CS · EN DE FR brzy

35 Co 514/2024-489 — Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:35.Co.514.2024.489
Datum: 2025-02-04
Předmět: o zaplacení 155 184 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 8. 2024, č. j. 15 C 106/2021451,
Ustanovení: ["§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 237 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 8 z.
["odpovědnost za vady""smlouva příkazní""smlouva o dílo""dotace"]
O co šlo: o zaplacení 155 184 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 8. 2024, č. j. 15 C 106/2021451, (["§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 )
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 28 859 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 859 Kč od 25. 10. 2020 do zaplacení a částku 1 200 Kč, částku 41 927 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 41 927 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, částku 54 995 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54 995 Kč od 21. 12. 2023 zaplacení, a částku 29 403 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 403 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 181 901,60 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Rozhodl tak o nedoplatku odměny dle dvou příkazních smluv uzavřených mezi žalobcem coby příkazníkem a žalovanou coby příkazcem za účelem zajištění podmínek investorsko-technického dozoru v souvislosti s rozšířením masérského studia , adresa, na adrese sídla žalované. Žalovaná proti této pohledávce mj. uplatnila kompenzační námitku svého nároku na náhradu škody v celkové výši 505 094,60 Kč do výše žalovaného nároku a jeho příslušenství, kterou žalobce způsobil špatným plněním svých smluvních povinností.2. Po skutkové stránce soud prvního stupně zjistil, že žalobce uzavřel se žalovanou dvě příkazní smlouvy, a to dne 14. 10. 2019 příkazní smlouvu č. , číslo, , na základě které se žalobce coby příkazník zavázal, že bude pro žalovanou v jejím zájmu a dle žalovanou udělovaných pokynů, jejím jménem a na její účet zajišťovat investorsko-technický dozor spojený s rozšířením masérského studia , adresa, na adrese , adresa, , č.p. , číslo, , kat. území , adresa, , a dalších souvisejících činností dle pokynů žalované. Investorsko-inženýrská činnost žalobce spočívala v kontrole a přejímání dokončených stavebních výkonů, v kontrole a přejímání dílčích stavebních prací, které budou dalšími činnostmi zakryty a které souvisí s předmětem Smlouvy, ve spolupráci při vyhotovení soupisu vad a nedodělků, ověření faktur vystavovaných zhotovitelem Díla, v kontrole vedení stavebního deníku a sledování realizace stavby s ohledem na podmínky stavebního povolení. Součástí této i následné smlouvy č. , číslo, smluv byl čl. II. odst. 6 tohoto znění: „Pro vyloučení pochybností smluvní strany ujednaly, že Příkazník neodpovídá za obsah ani správnost jakékoliv projektové dokumentace, technologických předpisů ani jiných dokumentů zpracovaných generální zhotovitelem, projektantem či jinými osobami.“ Časový rozsah prací žalobce byl ve smlouvě č. , číslo, sjednán v počtu 6 hodin týdně a celkovém časovém rozsahu 72 hodin, odměna byla sjednána ve výši 900 Kč za každou žalobcem odpracovanou hodinu. K příkazní smlouvě č. , číslo, byl dne 1. 2. 2020 uzavřen dodatek, na základě kterého byla prodloužena činnost žalobce pro žalovanou do 31. 5. 2020 a zvýšena hodinová dotace žalobce na 6 hodin týdně, celkově 122 hod. Další příkazní smlouvou ze dne 5. 12. 2019 č. , číslo, se žalobce coby příkazník zavázal vykonávat investorsko-inženýrskou činnost v časovém rozsahu 6 hodin týdně a celkovém časovém rozsahu 120 hodin, s odměnou ve výši 900 Kč za každou žalobcem odpracovanou hodinu. Následně byl 17. 9. 2020 uzavřen i dodatek k příkazní smlouvě č. , číslo, na základě kterého byla prodloužena činnost žalobce pro žalovanou do 31. 12. 2020 a zvýšena hodinová dotace žalobce na 6 hodin týdně, celkově 300 hod. Žalobce pro žalovanou vykonával nepřetržitě činnost dle předmětných smluv od října 2019 do prosince 2020. Dne 22. 11. 2020 zaslal žalobce žalované výpověď příkazní smlouvy č. , číslo, z důvodu neuhrazení faktur za září a říjen 2020 s tím, že bude pro žalovanou vykonávat činnost do 22. 12. 