68 Co 309/2024-172 — Městský soud v Praze

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá, aby žalované č. , hodnota, bylo uloženo zdržet se sdělování informací, že žalobce založil své podnikání na autoritářských praktikách, na atmosféře strachu, na podpoře donášení, na vytváření nezdravé rivality uvnitř společnosti, na nekalých praktikách zaměřených na to, aby se zaměstnanci dostali pod neomezený zaměstnavatelův vliv a že s tím vším byla spojena značná fluktuace zaměstnanců u společnosti , právnická osoba, . (dále jen „společnost , firma, “), kteří často končili své pracovní poměry zcela vyčerpaní a znechucení, dále aby žalované č. , hodnota, bylo uloženo omluvit se za obsah dvou e-mailů ze dne , datum, zaslaných společnostem , právnická osoba, , firma, . a poskytnout žalobci za újmu způsobenou těmito e-maily zadostiučinění ve výši , částka, a konečně aby jí bylo uloženo omluvit se za obsah vyjádření ze dne , datum, adresovaného Krajskému soudu v , adresa, v řízení sp. zn. , spisová značka, a poskytnout žalobci za újmu způsobenou tímto vyjádřením zadostiučinění ve výši , částka, . Vůči žalovanému č. , hodnota, se žalobce domáhá omluvy za obsah vyjádření ze dne , datum, adresovaného Krajskému soudu v , adresa, v řízení sp. zn. , spisová značka, a poskytnutí zadostiučinění ve výši , částka, . Vůči žalovanému č. , hodnota, se žalobce domáhá omluvy za obsah dvou e-mailů ze dne , datum, zaslaných společnostem , právnická osoba, , firma, a poskytnutí zadostiučinění ve výši , částka, a dále omluvy za obsah vyjádření ze dne , datum, , adresovaného Krajskému soudu v , adresa, v řízení sp. zn. , spisová značka, a poskytnutí zadostiučinění ve výši , částka, .2. To vše žalobce žádá na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v odstavcích 1 až 12 rozsudku soudu prvního stupně.3. Žalovaní se žalobou nesouhlasí a navrhují její zamítnutí na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v odstavcích 13 až 15 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.4. Soud prvního stupně rozsudkem uvedeným v záhlaví žalobu vůči všem žalovaným v plném rozsahu zamítl (výrok I až III) a uložil žalobci povinnost nahradit žalovaným náklady řízení (výrok IV až VI). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.5. Žalobce podal proti rozsudku soudu prvního stupně včasné a přípustné odvolání. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že – ve vztahu k e-mailům ze dne , datum, – není dána jeho aktivní věcná legitimace. V těchto e-mailech zazněla vážná obvinění a nepravdivá tvrzení na adresu společnosti , firma, , která měla dopad do osobnosti žalobce, jeho cti, vážnosti, dobrého jména a pověsti. Vytýká soudu prvního stupně, že neprovedl jím navržené důkazy včetně jeho účastnického výslechu, neboť pokud by je provedl, musel by dospět ke zcela jinému závěru. Poukazuje i na jistá specifika posuzované věci, která souvisejí s tím, že e-maily byly adresovány obchodním partnerům (dodavatelům) společnosti , firma, z Japonska a , adresa, Koreje, kteří si vše, co se týká společnosti , firma, , automaticky spojují s osobou žalobce. Pokud jde o obsah vyjádření ze dne , datum, , ani zde nelze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, dle nějž se jedná o výkon subjektivního práva v rámci soudního řízení, nýbrž jde o pomluvu a očernění dobrého jména žalobce a společnosti , firma, . Toto vyjádření je excesem, který nemá nic společného s uplatňováním procesních práv žalované č. , hodnota, . V této souvislosti žalobce poukázal na to, že on (na rozdíl od společnosti , firma, ) není účastníkem řízení před Krajským soudem v , adresa, , a proto ani nemá možnost, jak jinak se proti nařčením ze strany žalovaných bránit. Nesprávný je i závěr soudu prvního stupně stran nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného č. , hodnota, ve vztahu k e-mailům ze dne , datum, , neboť žalovaný v době, kdy tyto e-maily psal, vystupoval nikoliv pouze za žalovanou č. , hodnota, (jejímž společníkem byl), ale také svým vlastním jménem. Byl osobou dobře známou obchodním partnerům společnosti , firma, , ve které v letech 2007 až 2014 působil jako vedoucí obchodního oddělení, a jeho jednání je proto třeba přičítat nejen žalované č. , hodnota, , ale rovněž jemu samému. Cílem tohoto jednání pak bylo způsobit žalobci úmyslně škodu, ublížit mu. Satisfakční význam omluvy pro žalobce je tak mnohem větší, pokud mu bude zaslána i žalovaným č. , hodnota, , a