25 Co 426/2024-97 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení (I) a žalobci uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok , jméno FO, ).2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení vedené u Krajského soudu v , město, pod sp. zn. , spisová značka, ve spojení s vykonávacím řízením vedeným u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a soudní exekutorkou, Exekutorský úřad , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , sp. zn. , spisová značka, (dále též jen „posuzované řízení“).3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť již před zahájením tohoto řízení konstatovala, že v řízení vedeném u Exekutorského úřadu , adresa, , soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, sp. zn. , spisová značka, došlo k porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, což s ohledem na okolnosti posuzovaného řízení považuje za adekvátní formu satisfakce. Ohledně fáze řízení před nalézacím soudem vznesla námitku promlčení.4. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované , datum, , žalovaná reagovala stanoviskem ze dne , datum, .5. Obvodní soud rozhodl zjistil tento skutkový stav: Dne , datum, podal žalobce u Krajského soudu v , město, návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, ten byl vydán dne , datum, na částku ve výši , částka, s 6% úrokem z prodlení od , datum, a náklady řízení ve výši , částka, . Řízení bylo pravomocně skončeno dne , datum, .Dne , datum, podal žalobce návrh na exekuci, kterou Okresní soud ve , adresa, nařídil dne , datum, pod čj. , spisová značka, a pověřil jejím provedením , tituly před jménem, , právnická osoba, , exekutorský úřad , adresa, .Ze spisu exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, sp. zn. , spisová značka, (původně , tituly před jménem, , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, ) soud zjistil, že v řízení byl opakovanými pravidelnými lustracemi zjišťován a prověřován možný postižitelný majetek povinného; dále dne , datum, byl vydán exekuční příkaz prodejem movitých věcí povinného, dne , datum, bylo provedeno místní šetření na adrese místa trvalého pobytu, ale povinný se , datum, z adresy odstěhoval. VZP sdělila, že neeviduje žádného zaměstnavatele žalobce, povinný je evidován jako samoplátce. Opakovaně byly tázány banky ohledně vedení účtů povinného, vše bez výsledku. Soudní exekutor postihl dávky vyplácené úřadem práce exekučním příkazem dne , datum, , ale Úřad práce v , adresa, dne , datum, soudnímu exekutorovi sdělil, že výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy jiného příjmu na základě předmětného příkazu je neúčinný, neboť povinný nepobírá exekvovatelné dávky státní sociální podpory ani podporu v nezaměstnanosti. Přijetím právní úpravy zastavování tzv. bezvýsledných exekucí byla do právního řádu zakotvena maximálně přípustná doba vedení exekuce a předmětná exekuce zákonné podmínky ustanovení § 55 odst. 7-13 zákona č. 120/2001 Sb. splnila. Exekuce byla pravomocně zastavena podle § 55 odst. 11 zákona č. 120/2001 Sb. usnesením ze dne , datum, , rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, ., oprávněnému bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .6. Soud prvního. stupně po právní stránce odkázal na ust. § 1 odst. 1, § 5, § 13 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/, a na relevantní judikaturu, podle které se stejná kritéria jako pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění (tj. § 31a odst. 3 OdpŠk) použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená. Akcentoval, že smyslem poskytnutí zadostiučinění podle § 31a odst. 3 OdpŠk je kompenzace nemajetkové újmy, která poškozenému v důsledku nesprávného úředního postupu vznikla, tj. kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Zdůraznil rovněž, že žalobcem předkládaná judikatura nemá s projednávaným případem žádné společné znaky.7. Ohledně námitky promlčení nároku z řízení vedeného u Krajského soudu v , město, pod sp. zn. , spisová značka, konstatoval, že není důvodná. