CS · EN DE FR brzy

28 Co 69/2025-357 — Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:28.Co.69.2025.357
Datum: 2025-04-16
Předmět: o zaplacení 689 575,97 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 119a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 127 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 205a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 207 z. č. 99/1963 Sb.", "§
["bezdůvodné obohacení""smlouva o dílo""znalecký posudek""odstoupení od smlouvy"]
O co šlo: o zaplacení 689 575,97 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 119a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 127 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 205a z. č. 99/1)
1. Napadeným rozsudkem ze dne 23. 9. 2024, č. j. , spisová značka, , ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 29. 10. 2024, č. j. , spisová značka, , soud prvního stupně uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila částku 577 133,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 542 526,45 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 606,97 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení (výrok I.) a zamítl žalobu co do částky 112 442,55 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 112 442,55 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení (výrok II.), přičemž uložil žalované, aby žalobkyni na náhradu nákladů řízení zaplatila 206 801 Kč (výrok III.). Rozhodl pak, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro , adresa, náhradu nákladů řízení ve výši 3 686 Kč (výrok IV.) a že žalovaná je povinna zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro , adresa, náhradu nákladů řízení ve výši částce 18 914 Kč (výrok V.).2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 689 575,97 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou na základě výsledků zadávacího řízení uzavřela dne 28. 7. 2016 smlouvu o dílo, kterou se žalovaná pro ni zavázala provést stavební práce, a to zejména rekonstrukci stávajícího krovu a střešní krytiny na hlavní budově , nazev, a , nazev, střediska žalobkyně v , adresa, , včetně dodávky a montáže hromosvodového systému s datem předání 2. 12. 2016 a cenou 885 914,41 Kč včetně DPH, kterou žalobkyně zcela žalované zaplatila, přičemž dne 9. 11. 2016 došlo k protokolárnímu předání a převzetí díla, při kterém žalobkyně žalované vytkla dílčí vady díla a nedodělky. Následně žalobkyně v rámci poskytnuté záruky vytkla další vady až na základě odborného vyjádření a znaleckých posudků z důvodu, že dílo nebylo provedeno tak, aby splňovalo požadavky projektové dokumentace s tím, že stav se bude zhoršovat a střechu je třeba osadit nově. Dne 13. 1. 2020 pak od smlouvy o dílo odstoupila a žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení ve výši stanovené znaleckým posudkem 654 969 Kč, když některé části díla, netýkající se bezprostředně střechy, provedla žalovaná řádně (ve výši 230 945,41 Kč). Současně se domáhala náhrady škody ve výši 34 606,97 Kč, která jí vznikla v důsledku nutnosti provizorně zajistit zamezení zatékání do objektu v průběhu zimních měsíců. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celkové částky 689 575,97 Kč dopisem ze dne 21. 1. 2021, avšak bezúspěšně.3. Žalovaná nárok vůči ní žalobou uplatněný neuznala, nesouhlasila se stanovením příčin vady střechy a krovu, jakož ani s vyčíslenými náklady na zhotovení nové střechy, ani s uplatněnou náhradou škody za přijatá provizorní opatření proti zatékání. Uvedla, že jedním z podkladů pro zhotovené díla byla projektová dokumentace, kterou pořizovala žalobkyně. Dílo bylo podle projektové dokumentace realizováno s tím, že na jeho provádění dohlížel stavební dozor žalobkyně a dodržování samotné projektové dokumentace žalobkyně kontrolovala v rámci kontrolních dní. Žalovaná se od projektové dokumentace nemohla odchýlit, ačkoliv opakovaně žalobkyni upozorňovala na její nevhodnost a vady, přičemž žalobkyně jí svolila odchýlit se od projektové dokumentace jen ohledně upuštění od montáže sněhových zachytávačů, ve zbytku setrvala na jejím dodržení. Vady díla tak způsobila právě projektová dokumentace, přičemž pokládku střešní krytiny provedla podle kladečského plánu, který obdržela od výrobce krytiny. Namítla rovněž, že by do objektu žalobkyně zatékalo prokazatelně střešní krytinou. Dle jejího názoru tudíž žalobkyni nevzniklo právo od smlouvy odstoupit.4. Po provedeném dokazování, na základě skutečností zjištěných z jednotlivých důkazů podrobně uvedených v odůvodnění napadeného rozsudku, na které tudíž odvolací soud odkazuje, soud prvního stupně dospěl k následujícím závěrům.5. Účastnice spolu dne 28. 7. 2016 platně podle § 2586 odst. 1 o. z. uzavřely smlouvu o dílo, kterou se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést podle vypracované projektové dokumentace rekonstrukci střešního pláště a bleskosvodu na objektech , nazev, a , nazev, střediska žalobkyně v , adresa, . Vedle toho žalovaná provedla pro žalobkyni i další práce, blíže specifikované v položkovém rozpočtu, které byly zahnuty do smlouvou sjednané celkové ceny díla ve výši 885 914,41 Kč. Žalobkyně cenu díla řádně zaplatila a dne 9. 