35 Co 87/2025-167 — Městský soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 33 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 140 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení (výrok I.), a uložil žalobci zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 3 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného (výrok II.). Soud prvního stupně tak rozhodl o náhradě bezdůvodného obohacení, které v období od 1. 1. 2019 do, Anonymizováno, 31. 12. 2021 vzniklo užíváním pozemků ve spoluvlastnictví žalobce v rozsahu id. , hodnota, k pozemkům parc. č. , číslo, o výměře 192 m², , číslo, o výměře 4 m², , číslo, o výměře 235 m², , číslo, o výměře 184 m², , číslo, o výměře 498 m², vše zapsáno na LV č. , číslo, pro katastrální území , adresa, na území , právnická osoba, , a to zastavěním těchto pozemků pozemními komunikacemi ve vlastnictví žalované.2. Po skutkové stránce soud prvního stupně zjistil, že žalobce byl v období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2021 vlastníkem ideálního podílu ve výši , hodnota, na pozemcích parc. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, v katastrálním území , adresa, . Tyto pozemky označené jako „ostatní plocha, ostatní komunikace“ nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 11. 3. 2011 za celkovou cenu 10 000 Kč, a v této smlouvě výslovně přitom prohlásil, že je mu znám jejich stav. Předmětné pozemky jsou zastavěny stavbami místních komunikací II. a III. třídy nebo veřejně přístupnými účelovými komunikacemi. Žalobce opakovaně od roku 2011 kontaktoval žalovaného s žádostí o obnovení jednání o uzavření nájemní smlouvy na pozemky, na nichž se nacházejí stavby žalovaného, nebo o jinou formu majetkoprávního vypořádání. Žalobce navrhoval, aby žalovaný získal práva k užívání těchto pozemků. Byly vypracovány různé znalecké posudky za účelem stanovení obvyklého nájemného či kupní ceny těchto pozemků. Znalecký posudek č. , číslo, zpracovaný společností , právnická osoba, ., stanovil obvyklé nájemné pro tyto pozemky ve výši 134 Kč/m²/rok pro období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2021. Další znalecký posudek č. , číslo, zpracovaný společností , právnická osoba, stanovil obvyklé nájemné za užívání pozemků parc. č. , číslo, a , číslo, na částku 13 400 Kč pro období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2021 a 4 800 Kč pro období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. , orgán, , adresa, usnesením č. , číslo, ze dne 14. 8. 2023 schválila zaplacení částky za bezesmluvní užívání spoluvlastnického podílu žalobce na pozemcích parc. č. , číslo, a , číslo, za uvedená období, včetně zákonných úroků z prodlení, a také schválila uzavření smlouvy o provedení mediace s žalobcem. Žalovaný inicioval majetkoprávní vypořádání s cílem odkoupit spoluvlastnické podíly žalobce na předmětných pozemcích. Dne 25. 2. 2022 žalovaný informoval žalobce o aktualizovaných podmínkách vypořádání, včetně nových znaleckých posudcích, které stanovily kupní cenu za pozemky parc. č. , číslo, a , číslo, na 1 410 000 Kč a za pozemky parc. č. , číslo, , , číslo, a , číslo, na , částka, . Žalobce vyjádřil souhlas s prodejem svých podílů za navrhovanou cenu, avšak nesouhlasil s označením kupní ceny jako ceny obvyklé. Uvedl, že podle jeho názoru znalecké posudky nepřesně stanovují obvyklou cenu a že nabízená kupní cena je mimořádně nízká. Obával se, že akceptace této ceny jako obvyklé by mohla negativně ovlivnit jeho soudní spory s žalovaným týkající se hodnoty podobných pozemků. Vlastní vyčíslení obvyklé kupní ceny ani jiné doklady o neadekvátnosti znaleckých posudků žalovaného však v průběhu jednání o odkupu nikdy nepředložil. V následné komunikaci žalobce navrhoval změny v návrhu kupní smlouvy, zejména ohledně označení kupní ceny jako ceny mimořádné a dalších smluvních ustanovení. Žalovaný některé z těchto změn odmítl s odůvodněním, že musí jako veřejnoprávní subjekt dodržet zákonné požadavky a principy transparentnosti a hospodárnosti. Zdůraznil, že kupní cena byla stanovena na základě nezávislých znaleckých posudků jako cena obvyklá. Přes deklarovanou ochotu obou stran dospět k majetkoprávnímu vypořádání nedošlo k uzavření kupní smlouvy z důvodu neshody ohledně formulace některých smluvních ustanovení, zejména označení kupní ceny. Žalovaný opakovaně vyjádřil připravenost realizovat odkup za stanovených podmínek, zatímco žalobce trval na svých výhradách a navrhovaných úpravách smlouvy.3. