53 Co 27/2025-124 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně vyhověl žalobě o zaplacení 80 025,16 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22 421,23 Kč od 15. 9. 2021 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 23 813,93 Kč od 21. 4. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 33 790 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení a spolu s náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 3 600 Kč (I. výrok) a uložil žalované zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 56 131,60 Kč (II. výrok).2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě na zaplacení celkem tří žalobních nároků, které se všechny týkaly škody vzniklé na vozidlech, jež žalovaná užívala na základě jejich nájmu a které soud posuzoval dle §§ 2201, 1751 odst. 1, 2894 odst. 1 a násl. a § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalobě bylo vyhověno ohledně nároku na zaplacení 22 421,23 Kč a 23 813,93 Kč z důvodu prokázání poškození vozidel žalovanou, která měla žalovaná v užívání na základě smluv o nájmu uzavřených s žalobkyní. Výši škody soud vzal za prokázanou náklady na opravu vozidel, přefakturovanými od společnosti , právnická osoba, (dále jen , právnická osoba, ), kde vozidla byla opravována. Ohledně třetího nároku na zaplacení 33 790 Kč soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že pohledávka z poškození vozidla žalovanou vlastníku společnosti , právnická osoba, byla platně postoupena na žalobkyni a její výše, která přesahovala rozsah, v jakém byl žalobní nárok uplatněn, byla prokázána odborným posouzením nákladů na opravu vozidla.3. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná a namítala, že náklady na opravy vyúčtované společností , právnická osoba, a přeúčtované žalované k náhradě neodpovídají v celém rozsahu poškození žalovanou, proto faktury č. , číslo, na částku 22 421,23 Kč a č. , číslo, na částku 23 813,93 Kč již dříve reklamovala. Navíc přímá povinnost žalované poskytnout žalobkyni toto přefakturované plnění by nastala pouze tehdy, pokud by mezi účastníky platily Obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, (dále jen obchodní podmínky), které dle žaloby byly součástí rámcové smlouvy o nájmu uzavřené mezi účastníky. To však žalovaná zpochybňuje. K třetímu nároku namítala neplatnost postoupení pohledávky ve výši 33 790 Kč s odůvodněním, že v dohodě o postoupení je pohledávka charakterizována jako pohledávka za znehodnocení vozidla odpovídající minimálně částce ve výši 33 790 Kč. Není tedy zřejmé, zda nárok na náhradu škody je postupován v celé výši či pouze částečně. Nebylo také spolehlivě objasněno, dle jakého titulu mělo být toto vozidlo , název, registrační značky , SPZ, žalované zapůjčeno, zda bylo zapůjčeno společností , právnická osoba, či žalobkyní, čemuž by ale odporovalo ustanovení čl. I. odst. 2 rámcové smlouvy, kde se uvádí, že pronajímatel je vlastník předmětných motorových vozidel. Nebyl také dostatečně prokázán rozsah škody, kterou měla žalovaná v souvislosti s užíváním tohoto vozidla způsobit. Je podezřelé, že v kupní smlouvě, následně uzavřené mezi společností , právnická osoba, a panem , jméno FO, , není tvrzené poškození vozidla žádným způsobem zmíněno, naopak je uvedeno, že předmět koupě je ve stavu odpovídajícím jeho stáří a počtu najetých kilometrů. Žalovaná zpochybňovala i výši zjištěné škody, neboť znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uváděl ve svém odborném posouzení cenu opravy za účelem odstranění poškození, i když toto vozidlo v praxi opravováno nebylo. Navíc vozidlo nikdy fyzicky neviděl, neprohlédl a při svém posouzení vycházel pouze ze schematického nákresu údajného poškození vozidla. O nejasnostech, které provází vznik škody, podle názoru žalované svědčil i fakt, že společnost , právnická osoba, jako údajná poškozená nikdy žalovanou nevyzvala k náhradě škody.4. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku a uvedla, že bylo prokázáno, že obchodní podmínky jsou součástí rámcové smlouvy, škoda na vozidlech způsobená žalovanou byla dostatečně prokázána a stejně tak bylo prokázáno postoupení pohledávky.5. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vyhlášení, a dospěl poté k závěru, že odvolání žalované důvodné není.6. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která jsou úplná a poskytují dostatečný základ pro právní posouzení věci, a neshledal důvody pro opakování či doplnění dokazování.7. