62 Co 448/2024-577 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobcům částku 603 692 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 9. 4. 2019 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentním bodů (výrok I), žalobce zavázal povinností zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 51 606,50 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II), dále jim uložil zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (výrok III) a konečně je zavázal povinností zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 27 439,90 Kč na účet soudu prvního stupně v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci jako právní nástupci po zemřelém , jméno FO, , svém otci, domáhali náhrady majetkové a nemajetkové újmy vzniklé , jméno FO, v souvislosti s poskytnuto zdravotní službou. Podle žalobních tvrzení , Jméno žalobce C, prodělal dne 16. 5. 2016 kolonoskopii prováděnou zaměstnancem žalovaného a při ní došlo k proděravění tlustého střeva , jméno FO, . Částka 603 692 Kč sestávala z bolestného ve výši 338 592 Kč, náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 240 000 Kč a nákladů na vypracování znaleckého posudku v částce 25 100 Kč.2. Původní žalobce , Jméno žalobce C, v průběhu řízení dne , datum, zemřel a soud prvního stupně svým usnesením ze dne 28. 5. 2020, č. j. 26 C 164/2019-258, rozhodl pravomocně tak, že v řízení bude pokračováno namísto něj s žalobci a) – d) jako jeho právními nástupci.3. Soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování, vyslechl navržené svědky, provedl důkaz znaleckými posudky a četnými listinnými důkazy. Poté zjistil skutkový stav, který podrobně popsal v odůvodnění svého rozhodnutí, v němž uvedl zjištění, která učinil z jednotlivých důkazů, a to pod body 7. – 28. odůvodnění rozsudku. V bodě 29. shrnul skutkový stav, který výsledně zjistil. Ten uvádí odvolací soud v doslovném znění.4. U původního žalobce byla dne 16. 5. 2016 v nemocnici ambulantně provedeno kontrolní vyšetření rekta, kdy nešlo sice o celkovou kolonoskopii, byť je s tímto pojmem pro zjednodušení v rozsudku operováno, jednalo se spíše o rektální vyšetření. Mělo jít o prohlédnutí rektální oblasti původního žalobce, kterou provedl zaměstnanec nemocnice , tituly před jménem, , jméno FO, . Tento zákrok byl proveden na doporučení lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, , a jejím účelem bylo zjištěné možností opětovného obnovení spojení tlustého střeva po předchozí protektivní ileostomii, tedy vývodu střevního obsahu přes břišní stěnu. Původní žalobce před provedením kolonoskopie podepsal informovaný souhlas. Při kolonoskopii ucítil původní žalobce v jednom okamžiku bolest, která se nezmenšovala. K samotnému vyšetření bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, jednak zjistil přetrvávající píštěl v oblasti anastomózy (tedy oblasti, kdy došlo k napojení střevní trubice) a následně zákrok ukončil z důvodu toho, že přes ostrý ohyb nemohl pokračovat v dalším průchodu. Po provedení zákroku opustil původní žalobce nemocnici a odjel do svého domova, kdy nebyl nikým doprovázen, přičemž podle jeho slov se bolest břicha nezmenšovala, naopak se zvyšovala a původní žalobce se necítil dobře, zaznamenal na sobě zvýšenou teplotu a malátnost. Z toho důvodu ho ještě téhož dne jeho družka opětovně zavezla do nemocnice, kde zůstal hospitalizován na chirurgickém oddělení. Vzhledem k okolnostem bylo závěrem vysloveno podezření na možná defekt v místě píštěle s komunikací do dutiny břišní. Na CT vyšetření byl odhalen ve stěně střevní defekt šíře nejméně 8 x 6 mm, kterým se podaná kontrastní látka dostává do dutiny břišní a dále pronikl plyn (vzduch) do dutiny břišní, hrudní i retroperitonea S ohledem na protektivní ileostomii bylo prozatím přestoupeno ke konzervativní léčbě antibiotiky. U žalobce i přes antibiotickou léčbu nadále rostly hodnoty CRP a poté, co byly dne 18. 5. 2016 v odpoledních hodinách zjištěny hodnoty CRP u původního žalobce 260 mg/l, byl indikován k revizi dutiny břišní, která byla provedena téhož dne v noci. Následně byl původní žalobce nadále hospitalizován po provedené revizi na chirurgickém oddělení nemocnice, odkud byl dne 10. 6. 2016 v ranních hodinách propuštěn do domácí péče. Původní žalobce poté dopisem ze dne 10. 2. 