53 Co 241/2025-91 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 326,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 27. 12. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, částku 14 701,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 28. 12. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, částku 15 524,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 6. 1. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a částku 23 698,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 15. 2. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 930 Kč (výrok II.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhá žalované částky s tím, že na základě objednávek provedených žalovanou elektronicky v systému , název, provedla pro žalovanou několik přeprav věcí, přepravy žalované následně řádně vyfakturovala, avšak žalovaná je neuhradila. Žalovaná namítla, že si u žalobkyně přepravu věcí neobjednala a ani ohledně toho nekomunikovala.3. Soud prvního stupně na podkladě provedených listinných důkazů dospěl ke skutkovým zjištěním, která podrobně popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku (bod 4. až 16.) s tím, že nemá pochybnosti o pravosti a pravdivosti těchto důkazů. Poté po citaci § 2555 odst. 1, § 2556 a § 2564 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a rovněž čl. 3 a čl. 9 bodu 1. Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, vyhlášené pod č. 11/1975 Sb. (dále jen „Úmluva CMR“) vyšel z toho, že mezinárodní přeprava věcí podléhá režimu Úmluvy CMR. Jelikož Úmluva CMR neupravuje proces vzniku smlouvy ani vznik práva na úplatu za provedenou přepravu, posuzují se tyto otázky i v rámci mezinárodní přepravy podle vnitrostátního právního řádu, tj. občanského zákoníku. Shora uvedenými elektronickými objednávkami a přepravními listy, které byly řádně označeny shodnými referenčními čísly, žalobkyně prokázala, že účastníci uzavřeli na základě objednávek žalované ze dne 5. 11. 2023, 28. 11. 2023, 29. 11. 2023, 1. 12. 2023, 20. 12. 2023, 2. 1. 2024, 4. 1. 2024 a 10. 1. 2024 jejich následným přijetím žalobkyní v systému , název, (§ 1740 o. z.) smlouvy o přepravě podle § 2555 a násl. o. z. a že objednané přepravy žalobkyně řádně provedla. Přepravné za provedené přepravy pak vyfakturovala fakturami č. , číslo, , č. , číslo, , č. , číslo, a č. , číslo, , které odeslala žalované e-mailem. Žalovaná přitom samotné provedení přepravy věcí ani výši přepravného nesporovala, stejně tak netvrdila, že by přepravné řádně zaplatila. O nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ve vztahu ke každé faktuře rozhodl podle § 3 vyhlášky č. 351/2013 Sb. a o úroku z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb. ode dne splatnosti každé faktury (dlužné částky).4. Obranu žalované, že přepravu věcí u žalobkyně neobjednala, shledal zcela účelovou, když k samotné přepravě věcí nic nenamítala, věci žalobkyni jako dopravci předala (případně od něho převzala) a následně jejich převzetí potvrdila i osoba v místě určení. Z jakých jiných důvodů by žalovaná žalobkyni věci předala k dopravě a třetí subjekt je následně převzal, žalovaná netvrdila, samotnou přepravu nesporovala. V souvislosti s tím shledal zcela účelovou i námitku pravosti objednávek a e-mailové korespondence ze dne 27. a 29. 2. 2024, když žalovaná neuvedla žádné skutkové okolnosti, které by pravost listin zpochybňovaly. Naopak ze souhrnu všech listinných důkazů a fakticky provedené přepravy (žalovanou nesporované) vyplývá, že žalovaná přepravu objednala, žalobkyně objednanou přepravu řádně provedla a vyfakturovala, žalovaná s přepravou i výší přepravného souhlasila a slibovala její zaplacení, k čemuž však nedošlo. Objednávky i další komunikace probíhaly prostřednictvím , jméno FO, . Žalovaná nesporovala, že by daná osoba nebyla oprávněna jednat jménem žalované, když e-mailová adresa odpovídá původnímu či aktuálnímu názvu žalované. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání. Namítá, že soud prvního stupně nesprávně vycházel z nepodepsaných listin, údajných výstupů z elektronického systému. Žalovaná pravost těchto listin popřela, a proto žalobkyni tíží břemeno prokázání jejich pravosti. Soud prvního stupně nebyl oprávněn vycházet z listin, jejichž pravost byla popřena. Žalovaná popřela i to, že by jí byly emailem doručeny faktury. I kdyby byly odeslány, rozhodující je teprve doručení žalované. Listiny předložené žalobkyní takové doručení neprokazují. Není proto důvodný nárok na zaplacení úroku z prodlení za období do uplynutí lhůty poskytnuté k zaplacení. