54 Co 510/2024-95 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky z titulu náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Příčinu vzniku škody spatřovala žalobkyně v nesprávném úředním postupu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, pověřeného usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo, , provedením exekuce na majetek povinné , jméno FO, , nar. , datum, (dále jen „povinná“), k uspokojení peněžité pohledávky žalobkyně ve výši , částka, s příslušenstvím. Konkrétní pochybení žalobkyně spatřovala v tom, že , tituly před jménem, , jméno FO, po dobu vedení exekuce (do , datum, , kdy byl z jejího provedení vyloučen) nezjistil, že povinná byla od , datum, zaměstnána u společnosti , právnická osoba, ., a tedy ani nevydal exekuční příkaz, kterým by postihl její mzdu. Exekuční příkaz, kterým byla postižena mzda povinné, vydal až dne , datum, následný exekutor ve věci, , tituly před jménem, , jméno FO, (pověřený provedením exekuce dne , datum, ), avšak na základě tohoto nebylo ze mzdy povinné ve prospěch žalobkyně ničeho sraženo, neboť mu časově předcházel exekuční příkaz ze dne , datum, vydaný soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, ve věci sp. zn. , spisová značka, vedené k uspokojení pohledávky jiného oprávněného. Pohledávka žalobkyně se po proběhnuvším oddlužení povinné, osvobozené usnesením Krajského soudu v , město, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , od placení jejích závazků, stala ve smyslu § 414 odst. 1 insolvenčního zákona nevymahatelnou a exekuce, kterou proti ní žalobkyně vedla, byla zastavena. Pokud by však , tituly před jménem, , jméno FO, včasně zjistil, že je povinná zaměstnaná, a v období od , datum, do , datum, vydal exekuční příkaz (jako první v pořadí), obdržela by žalobkyně na svou pohledávku nejméně , částka, , tedy částku, kterou po odpočtu nákladů soudního exekutora ve výši , částka, obdržel v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, jiný oprávněný. Žalobkyně se se svým nárokem na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem obrátila na žalovanou v žádosti ze dne , datum, , ta nárok odmítla, neboť neshledala porušení povinností při činnosti soudního exekutora.3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala ani zčásti, navrhla zamítnutí žaloby jako celku s tím, že uplatněný nárok je zcela hypotetický. Namítla, že , tituly před jménem, , jméno FO, v prosinci 2009 (nepravomocně) rozhodl o zastavení exekuce pro nesložení zálohy na náklady exekuce oprávněnou a v březnu 2010 byl Okresním soudem v , adresa, vyloučen z provedení exekuce. Poukázala na časové prodlevy mezi lustracemi prováděnými soudním exekutorem, jakož i mezi žádostmi o součinnost a získáním odpovědí s tím, že , tituly před jménem, , jméno FO, objektivně nemohl během několika měsíců od údajného nástupu povinné do zaměstnání do zastavení řízení zjistit, že povinná je zaměstnána, a vydat exekuční příkaz dříve, nežli se tak stalo v jiné věci. Žalovaná učinila nesporným, že žalobkyně u ní dne , datum, uplatnila nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, a že stanoviskem ze dne , datum, tento nárok neuznala a náhradu žalobkyni nepřiznala pro nenaplnění předpokladů odpovědnosti žalované za škodu.4. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění uvedených v písemném odůvodnění napadeného rozsudku, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Na jejich základě vzal za prokázané, že na majetek povinné , jméno FO, , byla na návrh žalobkyně Okresním soudem v , adresa, dne , datum, nařízena exekuce a jejím povedením byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, . Tento exekutor od svého pověření činil šetření majetku a příjmu povinné a dne , datum, vydal příkaz k provedení exekuce srážkami z jiného příjmu povinné pobíraného od plátce – Úřad práce , adresa, , který však reagoval sdělením o nemožnosti srážek pro vyčerpání nároku na vyplacení podpory v nezaměstnanosti. Dne , datum, rozhodl , tituly před jménem, , jméno FO, o zastavení exekuce pro nesložení zálohy na náklady exekuce, usnesením ze dne , datum, však Krajský soud v , město, k odvolání žalobkyně coby oprávněné toto