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně hodnotil předmětné právní vztahy dle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.).8. Pokud jde o první dva nároky, týkající se vozidel tov. zn. , název, , VIN: , VIN kód, a tov. zn. , název, , VIN: , VIN kód, , byla mezi účastníky uzavřena smlouva, kterou odvolací soud shodně jako soud prvního stupně posoudil jako smlouvu nájemní dle § 2201 o. z.9. Předně námitku žalované, že obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, nebyly součástí rámcové smlouvy o nájmu, protože nikde v ní není uvedeno, že jsou její součástí, odvolací soud shledal nedůvodnou. To, že tyto obchodní podmínky jsou součástí rámcové smlouvy, vyplývá z čl. VI. bod 3 této smlouvy, kde je uvedeno, že v případě rozporu s obchodními podmínkami má přednost smlouva, dále z označení obchodních podmínek jako přílohy č. 3 smlouvy a v neposlední řadě to vyplývá i z číslování stran rámcové smlouvy včetně tří příloh, které musela mít k dispozici i žalovaná. Je tedy nepochybné, že obchodní podmínky tvoří nedílnou součást rámcové smlouvy a jsou proto součástí smluvních ujednání dle § 1751 odst. 1 o. z.10. Dle čl. IV. odst. 4 rámcové smlouvy nájemce je povinen odevzdat vozidlo zpět pronajímateli, a to na adrese pobočky společnosti , právnická osoba, , , adresa, , není-li smluveno jinak, vyčištěné, v bezvadném stavu s přihlédnutím k běžnému opotřebení, a to během provozních hodin pronajímatele, pokud se smluvní strany nedohodnou na jiném místě předání. Dle čl. IV. odst. 5 nebezpečí škody na motorovém vozidle nese po dobu trvání nájmu nájemce, s výjimkou případů, kdy škodu způsobil pronajímatel. Dle čl. V odst. 6 obchodních podmínek nájemce je povinen udržovat vozidlo ve stavu, v jakém vozidlo převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Dle čl. V. odst. 9 veškeré náklady na odstranění závad, které nevyplývají z obvyklého opotřebení, hradí nájemce.11. Žalovaná namítala, že rozsah škody na vozidlech reklamovala, a pokud nejsou obchodní podmínky součástí rámcové smlouvy o nájmu, nelze je automaticky uplatňovat jako náklady za opravu vozidel. Blíže však tuto svou odvolací námitku nekonkretizovala.12. Ani tuto její námitku odvolací soud neshledal důvodnou. Pokud jde o vozidlo tov. zn. , název, , VIN: , VIN kód, , registrační značky původně , SPZ, , nově EL , SPZ, , to mělo v době předání žalované poškození, která jsou uvedena v předávacích protokolech ze dne 8. 10. 2018, a to odřená dvě kola, pravé zadní a pravé přední, odřený nárazník – zadní, pouze vpravo, škrábanec na levých předních dveřích, znečištěná sedačka levá a pravá přední, levá zadní. Při vrácení vozidla dne 2. 6. 2021 byla v protokolu zaznamenána nová poškození, a to levého zadního a levého předního kola (disk), levého předního zrcátka, zadního nárazníku – více částí, levého předního světla, pravého předního blatníku a pravého zadního boku; nová poškození byla zachycena popisem i grafickým záznamem. Dle daňového dokladu vystaveného autorizovaným servisem , právnická osoba, se oprava týkala pouze poškození, které způsobila žalovaná, jednalo se o opravu disků a lakování vozidla. Vozidlo tov. zn. , název, , VIN: , VIN kód, , registrační značky , SPZ, mělo v době předání žalované poškození, která jsou uvedena v předávacích protokolech ze dne 4. 6. 2020, popsaná jako zadní nárazník vlevo škrábance ve spodní části, levé přední zrcátko odloupnutý lak, pravé přední zrcátko škrábanec, levé zadní dveře škrábanec, víko kufru škrábanec, poškozená stropnice. Vozidlo bylo vráceno do dispozice žalobkyně dle předávacího protokolu a mezinárodního nákladního listu prostřednictvím odtahové služby dne 8. 7. 2021 s novými poškozeními, která vyplývají i z fotografií, popsanými jako odřený přední nárazník, nefunkční víko nádrže, znečištěný interiér včetně propálení sedačky u řidiče, vypadlý přední senzor, odřený zadní nárazník, poškozený zadní a přední levý disk. Dle daňového dokladu vystaveného autorizovaným servisem , právnická osoba, se oprava týkala pouze těchto poškození, které způsobila žalovaná.13. Rozsah důkazní povinnosti je ve sporném řízení zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit (srov. např. rozsudek NS ČR sp. zn. 31 Cdo 619/2011, usnesení NS ČR sp. zn. 32 Cdo 1891/2014).14. Žalovaná však netvrdila ohledně poškození nic konkrétního, pouze odkázala na to, že faktury reklamovala. Žalobkyně naopak svá tvrzení ohledně poškození vozidel žalovanou prokázala. Odvolací soud shledal, že škoda na vozidlech byla