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1928/2021 a 28 Cdo 1151/2015, a na nález Ústavního soudu ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. , spisová značka, , publikovaný pod č. 212/2014 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, k otázce nemravnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud prvního stupně dále poukázal na to, že žalobce pozemky nakoupil za relativně nízkou kupní cenu 10 000 Kč s vědomím jejich zastavěnosti a nemožnosti je využívat s výjimkou vznášení majetkových požadavků na vlastníka jednotlivých pozemních komunikací. Z tohoto důvodu je zde silný předpoklad spekulativního motivu jejich nabytí, což žalobce podporuje tím, že požaduje po žalovaném relativně vysoké částky bezdůvodného obohacení. Jen za nyní uplatňované období let 2019 až 2021 (3 roky) je požadován více než trojnásobek částky, za níž žalobce předmětné pozemky nabyl, a investice žalobce by tedy měl být návratná za méně než jeden rok. Závěr o spekulativních motivech žalobce podle soudu prvního stupně vyplývá i z jeho celkového přístupu k jednání s žalovaným o majetkoprávním vypořádání, pokud sice na jednu stranu opakovaně deklaroval připravenost odkup podílů žalovaným realizovat, a odsouhlasil i cenu, kterou žalovaný nabídl jakožto cenu obvyklou podloženou jím zadanými znaleckými posudky. Uzavření kupní smlouvy ovšem žalobce podmiňoval tím, že tato cena bude ve smlouvě označena nikoli jako obvyklá, ale jako mimořádná (nízká), aniž by tento požadavek při jednáních se žalovaným podložil, a v tomto směru pouze konstatoval svůj osobní názor, ač si musel být vědom, že takovýto přístup nemůže být akceptovatelný pro žalovaného jakožto veřejnoprávní korporaci, která musí nakládat s veřejnými prostředky s péčí řádného hospodáře a nemůže vykupovat pozemky za nepodloženou cenu. Soud prvního stupně proto uzavřel, že pokud žalobce tímto odkup pozemků podmiňoval, nejednal dobrověrně, a následný krach jednání o odkupu tedy musí jít k jeho tíži, a to i při hodnocení spekulativnosti žalobcových motivů při nabytí předmětných pozemků žalobcem. S odkazem na § 2 odst. 3, § 6 odst. 2 a § 8 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), § 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve světle výše citované judikatury proto soud prvního stupně dospěl k závěru, že uplatněný nárok odporuje dobrým mravům a vyhovění žalobě by bylo v rozporu s citovanými ustanoveními zákona. Žalobu proto zamítl a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v odměně podle vyhl. č. 254/2015 Sb. a § 151 odst. 3 o. s. ř. Náklady na právní zastoupení advokátem neuznal jako účelně vynaložené, neboť žalovaná je veřejnoprávní korporací, a projednávaný spor není pro žalovanou nijak výjimečnou záležitostí, ve které by výkon procesních práv nešlo zajistit vlastními silami.4. Proti tomuto rozsudku oba účastníci podali včasné a přípustné odvolání.5. Žalobce podal odvolání proti rozsudku odvolání v plném rozsahu. S podrobným odůvodněním odmítl, že by krach jednání o odkupu pozemků měl jít žalobci k tíži a měl za to, že vinu lze dobře přičítat žalované, pokud neshoda mezi účastníky byla jen na označení kupní ceny, pokud ani není běžnou praxí žalované uvádět kupní cenu jako obvyklou. Poukázal i na ignorování nabídek žalobce žalovanou, i na to, že kupní cena vycházela ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který dlouhodobě podhodnocuje výkupní ceny pozemků a posléze z toho dovozuje, že tyto ceny jsou obvyklé. Nemravnost jednání žalobce popírá také to, že již žalované většinu pozemku prodal. Obsáhle poukazoval na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. , spisová značka, , který považoval za skutkově přiléhavý, jakož i na řadu dalších rozhodnutí, podle kterých není nemravné požadovat bezdůvodné obohacení za užívání pozemků stavbou veřejné komunikace. Za skutkově nepřihléhavé naopak považoval soudem prvního stupně uváděná rozhodnutí. Uzavřel tak, že žalobce nejednal v rozporu s dobrými mravy, a nebyl důvod se odchylovat od závěrů rozsudku Městského soudu v , adresa, ze dne 23. 11. 2022, č. j. , spisová značka, . Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Žalovaný v replice k odvolání žalobce zdůraznil vědomí žalobce o stavu pozemků při jejich koupi. Žalovaný též žalobci dobrovolně hradil bezdůvodné obohacení u jednotlivých pozemků a vyzval žalobce k vypořádání, na které žalobce nikdy nehodlal přistoupit, o čemž svědčí i to, že v předchozím řízení mj. podal ústavní stížnost neb