35 Co 52/2025-260 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 73 711,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 73 711,71 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části, kterou se žalobci domáhali na žalovaném zaplacení částky 87 552 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 1. 1. 2020 do zaplacení (výrok II), uložil žalobcům společně a nerozdílně doručit žalovanému řádné vyúčtování záloh za služby spojené s nájmem bytu č. , číslo, , umístěného v , číslo, . nadzemním podlaží domu č.p. , číslo, na adrese , adresa, za rok 2019 (výrok III). Dále uložil žalobcům společně a nerozdílně zaplatit žalovanému pokutu z prodlení s doručením řádného vyúčtování záloh za služby spojených s nájmem bytu č. , hodnota, , umístěného v , číslo, . nadzemním podlaží domu č. p. , číslo, na adrese , adresa, , ve výši 2 000 Kč spolu s úrokem v zákonné výši 15 % ročně od 1. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV). Zamítl vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky 53 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 1. 3. 2023 do zaplacení a částky 18 550 Kč (výrok V). Rovněž zamítl vzájemný návrh žalovaného, aby mu žalobci společně a nerozdílně zaplatili částku 13 840,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 13. 2. 2020 do zaplacení (výrok VI). Žalobcům uložil společně a nerozdílně zaplatit žalovanému částku 30 159,71 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 13. 2. 2020 do zaplacení (výrok VII). Žádnému z účastníků řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok VIII).2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) doručené soudu prvního stupně dne , datum, na zaplacení části dlužného nájemného za červen 2019 a na nájemné za užívání bytu č. , číslo, . ve , číslo, nadzemním podlaží domu č. p. , číslo, v kat. území , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, (dále jen „Byt“), resp. právo na náhradu za pozdní odevzdání tohoto Bytu ve smyslu § 2295 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a to za měsíce srpen až prosinec 2019.3. Soud prvního stupně rovněž rozhodl o vzájemných návrzích žalovaného uplatněných v podání na č. l. 115 a násl. spisu doručenému soudu prvního stupně dne 7. 3. 2023, a to na i/ doručení řádného vyúčtování záloh na služby spojené s nájmem Bytu za rok 2019, na ii/ zaplacení pokuty podle § 13 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“), z prodlení s doručením řádného vyúčtování záloh za služby spojené s nájmem Bytu ve výši 56 000 Kč, a iii/ na zaplacení částky 44 000 Kč z titulu vrácení zaplacené jistoty na nájemném. V podání doručenému soudu prvního stupně dne 22. 2. 2024 na č. l. 145 a násl. spisu žalovaný rozšířil svůj vzájemný návrh ad ii/ výše o zákonné úroky z prodlení z výše uvedené pokuty za období od 1. 3. 2023 do zaplacení, a o další pokutu narostlou ze období do 28. 2. 2023 do 5. 3. 2024, tj. o dalších 18 550 Kč; soud prvního stupně toto rozšíření vzájemného návrhu připustil usnesením ze dne 22. 4. 2024, č. j. 24 C 60/2020161, a usnesením ze dne 11. 7. 2024, č. j. 24 C 60/2020180.4. Žalobci v reakci na vzájemné návrhy žalovaného podáním ze dne 20. 3. 2024 na č. l. 157 a násl. spisu rozšířili žalobu o nárok na zaplacení částky 87 100 Kč z titulu pokuty podle § 13 zák. č. 67/20213 Sb. za období od 1. 6. 2019 do 7. 3. 2024 za to, že žalovaný neohlásil žalobcům jako pronajímatelům změnu v počtu osob obývajících Byt, jmenovitě že jej bude obývat se svou manželkou (v nájemní smlouvě bylo uvedeno, že Byt obývá jedna osoba, viz níže). Soud prvního stupně tuto změnu žaloby usnesením ze dne 16. 5. 2024, č. j. 24 C 60/2020170, nepřipustil, následně žalobci tuto pohledávku navrhli k započtení svým podáním doručeným soudu prvního stupně dne 9. 7. 2024 na č. l. 177 a násl. spisu.5. Po skutkové stránce soud prvního stupně zjistil, že žalobci jako pronajímatelé a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 16. 5. 2019 nájemní smlouvu k Bytu, a to na dobu určitou od 1. 6. 2019 do 31. 5. 