62 Co 24/2025-409 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrokem I/). Současně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 200 000 Kč (výrokem II/). Dále rozhodl o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 25 067,17 Kč k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrokem III/). Ohledně náhrady nákladů řízení, které platil stát, uložil žalované povinnost jejich náhrady ve výši 6 750 Kč, a to do 15 dnů na účet soudu prvního stupně (výrokem IV/).2. Takto rozhodl soud prvního stupně v pořadí třetím rozsudkem o žalobě ze dne 24. 6. 2015, kterou se žalobce naposledy domáhá již jen zaplacení částky 230 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy z důvodu nesprávného úředního postupu orgánů činných v trestím řízení. Podle žalobních tvrzení se žalobce jako obhájce dne 15. 7. 2014 účastnil výslechu svědkyně , jméno FO, (v budově , orgán, , orgán, , adresa, na adrese , adresa, , kancelář 2. , nazev, ) v rámci trestního řízení ve věci jeho klienta, kdy výslech vedl , funkce, . , tituly před jménem, , jméno FO, , , funkce, , orgán, , funkce, (dále jen „, funkce, . , jméno FO, “). Poté, co se z důvodu naléhavého hovoru musel žalobce vzdálit z výslechové místnosti, požádal , funkce, . , jméno FO, , aby zaprotokoloval, že telefonický hovor byl nutný a byl uskutečněn ze skrytého čísla, což tento odmítl. Žalobce však trval na protokolaci svých námitek, pročež došlo k roztržce mezi příslušníky , orgán, a žalobcem o opuštění místnosti a , funkce, . , jméno FO, měl přistoupit zezadu k žalobci, chytit ho do tzv. kravaty, přetáhnout jej přes zadní opěradlo židle a strhnout jej k zemi. Žalobce hodlal na , funkce, . , jméno FO, podat trestní oznámení pro zneužití pravomoci úřední osoby, načež mu bylo , funkce, . , jméno FO, sděleno, že tento jej zajišťuje a že žalobce půjde do cely. Žalobce tak strávil asi půl hodiny za dozoru , orgán, před kanceláří , funkce, . , jméno FO, . Následně byl odveden do přízemí na místní oddělení, kde v režimu zajištění musel asi dvě hodiny čekat na podání vysvětlení, které pak učinil. Poté, kdy mu , funkce, . , jméno FO, nasadil tzv. kravatu, žalobci prasklo v krku a následně došlo k omezení hybnosti hlavy v oblasti krku, žalobce vyhledal lékařskou pomoc a tři týdny nosil ortopedický límec, což ho omezilo v běžném způsobu života.3. Částku 230 000 Kč žalobce požaduje v důsledku obou shora popsaných skutků, tj. v důsledku použití donucovacích prostředků ze strany hmatu a chvatu žalované vůči žalobci dne 15. 7. 2014 při výslechu , jméno FO, a dále v důsledku nezákonného zajištění žalobce žalovanou ze dne 15. 7. 2014 od 14,15 hod. do 17,05, hod., kdy žalobce žádá nemajetkovou újmu za duševní útrapy, které jsou spojeny s úzkostí a nepříjemnými pocity při vstupu do budov žalované při výkonu povolání obhájce, provázané děsivými sny.4. Ostatní žalobcovy nároky uplatněné žalobou byly vypořádány v pořadí druhým rozsudkem prvostupňového soudu ze dne 23. 5. 2023, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, , ze dne 29. 11. 2023. Pravomocně tak bylo rozhodnuto o nároku žalobce v souvislosti s použitím donucovacích prostředků ze strany hmatu a chvatu žalované vůči žalobci dne 15. 7. 2014 při výslechu , jméno FO, v souvislosti s újmou na zdraví, a to ohledně částky 50 000 Kč za bolestné (přiznáno 7 538 Kč) a dále částky 120 000 Kč za ostatní újmu, kdy byl nárok zamítnut z důvodu promlčení. Požadavek na zaplacení částky 50 000 Kč za nemajetkovou újmu za ponížení advokáta umocněné bezmocí byla přiznána částka 10 000 Kč, a dále v souvislosti s nezákonným zajištěním žalobce ze dne 15. 7. 2014 bylo rozhodnuto o částce 50 000 Kč, kdy bylo přiznáno žalobci 1 500 Kč. Ve zbývající části, a to ohledně částky 230 000 Kč za nemajetkovou újmu za duševní útrapy, které žalobci vznikly v souvislosti s oběma výše uvedenými skutky, rozhodl odvolací soud zrušením ohledně této části rozsudku a uložil prvostupňovému soudu, aby o věci dále jednal a doplnil dokazování směrem k této nemajetkové újmě.5. Prvostupňový soud doplnil dokazování výslechem žalobce, kdy konkr. skutková zjištění, která učinil, uvedl pod bodem 3. odůvodnění rozsudku. Uzavřel, že žalobci vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu podle § 13 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“ nemajetková újma za to, že dne 15. 