30 Co 99/2025-113 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 169.187 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 27. 3. 2024 do zaplacení; o uložení povinnosti žalované omluvit se písemným, datovaným, úřední osobou podepsaným přípisem, který bude obsahovat omluvu následujícího znění: „, ústřední orgán, se omlouvá , Jméno žalobce, , nar. , Datum narození žalobce, , že kompenzační řízení vedené , ústřední orgán, pod sp. zn. , spisová značka, včetně jeho navazující soudní fáze řízení, bylo nepřiměřeně dlouhé, v důsledku čehož došlo k porušení základní práva žadatele na spravedlivý proces v jeho časové dimenzi“ a dále o uložení povinnosti žalované omluvit se žalobci na stránkách žalované , název, po dobu minimálně 2 měsíců zveřejněním omluvy následujícího znění: „, ústřední orgán, se omlouvá , Jméno žalobce, , nar. , Datum narození žalobce, , že kompenzační řízení vedené , ústřední orgán, spravedlnosti pod sp. zn. , spisová značka, včetně jeho navazující soudní fáze řízení, bylo nepřiměřeně dlouhé, v důsledku čehož došlo k porušení základní práva žadatele na spravedlivý proces v jeho časové dimenzi“ a výrokem II. uložil žalobci zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Rozhodl tak o žalobě podané k soudu dne 19. 4. 2024, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 169.187 Kč s příslušenstvím a poskytnutí omluvy za vzniklou nemajetkovou újmu z důvodu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen „posuzované řízení“).3. Soud prvního stupně v napadaném rozsudku vyšel zejména ze zjištění, že žalobce se podáním ze dne 17. 10. 2023 obrátil na žalovanou se svým nárokem na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Vedle přiměřeného zadostiučinění ve výši , částka, požadoval žalobce též písemnou omluvu a zveřejnění omluvy na internetových stránkách žalobce po dobu 2 měsíců. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 25. 3. 2024 zhodnotila celkovou délku posuzovaného řízení 3 roky a 5 měsíců jako nepřiměřenou, konstatovala nesprávný úřední postup a přiznala žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši 30.813 Kč.4. Dále obvodní soud detailně popsal průběh posuzovaného řízení tak, že žalobce nárok u žalované uplatnil dne , datum, . Žaloba v posuzovaném řízení byla podána dne , datum, , jejím předmětem bylo poskytnutí zadostiučinění za nepřiměřenou délku kompenzačního řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Dne 15. 2. 2021 se konalo jednání, při němž byla přednesena žaloba, provedeno dokazování, řízení bylo koncentrováno a odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 20. 2. 2021. Dne 20. 2. 2021 byl vyhlášen rozsudek, žalobce proti němu podal odvolání. Dne 11. 5. 2021 byla věc předložena Městskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Dne 16. 6. 2021 bylo nařízeno jednání na , datum, . Dne 6. 9. 2021 bylo jednání z důvodu nutnosti postupu dle § 15 odst. 1 o. s. ř. odročeno na neurčito. Dne 8. 9. 2021 byla věc předložena místopředsedkyni soudu k postupu dle § 15 o. s. ř., tato dne 10. 9. 2021 určila nové složení senátu. Dne 6. 10. 2021 bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem na , datum, . Toho dne se konalo jednání, při kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn. Rozsudek byl rozeslán účastníkům dne 7. 2. 2022. Dne 7. 2. 2022 podal žalobce proti rozsudku odvolacího soudu dovolání. Součástí dovolání byla i žádost o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Dne 29. 4. 2022 byla věc předložena k rozhodnutí o dovolání Nejvyššímu soudu. Rozsudkem Nejvyššího ze dne 20. 12. 2022 č. j. , spisová značka, byl rozsudek Městského soudu v Praze zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro , adresa, dne 27. 1. 2023, dne 9. 2. 2023 byla věc předložena Městskému soudu v Praze. Dne 13. 2. 2023 bylo vedením soudu určeno složení odvolacího senátu s ohledem na odchod jedné ze soudkyň. Dne 1. 3. 2023 bylo nařízeno jednání na , datum, . Dne , datum, se konalo jednání před odvolacím soudem, při kterém došlo k vyhlášení rozsudku, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn. Rozhodnutí bylo rozesláno účastníkům dne 1. 6. 2023. Dne 1. 6. 2023 podal žalobce proti rozhodnutí Městského soudu v Praze dovolání a požádal o osvobození od soudního poplatku. Usnesením ze dne 2. 8. 