35 Co 508/2024-55 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku 28 374,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. od 1. 2. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Zamítl žalobu co do částky 20 625,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. od 1. 2. 2024 do zaplacení (výrok II) a žalované uložil zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 17 488 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalobce (výrok III).2. Rozhodl tak o žalobě podle § 31a zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), doručené soudu prvního stupně 1. 2. 2024, na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení ve správním soudnictví vedeného u Městského soudu v , místo, pod sp. zn. , spisová značka, , vč. navazujícího řízení o kasační stížnosti v této věci vedené před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen „původní řízení“). Žalovaná v dopise ze dne 29. 1. 2024 uznala nepřiměřenou délku původního řízení a za dostatečnou satisfakci považovala konstatování porušení práva žalobce na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě. Žalobce k tomu podáním datovaným dne 12. 4. 2024 vzal žalobu částečně zpět co do částky 20 000 Kč s příslušenstvím z celkem 69 000 Kč s příslušenstvím, o čemž soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 4. 9. 2024, č. j. 6 C 42/202427, a v této části zastavil řízení.3. Po skutkové stránce soud prvního stupně zjistil, že žalobce, který vykonával , funkce, , byl personálním rozkazem ředitele , orgán, ze dne 29. 6. 2020, sp. zn. , spisová značka, , ode dne 1. 7. 2020 podle § 10 odst. 2 písm. a/ zák. č. , číslo, Sb., o , název, (dále jen „Zákon“), přeložen do podřízenosti jiného služebního orgánu ve stejném místě výkonu služby a dále dnem 1. 7. 2020 nejdéle do 31. 12. 2020 určen do dispozice ředitele , orgán, s místem výkonu služby posádka , adresa, . Žalobce se dne 9. 9. 2020 proti rozhodnutí služebních orgánů bránil správní žalobou podanou k Městskému soudu v , místo, . Uvedený soud usnesením ze dne 22. 9. 2020, č. j. , spisová značka, , vyzval právního zástupce žalobce k doložení plné moci, jinak bude žaloba odmítnuta. Plná moc byla soudu zaslána dne 30. 9. 2020. Usnesením ze dne 5. 10. 2020 byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku, který byl uhrazen dne 12. 10. 2020. Dne 6. 1. 2021 byla žalovaná vyzvána k vyjádření k podané žalobě, které bylo soudu doručeno dne 5. 2. 2021. Vyjádření žalované bylo přeposláno žalobci dne 2. 3. 2021, přičemž dne 3. 3. 2021 žalobce zaslal soudu repliku k vyjádření. Následně předseda senátu urgoval žalovanou k zaslání správního spisu, který byl soudu doručen dne 23. 3. 2021. Dne 19. 5. 2021 soud doručil repliku žalobce žalované, která se k ní vyjádřila podáním došlým soudu dne 2. 6. 2021. Dne 28. 7. 2021 soud vyjádření k replice přeposlal žalobci s tím, že žádná další podání již od účastníků neočekává. Dne 24. 3. 2022 Městský soud v , místo, rozhodl o podané žalobě rozsudkem č. j. , spisová značka, tak, že ji zamítl, přičemž toto rozhodnutí doručil žalobci dne 28. 3. 2022. Dne 1. 4. 2022 obdržel Nejvyšší správní soud kasační stížnost a následně si vyžádal přípisem ze dne 11. 4. 2022 soudní spis od Městského soudu v , místo, , který mu byl předložen dne 19. 4. 2022. O kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud dne 26. 7. 2023 rozsudkem č. j. , spisová značka, tak, že ji zamítl, přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 8. 2023. Se žalobcem byl dne 7. 7. 2020 realizován personální pohovor týkající se zařazení na služební místo , funkce, oddělení , název, , a to ke dni 1. 8. 2020. Dne 13. 7. 2020 byl vydán personální rozkaz , funkce, , orgán, , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, , kterým byl žalobce dnem 1. 8. 2020 zařazen na výše popsané nové služební místo.4. Po právní stránce soud prvního stupně vyšel z § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk a uzavřel, že původní řízení celkově probíhalo od 9. 9. 2020 do 31. 7. 2023, tj. od podání žaloby do právní, Anonymizováno, moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, celkově tedy trvalo 2 roky 10 měsíců a 21 dnů, což soud prvního stupně považoval za dobu nepřiměřeně dlouhou, a to i s ohledem na to, že žalovaná pochybení správních soudů při projednávání žaloby žalobce v rámci předsoudního stádia kompenzačního řízení uznala jako porušení práva žalobce na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě.5. Žalovaná neuhradila žalobci na jeho žádost ničeho, nicméně dopisem ze dne 29. 