7. 2014 při výslechu , jméno FO, proti němu byly použity donucovací prostředky hmatu a chvatů ze strany , orgán, , a také v důsledku nezákonného zajištění dne 15. 7. 2014 od 14,15 hod. do 17,05 hodin. Dovodil vznik nemajetkové újmy, která má vztah do budoucna, to znamená, že žalobce je v důsledku těchto dvou skutečností v neustálém střehu, obává se toho, že se může tato situace opakovat, respektive, že se může opakovat to, že bez jakéhokoliv důvodu , orgán, České republiky zajistí žalobce nebo ho i může fyzicky napadnout. Shledal, že žalobci vznikla takováto nemajetková újma, která má vztah do budoucnosti a že je třeba ji odškodnit v penězích (§31a OdpŠk). Ohledně výše zadostiučinění se inspiroval rozsudkem Městského soudu v , adresa, , Anonymizováno, , ze dne 29. 11. 2023, kdy odvolací soud odškodnil žalobce ve výši 10 000 Kč za náhradu nemajetkové újmy, která mu byla způsobená dne 15. 7. 2014, Anonymizováno, tím, že byla narušena jeho důstojnost v postavení advokáta, když žalovaná, respektive , funkce, , jméno FO, použil chvatů a hmatů vůči žalobci. Dále bylo žalobci přiznáno 1 500 Kč za nedůvodný zásah do osobní svobody v souvislosti s jeho zajištěním a omezením svobody. Při posouzení újmy, která vznikla žalobci do budoucna shledal, že tato újma by měla být vyšší než jednorázová újma, která byla žalobci kompenzována částkou 10 000 Kč a dospěl k závěru, že takovou adekvátní částkou, která by měla žalobci kompenzovat jeho nemajetkovou újmu, je částka 15 000 Kč z každého skutku, to je celkem 30 000 Kč.6. Doplnil, že neprovedl důkaz znaleckým posudkem, který navrhoval žalobce, neboť žalobce sám znalecký posudek nepředložil a soud neměl podklady proto, aby sám znalecký posudek zadal.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) dle poměrného úspěchu ve věci, žalobci přiznal náhradu jemu vzniklých nákladů v rozsahu 14 %, jejichž výpočet uvedl v odůvodnění svého rozsudku, na který odvolací soud pro stručnost odkazuje.8. O náhradě nákladů státu, které vznikly v souvislosti s proplacením znalečného ve výši 6 750 Kč soud I. stupně rozhodoval podle § 148 odst. 1 o. s. ř., když zohlednil výsledek sporu.9. Rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce co do výroků I/, II/ a III/ z důvodů uvedených v ustanovení § 205 odst. 2 písm. c), d), e), f) a g) o. s. ř.10. Předně namítá nepřezkoumatelnost rozsudku pro nedostatek důvodů, když odůvodnění je velmi strohé a nelze z něj dovodit jaké konkrétní závěry vedly soud k tomu, že rozhodl tak, jak rozhodl. Vytýká soudu I. stupně, že oproti dřívějším závěrům, kdy žalobci přiznal 50 000 Kč, kdy současně jeho závěry o vzniklé nemateriální újmě citoval, nezdůvodnil odklon od dřívějšího rozhodnutí. Poukázal na zásadu legitimního očekávání. Dále namítá, že nebyl proveden důkaz znaleckým posudkem, ačkoliv na tento důkaz poukázal i odvolací soud a nebylo v silách žalobce tento důkaz zajistit. Žalobce není schopen posoudit následky namítaných nesprávný úředních postupů, to jest zda se u něj jedná o duševní , funkce, či nikoliv. To je schopen posoudit toliko znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a nemajetková újma. Vada řízení má vliv na nesprávné a neúplné zjištění skutkového stavu a následné právní posouzení. Žalobce odkázal v tomto kontextu na své předchozí vyjádření ve věci, z něhož doslova citoval. Pokud soud provedl výslech žalobce a dospěl k závěru, že mu vznikla nemajetková újma a tuto újmu je třeba odškodnit v penězích, je žalobce přesvědčen, že jeho nárok neměl být krácen, ale naopak významně navýšen, když následky nezákonného zásahu neustále trvají. Žalobce dále již přiznanou nemajetkovou újmu ve výši , částka, odpovídající jiné nemateriální újmě, podrobil vlastnímu přepočtu s tím, že po 10 letech je jeho újma vyvážena částkou 2,74 Kč na den s tím, že takovéto odškodnění shledává naprosto nízkým a nepřijatelným. Je přesvědčen, že soud měl tuto částku výrazně navýšit, zhodnotit následky a dobu po kterou tyto následky trvají. Žalobci se dosud nedostalo žádné satisfakce v podobě omluvy od státu, stejně tak vůbec nedošlo k potrestání , orgán, , který toto vše způsobil, a to ani v trestněprávní či kárné rovině. Žalovaná tak dosud neprojevila špetku sebereflexe, což považuje za necitlivé, neetické a vrchnostenské, což b