ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:62.Co.102.2025.149 Datum: 2025-05-21 Předmět: o 9 443 490 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 205 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 213 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 224 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 237 z. ["podvod""obchodní podíl""veřejný rejstřík"]
O co šlo: o 9 443 490 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 205 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 213 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb)
1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem rozhodl tak, že se zamítá žaloba na zaplacení částky 9 443 490 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 443 490 Kč od 22. 3. 2017 do zaplacení (výrok I.) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkové částky 9 443 490 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která měla žalobkyni vzniknout tím, že žalovaná vyplatila uvedenou částku nepravému jednateli , jméno FO, . Žalovaná naopak nárok sporovala, tvrdila, že neporušila žádnou svou povinnost, když finanční prostředky vyplatila tehdejšímu , funkce, zástupci, který byl řádně zapsán v obchodním rejstříku.3. Soud I. stupně po provedeném dokazování, které učinil z listinných důkazů, vzal za zjištěné, že jednatel žalované , tituly před jménem, , jméno FO, byl na základě smlouvy o převodu podílu ode dne 13. 1. 2017 vlastníkem žalobkyně (dříve , právnická osoba, .) v rozsahu 100 % a zároveň byl i jednatelem zmíněné společnosti. , tituly před jménem, , jméno FO, dne 2. 2. 2017 založil u žalované podnikatelský účet na společnost , právnická osoba, č. , č. účtu, . Na základě Smlouvy o převodu podílu ze dne 21. 2. 2017 došlo k převodu podílu společnosti , Jméno žalobkyně, . , jméno FO, . Na obou uvedených smlouvách byl otisk razítka téhož notáře - , tituly před jménem, , právnická osoba, . Později vyšlo najevo, že tato transakce byla padělána, resp., dotyčné listiny byly padělány, ačkoliv v době jejich vzniku byly akceptovány i Městským soudem v , adresa, , do jehož kompetence spadá i vedení obchodního rejstříku. , jméno FO, , nar. , datum, byl zapsán v obchodním rejstříku jako jednatel společnosti žalobkyně s účinností ke dni 21. 3. 2017. Dne 21. 3. 2017 bylo zaměstnancem žalované , tituly před jménem, , jméno FO, zřízeno , jméno FO, , internetové bankovnictví, a to ke shora zmíněnému firemnímu účtu, když týmž dnem vybral , jméno FO, z téhož bankovního účtu v hotovosti částku 9 443 490 Kč. Poté se celým případem začala zabývat , orgán, , která kontaktovala jak notáře , tituly před jménem, , jméno FO, , tak i žalovanou a rovněž , jméno FO, a věc vyústila v pravomocné odsouzení , jméno FO, rozsudkem Krajského soudu v , adresa, dne 15. 3. 2023.4. Následně soud I. stupně uvedl, že žalovaná zjevně jednala v důvěře v zápis do obchodního rejstříku a není zřejmé, co měla podniknout, zvláště, když zde platí důvěra ve veřejný zápis. Nadto zde bylo pravomocné rozhodnutí Městského soudu v , adresa, o zápisu osoby , jméno FO, do obchodního rejstříku. , jméno FO, oznámil výběr finančních prostředků dopředu. Pokud pak žalobkyně tvrdila tzv. spiknutí s , tituly před jménem, , jméno FO, , pracovníkem banky a jeho matkou a tyto navrhovala vyslechnout k důkazu, tak tyto soud I. stupně nevyslechl, neboť si lze jen stěží představit, že by se tyto osoby k něčemu přiznaly a navíc to bylo pro věc nepodstatné. Okolnosti ohledně padělání podpisů i zneužití notářova razítka vypluly na povrch až teprve později.5. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil zejména podle zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákona č. 254/2004 Sb. Uzavřel, že se neprokázalo, že by se jednalo o tzv. podezřelý obchod definovaný v ust. § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 253/2008 Sb. Výpisem z obchodního rejstříku, sp. zn. , spisová značka, , vedeném u Městského soudu v , adresa, bylo totiž prokázáno, že , jméno FO, byl s účinností od 21. 2. 2017 zapsán jako jednatel a jediný společník společnosti , právnická osoba, ., takže žalovaná se nemohla dopustit porušení svých povinností dle tohoto zákona a nemůže tedy odpovídat žalobkyni za škodu. I v případě, že by bylo zjištěno, že by se žalovaná dopustila či mohla dopustit porušení povinností uložených jí zákonem č. 253/2008 Sb., tak by nebyly splněny předpoklady pro odpovědnost za škodu dle ustanovení § 2910, o. z., jelikož nedošlo k zásahu do absolutního práva žalobkyně. Peněžitá pohledávka není totiž absolutním právem ve smyslu ust. § 2910 o. z. Závěrem soud I. stupně uvedl, že v projednávané věci žalobkyně utrpěla tzv. ryzí ekonomickou újmu, a to ve smyslu ustanovení § 2952, o. z., která se však, podle ust. § 2910, věty první, o. z., nenahrazuje, když zde nebylo prokázáno vlastní zavinění na straně žalované. Takové zavinění by například mohlo spočívat v tom, že by dotyčné bankovní transakce byly provedeny i přesto, že by bance byl předložen výpis z obchodního rejstříku s takovými údaji, které by byly v rozporu s údaji o té osobě, která výběr peněz v hotovosti, a případně i provedení jiných bankovních transakcí, požadovala. Zde však k ničemu takovému zjevně nedošlo. Ze všech těchto důvodů proto soud I. stupně žalobu zamítl.6. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalovaná byla ve sporu procesně úspěšná, nicméně náhrady nákladů řízení se vzdala. Z toho důvodu soud I. stupně rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.7. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně.8. Žalobkyně ve svém odvolání ze dne 9. 1. 2025 napadla rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu a uplatnila odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Vytkla soudu I. stupně, že přináší více otázek než odpovědí. Zrekapitulovala, že 25. 1. 2017 byl , jméno FO, zapsán jako společník a jednatel žalobkyně, dne 2. 2. 2017 byl založen účet u žalované a vloženo na něj 300 EUR, dne 20. 2. 2017 bylo na stejný účet převedeno dalších 350 000 EUR. Ke dni 21. 2. 2017 se váže rozhodnutí jediného společníka o převodu obchodního podílu. Dne 16. 3. 2017 bylo vydáno usnesení o zápisu , jméno FO, do obchodního rejstříku a dne 17. 3. 2017 se žalobkyně vzdala práva odvolání proti uvedenému zápisu. Téhož dne byl pan , jméno FO, zapsán do obchodního rejstříku. Dne 20. 3. 2017 byl u žalované objednán výběr hotovosti ve výši 9 443 490 Kč, dne 21. 3. 20107 bylo zřízeno dispoziční právo pro , jméno FO, a téhož dne , jméno FO, tento výběr provedl. Soud I. stupně se nevypořádal s argumentací žalobkyně, že je žalovaná povinna nahradit škodu podle § 2910 věty druhé o. z., a to v důsledků porušení § 12 zákona č. 21/1992 Sb., který stanoví, že banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejich vkladatelů z hlediska návratnosti. Tato povinnost je pak také stanovena v ust. § 8 a § 19 zákona o platebním styku č. 370/2007 Sb. Žalovaná zejména zanedbala svou prevenční povinnost. Odkázala přitom na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Odo 583/2002, sp. zn. 29 Cdo 2700/2000 a sp. zn. 5 Tdo 298/2010. Pokud se pak soud I. stupně tázal, co měla banka udělat, tak žalobkyně uvádí, že měla postupovat obezřetně a oznámit podezřelý obchod , orgán, . Žalovaná v danou chvíli nemusela vědět, že , jméno FO, je neoprávněným jednatelem, nemusela to ani tušit, ale s ohledem na časovou osu měla transakci vyhodnotit jako jednoznačně podezřelou, kdy mohla mít za to, že osobou, která se dopouští legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu muže být např. i , jméno FO, . Žalobkyně nicméně tvrdí, že to banka věděla s ohledem na osobní vztah ve věci se angažujícího bankéře , tituly před jménem, , jméno FO, k , jméno FO, a , jméno FO, .9. Dále žalobkyně uvedla, že už jen ze skutečnosti, že k založení účtu žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, došlo dne 2. 2. 2017, kdy finanční prostředky ve výši 350 000 EUR na tento účet odeslal ze svého soukromého účtu vedeného u stejné banky dne 20. 2. 2017 a hned následující den byla podepsána smlouva o převodu podílu, kterou měl firemní bankéř , tituly před jménem, , jméno FO, k dispozici, je zřejmé, že se jedná o podezřelou transakci.10. Pokud by snad chtěl soud argumentovat tím, že primárním škůdcem měl být pravomocně odsouzený , jméno FO, a náhrada škody by měla být požadována po něm, tak s tím žalobkyně nesouhlasí, neboť k zaplacení nároku může být zavázáno i více osob, a to každá sama nebo společně a nerozdílně.11. Závěrem tedy žalobkyně žádala odvolací soud, aby rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobě vyhoví v plním rozsahu a rozhodne, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů před soudy obou stupňů.12. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila podáním ze dne 12. 2. 2025. Uvedla, že trvá na tom, že neporušila žádné ze svých zákonných povinností. Žalovaná byla požádána o výběr částky v hotovosti. Takový výběr je nutné objednat dopředu, což bylo splněno. Následně došlo k přiřazení dispozičních práv , jméno FO, a k výběru hotovosti. , jméno FO, byl přitom zapsán v obchodním rejstříku jako jednatel žalobkyně v době, kdy si objednal výběr hotovosti i v době výběru hotovosti, což si žalobkyně ověřila a zároveň jej identifikovala. Učinila tedy vše pro to, aby bylo jisté, že jedná se skutečným jednatelem žalobkyně. K námitce žalobkyně, že měla učinit potřebné kro