2020. Za období září – prosinec 2020 vystavil žalované faktury včetně soupisu prací, které v tomto období pro žalovanou odvedl. Žalovaná však na předmětné faktury ničeho nezaplatila ani po opakovaných výzvách žalobce.3. Podle soudu prvního stupně žalobce po celou dobu provádění stavby intenzivně jednal v zájmu žalované jak se zhotovitelem stavby společností , právnická osoba, ., tak s projektanty ze společnosti , právnická osoba, . žalovanou vždy o všem informoval, její jednatelka byla v kopiích veškerých e-mailů. Nad rámec smluvních povinností též žalobce zpracovával pro žalovanou soupisy vad projektové dokumentace, a hned v lednu 2020, tedy ještě před vydáním stavebního povolení, ji upozornil na vady projektové dokumentace. Nepřetržitě po celou dobu stavby upozorňoval zhotovitele na nedostatky stavby a na vady, které musel zhotovitel opravit a opakovaně žádal zhotovitele o dodání harmonogramu prací, účastnil se kontrolních dní, vracel soupisy prací zhotoviteli, a komunikace s ním byla na profesionální úrovni. Žalobce se věnoval stavbě i časově nad rámec hodin, které měl domluvené ve smlouvách a v dodatcích, včetně některých víkendů, a to též zejména proto, že jednatelka žalované v létě 2020 porodila dceru, na stavbu nechodila, s generálním zhotovitelem nekomunikovala a jediný, na koho spoléhala, byl žalobce, u kterého se žalovaná spoléhala, že si jej najala na to, že to od něj bude v podstatě služba na klíč a že jí provede celou stavbou až ke kolaudaci tří bytových jednotek. Žalovaná sama nikdy do opuštění stavby zhotovitelem a žalobcem nereklamovala žádné vady díla, žalobci nikdy nevrátila žádnou z faktur jako neoprávněnou, nikdy nesporovala ani soupisy prací, které jí žalobce spolu s fakturami zasílal, a žalobci nikdy písemně nesdělila, že by s jeho prací byla nespokojena. Naopak jej v komunikaci ujišťovala, že je s jeho prací spokojená a že neví, co by si bez něj počala. Za účelové označil soud prvního stupně námitku žalované, že tak učinila na doporučení své právní zástupkyně, protože potřebovala, aby ve stavbě bylo pokračováno, stejně jako námitku, že nikdy nepodepsala dodatek č. , číslo, , pokud žalovaná žalobce ujišťovala, že tento je podepsán. Ani dozorčí rada , orgán, ke stížnosti žalované po prozkoumání celého případu, neshledala žádné pochybení na straně žalobce v rámci činnosti pro žalovanou.4. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na ust. §§ 1982, 1987, 2430, 2432 odst. 1, 2438 odst. 1, 2438 odst. 1, 2586 odst. 1, 2586 odst. 1, 2593 a 2630 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Žalobou uplatněný nárok shledal zcela po právu, neboť žalobce v řízení dostatečně prokázal, že činnost pro žalovanou prováděl řádně a poctivě v souladu a dokonce nad rámec smluvních ujednání v příkazních smlouvách. Žalobce se ve smlouvách nezavázal k zajištění kolaudace tří bytových jednotek žalované „na klíč“, a žalobce nemohl ve vztahu ke zhotoviteli a projektantovi zastávat roli žalované jako investorky, k čemuž ani neměl od žalované zmocnění. Žalovaná až v průběhu tohoto řízení začala zpochybňovat činnost žalobce na stavbě s tím, že fakturované částky jsou neoprávněné a že žalovaný jednal v rozporu se zájmy žalované. Tvrzení žalované však byl provedenými důkazy vyvráceny.5. Soud prvního stupně neshledal důvodnou ani kompenzační námitku z titulu nároku žalované na náhradu škody ve výši 505 094,60 Kč za zanedbání povinností žalobce a za vytčené vady, za které žalobce dle žalované odpovídá. Žalovaná vytkla žalobci nedodržení technologického postupu při zdění akustických mezi bytových stěn, znehodnocení mezi bytových akustických stěn, a vadné provedení betonových podlah, s cenami oprav uvedených vad ve výši 41 830 Kč, 127 234 Kč a 241 740 Kč bez DPH. Dále žalobkyně uplatnila náklad 27 000 Kč bez DPH za geodetické autorizované zaměření rovinatosti podlah. Soud prvního stupně měl tuto pohledávku za nekompezabilní z důvodu její nejistoty a neurčitosti ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 (a nepřímo tedy též podle § 1987 odst. 2 o. z., pozn. odvolacího soudu). Pokud žalobce s námitkou započtení nesouhlasí, znamenalo by to v daném řízení další rozsáhlé dokazování ke zjištění vad díla, kdy by bylo nutné pravděpodobně vyslýchat další navrhované svědky ke vzniklé škodě a pravděpodobně by bylo nevyhnutelné i vypracování znaleckého posudku ke zjištění skutečné pohledávky žalované k započtení. Žalobkyně by též musela prokazovat příčinnou souvislost mezi výlučným zaviněním žalobce a vznikem škody. Lze tedy očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala již tak dlouhé řízení a obsáhlé dokazování o pohledávce uplatněné žalobou. Dodal, že solidární odpovědnost žalovaného podle § 2630 o. z. může v případě stavebního dozoru nastat jen, pokud tento dozor neprokáže, že vadu stavby nezpůsobil svým selháním. V daném případě však žalovaná ve lhůtách stanovených zákonem nevytkla žádné vady ani zhotoviteli ani žalobci.6. O příslušenství pohledávky soud prvního stupně rozhodl podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o náhra
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.