29 Co 67/2025-272 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému zdržet se šíření nepravdivých údajů o údajném a fakticky neexistujícím trestním stíhání žalobkyně v souvislosti s údajnými daňovými delikty (výrok I), vyhověl části požadavku na omluvu (v podrobnostech viz výrok II), ve zbývající části nárok na omluvu zamítl (v podrobnostech viz výrok III), zamítl požadavek na zaplacení zadostiučinění ve výši 100 000 Kč (výrok IV), dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V) a o povinnosti hradit náklady státu (v podrobnostech viz výrok VI).2. Takto rozhodl o nárocích žalobkyně titulu ochrany osobnosti. Žalobkyně tvrdila, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba , adresa, , č. p. , číslo, , bytový dům s adresou , adresa, , , adresa, , vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsáno na LV č. , číslo, vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , katastrálním pracovištěm , adresa, (dále též „předmětný dům“). Žalobkyně vlastní id. 2/5 nemovitostí, žalovaný id. ½.3. Žalobkyně tvrdila, že účastníci z titulu svého postavení spoluvlastníků předmětného domu spolu vedli a vedou několik soudních sporů, v nichž si žalovaný vypomáhá lživými tvrzeními o žalobkyni. Vytkla mu poté 8 výroků specifikovaných v bodech 3 až 10 napadeného rozsudku. Žalovaný tak dlouhodobě a opakovaně šíří o žalobkyni lži o tom, že byla či je trestně stíhaná a že se dopouští daňové trestné činnosti, ač nic z toho není pravdou. Tímto svým dlouhodobým a opakovaným jednáním protiprávně zasahuje do cti a lidské důstojnosti žalobkyně. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném, aby se zdržel šíření shora uvedených tvrzení a žalobkyni se omluvil, přičemž požaduje kromě morální satisfakce i satisfakci finanční ve výši 100 000 Kč s tím, že došlo ke zvlášť závažnému zásahu do jejích osobnostních práv.4. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Argumentoval, že vytýkané výroky jsou vytrženy z kontextu časového i významového. Žalovaný v minulosti i pro žalobkyni zajišťoval správu předmětného domu. Tato smlouva byla vypovězena. Žalovaný dále popisoval, proč má za to, že rodina žalobkyně se snaží vyhnout svým daňovým povinnostem. Termín stíhání v souvislosti s daňovými delikty použil i předchozí právní zástupce žalobkyně. Žalovaný také namítal časový odstup od některých výroků vzhledem k datu, kdy byla žaloba podána. Uvedl také, že k podání žaloby mohl vést článek „, nazev, “ z r. , datum, od , tituly před jménem, , jméno FO5. Soud I. stupně činil podrobná skutková zjištění v bodech 25 až 38 napadeného rozsudku. Odvolací soud na tato zjištění odkazuje a z nich vychází.6. Po právní stránce pak soud I. stupně odkázal na § 81 odst. 1 a 2, § 82 odst. 1, § 2951 odst. 2, § 2956 a § 2957 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a na ustálenou judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu.7. Soud I. stupně konstatoval, že základním předpokladem vzniku odpovědnosti podle § 2956 o. z. je vznik neoprávněného zásahu objektivně způsobilého narušit, popř. ohrozit osobnostní práva chráněná § 81 o. z. Věc uzavřel tak, že bylo prokázáno, že účastníci vedli před soudem I. stupně řadu sporů, jde mj. i o věc vedenou pod sp. zn. , spisová značka, , dále věc vedenou pod sp. zn. , spisová značka, a další. Pokud se týká uvedených sporů, jsou do spisů zakládána četná vyjádření žalovaného. Z obsahu spisů i výpovědí svědků vyplynulo, že vztahy mezi žalobkyní i žalovaným jsou velmi vyhrocené. Žalovaný vykonává správu předmětného domu. Mezi účastníky kromě sporů probíhá i pestrá a četná e-mailová korespondence. V průběhu řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalovaný se ve vztahu k žalobkyni dopouští tvrzení, že je či byla trestně stíhána, a to v souvislosti s daňovými delikty, přičemž tato tvrzení jsou nepravdivá a objektivně způsobilá žalobkyni poškodit. Tato svá tvrzení žalovaný v průběhu řízení neprokázal, ač byl soudem poučen podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o následku neunesení důkazního břemene, a to usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 5. 9. 