CS · EN DE FR brzy

21 Co 89/2025-212 — Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:21.Co.89.2025.212
Datum: 2025-06-04
Předmět: o 318 233 Kč s příslušenstvím,
Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 119a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142
["bezdůvodné obohacení""podjatost""smlouva o dílo""smlouva kupní""odpovědnost za vady"]
O co šlo: o 318 233 Kč s příslušenstvím, (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 119a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 )
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 318 233 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 19. 5. 2021 do zaplacení (výrok I) a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 167 454,20 Kč (výrok II).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 318 233 Kč s příslušenstvím jako vrácení kupní ceny za zboží, které si žalobkyně u žalované objednala a zaplatila, avšak žalovaná jí zboží nedodala. Jednalo se o dodávku podlahových prken , název, , hranolů, klipů, vrutů a turbošroubu podle objednávky z dubna 2020. Žalovaná vystavila dne 27. 4. 2020 fakturu č. , číslo, na částku 260 000 Kč splatnou dne 28. 4. 2020 a dne 1. 5. 2020 fakturu č. , číslo, na částku 58 233 Kč splatnou dne 2. 5. 2020. Jelikož žalovaná zboží nedodala, vyzvala ji žalobkyně k jeho dodání nejpozději do 4. 12. 2020 s tím, že jinak odstupuje od smlouvy a žádá vrácení kupní ceny. V reakci na obranu žalované doplnila, že existovaly dvě objednávky, jedna soukromá pro člena představenstva žalobkyně , jméno FO, mladšího na obložení bazénu (terasu kolem bazénu) v místě jeho bydliště včetně montáže a druhá pro žalobkyni pouze na dodávku materiálu za účelem zhotovení mola u nádrže nacházející se v areálu žalobkyně.3. Žalovaná se bránila tím, že žalobkyně si u ní objednala dodání zboží pro účely obložení bazénu na adrese , adresa, , tedy v místě bydliště člena představenstva žalobkyně pana , jméno FO, . Žalovaná materiál do uvedeného místa dodala a současně provedla pokládku a montáž obložení (terasy) okolo bazénu. Faktury č. , číslo, a č. , číslo, se týkaly právě této dodávky, která byla řádně realizována. Jiný materiál si žalobkyně u žalované neobjednala. Faktury byly vystaveny na žalobkyni na základě pokynu jejího statutárního orgánu.4. Soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování a odvolací soud na jeho skutková zjištění, jež učinil z jednotlivých provedených důkazů v zájmu stručnosti odkazuje (viz odst. 8 až 28 jeho rozsudku).5. Vzal za prokázaný závěr o skutkovém stavu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla uzavřena žádná smlouva o dodávce dřeva na stavbu mola v areálu žalobkyně a nebyla provedena ani žádná platba na úhradu takové dodávky. Mezi panem , jméno FO, mladším a žalovanou byla na základě jeho poptávky a nabídky žalované uzavřena smlouva o dílo, na jejímž základě provedla žalovaná dodávku materiálu a montáž terasy u bazénu rodinného domu, ve kterém bydlí p. , jméno FO, mladší s rodinou. Cena za toto dílo byla dle pokynu p. , jméno FO, mladšího provedena z účtu žalobkyně, a to ve dvou platbách, dne 28. 4. 2020 částky 260 000 Kč a dne 23. 7. 2020 částky 58 233 Kč.6. Po právní stránce věc posoudil podle § 2079 a násl. a § 1977 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“). Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala své tvrzení o tom, že existovaly dvě objednávky, jedna soukromá pro , jméno FO, mladšího a druhá pro žalobkyni. Naopak bylo prokázáno tvrzení žalované, že objednávka byla jen jedna, a to pro dodání a montáž dřevěné terasy okolo bazénu p. , jméno FO, mladšího, který dal pokyn, aby fakturace proběhla na žalobkyni, z jejíhož účtu také byly obě sporné faktury zaplaceny. Své úvahy opřel zejména o , aplikace, komunikaci mezi , jméno FO, mladším a , jméno FO, , který za žalovanou zakázku na obložení bazénu realizoval a v níž p. , jméno FO, mladší výslovně na dotaz žalované ohledně fakturace uvedl odkaz na webové stránky žalobkyně, následně byla vystavena faktura na žalobkyni a zaslána brzy ráno p. , jméno FO, mladšímu na , aplikace, . Rozpor mezi první vystavenou fakturou na částku 267 290 Kč a dalšími dvěma fakturami lze vysvětlit následnou žádostí p. , jméno FO, mladšího o rozdělení fakturace. Obě následné faktury byly p. , jméno FO, mladšímu zaslány 26. 5. 