29 Co 177/2025-160 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 2 209 523 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 4. 2022 do zaplacení (výrok I), žalobci uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 115 875 Kč k rukám advokáta žalované (výrok II) a České republice náklady státu ve výši 27 522 (výrok III).2. Takto rozhodl o nároku žalobce na zaplacení částky 2 209 523 Kč z titulu nároku na pojistné plnění uzavřené pojistné smlouvy č. , číslo, . Žalobce tvrdil, že si dne 19. 7. 2019 přivodil pádem do bazénu úraz ramene a bederní páteře. V souvislosti s tímto úrazem žalobce nad rámec doposud poskytnutého plnění požadoval: denní odškodné ve výši 84 500 Kč (169 dní á 500 Kč), plnění za invaliditu 454 545,45 Kč a plnění za trvalé následky úrazu 1 670 477 Kč. Výpočet uvedených částek byl podložen znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, .3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Namítala, že žalobce při uzavírání smlouvy zatajil informace o svých předcházejících zdravotních problémech s páteří, což vyplývá jednak z lékařské zprávy , právnická osoba, ze dne 19. 2. 2010, která popisuje žalobcovu trvalou bolest páteře s omezenou hybností, a jednak z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 1. 11. 2019, která je sice z období po pojistné události, ovšem popisuje u žalobce lumbalgii (bodová bolest v oblasti beder a kříže) chronického původu. Po posouzení smluvními lékaři tak má žalovaná za to, že zdravotní problémy žalobce nejsou následkem úrazu, nýbrž že se jedná o chorobný stav neúrazového původu. S ohledem na to, že žalobce tyto skutečnosti neuvedl při uzavírání pojistné smlouvy, když byl písemně dotazován na svůj zdravotní stav v rámci osobního dotazníku, porušil dle žalované povinnost stanovenou v § 2788 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pokud by přitom žalovaná měla k dispozici kompletní informace o zdravotním stavu žalobce, pojistnou smlouvu by s ním neuzavřela, nebo by ji uzavřela ve znění odlišném. Pokud jde o podrobnou argumentaci k jednotlivým nárokům, viz bod 2 napadeného rozsudku.4. Soud I. stupně činil z jednotlivých důkazů podrobná skutková zjištění, která popsal v bodech 4 až 22 napadeného rozsudku. Odvolací soud na ně pro stručnost odkazuje. V bodě 24 napadeného rozsudku pak učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobce a žalovaná uzavřeli předmětnou pojistnou smlouvu. Žalovaná při sjednávání smlouvy požádala žalobce o vyplnění písemného dotazníku k jeho zdravotnímu stavu. V tomto osobním dotazníku žalobce v části nemoci pohybového aparátu (kostí, kloubů, páteře a/nebo svalů) uvedl, že žádnou z těchto nemocí netrpí a v části úrazy a zranění vyjmenoval: zhmoždění levého kolene a podvrtnutí pravého kolene při vystupování z automobilu – obojí bez následků, kdy tato žalobcem uvedená zranění vyplývají z doložených lékařských zpráv. Dle lékařských zpráv měl ovšem žalobce i další zdravotní problémy pohybového aparátu, které však do dotazníku neuvedl (zatajil je), a to jak v podobě úrazů podvrtnutí páteře, tak levého ramenního kloubu, přičemž bolestivost těchto úrazů dosáhla takové intenzity, že žalobce byl v letech 2010 a 2012 nucen opakovaně navštěvovat pohotovost ortopedické ambulance nemocnice v , adresa, . Žalobci přitom v popisu prodělaných úrazů páteře nic nebránilo, tím spíše ne za situace, kdy jiné úrazy v dotazníku uvedl. Žalobce si následně dne 19. 7. 2019 přivodil pádem do bazénu úraz levého ramenního kloubu a bederní páteře. V souvislosti s tímto úrazem pak od žalované požadoval pojistné plnění. Zranění žalobce přitom odpovídá diagnóze M54 dle MKN [ploténkové páteřní syndromy a jiné dorzopatie – viz. čl. 7.1 odst. 1, písm. c) pojistných podmínek]. Teprve na základě šetření pojistné události na základě žalobcem uplatněného nároku na pojistné se žalovaná dozvěděla o předchozích zraněních páteře žalobce, na což bezprostředně reagovala písemnou výzvou žalobci ke sjednání dodatku pojistné smlouvy, který by vyloučil plnění pro úrazy v souvislosti s těmito předchozími zraněními prodělanými žalobcem. Žalovaná zároveň žalobce poučila, že pokud by nedošlo ke změně pojistné smlouvy ve smyslu tohoto dodatku, odmítne pojistné plnění, čímž pojistná smlouva zanikne. S ohledem na to, že ke sjednání dodatku nedošlo, odmítla žalovaná poskytnout pojistné plnění, přičemž toto odmítnutí odůvodnila tím, že žalobce pojišťovnu neúplně informoval o úrazech částí těla, které byly předmětem aktuálně požadovaného pojistného plnění.5. Po právní stránce soud