2020. Nájemné sjednali ve výši 29 184 Kč měsíčně, zálohy na služby poskytované v souvislosti s nájmem bytu ve výši 2 000 Kč měsíčně se splatností do 25. dne měsíce. Dle článku IV. Smlouvy vyúčtování zálohových úhrad za plnění spojená s užíváním předmětu nájmu bude uskutečněno jednou ročně, na základě vyúčtování dodavatelů, a to podle skutečné spotřeby nájemce. Poslední vyúčtování proběhne nejpozději do 30 dnů ode dne skončení nájmu. Nájemce vzal na vědomí, že výše úhrady za plnění spojená s užíváním předmětu nájmu je stanovena pro 1 osobu. Dle článku VI. Smlouvy nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nebo písemnou dohodou stran. Nájemce je oprávněn vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu určitou, pouze změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Výpovědní lhůta pronajímatele i nájemce činila tři měsíce a výpověď musela mít písemnou formu. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi. Podle uvedené smlouvy se nájemce zavázal předmět nájmu vyklidit a vyklizený předat spolu s klíči pronajímateli nejpozději k poslednímu dni trvání nájmu, a to v řádném stavu, čistý s přihlédnutím k běžnému opotřebení. V případě nepřiměřeného opotřebení nájemce předmět nájmu na vlastní náklady uvede do původního stavu. Při předání předmětu nájmu zpět pronajímateli, si strany písemně potvrdí stav předmětu nájmu, včetně aktuálních stavů elektroměru a plynoměru. Pro případ prodlení s předáním předmětu nájmu řádně a včas po skončení nájmu má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného až do dne, kdy nájemce předmět nájmu skutečně odevzdá. V hlavičce nájemní smlouvy jsou u pronajímatele i u nájemce uvedeny e-mailové adresy shodující se s adresami, ze kterých probíhala e-mailová komunikace předložená soudu prvního stupně. Uzavřením této smlouvy strany navázaly na předchozí nájemní smlouvy k Bytu ze dne 19. 5. 2018 uzavřenou na dobu určitou od 1. 6. 2018 do 31. 5. 2019 a na nájemní smlouvu ze dne 17. 5. 2017 uzavřenou na dobu určitou od tohoto data do 31. 5. 2018. Dne 5. 6. 2019 si žalovaný pronajal nájemní byt v , adresa, , , adresa, a dne 27. 6. 2019 žalobcům sdělil, že se bude i s manželkou přesouvat do , adresa, s tím, že tímto podává výpověď a pokud se nedohodnou jinak, respektuje tříměsíční výpovědní lhůtu. Žalobce b/ se dne 14. 7. 2019 tázal žalovaného, zda se jeho plány nezměnily a nájem chce ukončit, ten mu v odpovědi téhož dne sdělil, že ukončení nájmu platí. V září 2019 kontaktoval žalobce b/ žalovaného na e-mail s upozorněním, že má za to, že nájem trvá, byt není předán a eviduje dlužné nájemné. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný uhradil žalobcům jistotu ve výši 44 000 Kč. Dále soud prvního stupně shrnul obsah předžalobní korespondence vč. zasílání předžalobních upomínek a výpovědí blíže uvedených svědků.6. Po právní stránce soud prvního stupě odkázal na § 2237, § 2251, § 2254, § 2272, § 2273, § 2286, § 2287, § 2292, § 2293 a § 2295 o. z. Podle soudu prvního stupně došlo k ukončení nájmu na základě výpovědi žalovaného ze dne 27. 6. 2019 uplynutím výpovědní doby, tj. ke dni 30. 9. 2019. Podle soudu prvního stupně žalovaný Byt řádně nepředal, pokud bez bližší domluvy vhodil klíče do schránky, do které měli mít žalobci přístup. Domluva nebyla prokázána výpověďmi svědků a není zřejmé, že by si žalovaný tento způsob předání s žalobci sjednal. Z komunikace účastníků vyplývá, že žalovaný nebyl vzorným nájemníkem, žalobce však informoval o nutnosti odcestovat do ciziny a usiloval o dřívější ukončení nájmu dohodou. Žalobcům tak muselo být nejpozději k 1. 10. 2019 jasné, že je byt prázdný a mohli s ním operovat a považovat nájem bez jakýchkoliv pochybností za skončený. Žalovanému, který nájemní smlouvu vypověděl v červnu 2019, nelze klást k tíži, pokud se žalobci rozhodli vstoupit do bytu až na konci roku 2019.7. Soud prvního stupně dále uzavřel, že žalovanému se nepodařilo prokázat své tvrzení, že zaplatil na nájemném v hotovosti větší částku než uváděnou žalobci. Žalobcům po tvrzeném započtení, které bylo učiněno z jejich strany ještě před podáním žaloby v tomto řízení, zůstala pohledávka za žalovaným ve výši 73 711,71 Kč za neuhrazenou část nájmu pro měsíc červenec 2019 (na nájemné za červenec 2019 započetli žalobci 13 840,29 Kč) ve výši 15 343,71 Kč a dále za zcela neuhrazené nájmy pro měsíce srpen a září 2019 při sjednaném nájmu 29 184 Kč za měsíc, když nájem byl ukončen k 30. 9. 2019. Z tohoto důvodu soud prvního stupně žalobě ve vý