2020 a ten se výslovně dotazoval, zda byly zaslány na firmu. Soud prvního stupně se následně věnoval existenci tvrzené objednávky na dodávku materiálu pro molo v areálu žalobkyně, přičemž dospěl k závěru, že žádná taková zakázka ve skutečnosti neexistovala. Hodnotil v této souvislosti výpovědi svědků z hlediska jejich věrohodnosti. Odvolací soud opět v zájmu stručnosti odkazuje na jeho podrobné úvahy uvedené v odst. 34, 35 napadeného rozsudku. Uzavřel, že jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by si žalobkyně u žalované objednala dodávku materiálu, za který zaplatila a nebyl jí dodán, a zároveň bylo prokázáno, že dvě sporné faktury (na částku 260 000 Kč a 58 233 Kč) byly žalovanou vystaveny a žalobkyní uhrazeny za objednanou a realizovanou dodávku na obložení (terasu) okolo bazénu na zahradě , jméno FO, mladšího, shledal soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou, a proto ji zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci.7. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Namítla, že soud prvního stupně neúplně a nesprávně zjistil skutkový stav, věc nesprávně právně posoudil a nepřihlédl k relevantním tvrzením a právním argumentům žalobkyně a tomu, co v řízení vyšlo najevo. Konkrétně mu vytkla, že opomněl uvést, na jakém základě, tedy z jakých konkrétních důkazů či najevo vyšlých skutečností dospěl ke svým skutkovým a právním závěrům. Podle žalobkyně z provedeného dokazování plyne opak toho, co soud prvního stupně zjistil. Byla prokázána existence dvou faktur vystavených žalovanou na žalobkyni, jejichž předmětem je pouze dodávka dřeva, nikoli montáž. Tyto faktury prokazují uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou. Žalovaná následně urgovala žalobkyni o zaplacení faktury na částku 58 223 Kč, což vyplynulo z výslechu , jméno FO, a , jméno FO, . Toto by žalovaná jistě nečinila, pokud by jejím smluvním partnerem byl , jméno FO, mladší, jak dovodil soud prvního stupně. Žalobkyně uvedené faktury zaplatila a vede je ve svém účetnictví jako doklady o svém smluvním vztahu se žalovanou. Jestliže dle soudu prvního stupně existoval pouze jeden smluvní vztah, a to mezi , jméno FO, mladším a žalovanou, pak by bylo nezbytné doplnit, kdy byla smlouva mezi nimi uzavřena, kdo za žalovanou jednal, co bylo předmětem smlouvy, jaká byla cena díla, kdy a jak měla být objednatelem zaplacena a zda zaplacena byla či nikoli. O těchto podstatných náležitostech soud prvního stupně pomlčel a jeho závěry jsou tak nepřezkoumatelné.8. Žalobkyně vyjádřila názor, že pokud dodavatel vystavil fakturu na určitého odběratele, jednoznačně tím označil toho, kdo mu měl plnit a kdo byl dle hmotného práva zavázán mu plnit. Žalovaná vystavila faktury na žalobkyni, dožadovala se úhrady faktury na částku 58 233 Kč po žalobkyni a žalobkyně se cítila povinna faktury hradit. Žalobkyně nevnímala úhradu faktur jako plnění za někoho třetího.9. Za nesprávný považovala také závěr soudu prvního stupně, že žalovaná řádně provedla dodávku a montáž terasy u bazénu u rodinného domu p. , jméno FO, mladšího, tj. že dílo dokončila a měla nárok na zaplacení ceny díla. K těmto otázkám nebylo vedeno žádné dokazování, tudíž není zřejmé, z čeho soud prvního stupně usoudil, že dílo u , jméno FO, mladšího bylo řádně provedeno a nárok na zaplacení ceny díla by byl po právu.10. Žalobkyně uvedla, že v řízení bylo třeba vyjasnit otázku, za co žalobkyně žalované hradila. Žalobkyně od počátku tvrdila, že se jednalo o zálohové platby na dodávku dřeva a dalšího materiálu. Zdůraznila, že platba částky 260 000 Kč byla z účtu žalobkyně poukázána dne 28. 4. 2020 na účet žalované s poznámkou „záloha dřevo“ bez jakýchkoli dalších identifikačních údajů. tím si žalobkyně pro sebe blokovala dodávku dřeva. Rychlé zaplacení zálohy bylo podmínkou pro jeho objednání z , místo, za výhodnou cenu, což prokázal výslech , jméno FO, mladšího, , jméno FO, a , jméno FO, . I svědek , jméno FO, potvrdil, že platba proběhla rychle, bez faktury, která se vystavila až následně. Dřevo a materiál pro soukromou zakázku , jméno FO, mladšího se v okamžik zadání platebního příkazu již mělo nacházet na zahradě rodinného domu rodiny , jméno FO, mladšího, zálohová platba částky 260 000 Kč nemohla být platbou za již realizovanou zakázku. Platba částky 58 233 Kč proběhla až dne, Anonymizováno, 23. 7. 2020 a šlo o doobjednané chybějící zboží podle toho, co žalobkyně zjistila, že je pokryto zálohovou fakturou na částku 260 000 Kč, jak uvedl svědek , jméno FO, .11. Žalobkyně měla za to, že existence dvou zakázek vyplynula z výslechu svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, staršího a účastnického výslechu , jméno FO, mladšího, dále z vystavených faktur, platebních příkazů, a také z , aplikace, komunikace ze dne 27. 4. 2020. K soukromé zakázce , jméno FO, mladšího uvedla, že ta měla být zaplacena po úplném provedení díla, bez faktury, oproti potvrzení. Žalobkyně se domnívala, že žalovaná se rozhodla si peníze ze zakázky na dodávku materiálu pro žalobkyni ponechat jako úhradu za nekvalitně provedené dílo pro rodinu , jméno FO, mladšího. Pokud
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.