58 Co 89/2025-79 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 97 008 Kč se 14,75 % ročně z částky 63 840 Kč od 23. 6. 2024 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu se žádostí o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částek 97 008 Kč od 23. 12. 2023 do 22. 6. 2024, 33 168 Kč od 23. 6. 2024 do zaplacení (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 2 900 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta (výrok III.).2. Takto rozhodl v řízení, v němž se žalobkyně domáhala odškodnění nemajetkové újmy ve výši 97 008 Kč způsobenou jí dle jejího tvrzení nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v , místo, pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen „posuzované řízení“), které trvalo 9 let a 8 měsíců. Předmětem řízení bylo vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce v , místo, a společných závazků vlastníků bytové jednotky. Povaha věci nebyla složitá, nicméně délka řízení byla způsobena zejména postupem soudu I. stupně. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela. Ve věci bylo opakovaně rozhodováno ve dvou stupních soudní soustavy, kdy odvolacím soudem byla konstatována závažná procesní pochybení prvostupňového soudu, který opakovaně nerespektoval závazné právní názory odvolacího soudu, odvolací soud konečně přikázal věc k projednání jinému soudci soudu I. stupně. Dne 22. 12. 2023 žalobkyně uplatnila u žalované požadavek na zaplacení částky 165 840 Kč. Následně žalobkyně obdržela stanovisko žalované ze dne 15. 3. 2024, kterým jí byla přiznána jen částka 102 000 Kč, s čím žalobkyně nesouhlasila, namítla jednak nesprávné užití nejnižší možné základní částky ve výši 15 000 Kč za rok trvání řízení a jednak nesprávné celkové krácení zadostiučinění o 40 % žalovanou (20 % z důvodu složitosti řízení, 20 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy). Žalobkyně naopak souhlasila s navýšením základní částky o 20 % z důvodu postupu orgánu veřejné moci. Význam řízení pro žalobkyni byl zvýšený, neboť v sázce byla ztráta nového bytu v , místo, , v němž žalovaná se svou tehdy neplnoletou dcerou ve společné domácnosti žila, a dále hrozba kompenzace vysokých nákladů v řádu více jak 1,5 mil. Kč. Za přiměřené zadostiučinění tak žalobkyně považovala částku 165 840 Kč (délka řízení x 20 000 Kč za rok se snížením za první dva roky) zvýšenou o 20 %.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně předběžně uplatnila nárok dne 22. 12. 2023. Žalovaná dne 15. 3. 2024 nároku žalobkyně částečně vyhověla, konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobkyni odškodnění ve výši 102 000 Kč. Řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni 9 roky a 6 měsíců. Ve věci rozhodoval prvostupňový soud čtyřikrát, odvolací soud třikrát a dovolací soud jedenkrát. V řízení byl shledán nekoncentrovaný postup prvostupňového soudu. Řízení bylo po stránce skutkové i právní složité. Význam řízení pro žalobkyni byl shledán jako běžný. Při určení výše zadostiučinění žalovaná vyšla ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok řízení, snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení. Tuto následně snížila o 20 % z důvodu složitosti řízení, o 20 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy a zvýšila o 20 % pro postup orgánu veřejné moci. Namítla, že žalobkyně uplatnila předběžně nárok u žalované dne 22. 12. 2023, žalovaná tak není již ode dne 23. 12. 2023 s plněním v prodlení.4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně předběžně uplatnila nárok u žalované dne 22. 12. 2023, žalovaná stanoviskem ze dne 15. 3. 2024 přiznala žalobkyni odškodnění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení ve výši 102 000 Kč.5. Soud I. stupně zjistil podrobně průběh posuzovaného řízení ze spisu Okresního soudu v , místo, sp. zn. , spisová značka, (viz odst. 13 odůvodnění napadeného rozsudku, kdy odvolací soud na tato zjištění ohledně průběhu posuzovaného řízení plně odkazuje), za nejpodstatnější lze zrekapitulovat, že řízení bylo zahájeno dne 1. 7. 2014, žalobkyně vystupovala v procesním postavení žalované a předmětem řízení bylo vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce a garážím, včetně tzv. širšího vypořádání. Posuzované řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo od 24. 7. 2024, kdy žalobkyně nahlížela do spisu, pravomocně bylo skončeno dne 20. 2. 