nikoliv jen entitou, za kterou jednal. Souhlasit nelze ani s tím, že by nebyla dána pasivní věcná legitimace žalovaných č. , hodnota, a 3 ve vztahu k vyjádření ze dne , datum, , neboť advokát žalované č. , hodnota, , který toto vyjádření v jejím zastoupení učinil, musel získat informace, které v něm zazněly, od žalovaných č. , hodnota, a 3, a proto jsou tito žalovaní za obsah vyjádření odpovědní společně se žalovanou č. , hodnota, . Žalobce navrhuje zrušit rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení, případně rozsudek soudu prvního stupně změnit tak, že žalobě bude vyhověno.6. V doplnění odvolání ze dne , datum, žalobce zdůraznil, že v některých případech jsou pověst a dobré jméno právnické osoby úzce spjaty s pověstí a dobrým jménem fyzické osoby, která je jejím představitelem, a proto zásahem do pověsti a dobrého jména právnické osoby dochází též k zásahu do pověsti a dobrého jména fyzické osoby. V dalším doplnění odvolání ze dne , datum, se žalobce dovolával závěrů, k nimž Ústavní soud dospěl v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 26/24, dle nichž je třeba při ochraně pověsti právnických osob analogicky použít stejný katalog prostředků, jaký je stanoven pro ochranu proti nekalé soutěži v § 2988 zákona č. 89/2012 Sb., včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění. Přestože se tento nález netýká přímo žalobce jako fyzické osoby, jedná se o další podpůrnou argumentaci k jeho názoru, že jméno a dobrá pověst právnické osoby a fyzické osoby, která je jejím čelním představitelem, jsou vedle sebe stojící hodnoty, které se vzájemně ovlivňují a jsou nerozlučně spjaty. Pokud je primárně zasaženo do pověsti právnické osoby, sekundárně, a někdy i se závažnějšími důsledky, může být poškozena pověst a dobré jméno fyzické osoby, která vystupuje jako čelní představitel této právnické osoby. Podle soudu prvního stupně by však tato fyzická osoba neměla k dispozici žádné právní instrumenty k ochraně své osobnosti. Žalobce je přesvědčen, že v určitých případech (zejména s ohledem na intenzitu, závažnost a četnost útoků a jejich vliv na osobnost fyzické osoby) by fyzická osoba měla být aktivně legitimována k ochraně svých práv a oprávněných zájmů. Žalobce znovu poukázal na specifické vnímání pojmu osobní cti a důstojnosti u obchodních partnerů pocházejících z , název, , kdy sebemenší zneuctění má velmi vážné důsledky pro obchodní vztahy, v tomto případě pro žalobce a jeho společnost , firma, . V posledním doplnění odvolání ze dne , datum, žalobce porovnává svůj případ s jiným (medializovaným) sporem na ochranu osobnosti, v němž bylo bývalému prezidentu republiky uloženo omluvit se svému bývalému poradci, jemuž bylo přiznáno i peněžité zadostiučinění. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že výroky vůči jeho osobě, které jsou předmětem této věci, jsou daleko závažnějšího charakteru, více urážlivé a dehonestující než ve srovnávaném případě.7. Žalovaní ve vyjádření k odvolání uvedli, že se s rozsudkem soudu prvního stupně ztotožňují a navrhují jeho potvrzení. Třebaže by upřednostnili smírné řešení věci, respektují právo žalobce na přístup k soudu, v takovém případě jim však nezbývá, než se proti uplatněným nárokům bránit. Soud prvního stupně dle nich provedl dokazování v postačujícím rozsahu a správně věc posoudil i po stránce právní. Žalobcovo odvolání pokládají za zcela zbytečný krok, který nemůže přinést nikomu z účastníků nic pozitivního a smysluplného.8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.9. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně správně v napadeném rozsudku citoval relevantní normy objektivního práva (které tedy již odvolací soud znovu neopakuje), učinil správný závěr o skutkovém stavu a dospěl i ke správnému právnímu posouzení věci.10. Soud prvního stupně správně vyhodnotil, že e-maily ze dne , datum, nebylo zasaženo do osobnostních práv žalobce, neboť výroky v nich obsažené se žalobce netýkaly. Obsah uvedených e-mailů se vztahoval výhradně ke společnosti , firma, , s níž žalobce nelze (navzdory jeho osobnímu angažmá v ní) ztotožňovat. V tomto ohledu nemá odvolací soud za důvodnou argumentaci uvedenou v žalobcově odvolání a za případný nemá ani odkaz na jím citovanou judikaturu týkající se ochrany dobré pověsti právnických osob. Soud prvního stupně správně vysvětlil, že kritické výroky pronesené na adresu právnické osoby nelze (automaticky) přenášet na člověka stojícího v je