ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:70.Co.5.2025.51 Datum: 2025-01-23 Předmět: o rozvod manželství, k odvolání manžela proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. listopadu 2024, č. j. 10 C 204/2024-25, Ustanovení: ["§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 755 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 23 z. č. 292/2013 Sb.", "§ 389 z. č. 292/2013 Sb."] ["rozvod manželství"]
O co šlo: o rozvod manželství, k odvolání manžela proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. listopadu 2024, č. j. 10 C 204/2024-25, (["§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 755 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 23 z. č. 292/2013 Sb.", "§ 389 z. č. 292/2013 S)
1. Rozsudkem označeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. rozvedl manželství , Jméno manželky, , rozené , rodné přijmení, , narozené , Datum narození manželky, , narozeného , Datum narození manžela, , , město, . Výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Po provedeném dokazování a s odkazem na ust. § 755 odst. 1, § 756 a § 758 o. z. soud prvního stupně manželství účastníků na návrh manželky rozvedl. Předně sdělil, že rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o , podezřelý výraz, účastníků. Poznamenal, že manžel s návrhem na rozvod manželství nesouhlasil, byl s ním však smířen. Dále konstatoval, že manželka již nechce v manželství setrvávat, přičemž oba účastníci shodně označili za důvod rozpadu manželství odlišné názory na společný život. Shledal, že manželství neplní žádný ze svých účelů. S ohledem na uvedené uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno. O nákladech řízení rozhodl dle ust. § 23 věta první z. ř. s.3. Proti rozsudku shora uvedenému podal manžel prostřednictvím svého právního zástupce včasné odvolání, které posléze doplnil podáním datovaným dne , datum, . Připomněl, že se nepřipojil k návrhu, jímž se manželka domáhala rozvodu manželství, tudíž se jednalo o řízení o rozvodu manželství se zjišťováním příčin rozvratu manželství. Uvedl, že s podaným návrhem na rozvod manželství nesouhlasil a dle jeho přesvědčení má soud vést účastníky ke smíru, současně poukázal na znění ust. § 389 odst. 2 z. ř. s. Dále vytkl soudu prvního stupně, že na jeho návrh, a s přihlédnutím k tomu, že se nepřipojil k návrhu na rozvod manželství, nenařídil účastníkům první setkání u mediátora za účelem zjištění skutkového stavu. Dle jeho mínění by účast na jednání u mediátora a pohled třetí, nezávislé osoby mohl změnit pohled manželky na rozvod manželství. Sdělil, že příčinu rozvratu uznal čistě formálně, neboť při jednání byla přítomná dcera, a jinak se s touto příčinou rozvratu neztotožňuje. Navrhl, aby odvolací soud provedl k důkazu výslech obou účastníků řízení, a to za účelem úplného zjištění skutkového stavu, zejména zda je rozvrat manželství tzv. kvalifikovaným rozvratem. Vyjádřil přesvědčení, že manželství lze stále zachránit a napravit manželkou tvrzený rozvrat, přičemž již opětovné ústní projednání může velkou měrou přispět k záchraně manželství, případně motivovat manželku k mimosoudnímu řešení věci. Navrhl proto, aby odvolací soud opětovně provedl dokazování provedené soudem prvního stupně, doplnil toto o navrhované důkazy a ve věci sám rozhodl.4. Manželka se k odvolání manžela písemně vyjádřila prostřednictvím své právní zástupkyně a následně i sama. Zdůraznila, že v řízení setrvat nechce a nemůže, neboť účastníci jsou již rozestěhovaní. Zmínila, že s manželem již zkusili manželskou poradnu, což nepomohlo, a nyní navštěvuje , podezřelý výraz, . Sdělila, že byť manžel podal odvolání, neuvedl základní princip trvání manželství, tj. vzájemný vztah a ani důvod, proč chce manželství zachovat. Konstatovala, že manželství účastníků je dlouhodobě hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, stalo se jen formálním svazkem a nelze reálně očekávat obnovení jakéhokoliv manželského soužití. Dodala, že v manžela již ztratila důvěru. Poukázala na změnu chování manžela, jemuž dle jejích slov stoupla do hlavy sláva a peníze, stal se arogantním a nepřijímal její názory. Popsala konflikt s manželem, k němuž došlo dne , datum, , kdy ji uhodil a poté měla čtrnáct dnů silné bolesti hlavy (současně připojila ke svému odvolání zprávu od lékaře), a dále vylíčila i konflikt, při kterém jí dal manžel velkou ránu, když se mu nelíbilo, co uvařila k jídlu, následkem čeho upadla na zem a začala hodně krvácet z nosu. Přítomna tomuto konfliktu byla i tehdy tříletá dcera. Poznamenala, že manželův pokus o smíření spočíval v tvrzeních, že on neudělal nic špatného, a ať myslí na děti, v tomto směru přiložila komunikaci manžela, z níž jsou patrné vyhrůžky a urážky. Uvedla, že manžela milovala, plně jej podporovala a pomohla mu, nicméně nyní, kdy je manžel na vrcholu kariéry, je již nepotřebná, méněcenná a nadbytečná. Uzavřela, že takové zacházení si nezaslouží žádná matka a manželka. Ponechala na úvaze soudu, zda by nebylo vhodné vzhledem k obstrukčnímu chování manžela přiznat manželce náklady odvolacího řízení. