23 Co 442/2024-98 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 28. 5. 2024 soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že nájem bytu ujednaný smlouvou o nájmu bytu na dobu určitou číslo , číslo, mezi žalobci jako nájemci a žalovaným jako pronajímatelem existuje (výrok I), uložil žalobcům povinnost uhradit žalovanému na náhradě nákladů řízení 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II), uložil žalobcům povinnost vyklidit byt číslo , číslo, , o velikosti 4+0, o celkové výměře 217,49 m², nacházející se ve 3. podzemním podlaží domu č. p. , číslo, na adrese , adresa, , katastrální území , místo, , obec , název, a vyklizený předat žalovanému, a to do 60 dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV).2. Usnesením ze dne 23. 9. 2024 soud prvního stupně opravil písařskou chybu ve výroku III rozsudku, když chybně bylo uvedeno, že byt se nachází ve 3. podzemním podlaží namísto podlaží nadzemním.3. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali určení, že nájem bytu ujednaný smlouvou o nájmu bytu mezi žalobci jako nájemci a žalovaným jako pronajímatelem existuje. Žalobci tvrdili, že mají naléhavý právní zájem na určení existence nájmu s ohledem na vysokou míru nejistoty ohledně dalšího bydlení. Dále tvrdili, že v bytě bydlí již 9 let, konkrétně smlouva o pronájmu uzavřená v srpnu 2019 s účinností od 17. 3. 2019 s možností prolongace o další 2 roky byla v roce 2021 prodloužena do 17. 3. 2023. Dopisem ze dne 20. 3. 2023 však byla žalobcům zaslána výzva k vyklizení bytu, neboť nájem nebyl žalobcům prodloužen z důvodu, že žalobkyně b) je vlastníkem dvou bytů, a to v k. ú. , adresa, a v k. ú. , adresa, a příslušník domácnosti , jméno FO, , jenž je bratrem žalobce, je vlastníkem dvou nemovitostí. Výzva k vyklizení je v rozporu s Pravidly pronájmu a prodlužování doby nájmu bytů a ubytovacích místností v objektech , samosprávný celek, nesvěřených městským částem a podnájmu a prodlužování doby podnájmu bytů v bytových domech ve vlastnictví bytových družstev (dále jen „Pravidla“), konkrétně s bodem VIII, ze kterého vyplývá, že odbor bytového fondu žalovaného ověří nejpozději k datu skončení doby nájmu splnění všech specifikovaných skutečností a následně smlouvu prodlouží, když uvedené žalovaný nesprávně vyhodnotil.4. Žalovaný se vyjádřil k žalobě tak, že dne 20. 3. 2023 zaslal žalobcům výzvu k opuštění, vyklizení a předání bytu se zdůvodněním, k němuž nebyl povinen, a to do 60 dnů od doručení výzvy. Dne 28. 6. 2023 vyrozuměl žalobce a), že nemá zájem o prodloužení nájmu. Vzájemným návrhem pak žalovaný navrhl uložení povinnosti žalobcům byt vyklidit a vyklizený jej žalovanému odevzdat do 15 dnů od právní moci rozsudku.5. Žalobci nesouhlasili se vzájemným návrhem a navrhli jeho vyloučení k samostatnému řízení, neboť nejsou splněny podmínky pro spojení věcí. Hlavní podmínka pro vyklizení, tedy ukončení nájmu bytu, je nejasná. Vyklizení je také v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobci byt užívali dlouhodobě a vždy řádně hradili nájemné a zálohy za služby.6. Soud prvního stupně provedl dokazování listinami, přičemž jako nadbytečný zamítl důkaz svědeckou výpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, , ředitele , orgán, , právnická osoba, , neboť z provedeného dokazování dostatečně vyplynul skutkový stav věci. Soud prvního stupně učinil ve věci následující skutková zjištění.7. Žalobce a) jako nájemce a žalovaný jako pronajímatel uzavřeli dne 17. 3. 2014 smlouvu o nájmu jednotky č. , číslo, , o velikosti 4+0, o celkové výměře 217,49 m2, nacházející se ve 3. nadzemním podlaží domu č.p. , číslo, , zapsaný na listu vlastnictví č. , číslo, , k. ú. , adresa, , obec , název, , , správní orgán, pro , samosprávný celek, , Katastrální pracoviště , adresa, , na adrese , adresa, (dále jen „Byt“), a to na dobu 5 let ode dne podpisu smlouvy s vyloučením prolongace. Dne 11. 9. 2019 uzavřel žalovaný s žalobci smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou č. , číslo, , jejímž předmětem byl nájem Bytu. Nájem byl sjednán na dobu určitou 2 roky s účinností od 17. 3. 2019. Rovněž bylo ujednáno, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň 3 měsíců po uplynutí sjednané doby nájmu a pronajímatel ho písemně nevyzve v této době, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl nájem ujednán dříve. Podle čl. VII. Smlouvy, bod 1., práva a povinnosti spojená s nájmem bytu jsou obecně upravena v občanském zákoníku a zvláštních právních předpisech, kterými se provádí občanský zákoník a dalších předpisech souvisejících s nájmem bytu. Přílohou smlouvy byla Pravidla pro užívání bytu a společných částí a zařízení domu. Dne 20. 