I. stupně odkázal na § 2758 odst. 1, § 2774 odst. 1, § 2788 odst. 1 a § 2809 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Uvedl, že se v první řadě zabýval otázkou, zda žalobce při uzavírání pojistné smlouvy splnil svou informační povinnost dle § 2788 o. z., tedy zda pravdivě a úplně zodpověděl při uzavírání pojištění veškeré dotazy pojistitele. Osobním dotazníkem měl však za prokázané, že žalobce sice mezi dřívější úrazy uvedl své dva úrazy kolene (podvrknutí a zhmoždění), ovšem zcela vynechal úrazy páteře, které byly přinejmenším stejně závažné, neboť doba léčení úrazu páteře trvala několik měsíců, kdy žalobce při návštěvě lékaře uváděl, že nevydrží déle stát nebo sedět. Žalobce své problémy s páteří neuvedl ani v rámci otázky na nemoci pohybového aparátu, kde byly výslovně zmíněny i nemoci páteře, přičemž tato otázka byla také součástí písemného osobního dotazníku ke zdravotnímu stavu žalobce. Z ustálené judikatury přitom vyplývá, že nepravdivá odpověď pojistníka na dotaz pojistitele při sjednávání pojištění sice nezpůsobuje neplatnost pojistné smlouvy, ovšem může založit oprávnění pojistitele odstoupit od pojistné smlouvy či odmítnout pojistné plnění. Zde soud I. stupně odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, např. rozsudek sp. zn. 23 Cdo 1735/2014 a 23 Cdo 776/2015.6. S odkazem na konkrétní judikaturu Nejvyššího soudu pak soud I. stupně konstatoval, že pojistitel může odmítnout pojistné plnění pouze tehdy, pokud jsou současně splněny tyto čtyři podmínky: (i) vědomé zatajení informace (úmyslně či z nedbalosti) (ii) na písemný dotaz pojistitele (iii) podstatné pro ohodnocení pojistného rizika (iv) o zatajené skutečnosti se pojistitel dozvěděl až po pojistné události, přičemž tato skutečnost byla příčinou pojistné události. Soud I. stupně uvedl, že v poměrech posuzovaného případu není pochyb o tom, že došlo k naplnění podmínky vědomého zatajení informace. Ačkoliv si žalobce při sjednávání pojištění musel být vědom, že je povinen mezi úrazy/nemoci pohybového aparátu uvést i zranění páteře, která prodělal, nebo s nimiž se léčil, když tato zranění byla vážnějšího charakteru a vyžadovala několikaměsíční rekonvalescenci, svou povinnost dle § 2788 o. z. nesplnil. Stejně tak nemůže být pochyb ani o tom, že žalobce byl na informace týkající se jeho zdraví dotázán písemně formou osobního dotazníku, ostatně žalobce tuto skutečnost ani nerozporuje. Na základě provedeného dokazování shledal splněnu i podmínku důležitosti zatajené informace pro vyhodnocení rizika a pojistných podmínek, nebo pro uzavření smlouvy jako takové. Z žádosti žalované po prošetření pojistné události je zřejmé, že jakmile se žalovaná z lékařských zpráv dozvěděla o předchozích onemocněních bederní páteře žalobce, požadovala po žalobci uzavření dodatku k pojistné smlouvě týkající se výluky z pojistného plnění v případě problémů v oblasti bederní páteře. Žalovaná ke svému požadavku uvedla, že by pojistnou smlouvu při znalosti těchto informací neuzavřela, případně by ji uzavřela za zcela odlišných podmínek, tím je naplněna další podmínka § 2809 o. z. V řízení bylo také jasně prokázáno, že o problémech se zády žalobce se žalovaná dozvěděla až v okamžiku šetření pojistné události, a také, že mezi neuvedením kompletních informací stran nemocí pohybového aparátů a pojistnou událostí existuje příčinná souvislost. Soud I. stupně dodal, že při zkoumání existence příčinné souvislosti vycházel především ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který uvedl, že u žalobce v oblasti páteře již v době úrazu existovaly rozsáhlé degenerativní změny, které se musely tvořit několik let, což bezprostředně navazuje na úrazy popsané ve zdravotnické dokumentaci žalobce. Ze znaleckého posudku jakož i z výslechu znalce navíc vyplynulo, že zatímco úraz, který je předmětem projednávaného plnění, přispěl k aktuálnímu zdravotnímu stavu žalobce přibližně měrou 25%, jeho předchozí stav se na něm podílel přibližně 30 – 40%, tedy měrou vyšší, podstatnou, značnou. Vztah příčinné souvislosti mezi neuvedenými informacemi a aktuálním stavem žalobce je na základě těchto informací rovněž prokázán, když o vztah příčinné souvislosti se jedná právě tehdy, vznikla-li škoda následkem úrazu (tj. bez úrazu by škoda nevznikla, tak jak vznikla). Úraz přitom nemusí být jedinou příčinou vzniku škody; postačí, jde-li o jednu z příčin, avšak příčinu důležitou, podstatnou a značnou. Zde soud I. stupně odkázal na rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1508/2007.7. Soud I. stupně te