2023. Žalovaný sice navrhoval řadu důkazů, a to dotazy na , stát, , soud I. stupně však tyto neučinil, neboť dospěl k závěru, že pro rozhodnutí věci to není nezbytné a tyto návrhy zamítl jako nadbytečné. Žádný ze slyšených svědků nepotvrdil, že by se žalobkyně jakéhokoliv protiprávního jednání dopustila, zvláště se jedná o výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, , dřívějšího advokáta žalobkyně, svědka , jméno FO, , který s žalobkyní natáčel dokument, a výpověď , rodina, žalobkyně. Výpovědi svědků bylo prokázáno, že žalobkyně se žádné trestné činnosti v souvislosti s daňovými delikty nedopouštěla. Žalovaný navrhl výslech daňové poradkyně, paní , jméno FO, . Soud I. stupně učinil ohledně této svědkyně dotaz na , orgán, který odpověděl, že tato tam již nepracuje, a soudu bylo sděleno jméno osoby, která po paní , jméno FO, agendu převzala. Žalovaný si tohoto byl vědom, nicméně nezměnil svůj návrh na provedení dokazování výslechem nástupce paní , jméno FO, . Navíc žalobkyně uvedla, že by tohoto svědka nezprostila mlčenlivosti, stejně tak jako dalšího svědka – advokáta.8. Pokud se týká jednotlivých žalobou napadených výroků žalovaného, k nim soud I. stupně uvedl následující skutečnosti:9. Vyjádření ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne 11. 10. 2020 bylo soudu skutečně zasláno, nicméně žádost o omluvu je vytržena z kontextu, a je tudíž nepřiléhavá. Dále v této části požadavku žalobkyně soud dospěl k závěru, že není namístě žalobkyni přiznat omluvu, neboť ze strany žalovaného se jedná o výkon práva, kdy je vyloučena neoprávněnost zásahu. Pokud se týká vyjádření zaslaných státním orgánům, mimo jiné soudu, stejně tak tomu bylo i v případě tvrzeného výroku spočívajícího ve vyjádření ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne 30. 11. 2018. Věta je vytržena z kontextu, když vyjádření je obsáhlé, a stejně tak jako v předchozím případě dospěl soud I. stupně k závěru, že vzhledem k tomu, že se jedná o podání adresované soudu, které není určeno, aby bylo dále šířeno, pak ani v tomto případě není na místě žalobkyni přiznat omluvu.10. Pokud se týká e-mailové korespondence, bylo prokázáno, že skutečně tato e-mailová korespondence existuje, ač žalobce tvrdí, že 13. 7. 2019 žádný e-mail nepsal (správné datum emailové zprávy je 13. 6. 2019 – poznámka odvolacího soudu). Tento e-mail odešel z adresy matky žalobce, paní , jméno FO, , z obsahu vyplývá, že jeho autorem je žalovaný. Byl adresován právnímu zástupci žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , která je spoluvlastnicí domu a dále žalobkyni. Tvrzený výrok žalovaného byl vytržen z kontextu celé e-mailové zprávy, z toho důvodu nelze v této části žalobkyni omluvu přiznat. Nebylo ani prokázáno, že by tímto konkrétním textem byla žalobkyně poškozena, a už vůbec ne zvlášť závažným způsobem.11. Další e-mailová zpráva z 1. 2. 2020 byla adresována právnímu zástupci žalobkyně. Jedná se o dlouhý text, který souvisí se správou domu, a výrok, ve kterém žalobkyně spatřuje zásah do svých osobnostních práv, je vytržen z kontextu. Soud I. stupně je toho názoru, že tento výrok není objektivně způsobilý zasáhnout do osobnostních práv žalobkyně.12. Pokud se týká e-mailové zprávy adresované právnímu zástupci žalobkyně 23. 3. 2020, tento e-mail byl adresován právnímu zástupci žalobkyně a nebyl určen k tomu, aby byl dále šířen. Nebylo prokázáno, že by právě tento e-mail žalobkyni poškodil.13. E-mailová zpráva ze dne 31. 12. 2021 byla adresována právnímu zástupci a dále paní , jméno FO, jako spoluvlastnici domu a věta, ve které žalobkyně spatřuje zásah do svých osobnostních práv, byla vytržena z kontextu, přičemž dle názoru soudu se jedná o hodnocení, které nepodléhá důkazu pravdy.14. Soud I. stupně vyhověl jen požadavku žalobkyně, ve kterém se obecně domáhala toho, aby se žalovaný zdržel zásahů do její cti a důstojnosti spočívajícím v šíření nepravdivých údajů o údajném a fakticky neexistujícím trestní stíhání žalobkyně v souvislosti s údajnými daňovými delikty. Zde soud I. stupně dospěl k závěru, že tyto výroky jsou nebo byly žalovaným šířeny, a nebylo přitom prokázáno, že by se žalobkyně dopustila nějakého činu, v důsledku kterého by mělo proběhnout její trestní stíhání v souvislosti s daňovými delikty.15. Pokud se týká omluvy, soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyni přísluší omluva pouze za e-mail adresovaný jejímu právnímu zástupci a , jméno FO, dne 8. 5. 2021, kde bylo uvedeno tvrzení: „desítky let jste podváděla , stát, nepřiznáním majetkové daně z majetku v zahraničí a nyní absurdními tvrzeními o údajné nedostupnosti výpisů z účtu měnit a pokračovat v trestné činnosti i na území republiky, nicméně před beatifikací, se k Vašemu životopisu vyjádří i , orgán, , stát, , kterou jste dlouhodobě podváděla neuhrazením majetkové daně z majetku vlastněného v cizině, přičemž toto tvrzení není pravdivé“. Tento e-mail ohledně tvrzeného protiprávního jednání žalobkyně byl šířen da