ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:39.Co.366.2024.180 Datum: 2025-01-08 Předmět: o zaplacení 445 800 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. července 2024, č. j. 29 C 495/2022-151, Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 131 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 133 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 20 ["smlouva kupní""smlouva o zápůjčce""uznání dluhu""zastavení řízení"]
O co šlo: o zaplacení 445 800 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. července 2024, č. j. 29 C 495/2022-151, (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 131 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 133 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/196)
1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úroky z prodlení z částky , částka, ve výši 3 % p. a. od 16. 3. do , datum, , dále s úrokem z prodlení z částky , částka, v téže výši od , datum, do , datum, a dále s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení v téže výši, v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. zamítl žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 3 % p. a. od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení z částky , částka, v téže výši za den , datum, . Výrokem III. rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na jejich náhradu částku , částka, v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku.2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně ve znění částečného zpětvzetí žaloby domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 3 % p. a. od , datum, do 13. 9. téhož roku a z částky , částka, v téže výši od , datum, do zaplacení. Odůvodnila ji tím, že žalovaný je bývalým partnerem její dcery a od roku 2017 do roku 2019 mu v rámci zápůjček a hrazeného nájemného zapůjčila celkem částku , částka, . On se ji zavázal vrátit do , datum, . Dluh písemně uznal do důvodu a výše dne , datum, . Žalovaný v řízení poukázal na to, že výše dluhu odpovídá částce , částka, s odkazem na SMS komunikaci mezi nimi ze dne , datum, . Uvedl, že si „vzal na žalobkyni“ finanční leasing na vozidlo, z jehož prodeje měla žalobkyně umořit svoji pohledávku za žalovaným. Dále část závazku žalobkyni hradil v hotovosti bez potvrzení o úhradě a část převodem z bankovních účtů. Žalobkyni vytýkal i to, že netvrdila, jakou částku vlastně žalovanému zapůjčila. Nad částku , částka, navrhoval zamítnutí žaloby.3. Soud prvního stupně ke svému postupu uvedl, že rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žalobě vyhověl do částky , částka, s příslušenstvím a řízení do částky , částka, zastavil pro zpětvzetí žaloby. Na základě uznání dluhu ze dne , datum, vzal za prokázané, že žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku , částka, po zaplacení úhrady , částka, . K SMS zprávě žalobkyně ze dne , datum, , dle níž odpovídá dluh částce , částka, , uvedl, že jí nepřikládá žádnou relevanci, neboť nejde o kvitanci, která by mohla „přebít“ uznání dluhu. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tento rozsudek zrušil s tím, že soud musí žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení ohledně dluhu žalovaného a jeho výše a ohledně okolností, souvisejících s pořízením a prodejem vozidla, který dle textu SMS zprávy s půjčkami žalobkyně žalovanému a jejich umořováním souvisí, a vyzvat žalobkyni k doplnění.4. Za situace, kdy žalovaný je občanem Slovenské republiky, soud prvního stupně svoji pravomoc k projednání věci určil dle článku 4 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Jako rozhodné právo označil právo české dle článku 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).5. Na základě provedeného dokazování vzal za prokázané následující.- Z uznání dluhu ze dne , datum, , že žalovaný uznal k tomuto dni z titulu zápůjčky dluh ve výši , částka, a podpis na listině uznal úředně za vlastní.- Podle potvrzení bez data od žalobkyně převzal , částka, . Jak vyplývá z výpisu z účtu žalobkyně, žalovaný na svůj závazek uhradil tři platby po , částka, ve dnech 14. 9., 29. 10. a , datum, a dne , datum, částku , částka, . Jiné platby nebyly prokázány.- Ze SMS zprávy to, že žalobkyně žalovanému dne , datum, psala, že jí celkem dluží , částka, . Auto bylo , částka, , , částka, jí zaplatil za rok a půl. Každý měsíc splácí , částka, , za rok a půl celkem , částka, . Zbytek dluhu činí , částka, .- Podle technického průkazu vozidla a kupní smlouvy ze dne , datum, žalobkyně zakoupila od , právnická osoba, vozidlo , jméno FO, , jméno FO, RS, SPZ , SPZ, za částku , částka, . , adresa, byla financována z větší části prostřednictvím úvěru č. , hodnota, , poskytnutého žalobkyni firmou , právnická osoba, . Dopisem této firmy ze dne , datum, byla žalobkyně informována o zůstatku úvěru ve výši , částka, . , adresa, 483 Kč byla na účet firmy poukázána dne , datum, . Kupní smlouvou ze dne , datum, žalobkyně prodala vozidlo za kupní cenu , částka, .