za škodu odpovědná.8. Soud prvního stupně se nicméně zabýval i tím, zda žalovaná jako insolvenční správkyně porušila svou povinnost z této funkce vyplývající a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. V tomto směru vycházel z příslušných zákonných ustanovení InsZ, dále zmínil rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , v němž se tento vyjadřoval k povinnosti správce popřít pohledávku. Žalovaná měla v době přezkumného jednání k dispozici řádnou přihlášku pohledávky zmíněného věřitele podepřenou listinnými důkazy. K obsahu schůzky dne 14. 5. 2013 žalobkyně navrhla pouze důkazy svědeckými výpověďmi svědků, kteří se schůzky neúčastnili. Žalovaná pak se svým účastnickým výslechem nesouhlasila. V soudních řízeních bylo prokázáno, že žalobkyně peníze ze smluv o půjčkách převzala.9. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci.10. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o.s.ř. Nesouhlasila s tím, jak soud prvního stupně posoudil otázku promlčení žalobního nároku. Vytkla mu, že zaměnil škodní událost a vznik škody, pokud vycházel u obou z data konání přezkumného jednání dne 21. 5. 2013. V insolvenčním řízení se vznik škody odvíjí od data, kdy byly peněžní prostředky vyvedeny z majetkové podstaty, tedy vyplaceny v rámci insolvenčního řízení, k čemuž došlo na konci září 2019. Žalobkyně v době konání přezkumného jednání neměla důvod domnívat se, že vznikne škoda, neboť měla za to, že předmětná pohledávka bude přezkoumána insolvenčním soudem, případně Obvodním soudem pro , adresa, , jak jí napověděla žalovaná. Insolvenční soud v roce 2018 rozhodl, že jedna část pohledávky věřitele , jméno FO, nebyla přihlášena po právu, jednalo se o nezajištěnou část pohledávky, kterou byl oprávněn zkoumat. Věřiteli byla soude