11. 2016 zhotovené dílo od žalované protokolárně převzala. Žalovaná dala žalobkyni v souladu s § 2619 o. z. za jakost díla záruku v délce trvání 240 měsíců. Žalobkyně v zachovalé záruční době dne 18. 2. 2019 žalované oznámila, že zhotovenou střešní krytinou zatéká do půdních prostor areálu, přičemž žalované se nepodařilo pracemi v rámci reklamačního řízení zatékání zamezit.6. V řízení bylo prokázáno, že příčinou zatékání je systémově špatně provedená rekonstrukce střešní krytiny. Střecha nebyla zhotovena v obvyklém provedení, krytina byla položena v rozporu s návodem jejího výrobce, nekvalitně a neodborně.7. Stěžejní vady díle spočívaly v (1) absenci okapních plechů pod fólií, (2) chybně umístěných kontralatích - pod fólií, takže nevznikla potřebná větrací mezera mezi plechovou krytinou a fólií, (3) špatném šroubování, (4) špatně položené krytině - nedodržení správného řadování jednotlivých tabulí plechové krytiny, (5) absenci sněhových zachytávačů, (6) přítomnosti mezer mezi vikýři a střešní krytinou, (7) nedostatečném uchycení hromosvodu, (8) porušené a nedokončené fólii.8. Žalovaná se shora uvedeným závěrům bránila tvrzením, že vady vznikly v důsledku vadnosti samotné projektové dokumentace, od které se nesměla odchýlit a že střešní krytinu jako takovou položila podle kladečského plánu. Její tvrzení byla provedenými důkazy vyvrácena. Skutečnost, že krytina nebyla položena v souladu s montážním listem a byly porušeny veskrze i základní technologické postupy pro pokládku, byla prokázána závěry veškerých odborníků přizvaných na místo samé a dokonce i výrobcem krytiny a jeho návodem pro pokládku krytiny.9. Pokud se týká projektové dokumentace, pak žalovaná ani přes opakované výzvu soudu neoznačila žádný důkaz k prokázání tvrzené vadnosti projektové dokumentace. Žalovaná také žádným způsobem neprokázala, že by žalobkyni podle § 2594 odst. 1 o. z. na vadnost projektové dokumentace vůbec v tvrzeném rozsahu upozorňovala, ač tak měla v souladu s čl. 3.1. smlouvy o dílo činit písemně. Žalovaná vadnost projektové dokumentace spatřovala v (1) uvažování pozednice při vnějším líci objektu, pročež nebylo možné instalovat okapové plechy, (2) nevhodně navržené pokládce fólie, která vůbec nebyla jako součást díla třeba, (3) umístění vikýřů, které nebylo naprojektováno vhodně a (4) požadavku na montáž sněhových zachytávačů, které by střechu v zimních měsících nadměrně zatěžovaly. Jediné písemné upozornění, které bylo ze strany žalované vůči žalobkyni učiněno, se týkalo sněhových zachytávačů a žalobkyně na doporučení žalované od jejich instalace oproti projektové dokumentaci upustila. Tímto krokem bylo jednak vyvráceno tvrzení žalované, že se nesměla od projektové dokumentace odchýlit a současně se tento krok stal jednou z vad díla, neboť jak bylo odborníky předestřeno, v horských podnebných podmínkách , adresa, je instalace sněhových zachytávačů nezbytná, i jen kvůli ochraně života a zdraví před padajícím sněhem. Vadnost projektové dokumentace žádný z přizvaných odborníků neshledal a elementární problém díla byl zjištěn ve způsobu, jakým žalovaná střešní krytinu položila. Jediným možným účelným řešením nastalé situace bylo shledáno odstranění stávající krytiny a její nové položení.10. Dílo mělo ve smyslu § 2617 o. z. vady již při jeho předání, což bez dalšího založilo povinnost žalované z vadného plnění.11. Žalobkyně řádně v souladu s § 2004 odst. 2 o. z. odstoupila od smlouvy o dílo co do části díla, která se týkala samotné rekonstrukce střešního krovu. Zbývající část díla, tj., dlažbu komunikací pro pěší, elektromontáž, zemní práce a nezměřitelnou práci žalovaná provedla řádně a včas s tím, že v tomto rozsahu žalobkyně dílo ani nenapadla.12. Účastnice si v čl. 9.5. písm. b) smlouvy o dílo za podstatné porušení smlouvy označily i stav, kdy by žalovaná předmět díla, byť i částečně, nedodala v odpovídající kvalitě, která v projednávané věci dodržena nebyla, neboť střešní krytina, kterou do objektu zatéká, za kvalitně provedenou označit vskutku nelze.13. Oprávněnost žalobkyně od smlouvy platně odstoupit dle § 2106 odst. 1 písm. d) o. z., potažmo podstatné porušení smlouvy o dílo dle § 2002 odst. 1 o. z. bylo prokázáno zejména charakterem vad, tedy systémově špatně provedenou rekonstrukcí střešní krytiny. Dále se značně snížila živostnost střechy a byla narušena jedna z jejích základních funkcí, chránit vnitřní prostory objektu před deštěm. Jako jediné účelné řešení nastalé situace bylo shledáno odstranění stávající střechy a její nové položení.14. V důsledku zrušení závazku mezi účastnicemi s účinky od počátku získala žalovaná na úkor žalobkyně bezd
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.