2024, tedy trvalo 9 let a 7 měsíců (bez 4 dnů).6. Soud I. stupně po citaci ust. § 1, § 2, § 13 odst. 1, § 31a odst. 1, 2, 3 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen ,,OdpŠk“ a s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu shledal žalobu důvodnou. Uzavřel, že délka posuzované řízení (9 let a 7 měsíců) není s ohledem na konkrétní okolnosti projednávané věci přiměřená. Za přiměřenou základní sazbu v tomto případě považoval částku 25 500 Kč za rok trvání řízení, sníženou na ½ za první dva roky trvání řízení (kdy vycházel z cenového rozpětí 22 500 Kč až 30 000 Kč, neboť částky uvedené Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2010, sp. zn. 206/2010, dále jen ,,Stanovisko“ tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok trvání řízení jsou již neodpovídající ekonomické realitě v České republice, kdy došlo ke snížení hodnoty peněz).7. Dále hodnotil jednotlivá kritéria zakotvená v ust. § 31a OdpŠk. Pokud jde o kritérium složitosti, pak věc po procesní, skutkové a právní stránce byla složitá. Původní návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytu a garážím se rozšířil v tzv širší vypořádání, částečné vypořádání zaniklého SJM a zúčtovací spor mezi bývalými manželi, ve kterém se zjišťovaly platby účastníků zpětně za období cca 10 let. Uvedená skutková složitost se pak promítla do složitosti procesní, kdy bylo zejména prováděno větší množství listinných důkazů. Soud se musel vypořádat s velkou procesní aktivitou účastníků (četnost jejich podání, opakovaná změna a doplnění jejich argumentace, předkládání důkazních návrhů). Řízení bylo dále prodlužováno opakovanými žádostmi žalobce v tamním řízení či jeho zástupce o odročení, z nichž část byla důvodná a bylo jim oprávněně vyhověno. Bylo nutno vyzývat k doplnění blanketních odvolání proti rozhodnutím ve věci samé, která byla odůvodněna s delším časovým odstupem. K procesní složitosti je nutno přičíst též přerušení řízení na dobu nařízeného prvního setkání s mediátorem. Okresní soud vydal řadu procesních rozhodnutí (rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření, dvakrát rozhodoval o přerušení řízení, bylo nutno předložit spis Vrchnímu soudu v , místo, s námitkou podjatosti). Prodloužení řízení z důvodu víceinstančnosti rozhodování je objektivní skutečností, kterou nelze přičítat státu k tíži státu. Uvedené však neplatí pro druhý a třetí rozsudek okresního soudu, který byl ve věci vydán a pro první usnesení okresního soudu o přerušení řízení, neboť uvedená rozhodnutí byla zrušena pro nepřezkoumatelnost a pro nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu a další závažná pochybení okresního soudu, kdy tyto skutečnosti je nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci. Určitou právní složitost věci působilo rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v rámci tzv. širšího vypořádání. Prvostupňový soud tak pro složitost věci celkově ponížil odškodnění o 30 %.8. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, pak postup okresního soudu byl nekoncentrovaný, konaná ústní jednání nebyla dostatečně připravena, účastníci byli opakovaně vyzýváni k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, byť k tomuto postupu částečně docházelo i v reakci na doplňování a změny stanovisek účastníků. K tíži státu je dále nutno přičíst značnou benevolenci prvostupňového soudu, který vyhověl opakovaně nedoloženým či nedůvodným žádostem tamějšího žalobce nebo jeho zástupce o odročení jednání. K tíži státu je nutno přičíst prodloužení řízení v důsledku nemoci soudce. Zejména je však nutno zohlednit v rámci tohoto kritéria prodloužení řízení pro opakované zrušení rozsudků prvostupňového soudu z důvodu nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu, pro nepřezkoumatelnost a pro další pochybení. Rovněž tak první usnesení okresního soudu o přerušení řízení do skončení dovolacího řízení bylo zrušeno pro nepřezkoumatelnost, jako zjevně nadbytečné se jeví i vydání druhého usnesení o přerušení řízení, které bylo odvolacím soudem změněno tak, že se řízení nepřerušuje. Pro toto kritérium prvostupňový soud navýšil odškodnění o 30 %.9. Pokud jde o chování žalobkyně v průběhu řízení, pak tato se na délce řízení podílela. Vedle zvýšené procesní aktivity ústní jednání nařízené na den 17. 2. 2016 bylo odročeno pro kolizi zástupce žalobkyně na den 24. 2. 2016, blanketní odvolání proti prvnímu rozsudku žalobkyně doplnila až za 1 měsíc a blanketní odvolán