62 Co 170/2024-142 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem ze dne 30. 1. 2024 prvostupňový soud rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši 139 191 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 608 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 89 583 Kč od 17. 9. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrokem I/). Dále rozhodl, že žalovaní jsou v téže lhůtě povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 60 804,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce (výrokem II/). Doplňujícím rozsudkem ze dne 3.9.2024 rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.2. Rozhodoval o žalobě postavené na tvrzení, že žalovaní jako vlastníci (ve společném jmění manželů) jednotky č. , číslo, a spoluvlastníci podílu na jednotce č. , číslo, ve výši 3/26 (odpovídající 3 garážovým stáním č. , číslo, , , číslo, , , číslo, ) v budově č.p. , číslo, s pozemky p. č. , číslo, a p. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , nezaplatili vyúčtované služby a příspěvky na správu domu za roky 2020 a 2021. Žalovaní konkrétně dluží žalobci na nedoplatku za poskytnuté služby pro jednotku č. , číslo, za rok 2020 částku ve výši 42 777 Kč a na příspěvcích na správu domu a pozemků pro jednotku č. , číslo, částku ve výši 6 831 Kč, celkem tak žalovaní dluží žalobci za rok 2020 částku ve výši 49 608 Kč. Za rok 2021 vznikl žalovaným v souvislosti s vlastnictvím jednotky č. , číslo, za poskytnuté služby nedoplatek ve výši 67 893 Kč a dluh na příspěvcích na správu domu a pozemků ve výši 4 356 Kč. V souvislosti se spoluvlastnictvím jednotky č. , číslo, vznikl žalovaným v roce 2021 nedoplatek ve výši 13 500 Kč za poskytnuté služby a dále dluh na příspěvcích na správu domu a pozemku ve výši 3 834 Kč. Celkem tak žalovaní za rok 2021 dluží částku 89 583 Kč. Celkový dluh tak činí 139 191 Kč (49 608 Kč za rok 2020 a 89 583 Kč za rok 2021).3. Prvostupňový soud vyšel z listinných důkazů, kdy konkrétní skutková zjištění, která učinil, včetně odkazu na příslušný důkazní zdroj, uvedl pod body 4. až 30. odůvodnění rozsudku. Na zjištěný skutkový stav aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), konkrétně ustanovení § 573, § 1180, § 1181, §1190, § 1982 a § 1987, jakož i ustanovení §§ 2, 4 a 7 zák. č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zák. č. 67/2013 Sb.“).4. Na základě provedeného dokazování uzavřel, že bylo prokázáno, že žalobce žalovaným řádně vyúčtoval služby spojené s vlastnictvím a užíváním jejich výše specifikovaných jednotek v domě na adrese , adresa, , za roky 2020 a 2021. Nedoplatek za poskytnuté služby v případě objektu č. , číslo, (bytu) činil za rok 2020 částku 42 777 Kč. Nedoplatek za poskytnuté služby v případě objektu č. , hodnota, (bytu), objektu č. , číslo, (garáže), č. , hodnota, (garáže) a č. , číslo, (garáže) dosáhl v roce 2021 částky v celkové výši 81 393 Kč (67 893 + 4 514 + 4 472 + 4 514). Celkem tak činily nedoplatky za služby za oba uvedené roky částku , částka, . Všechna vyúčtování poskytnutých služeb obsahovala podstatné náležitosti uvedené v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Žalovaní navíc nepodali proti těmto vyúčtováním ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení námitky dle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Žalovaná částka se dále skládá z nezaplacených příspěvků na správu domu a pozemku rovněž za roky 2020 a 2021. Výše tohoto příspěvku (způsob jeho výpočtu) byla stanovena usnesením , orgán, , právnická osoba, , ze dne 28. 2. 2020. V případě jednotky č. , hodnota, (byt) činil nedoplatek na příspěvek za správu domu a pozemku za rok 2020 částku 11 808 Kč, avšak žalobce (prostřednictvím své správcovské společnosti) odečetl od této částky přeplatky žalovaných na služby a příspěvky spojené s garážemi (objekt č. , hodnota, – garáž, 24 a 25) v celkové výši 4 977 Kč (1 659 x 3). Nezaplacené příspěvky na správu domu za byt (objekt) č. , hodnota, a garáže tak za rok 2020 činily celkem 6 831 Kč (11 808 – 4 937). V roce 2021 činily nezaplacené příspěvky na správu domu a pozemku částku ve výši 4 356 Kč v případě bytu č. , hodnota, a v případě všech tří garáží dohromady částku 3 834 Kč (1 764 + 1 056 + 1 014). Celkem tak činí dluh žalovaných na příspěvcích za správu domu a pozemku za roky 2020 a 2021 částku ve výši 15 021 Kč (6 831 Kč za rok 2020 a 8 190 Kč za rok 2021). Prvostupňový soud uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaní dluží žalobci celou žalobou uplatněnou částku 139 191 Kč (124 170 + 15 021).5. Dále vzal prvostupňový soud za prokázané, že vyúčtování služeb a přehled dluhů žalovaných, kde jsou uvedeny nedoplatky žalovaných za služby a za příspěvky na správu domu, byly správcovskou společností žalobce (, společnost, ) za rok 2020 odeslány žalovaným prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 3. 