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.5. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadené rozhodnutí i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a o.s.ř.) a, poté, kdy se oba účastníci při jednání odvolacího soudu k věci ještě vyjádřili a kdy odvolací soud učinil opětovný dotaz na manželku, zda by nebyla ochotna alespoň uvažovat o možnosti obnovení manželského soužití (na nějž manželka reagovala zcela zásadně negativně), dospěl k závěru, že odvolání manžela není opodstatněné.6. Dle ust. § 755 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (1). Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let (2). Mají-li manželé , podezřelý výraz, , které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (3).7. Především je nutno konstatovat, že z manželství účastníků se narodily dvě děti, jedna z dcer je již zletilá a druhá , podezřelý výraz, dosáhne věku osmnácti let za cca tři čtvrtě roku. O jejích poměrech uzavřeli rodiče dohodu, jež byla schválena rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . V rámci uvedené dohody byla , podezřelý výraz, svěřena do střídavé péče rodičů. V daném případě z uzavřené dohody nevyplývá, že by péče o dosud , podezřelý výraz, byla či mohla být důvodem k zachování manželství jejích rodičů přesto, že je jejich svazek rozvrácen. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, jež by zavdávaly důvod pro speciální zohledňování případných zájmů , podezřelý výraz, ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) o.s.ř.8. Pokud jde o splnění zákonných podmínek rozvodu manželství, odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že manželství účastníků je nutno považovat za hluboce, trvale a v současné době již také nenapravitelně rozvrácené ve smyslu ust. § 755 odst. 1 o. z. V mezidobí od rozhodnutí soudu prvního stupně nenastaly žádné takové změny, jež by svědčily ve prospěch úvahy o reálné možnosti obnovení manželského soužití účastníků. Manželé spolu více než pět let intimně nežijí a více než čtvrt roku bydlí odděleně. Manželka i nadále jakoukoli možnost návratu k manželovi jako partnerovi a k obnovení partnerského či rodinného soužití zcela kategoricky odmítá. Za této situace tedy nelze učinit jiný závěr než ten, že manželství účastníků je v současné době již ryze formálním poutem.9. K odvolacím námitkám manžela je třeba poukázat na to, že jak soud prvního stupně, tak i odvolací soud se pokusily o smír účastníků, resp. pokusily se zvrátit kategorický názor manželky na nutnost rozvodu manželství, nicméně zcela bez úspěchu. Manžel v průběhu trvání řízení o rozvod manželství (které trvalo více než šest měsíců) neučinil žádné konkrétní vstřícné a konstruktivní kroky k obnově manželského soužití a ani ve fázi odvolacího řízení nevysvětlil soudu konkrétně, z jakých důvodů má za to, že rozpad tohoto manželství je napravitelný. Dále je třeba poznamenat, že soud prvního stupně oba manžele vyslechl v souladu s ust. § 389 odst. 1 z. ř. s., v průběhu výslechu nebyli manželé nijak ovlivňováni ani limitováni, takže i manžel měl dostatečný prostor k tomu, aby sdělil svůj názor na rozvod manželství a jeho důvody. Soud prvního stupně i odvolací soud vzaly také obsah obou účastnických výpovědí v potaz při hodnocení této věci. Odvolací soud navíc rovněž poskytl oběma manželům prostor k tomu, aby se k věci znovu vyjádřili. Konečně za situace, kdy manželka zaujala k otázce rozvodu takto jednoznačný a nezvratný postoj, dospěl i odvolací soud k závěru, že podrobit účastníky setkání u mediátora by nepřineslo žádný pozitivní efekt do vztahů účastníků, kteří již navíc, jak sdělila manželka, navštívili manželskou poradnu.10. Dlužno konstatovat, že v průběhu celého řízení nepadla ani od manžela, ani od jeho právního zástupce žádná konstruktivní informace o tom, proč, tedy z jakých konkrétních důvodů, má manžel na z