2023 bylo rozhodnuto o nepřiznání osvobození od soudnímu poplatku žalobci. Dne 15. 9. 2023 byla věc předložena Nejvyššímu soudu. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2023 č. j. , spisová značka, byl rozsudek odvolacího soudu částečně změněn a ve zbývajícím rozsahu bylo dovolání žalobce zamítnuto. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 15. 11. 2023.5. Soud prvního stupně pak věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“). Celkovou délku řízení činící 3 roky a 5 měsíců (zahrnující i předběžné projednání nároku u žalované) hodnotil jako nepřiměřenou, v posuzovaném řízení tak došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Zabýval se proto tím, jaká satisfakce odpovídá nemajetkové újmě žalobce, jejíž vznik se presumuje.6. Základní částku zadostiučinění stanovil obvodní soud na 37.500 Kč v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 (publikované pod R 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Stanovisko“), a to částkou odškodnění ve výši 15.000 Kč za jeden rok řízení s výjimkou prvních dvou let řízení, kdy základní částku redukoval na polovinu. Tutu základní částku 37.500 Kč pak modifikoval za použití jednotlivých kritérií ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk.7. Podle prvostupňového soudu nebylo posuzované řízení věcně nijak významně složité. Jednalo se standardní řízení o náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávního úředního postupu spočívající v nepřiměřené délce řízení. Spor byl řešen na třech stupních soudní soustavy, soud prvního stupně rozhodoval ve věci jednou a odvolací soud a Nejvyšší soud dvakrát, v kritériu stupňů, na nichž byla věc rozhodována, je třeba zohlednit i předběžné projednání u , ústřední orgán, . Doba projednávání sporu ve více instancích obecně zakládá objektivní složitost věci, a to nezávisle na chování účastníků a postupu rozhodujících orgánů, přičemž je nerozhodné, zda opravné prostředky byly podávány důvodně či nikoliv, a že odlišný názor soudu vyšší instance nelze státu přičítat k tíži, ledaže by se jednalo o nerespektování závazného právního názoru. Žalobce se na délce řízení podílel svým nekoncepčním přístupem, kdy podanou žalobu doplňoval, taktéž své odvolání doplňoval dvakrát, následně těsně před jednáním odvolacího soudu předložil srovnávací judikaturu, dvakrát žádal o osvobození od soudních poplatků, ač v prvém případě v řádu dnů od podání žádosti uhradil soudní poplatek, v druhém případě na výzvu k doplnění své žádosti o osvobození od soudních poplatků vůbec nereagoval, soud však o žádostech musel rozhodnout.8. Postup soudů lze považovat za plynulý, úkony směřovaly ke skončení věci. V pořadí prvém dovolacím řízení by se mohlo jevit, že došlo k průtahu na straně Nejvyššího soudu, když mezi předložením věci a rozhodnutím uběhlo 8 měsíců, ale není tomu tak. Řízení před Nejvyšším a Ústavním soudem je natolik specifické, že za průtah nelze označit dobu do jednoho roku od zahájení řízení před nimi. Soudu však lze vytknout vydání dvojího nesprávného rozhodnutí odvolacím soudem při posuzování kritérií a míry jejich vlivu na délku řízení.9. Posuzované řízení není podle Stanoviska spojeno s vyšším typovým významem pro účastníka, jaký mají např. řízení trestní, vazební či osobnostní. Jednalo se o kompenzační řízení, kterým navíc bylo odškodňováno jiné kompenzační řízení. Kompenzační řízení je běžně považováno za řízení se standardním významem pro účastníka. Ne však v případě, kdy dochází ke kumulaci kompenzačních řízení, jako je tomu v tomto případě. To lze podle obvodního soudu označit za řetězení jednotlivých kompenzačních řízení, proto má takové řízení pro žalobce snížený význam.10. Nalézací soud tedy shrnul, že základní částku 37.500 Kč je třeba s ohledem na řízení na třech stupních soudní soustavy a před , ústřední orgán, snížit o 30 %, o dalších 10 % pak bylo zadostiučinění sníženo z důvodu významu. Naopak důvody pro zvýšení náhrady obvodní soud shledal v postupu soudu spočívajícím v opakovaném rozhodování na II. a III. stupni soudní soustavy, a to o 15 %. Žalobci tak náleží zadostiučinění v celkové výši 28.125 Kč (37.500 – 30 % - 10 % + 15 %). Zároveň prvostupňový soud vyšel z toho, že žalovanou již bylo žalobci poskytnuto zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení ve výši 30.813 Kč, proto ve zbývajícím požadovaném nároku n