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, čj. , spisová značka, , exekuční řízení spadá do celkové délky řízení ve smyslu § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk, neboť v tomto případě poškozený (tj. žalobce) za příčinu své újmy označil nepřiměřenou délku nalézacího řízení ve spojení s řízením vykonávacím, proto je nutné pro účely odškodnění uvažovat s celkovou délkou řízení.8. Obvodní soud konstatoval, že celková délka řízení je nepřiměřená. Nejvyšší soud vychází z předpokladu, že porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě samo o sobě zakládá vyvratitelnou domněnku v tom směru, že jím byla způsobena dotčeným osobám nemajetková újma, za kterou jim náleží přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 1 OdpŠk, a proto poškozený nemusí vznik újmy prokazovat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), avšak žalovaný stát se může pokusit na základě okolností konkrétního případu tvrzení vzniklé újmy vyvrátit. Současně obvodní soud poukázal na závěry judikatury (reprezentované např. rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ), podle které předpoklad vzniku nemateriální újmy v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení nemusí být nutně naplňován vždy jenom proto, že určité řízení formálně trvá. Smyslem kompenzačního řízení přitom není mechanicky použít výpočet popsaný ve Stanovisku.9. Z hlediska vzniku újmy je totiž třeba rozlišovat mezi různými typy řízení. Prvotním předpokladem pro určení výše zadostiučinění je posouzení toho, jak velkou nemajetkovou újmu spočívající v nejistotě účastníka řízení ohledně jeho výsledku, případně v zásahu do jeho osobní integrity dlouhotrvající řízení způsobilo.10. Při posuzování délky vykonávacího řízení je třeba vždy zkoumat, do jakého okamžiku šlo o účelné vedení řízení směřující k reálnému vymožení práva oprávněného, a od kdy již další průběh řízení ztrácí svůj význam, neboť vymožení pohledávky oprávněného se sestává vzhledem k okolnostem případu nereálné. V případě řízení o výkonu rozhodnutí hraje otázka vzniklé újmy, kterou do značné míry představuje i naplňuje kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného, klíčovou roli. Kritérium dle § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk je v řízení o výkon rozhodnutí z důvodu specifických rysů tohoto řízení nutno vykládat modifikovaně podle naplňování účelu takového řízení. Stát totiž může úspěšně vykonat jen takové rozhodnutí, u kterého to dovolují okolnosti konkrétního případu, tedy pokud povinný má dostatek majetku, ze kterého lze pohledávku oprávněného uspokojit (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Délka řízení o výkon rozhodnutí je tak ovlivněna nejen kritérii § 31a odst. 3 OdpŠk, ale zejména objektivními okolnostmi, jako je majetková situace povinného a jeho případná spolupráce. Dle judikatury po dobu objektivní nemajetnosti povinného v exekučním řízení zásadně nevzniká újma oprávněného z nepřiměřeně dlouze vedeného řízení spočívající v nejistotě o výsledku řízení, a to ani v případě zjištěné nesoustavnosti úkonů soudního exekutora (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).11. V posuzované věci od podání návrhu na zahájení exekuce , datum, do , datum, (tj. do jejího skončení z důvodu neefektivnosti pro dlouhodobou absenci majetku povinného) nebylo možné vést exekuci efektivněji než úkony, které v předmětném řízení byly prováděny, a které byly zjišťovány v rámci dokazování. Nebylo možno postihnout exekucí majetek, neboť povinný žádný majetek dle zjištění exekutora neměl, stejně tak nebyl zjištěn žádný jeho postižitelný příjem ani bankovní účty, které by bylo možné exekvovat. Soudem tak byla zjištěna objektivní nemajetnost povinného v exekučním řízení, a tato nemajetnost zásadně zabraňuje vzniku jinak obecně presumované újmy oprávněného z nepřiměřeně dlouze vedeného řízení, a tedy jeho nejistotě.12. Nad rámec uvedených úvah podotkl, že předmětem vykonávacího řízení byla částka , částka, , úrok z prodlení (za dobu od , datum, do , datum, kapitalizováno na , částka, ) a částka , částka, jako náklady řízení, celkem tak žalobce mohl počítal s maximální částkou ve výši , částka, , což zásadně neodpovídá požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy, která se v jeho požadavku pohybuje v řádu statisíců (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, nadto několikanásobně.13. K nesouhlasu žalobce se zastavením exekuce obvodní soud vyložil, že p