- Z účastnického výslechu žalobkyně, že žalovaný byl do června 2020 přítelem její dcery. Půjčovala mu peníze v hotovosti, celkem částku, kterou uznal v dlužním úpisu. Šlo o více půjček v rozmezí asi od dubna 2017 do roku 2019. , adresa, 800 Kč představuje jak půjčky v hotovosti, tak i nájemné v roce 2017 za byt, ve kterém žalovaný bydlel a neměl na nájem. Z toho důvodu mu také pořídila vozidlo na leasing, protože úvěr by žalovaný nedostal, neboť nepracoval a je občanem Slovenské republiky. Vozidlo užíval s tím, že auto zaplatí a bude převedeno na něj. Když si pořídil jiné auto, dohodli se na jeho prodeji.- Účastnický výslech žalovaného soud prvního stupně provést nemohl, neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez doloženého důvodu nedostavil. Dokazování dále nedoplňoval dalšími důkazy navrženými žalovaným, konkrétně výpisy z jeho účtů u , právnická osoba, , u Raiffeisenbanky a u AirBanky, neboť skutkový děj byl prokázán výpisy z účtu žalobkyně a dále uznáním dluhu včetně úhrady částky , částka, .- Právně postupoval dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) ve spojení s § 2392 odst. 1, § 2393 odst. 1, § 2394, § 2053, § 1949 odst. 1, § 1970 o. z. a s § 133 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Skutkově se nejprve vypořádal s otázkou dostatečné určitosti žaloby a tím, zda žaloba obsahuje tvrzení o rozhodných skutečnostech. S poukazem na judikaturu, například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dospěl k závěru, že žaloba je dostatečně určitá. V souladu s právním názorem odvolacího soudu vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení ohledně závazku žalovaného vůči ní. Žalobkyně uvedla, že od roku 2017 půjčila žalovanému částku , částka, v hotovosti či na nájemné. Tuto částku žalovaný uznal v dlužním úpisu s tím, že částky si půjčoval asi od dubna 2017 do roku 2019. Uzavřel, že žalobkyně dostála své povinnosti tvrzení. Poukázal i na další rozhodnutí Nejvyššího soudu, například ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Uvedl, že uznání dluhu představuje vyvratitelnou právní domněnku, že v době uznání dluhu závazek existoval, a v dané věci bylo proto na žalovaném, aby tuto domněnku vyvrátil, odkázal například na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Na základě provedeného dokazování uzavřel, že v době uznání dluhu dne , datum, odpovídal závazek žalovaného vůči žalobkyni částce , částka, , což žalovaný ani nezpochybňoval. Dále se proto zabýval otázkou, zda po tomto datu žalovaný na svůj dluh plnil, a pokud ano, kolik. Žalovaný totiž tvrdil, že jeho závazek může činit maximálně , částka, . Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaný žalobkyni kromě uvedené částky dlužil ještě částku za úvěr na vykoupení vozidla ve výši , částka, , celkem , částka, . Tato částka se snížila prodejem vozidla žalobkyně za částku , částka, a dále o částku , částka, , představující platby žalovaného. Na základě těchto skutečností soud prvního stupně dospěl k závěru, že po prodeji vozidla a částečných platbách žalovaného dosáhl jeho závazek vůči žalobkyni ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně částky , částka, .- Žalobkyně dále požadovala 3 % úrok z prodlení z částky , částka, za dobu od 15. 3. do , datum, a po částečném zpětvzetí žaloby z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Dle uznání dluhu měl žalovaný svůj závazek ve výši , částka, splatit do , datum, , v prodlení s úhradou této částky tak byl od , datum, . Výše úroku z prodlení tehdy byla 9 %, proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částky , částka, v jí požadované výši 3 % p. a. od , datum, a z částky , částka, úrok v téže výši od , datum, do , datum, , při zohlednění zaplacení celkové částky , částka, třemi platbami po , částka, ve dnech 14. 9., 29. 10. a , datum, a platby , částka, dne , datum, za situace, kdy žalobkyně zvolila datum , datum, jako okamžik, kdy žalovaný uhradil celou částku , částka, . Dne , datum, žalobkyně prodala vozidlo za cenu , částka, . Od , datum, je tak žalovaný v prodlení s úhradou částky , částka, .6. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně vycházel z toho, že žalobkyně nejprve požadovala částku , částka, . Posléze bylo řízení po částečném zpětvzetí žaloby zastaveno do částky , částka, . Tímto rozsudkem soud žalobkyni přiznal částku , částka, . Žaloba tak byla do částky , částka, s úrokem z prodlení od , datum, a s úrokem z prodlení z částky , částka, za den , datum, nedůvodná,