69 Co 25/2025-55 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl tak, že žalovaná je povinna vyklidit byt č. , číslo, , ve 3. patře budovy č.p. , číslo, , na adrese , adresa, , stojící na pozemku parc. č. , číslo, , v katastrálním území , adresa, , a vyklizený byt žalobkyni odevzdat do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 650 Kč (výrok II.).2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně jako nájemce bytu č. , číslo, , na adrese , adresa, (dále jen „byt“) domáhala na žalované jako podnájemkyni jeho vyklizení a odevzdání. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou jako podnájemkyní uzavřely dne 1. 6. 2023 podnájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 6. 2023 do 20. 9. 2023, kterou následně prodloužily do 31. 5. 2024. Žalobkyně je oprávněna byt užívat jako nájemce na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 3. 2000, pronajímá si celý dům č. p. , číslo, vyjma bytu č. , číslo, a č. , číslo, . Žalovaná užívá byt i po skončení sjednané doby. Podnájem skončil ke dni 31. 5. 2024. Žalovaná nijak nereagovala ani na předžalobní výzvu k vyklizení ze dne 5. 6. 2024.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud prvního stupně rozhodl ve věci dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil skutkový závěr, že žalobkyně je nájemcem bytu. Žalovaná byla od 1. 6. 2023 podnájemkyní bytu na základě podnájemní smlouvy. Dodatkem č. 1 bylo mezi účastníky dohodnuto ukončení podnájemního vztahu ke dni 31. 5. 2024. Žalovaná předmětný byt dosud nevyklidila, ač ji k tomu žalobkyně vyzvala.5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „o. z.“), konkrétně dle § 2201, § 2202 odst. 1, § 2215 odst. 1, § 2274 a § 2275 odst. 1 o. z. Uzavřel, že podnájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, nejprve do 30. 6. 2024, později bylo její trvání dohodou stran změněno do 31. 5. 2024. Žalovaná dále byt užívá, přestože jí nesvědčí žádný užívací titul, soud tedy žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl.6. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.7. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. V něm namítá, že nebyly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., tedy rozhodnutí bez nařízení jednání. Žalovaná nijak nevyjádřila svůj souhlas s tímto postupem, nebyla jí doručena žaloba ani výzva k vyjádření, zda s postupem dle § 115a o. s. ř. souhlasí. Z toho důvodu navrhuje napadený rozsudek zrušit. K samotné věci uvádí, že by soud měl zkoumat, zda nedošlo k automatickému prodloužení podnájemní smlouvy dle § 2285 o. z.8. Žalobkyně se k odvolání nevyjádřila.9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.10. Dle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.11. Dle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.12. Dle § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.13. Dle § 2215 odst. 1 o. z., souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Podle odstavce 3 užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží.14. Dle § 2275 odst. 1 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.15. Podmínkou pro vynesení rozsudku bez jednání je skutečný či presumovaný souhlas účastníků s tímto postupem (nález Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. I. ÚS 3271/09). Souhlas soud presumuje, pokud se účastníci ve lhůtě soudem stanovené výslovně nevyjádří, že s vyhlášením rozsudku bez jednání nesouhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Výzvu k vyjádření lze doručit i tzv. náhradním způsobem. Doručuje se v režimu tzv. jiných písemností podle § 50. Pokud soud doručuje současně i žalobu, doručuje se do vlastních rukou (srovnej Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k § 115a o. s. ř.).16. Skutkový stav, na jehož základě soud vynese rozsudek bez jednání, musí být z listinných důkazů, jež jsou obsahem spisu, bez pochybností patrný. Skutek může být postaven „bez pochybností“ i skrze shodná tvrzení účastníků, jež jsou zdokumentována ve spise (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005). Jednání soud musí nařídit vždy, jsou-li proti sobě navzájem neslučitelná skutková tvrzení účastníků, jež mají vliv na rozhodnutí ve věci samé, nebo rozhodnutí ve věci samé odvisí od skutečnosti, kterou jeden z účastníků tvrdí, avšak neprokazuje. Jednání má soud nařídit i v případě, kdy má rozhodnout nikoliv meritorně, ale procesně, avšak specifické okolnosti případu si jednání vyžadují. Tak je tomu zejména tehdy, když za účelem poznání určité procesní okolnosti je třeba konat rozsáhlejší dokazování, jehož výsledek je obtížné předjímat vzhledem k tomu, že účastníci mohou uvádět více rozmanitých okolností ve svůj prospěch (srovnej Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k § 115a o. s. ř).17. Na základě výše citované judikatury a komentářové literatury aplikované na projednávanou věc odvolací soud shledal postup soudu prvního stupně dle § 115a o. s. ř. správným. Soud měl dostatek listinných důkazů, aby mohl ve věci rozhodnout jen na jejich základě bez potřeby nařízení ústního jednání.18. Z obsahu spisu rovněž vyplývá, že soud prvního stupně žalobu a usnesení ze dne 29. 7. 2024, č. j. 7 C 219/2024-11 (výzva, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání dle § 101 odst. 4 o. s. ř.) doručil žalované na adresu jejího trvalého pobytu v souladu s § 46b písm. a) o. s. ř. Zde jí byla písemnost doručena uplynutím 10 dnů od jejího uložení (5. 8. 2024) dne 15. 8. 2024. Do 30. 8. 2024 se měla žalovaná vyjádřit, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaná se ve lhůtě nevyjádřila. Soud prvního stupně proto správně její souhlas s tímto postupem presumoval. Žalobkyně s postupem dle § 115a o. s. ř. vyjádřila výslovný souhlas. Byly tak splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. a odvolací námitka je v tomto směru nedůvodná. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že nad rámec své povinnosti doručoval soud prvního stupně žalované usnesení ze dne 29. 7. 2024, č. j. 7 C 219/2024-11 rovněž na adresu , adresa, , přestože tato adresa není vedena jako adresa trvalého pobytu žalované. Žalovaná ve svých vyjádřeních navíc nesdělila jinou svou doručovací adresu či adresu, na které se zdržuje.19. Správný je i právní závěr soudu prvního stupně, který na věc aplikoval § 2215 odst. 1 o. z. s tím, že mezi účastníky byla uzavřena podnájemní smlouva, v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je řádným nájemcem předmětného bytu a byla oprávněna byt dát do podnájmu (dle obsahu nájemní smlouvy). Účastníci mezi sebou uzavřeli dne 20. 9. 2023 dodatek č. 1 k podnájemní smlouvě, dle kterého se dohodli, že podnájemní smlouva se ukončuje ke dni 31. 5. 2024. Žalovaná se k tomuto dni nevystěhovala, byt nevyklidila a nájemci nepředala, nereagovala ani na doručení předžalobní výzvy k vyklizení bytu ze dne 5. 6. 2024 (rovněž doručení této výzvy na adresu trvalého pobytu bylo prokázáno). Nemohlo tak ani per alanogiam dojít k prodloužení podnájemního vztahu dle § 2285 o. z., neboť žalobkyně žalovanou k vyklizení bytu vyzvala. Žalovaná je tak povinna vyklidit byt a předat jej žalobkyni ve lhůtě k plnění určené soudem prvního stupně dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť jej užívá bez právního důvodu.20. Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil jako věcně správný dle § 219 odst. 1 o. s. ř.21. Jako věcně správný shledal odvolací soud i navazující výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. O této náhradě rozhodl soud prvního stupně správně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve správné výši 9 650 Kč. Odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění výše přiznané náhrady nákladů řízení (bod 19. rozsudku).22. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle §