ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:58.Co.51.2025.272 Datum: 2025-03-13 Předmět: o zaplacení 1 270 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 226 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 220 z ["nemajetková újma""zadostiučinění / satisfakce""ušlý zisk""rehabilitace""náhrada nemajetkové újmy""podvod""správa cizího majetku"]
O co šlo: o zaplacení 1 270 000 Kč s příslušenstvím (["§ 226 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 S)
1. V záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne 17. 9. 2024 (dále též jen „napadený rozsudek“) soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku částku 470 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 11. 1. 2024 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu ohledně zaplacení částky 800 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 11. 1. 2024 do zaplacení (výrok II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku na náhradu k rukám advokáta žalobce částku 35 154 Kč (výrok III.).2. Soud I. stupně tak rozhodl v řízení, v němž se žalobce domáhal vůči žalované (žalobou doručenou soudu I. stupně dne 2. 2. 2024) zaplacení částky 1 270 000 Kč (s příslušenstvím) jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu a písemné omluvy podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“ případně „zákon o odpovědnosti za škodu“) za trestní stíhání, které skončilo zprošťujícím rozsudkem (řízení vedené před Městským soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, – dále též jen „trestní řízení“).3. Žalobu odůvodnil tím, že trestní stíhání bylo zahájeno usnesením , orgán, orgánu ze dne 13. 12. 2016 pro podezření, že žalobce měl zavázat společnost , právnická osoba, . k provádění , Anonymizováno, , ačkoliv k tomu společnost nebyla řádně registrována, čímž měl žalobce poskytnout součinnost při snaze dosáhnout neoprávněného prospěchu vylákáním úhrad z prostředků , nazev, za neoprávněně vykázané , Anonymizováno, . Dne 24. 8. 2020 byla na žalobce podána obžaloba pro jednání kvalifikované jako účastenství spáchané formou pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) na zvlášť závažném zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem nedokonaným, ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, jednak zločin neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku; rozsudkem Městského soudu v , adresa, ze dne 4. 3. 2022 byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu (zákon č. 124/1961 Sb.); odvolání státního zástupce podané v neprospěch žalobce bylo usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne 7. 2. 2023 zamítnuto. Žalobce tak byl trestně stíhán od 13. 12. 2016 do 7. 2. 2023, tj. více než 6 let. Ohledně způsobené újmy žalobce uvedl, že je uznávaným , funkce, , , funkce, a byl významným , funkce, jedné z , právnická osoba, , kdy se jej trestní stíhání velmi osobně dotýkalo, od uveřejnění informací o jeho obvinění v médiích byla jeho dobrá pověst zničena. Byl aktivním sportovcem žijícím zdravým životním stylem; vlivem nezákonného trestního stíhání však utrpěl velkou újmu na svém zdraví, potýkal se s psychickými i fyzickými zdravotními potížemi, trpěl depresemi, poruchami spánku a byl nucen užívat antidepresiva a hypnotika; jeho zdravotní potíže se stupňovaly a vyústily až v jeho hospitalizaci na jednotce intenzivní péče kvůli plicní embolii a trombóze bez jiné prokázané prvotní příčiny, než je chronický stres. Trestní stíhání zasáhlo i ostatní členy jeho rodiny, kdy nejvíce utrpěl vztah s jeho ženou. Zároveň se žalobce musel vyrovnat s tím, že jeho matka, která už na světě neměla nikoho jiného než jeho, zemřela s vědomím, že její syn možná půjde do vězení. V rámci medializace věděli jeho kolegové a podřízení, že je trestně stíhán. Žalobce byl v té době , funkce, a , funkce, na , nazev, , právnická osoba, , velká část kolegů a podřízených v důsledku trestního stíhání vůči němu změnila chování a částečně se od něj odvrátila. Žalobce byl nucen odstoupit ze své funkce , funkce, a vzdát se kandidatury na , funkce, a taktéž musel opustit , orgán, , nazev, , což pro něj bylo mimořádně ponižující a frustrující. V rámci , nazev, , jejíž je , funkce, , musel žalobce omezit své aktivity z důvodu problémů se soustředěním a nedostatku energie. Z těchto důvodů i přijal nabídku pracovat v zahraničí (konkrétně v , adresa, , kde od rodu 2021 do roku 2022 působil); učinil tak na základě dohody s managementem , právnická osoba, i , právnická osoba, v rámci tzv. , Anonymizováno, . Žalobce dne 4. 8. 2023 předběžně uplatnil svůj nárok u žalované, která právnímu zástupci žalobce dne 2. 2. 2024 doručila stanovisko, ve kterém žalobci přiznala odškodnění v částce 230 000 Kč z požadované částky 1 500 000 Kč, proto se v rámci tohoto řízení domáhá rozdílu.4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že žalobce u ní dne 4. 8. 2023 předběžně uplatnil mj. nárok na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným trestním stíháním v částce 1 500 000 Kč a na omluvu, nesporovala ani žalobcem popsaný průběh trestního řízení. Ke své obraně uvedla, že žalobce byl na základě předběžného projednání nároku již odškodněn částkou 230 000 Kč a byla mu poskytnuta požadovaná písemná omluva. Při posuzování uplatněného nároku bylo přihlédnuto k tomu, že žalobci hrozil nepodmíněný trest odnětí svobody, kdy státní zástupce navrhoval trest v trvání 7,5 až 8,5 let odnětí svobody; že stíhané jednání souviselo s pracovní činností žalobce; že trestní stíhání trvalo cca 6 let a 2 měsíce (od převzetí usnesení o zahájení trestního stíhání žalobcem dne 14. 12. 2016 do pravomocného skončení trestního řízení dne 7. 2. 2023). Byla pak zohledněna žalobcem tvrzená újma (jak ji popisuje v žalobě) s přihlédnutím k tomu, že žalobce byl v péči psychiatra již od roku 2014 a že (podle lékařské zprávy – propouštěcí zprávy ze dne , datum, a „přehledu vykázané péče“) žalobce měl určité zdravotní obtíže již v době předcházející trestnímu stíhání. Medializaci za situace, kdy nebyl zjištěn žádný exces ze strany orgánů činných v trestním řízení, nelze přičítat státu.5. Usnesením ze dne 1. 7. 2024 (č. j. , spisová značka, ) soud I. stupně řízení pro částečně zpětvzetí žaloby zastavil v rozsahu požadované písemné omluvy, která byla žalobci ze strany žalované poskytnuta.6. Soud I. stupně vyšel z průběhu trestního řízení (jak byl popsán v žalobních tvrzeních shora), který byl (stejně jako předběžné uplatnění žalovaného nároku u žalované a výsledek jeho projednání žalovanou) mezi účastníky nesporný. Dále vyšel po provedeném dokazování (listinami, svědeckými výpověďmi a účastnickou výpovědí žalobce) ze skutkových zjištění, jak je popsal pod body 6. až 41. odůvodnění napadeného rozsudku (na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje).7. Po právní stránce soud I. stupně dospěl k závěru, že v daném případě byly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované z titulu vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, jímž bylo usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 13. 12. 2016, když trestní stíhání neskončilo pravomocným odsouzením (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1487/2001), byl-li žalobce v trestním řízení pravomocně zproštěn obžaloby.8. Při určení odškodnění (formy, případně výše zadostiučinění) za nezákonné trestní stíhání vycházel ve smyslu judikatury z celkové délky řízení, z povahy trestní věci a dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce jako poškozeného.9. Co se týká délky trestního stíhání, ta v daném případě dosáhla 6 let a necelých dvou měsíců (od 13. 12. 2016 do 7. 2. 2023, kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek Městského soudu v , adresa, ). Povaha trestní věci záležela v tom, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání pro účastenství spáchané formou pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zvlášť závažném zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem nedokonaným, ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, a pro zločin neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, tedy šlo o majetkovou trestnou činnost, která nepůsobí zvýšené společenské odsouzení (na rozdíl od násilných trestných činů), žalobce byl (dle návrhu státního zástupce) ohrožen trestní sazbou odnětí svobody až na 8,5 let.10. Stran dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce soud I. stupně uvedl, že trestním stíháním byla zasažena čest, důstojnost a dobré jméno žalobce, částečně i rodinný a profesní život, došlo k zásahu i v oblasti volnočasových aktivit žalobce, ke změně v jeho chování, trestní stíhání se odrazilo i na zdraví žalobce. Konkrétně měl za prokázané, že žalobce byl zasažen na své cti a důstojnosti, neboť trestní stíhání vešlo ve známost a vědělo o něm širší okolí žalobce, když trestní stíhání bylo značně medializováno; žalobce je v rámci své profesní a , nazev, činnosti velmi známou a uznávanou osobou, na trestní stíhání byl dotazován v zaměstnání, na , nazev, půdě a rovněž o něm věděli i jeho kamarádi. Zásah do cti, důstojnosti a dobrého jména žalobce byl o to intenzivnější, že žalobce si velmi zakládal na svém dobrém jménu a bezúhonnosti, když v předmětné době byl , funkce, na , nazev, a měl značný zájem se stát , fu