2017 žalovanou nemocnici oslovil, kdy požadoval finanční kompenzaci za postup , tituly před jménem, , jméno FO, , který nepostupoval lege artis. Znalecký posudek zpracovaný , ústav, shrnul, že endoskopické vyšetření tlustého střeva je standardní diagnostické (i terapeutické) vyšetření, které je poměrně bezpečné, ovšem s každým invazivním lékařským zákrokem je spojeno riziko komplikací. Perforace tlustého střeva je jednou z komplikací endoskopie a mezinárodní odborné společnosti považují za přeměřený výskyt perforací <0,2 %, některé zdroje dokonce až 1 % takových komplikací. Riziko perforace je vyšší při terapeutických zákrocích, ale narůstá též při změněných poměrech týkajících se samotného tlustého střeva nebo jeho okolí (např. divertikly, pooperační srůsty, zánětlivé a post radiační postižení). Perforace u konkrétních pacientů nelze předvídat, část jich lze diagnostikovat již během endoskopie, část až později. Některé jdou léčit konzervativně, jiné vyžadují chirurgickou revizi. Ohledně právního či metodického rámce formátu zápisu z endoskopického vyšetření bylo konstatováno, že neexistuje zákonná norma, která by takový formát definovala. Jsou však doporučené postupy, která nejsou právně závazná, ale endoskopická pracoviště je dodržují. Původní žalobce podepsal informovaný souhlas s provedením kolonoskopie.5. Soud prvního stupně k hodnocení důkazů uvedl, že svá skutková zjištění opřel zejména o listinné důkazy a výslechy svědků a znalců, o jejichž pravosti či pravdivosti neměl žádné pochybnosti a dále o znalecký posudek číslo , číslo, vypracovaný , ústav, jako znaleckým ústavem z oboru zdravotnictví, odvětví gastroenterologie, kdy tento posudek osobně zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Tento posudek byl zároveň podpořen i závěry znaleckého posudku vypracovaného na žádost žalobců znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Oba znalecké posudky dospěly ke shodnému závěru a vzájemně se podporují v tom, že perforace tlustého střeva při tomto typu zákroku je vzácnou, ale přípustnou komplikací a vyšetření provedené , tituly před jménem, , jméno FO, nebylo non lege artis.6. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle § 2913, § 2643 odst. 1, § 2645 a § 2936 o. z., uvedená zákonná ustanovení odcitoval. Zdůraznil zejména, že odpovědnost za provedení lékařského zákroku není odpovědností za výsledek, ale za správnost provedení tohoto zákroku. Základním předpokladem pro vznik odpovědnosti k náhradě újmy je protiprávní jednání škůdce, vzniklá újma a příčinná souvislost. Odpovědnost poskytovatele zdravotní péče za újmu způsobenou na zdraví pacienta tak nastupuje tehdy, pokud právě chybný způsob provedení zákroku či opomenutí při poskytování zdravotní péče byly vyvolávajícím činitelem poškození zdraví pacienta (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2023, sp. zn. 25 Cdo 13/2023).7. Žalobci svůj žalobní nárok opírají o tvrzení, že komplikace a újma na zdraví původního žalobce byla v příčinné souvislosti s provedením invazivního vyšetření – kolonoskopie, k němuž došlo podle jejich názoru nedbalým a chybným postupem , tituly před jménem, , jméno FO, . Lékařův postup žalobci označili jako postup non lege artis. Žalobci zároveň upozornili na odpovědnost poskytovatele zdravotní péče z charakteru přístroje, který se k tomuto vyšetření používá, kdy tato odpovědnost je objektivní a žalovaný se z ní může vyvinit pouze tím, že by doložil, že vyšetření proběhlo lege artis.8. Soud prvního stupně neshledal odpovědnost žalovaného v důsledku použití přístroje ve smyslu § 2936 o. z., když žádná vada použitého endoskopu nebyla zjištěna, respektive ke zjištění takovéto vady nebylo prováděno ani dokazování a žalobci v tomto směru nic nenamítali. Odpovědnost žalovaného z použití vadné věci tak dovodit nelze.9. Pokud pak jde o tvrzené pochybení ošetřujícího lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, , který kolonoskopické vyřešení prováděl, tak soud prvního stupně připustil, že pravděpodobnou příčinou infekce břišní dutiny a břišní stěny původního žalobce, která si následně vyžádala operační léčbu a antibiotickou terapii, byl defekt stěny konečníku, který vznikl s nejvyšší pravděpodobností perforací stěny tlustého střeva při provádění kolonoskopického vyšetření dne 16. 5. 2016. Při operační revizi dutiny břišní perforace nalezena nebyla, nicméně provedené CT vyšetření ve spojení se závěry znaleckého ústavu o možném spontálním uzavření perforace nasvědčuje tomu, že tato varianta je vysoce pravděpodobná,