rozhodnutí změnil tak, že se exekuční řízení nezastavuje. K žalobkyní vznesené námitce podjatosti ze dne , datum, byl , tituly před jménem, , jméno FO, usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, vyloučen z provedení exekuce a usnesením ze dne , datum, byl vedením exekuce pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, . Posledně uvedený soudní exekutor z šetření ohledně povinné v jiné exekuční věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, dne , datum, zjistil, že tato je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . a v této jiné exekuční věci vydal dne , datum, exekuční příkaz srážkami ze mzdy povinné. V naříkaném řízení vydal exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, exekuční příkaz srážkami ze mzdy povinné u společnosti , právnická osoba, . dne , datum, , tento však již nebyl realizován pro exekuční příkaz srážkami ze mzdy povinné dřívějšího pořadí. Po proběhnuvším oddlužení povinné v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v , město, pod sp. zn. , spisová značka, bylo naříkané exekuční řízení zastaveno. Žalobkyně se se svým nárokem na náhradu škody ve výši , částka, z titulu nesprávného úředního postupu exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, obrátila dne , datum, na žalovanou, která žádost neshledala důvodnou, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne , datum, .5. Po právní stránce prvostupňový soud věc posoudil podle ust. § 1, § 2, § 5 písm. b) a § 13 odst. 1 OdpŠk. Zabýval se předně naplněním zákonem vymezených odpovědnostních předpokladů, spočívajících v 1) nesprávném úředním postupu, 2) vzniku škody a 3) příčinné souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody.6. K žalobkyní vymezenému období (od , datum, do , datum, ), v rámci něhož mělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , soud prvního stupně předně poukázal na vyloučení exekutora k datu , datum, z provádění exekuce pro podjatost na základě žalobkyní dne , datum, vznesené námitky podjatosti. Uzavřel proto, že v období od , datum, (ne)činností , tituly před jménem, , jméno FO, k nesprávnému úřednímu postupu dojít nemohlo, neboť , tituly před jménem, , jméno FO, již žádné úkony ve věci ve smyslu § 47 odst. 7 e. ř. vykonávat nemohl, když od okamžiku vznesení námitky podjatosti bylo možno činit jen úkony, které nesnesly odkladu, a vydání exekučního příkazu mezi ně nespadá. Pokud jde o předcházející období od , datum, do , datum, , soud prvního stupně uzavřel, že ani v tomto časovém úseku se exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, nedopustil nesprávného úředního postupu, neboť minimálně ještě k datu , datum, nebyl údaj o zaměstnavateli z veřejných zdrojů znám a je značně nereálně, aby exekutor stihl provést v tak krátké době (tj. 2,5 měsíce – od , datum, do , datum, ) šetření a ještě vydat exekuční příkaz srážkami ze mzdy u zaměstnavatele , právnická osoba, . K tomuto závěru dospěl prvostupňový soud s ohledem na výsledky šetření , tituly před jménem, , jméno FO, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , v rámci něhož existence zaměstnavatele povinné byla zjištěna (evidována) až z lustrace učiněné tímto exekutorem dne , datum, , když na základě sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny ze dne , datum, nebyl ještě žádný zaměstnavatel u povinné zjištěn (evidován). Soud prvního stupně poukázal též na čas potřebný k zprocesování šetření prováděných soudním exekutorem a na intervaly mezi jednotlivými šetřeními s ohledem na jejich účelnost a shledal dobu 5 měsíců za účelem opakování šetření poměrů povinné v příslušných evidencích (výzev) přiměřenou, a to i vzhledem k praxi tehdejší doby (rok 2009/2010), kdy nebylo využíváno elektronických prostředků na dálku a dotazy byly činěny písemnou formou prostřednictvím doručujícího orgánu, což vyžadovalo delší časové období. Uzavřel tedy, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, a, aniž by se pro nadbytečnost zabýval naplněním dalších odpovědnostních předpokladů, žalobu zamítl (výrok I).7. O nákladech řízení (výrok II) rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal v řízení zcela úspěšné žalované náhradu ve výš