9. 2021 a za rok 2021 byly zaslány dne 29. 4. 2022. Domněnka dojití těchto zásilek žalovaným dle § 573 občanské zákoníku nebyla v řízení ničím vyvrácena. V řízení bylo zároveň prokázáno, že platby žalovaných v roce 2020 ve výši 15 000 Kč a v roce 2021 ve výši 12 000 Kč byly žalobcem zohledněny a odečteny od dlužných částek za služby či za příspěvek na správu domu a pozemku.6. Dále se prvostupňový soud zabýval obranou žalovaných ve formě zápočtu pohledávek za žalobcem vůči v žalobě uplatněnému nároku. Navrhli započíst pohledávku představující zákonnou pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení s vyúčtováním služeb za rok 2019, a to za období od 1. 5. 2020 do 6. 4. 2021, což vzhledem ke čtyřem opožděným vyúčtováním (bytová jednotka č. , číslo, , garáže , číslo, ) činí celkem 68 200 Kč. Dále žalovaní navrhli započíst pohledávku ve výši 63 950 Kč představující zákonnou pokutu z opožděného vyúčtování služeb spojených s jednotkou č. , číslo, (, název, ) za rok 2019 a také pohledávku ve výši 46 400 Kč představující zákonnou pokutu z opožděného vyúčtování služeb spojených s jednotkou č. , číslo, (, název, ) za rok 2020.7. K tomu soud I. stupně dovodil, že uvedené pohledávky žalovaných nejsou způsobilé k započtení na základě § 1987 odst. 2 o. z., neboť se jedná o pohledávky nejisté a neurčité, a to zejména ve srovnání s pohledávkami uplatněnými v žalobě, u kterých v rámci dokazování stačilo prakticky jen překontrolovat správnost jednotlivých vyúčtování s ohledem na § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. a matematicky ověřit správnost celkové žalobcem požadované částky (i se zohledněním příchozích plateb od žalovaných). Naopak pohledávky žalovaného jsou nejisté již jen s ohledem na to, že pro jejich prokázání by muselo být prováděno další obsáhlé dokazování, které by bylo velmi pravděpodobně rozsáhlejší a náročnější než to, které bylo provedeno ohledně v žalobě uplatněných pohledávek (soud by se musel zabývat např. doručením či nedoručením jednotlivých vyúčtování žalovaným - či jiným spoluvlastníkům v případě jednotky , název, , zjišťováním rozsahu pokuty, posuzovat, zda požadovanou pokutu je spravedlivé požadovat – viz § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., atd.). Žalovaní navíc navrhli započíst pokuty za opožděné doručení vyúčtování služeb za jiné období, než které bylo předmětem tohoto řízení (za rok 2019) a také za jinou jednotku (č. , číslo, – , název, ). K problematice zápočtů nejistých a neurčitých pohledávek odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020. Případnými pohledávkami žalovaných se proto nezabýval a neprováděl ani důkazy týkající se těchto pohledávek. Poukázal na to, že žalovaným zároveň nic nebrání v tom, aby se zaplacení jimi uváděných pohledávek domáhali po žalobci prostřednictvím samostatné žaloby. Navíc je prvostupňový soud přesvědčen, že námitka započtení byla uplatněna až po skončení dokazování a po koncentraci řízení.8. Z výše uvedených důvodů prvostupňový soud žalobě jakožto důvodné vyhověl, příslušenství pohledávky (zákonný úrok z prodlení) žalobci přiznal s odkazem na § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení přiznal úspěšnému žalobci. Náklady řízení sestávající ze soudního poplatku a nákladů právního zastoupení vyčíslil v odůvodnění svého rozsudku.10. Vydání doplňujícího rozsudku soud I. stupně odůvodnil § 166 o. s. ř.11. Rozsudek, včetně doplňujícího rozsudku (věc projednávaná odvolacím soudem pod sp. zn. , spisová značka, ) byl napaden v celém rozsahu odvoláním žalovaných z důvodů uvedených v ustanovení § 205 odst. 1 písm. c), e) a g) o. s. ř. Blanketní odvolání doplnili podáním ze dne 25. 4. 2024.12. Žalovaní předně poukazují na to, že žalobce v řízení neprokázal doručení (dojití) vyúčtování za rok 2020 žalovaný