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil.6. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání shrnuje, že žalovaná objednala u žalobkyně přepravy prostřednictvím portálu , název, v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, na základě profilu registrovaného zákazníka. Právní jednání učiněné prostřednictvím tohoto portálu bylo potvrzeno faktickým konáním žalované. Žalovaná se podle těchto objednávek chovala, když vystupovala jako odesílatel zboží či jeho příjemce. Provedené přepravy korespondují i s písemnými objednávkami učiněnými zaměstnankyní žalované paní , jméno FO, . Poukázala i na to, že v případě žalobkyně a žalované se jedná o dlouhodobou spolupráci v oblasti přeprav, když žalobkyně pro žalovanou uskutečňovala přepravy již v letech 2020 a 2021. Doručení a zaevidování dlužných faktur pak bylo potvrzeno e-mailem žalované, ve kterém slibuje jejich úhradu. Až do písemného vyjádření žalované k podané žalobě nebylo ze strany žalované proti uskutečněným přepravám ani fakturovaným cenám ničeho namítáno. Samotné provedení přeprav pak žalovaná nesporovala ani při jednání ve věci samé. Její obrana je tak zjevně účelová. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku.7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř., přičemž odvolání žalované shledal ohledně úroků z prodlení částečně důvodným.8. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a správně zjistil skutkový stav věci, pročež na něj odvolací soud odkazuje. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje s právními závěry, které tento soud učinil, s výjimkou posouzení otázky prodlení (jak bude uvedeno níže). I odvolací soud má za to, že obrana žalované je ryze účelová. Jelikož však žalovaná popírá pravost objednávek a také emailů, jejichž přílohou byly předmětné faktury, bylo třeba tuto námitku vypořádat. Soud prvního stupně tak učinil, nikoli však řádně. Z konstantní judikatury plyne, že je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje pro sebe příznivé následky (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3646/2018) a aby soudy mohly vycházet z těchto listin, bylo nutné žalobkyni poučit, aby jejich pravost prokázala. Posouzení žalobního nároku však umožňují i jen ty listinné důkazy, které byly žalobkyní předloženy, a jejichž pravost žalovanou zpochybněna nebyla. Odvolací soud proto k poučení nepřistoupil, a vadu řízení před soudem prvního stupně, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, proto také neshledal.9. Podle § 2555 odst. 1 o. z. se smlouvou o přepravě věci dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. Podle § 2556 o. z. odesílatel potvrdí dopravci na jeho žádost objednávku přepravy. Dopravce potvrdí odesílateli na jeho žádost převzetí zásilky. Potvrzení vyžadují písemnou formu.10. Přeprava zboží za úplatu, kde místo odeslání nebo místo určení se nachází v jiném státě než v České republice, se řídí rovněž Úmluvou CMR. Podle čl. 3 je dokladem o uzavření přepravní smlouvy nákladní list. Podle čl. 9 bodu 1. nákladní list je, pokud není prokázán opak, věrohodným dokladem o uzavření a obsahu přepravní smlouvy, jakož i o převzetí zásilky dopravcem.11. Přeprava věcí, kterou žalobkyně fakturovala žalované fakturou č. , číslo, na částku 2 326,83 Kč, byla realizována dne 6. 12. 2023, kdy žalobkyně vyzvedla u spol. , právnická osoba, v , místo, blíže specifikované věci, které dne 7. 12. 2023 dodala žalované do Napajedel. Místo odeslání i místo určení se nachází v České republice, a Úmluva CMR se tak na tuto přepravu nepoužije. Převzetí věcí v místě odeslání bylo potvrzeno podpisem řidiče a dodání věcí do místa určení bylo potvrzeno podpisem žalované, jak vyplývá z přepravního listu č. , číslo, . Tento přepravní list podle § 2556 o. z. představuje doklad potvrzující uzavření smlouvy o přepravě mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2555 odst. 1 o. z.12. Všechny ostatní přepravy, které byly uzavřeny podle § 2555 odst. 1 o. z., již podléhají režimu Úmluvy CMR. Ta pak t