3. 2023 vyzval žalovaný žalobce k opuštění, vyklizení a protokolárnímu předání Bytu ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy z důvodu uplynutí doby, na kterou byl nájem sjednán a skutečnost, že žalovaný nemá další zájem na prodloužení doby nájmu. Žalovaný uvedl jako důvod i tu skutečnost, že žalobkyně b) je vlastníkem bytů v k. ú. , adresa, a k. ú. , adresa, a , jméno FO, , člen domácnosti, je vlastníkem bytu v k. ú. , adresa, a rodinného domu v k. ú. , adresa, , tedy nájemci jsou schopni svoji bytovou otázku vyřešit vlastními silami. Výzva byla žalobci a) doručena dne 28. 3. 2023 a žalobkyni b) dne 29. 3. 2023 a dne 9. 4. 2023. Podle Pravidel pronájmu a prodlužování doby nájmu bytů a ubytovacích místností v objektech , samosprávný celek, nesvěřených městským částem a podnájmu a prodlužování doby podnájmu bytů v bytových domech ve vlastnictví bytových družstev je základním východiskem pomoc při zajištění odpovídajícího bydlení osobám, kteří ji opravdu potřebují. Pronájem či podnájem bytu není nárokový, a to ani v případě, že žadatel splní všechna kritéria. Rovněž prodloužení doby nájmu/pronájmu není nárokové. Podle čl. VIII. prodloužení doby nájmu/podnájmu , orgán, , právnická osoba, nejpozději k datu skončení doby nájmu/podnájmu ověří splnění podmínek pro pokračování nájmu. Smlouvu podle odst. 3 písm. c) čl. VIII. prodlouží mimo jiné pouze v případě, kdy nájemce/podnájemce ani žádný z příslušníků domácnosti není vlastníkem nebo spoluvlastníkem nemovitosti určené k trvalému bydlení, s výjimkou případů, kdy po něm nelze spravedlivě požadovat, aby tuto nemovitost k trvalému bydlení užíval.8. Na zjištěný skutkový stav soud prvního stupně aplikoval ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), přičemž dospěl k závěru, že žaloba na určení existence nájmu bytu není opodstatněná a vzájemný návrh žalovaného je důvodný.9. Soud prvního stupně vyšel z prokázané skutečnosti, že doba, na kterou byl nájem sjednán, uplynula, a žalovaný řádně a včas vyzval žalobce k opuštění, vyklizení a předání bytu. Poukázal na to, že podle Pravidel není prodloužení nájemní smlouvy žalobcům nárokové, a proto v dané věci nebylo rozhodné, zda žalobci i nadále potřebují pomoc se zajištěním bytových potřeb či nikoliv. Bylo zcela na žalovaném, zda smlouvu prodlouží či nikoli. Soud prvního stupně neshledal naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení, neboť nájem byl ukončen řádně, uplynutím doby a výzvou k opuštění, vyklizení a předání bytu a rovněž s ohledem na prokázanou skutečnost, že žalobkyně b) je vlastníkem jiných bytových jednotek. Žalobu proto zamítl.10. Naproti tomu vzájemnému návrhu žalovaného vyhověl, protože nájem bytu skončil dne 17. 3. 2023 a žalovaný včas vyzval žalobce k opuštění, vyklizení a předání bytu, což ale žalobci neučinili a od 9. 6. 2023 užívají byt bez právního důvodu. K vyklizení bytu soud stanovil žalobcům lhůtu 60 dnů od právní moci rozsudku, když přihlédl k tomu, že žalobci byt řádně užívali po dobu více než 9 let a obývají jej se dvěma nezletilými dětmi ve věku 17 let.11. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve vztahu k určení existence nájmu bytu tak, že žalobcům uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 900 Kč za 3 úkony po 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a o nákladech řízení ohledně vzájemného návrhu žalovaného rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení představované zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč s tím, že další úkony činěné ve věci byly rovněž úkony vážícími se k žalobě žalobců. Přestože byl žalovaný zastoupen advokátem, soud nepřiznal náhradu za právní zastoupení, neboť se nejednalo o rozhodování o složité právní otázce a u žalovaného lze presumovat existenci dostatečného personálního i materiálního vybavení a zabezpečení ke kvalifikovanému hájení jeho práv.12. Proti rozsudku podali včasné a přípustné odvolání žalobci. Vytýkali soudu prvního stupně, že nesprávně zhodnotil provedené důkazy, zejména Pravidla, neboť pominul další skutková zjištění vyplývající z bodu VIII Pravidel, konkrétně povinnost žalovaného nejpozději k datu skončení doby nájmu ověřit splnění všech podmínek pro prodloužení d