1. 2024 od , orgán, , Anonymizováno, , , funkce, , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo žalobci sděleno, že lze konstatovat, že v rámci řízení vedených před Městským soudem v , místo, pod sp. zn. , spisová značka, a Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. , spisová značka, došlo k porušení práva žalobce na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, přičemž toto konstatování se s ohledem na okolnosti případu jeví jako postačující forma zadostiučinění a není třeba přiznat zadostiučinění v penězích. Soud prvního stupně však považoval za nutné přiznat zadostiučinění v peněžité podobě vzhledem k soudní judikatuře, podle které postačuje konstatování porušení práva jen za zcela výjimečných okolností, a to navzdory poukazu žalované na pozdější zařazení na jiné služební místo měsíc před podání tamější žaloby. Výši přiměřeného zadostiučinění soud prvního stupně stanovil v základní částce 15 000 Kč za první a za každý následující rok řízení. Tuto částku z podrobněji uvedených důvodů zvýšil o 10 % z důvodu postupu orgánů veřejné moci během řízení a o dalších 10 % z důvodu významu předmětu řízení pro poškozeného žalobce. Základní částku snížil o 20 % z důvodu právní a procesní složitosti řízení a počet soudních instancí. Po zohlednění uvedených kritérií dospěl k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním v projednávané věci je částka 28 374,86 Kč s úrokem z prodlení stanoveným ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty k posouzení nároku žalobce.6. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal žalobci náhradu zaplaceného soudního poplatku, odměnu advokáta žalobce ve výši 2 260 Kč z tarifní hodnoty 28 374,86 Kč za pět úkonů právní služby s připočtením paušální náhrady hotových výdajů za každý z uvedených úkonů a náhradu DPH.7. Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci včasné a přípustné odvolání.8. Žalobce podal odvolání proti výrokům II. a III. s odůvodněním, že krácení základní částky za první dva roky řízení na výši 15 000 Kč měl soud prvního stupně stanovit již od vydání rozkazu , funkce, , orgán, , tj. již za období 29. 6. 2020 do 28. 6. 2022, s ohledem na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu, která považuje správní a navazující soudní řízení za jeden celek. Poukázal dále na blíže označená rozhodnutí zdejšího odvolacího soudu, která i za relativně krátkou délku jiných původních řízení přiznávala zadostiučinění v peněžité formě. Správně tak měl stanovit základní částku ve výši 29 873 Kč. Měl za to, že význam řízení byl jednoznačně zvýšený, neboť předmětem přezkumu byla mj. i otázka zákonnosti postupu služebních orgánů při zrušení systematizovaného místa, na které byl žalobce krátce před tím zařazen, jeho vynucené zařazení do dispozice a ukončení jeho působnosti v odbornosti právní služba. Podle žalobce přitom nechybělo mnoho a musel by ve služebním poměru , funkce, skončit úplně, pokud by nenašel zastání u ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, který byl ochoten žalobce zařadit na systematizované místo v jeho podřízenosti, nicméně v jiné , Anonymizováno, odbornosti. Žalobce dále nesouhlasil se snížením základní částky o 20 %, neboť řízení probíhalo jen na dvou stupních soudní soustavy a v takových případech se základní částka nesnižuje ani nezvyšuje. Řízení nebylo procesně složité, nebylo potřeba provádět dokazování, vyslýchat svědky nebo opakovaně nařizovat ústní jednání. Řízení nebylo složité skutkově, všechna zjištění byla učiněna na základě obsahu správního spisu nebo nesporných tvrzení účastníků. Rovněž právní posouzení nemohlo být složité, úvaha spočívala pouze v posouzení souladu postupu služebních orgánů s právními a vnitřními předpisy. Právnímu profesionálovi nemělo zabrat více než několik hodin práce; ani tato okolnost tedy složitost řízení nezvyšuje. Snížení základní částky o 20 % s ohledem na složitost řízení by byla namístě např. u složitého trestního řízení s mnoha obžalovanými s prováděním rozsáhlého dokazovaní na mnoha instancích, nynější případ byl však jednoduchý a banální. Soud prvního stupně tedy neměl snižovat základní částku z uvedeného důvodu a měl žalobci přiznat základní částku 29 873 Kč zvýšenou o celkem, Anonymizováno, 20 %, tj. přiznat nejméně 35 848 Kč. Za nesprávný považo