ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:70.Co.62.2025.87 Datum: 2025-03-06 Předmět: o zaplacení 40 319,10 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 157 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 224 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 238 z. č. 99/1963 Sb."] ["smlouva nájemní"]
O co šlo: o zaplacení 40 319,10 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 157 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 224 z. č. 99/1963 Sb)
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku výši 40 319,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 25. 1. 2024 do zaplacení (výrok I.) a dále povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 616 Kč (výrok II.), obě povinnosti do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně jako leasingový pronajímatel domáhala na žalované jako nájemci zaplacení částky 40 319 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené leasingové splátky ve výši 34 552,54, smluvní pokutu ve výši 516 Kč a částku 5 251,40 Kč za servis vozidla tov. zn. , nazev, , pronajatého žalované smlouvou o operativním leasingu č. , hodnota, ze dne 3. 10. 2019 ve znění jejích dodatků.3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 3. 10. 2019 smlouvu o operativním leasingu, k níž byly následně uzavřeny čtyři dodatky, na jejímž základě předala dne 10. 1. 2020 žalované jako leasingovému nájemci vozidlo , nazev, a žalovaná se zavázala za užívání uvedeného vozidla po dobu 48 měsíců, tj. do 9. 1. 2024, hradit měsíční leasingové splátky, které od 1. 11. 2023 činily částku 26 748,27 Kč. Žalovaná nezaplatila žalobkyni splátky za měsíce prosinec 2023 (26 748,27 Kč) a část ledna 2024 (7 804,27 Kč), dále úhradu za servis předmětného vozidla ve výši 5 251,40 Kč a smluvní pokutu ve výši 516 Kč za pozdní úhrady sjednaných leasingových splátek (prodlení 16 dnů se zaplacením částky 19 149,46 Kč splatné 6. 9. 2023 - 307,20 Kč, prodlení 8 dnů se zaplacením částky 6 630,81 Kč splatné 6. 11. 2023 - 52,80 Kč, prodlení po dobu 4 dnů se zaplacením částky 18 944 Kč splatné 2. 12. 2023 - 75,60 Kč, prodlení 3 dnů se zaplacením částky 26 748,27 Kč splatné 6. 12. 2023 - 80,40 Kč). Po právním posouzení podle § 1746 odst. 2 o. z. dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaná nesplnila svou povinnost leasingového nájemce hradit měsíčně sjednané leasingové splátky a další dohodnuté platby, nezaplatila platby za prosinec 2023 a leden 2024, ani servis vozidla, ani vyfakturovanou smluvní pokutu, přičemž své tvrzení o řádném placení nijak neprokázala, proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Náklady řízení posoudil podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal jejich náhradu úspěšné žalobkyni.4. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém namítla, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným právním závěrům. Soudu prvního stupně dále vytkla, že nerespektoval ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř. a v rozporu s platnou judikaturou své rozhodnutí náležitě neodůvodnil. Podle ní není z rozhodnutí jasné, z jakých konkrétních důkazů vzal soud svá skutková zjištění za prokázaná, přičemž souhrnná zjištění činí dle ní rozsudek nepřezkoumatelným. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Žalobkyně se ve svém vyjádření k odvolání žalované ztotožnila se skutkovým i právním posouzením soudu prvního stupně. Poukázala na to, že svůj nárok dostatečně důkazně doložila, na rozdíl od žalované, která ke svým tvrzením nenabídla žádné důkazy. S uvedenými důkazy se soud prvního stupně dostatečně vypořádal a učinil odpovídající skutkový a právní závěr, který řádně ve svém rozsudku odůvodnil. Současně se vypořádal i s námitkami žalované. Navrhla, aby byl napadený rozsudek potvrzen.6. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.7. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.8. Podle § 2321 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.9. Soud prvního stupně provedl potřebné dokazování, v jehož rámci v dostatečném rozsahu zjistil skutkový stav, a odvolací soud souhlasí i s jeho právním závěrem.10. Leasingová smlouva patří mezi tzv. nepojmenované smlouvy, přičemž svým charakterem se nejvíce blíží nájemní smlouvě. Leasingový pronajímatel se totiž takovou smlouvou zavazuje dlouhodobě pronajmout nájemci předmět leasingu a poskytovat nájemci služby spojené s operativním leasingem, a to po dobu jeho trvání. Nájemce se pak touto smlouvou zavazuje užívat předmět leasingu v souladu s touto smlouvou a obchodními podmínkami a hradit pronajímateli po stanovenou dobu sjednané leasingové platby.11. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně sjednána smlouva o operativním leasingu na dobu 48 měsíců, tj. do 9. 1. 2024. Žalovaná porušila svou povinnost leasingového nájemce zaplatit poslední dvě měsíční splátky a neuhradila žalobkyni ani cenu servisu předmětného vozidla. V důsledku opožděných plateb jí zároveň vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. Žalovaná přitom tvrzení žalobkyně ničím nevyvrátila, a neunesla tak své důkazní břemeno k prokázání svých tvrzení o tom, že pohledávky žalobkyně řádně uhradila. Za této situace nemohl soud prvního stupně rozhodnout jinak a jeho rozsudek, jímž uložil žalované povinnost zaplatit všechny žalobou požadované částky i s příslušenstvím, které žalobkyně požadovala až od splatnosti poslední požadované částky, je tak věcně správný. Proto jej odvolací soud postupem podle § 219 o. s. ř. včetně správného rozhodnutí o nákladech řízení potvrdil.12. Zároveň odvolací soud konstatuje, že neshledal ani žalovanou tvrzené vady rozsudku. Z bodu 6. odůvodnění napadeného rozsudku je zcela zřejmé, z jakých důkazů soud prvního stupně učinil konkrétní zjištění, přičemž v bodu 12. je pak obsaženo podrobné právní odůvodnění zjištěného skutkového stavu věci na základě výše citovaných zákonných ustanovení. Rozsudek tak plně respektuje § 157 odst. 2 o. s. ř. a nelze jej považovat za nesrozumitelný či nepřezkoumatelný.13. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná, a vznikl jí tak vůči žalované nárok na náhradu nákladů tohoto řízení. Jejich výši určil odvolací soud jako náklady právního zastoupení přestavující odměnu advokáta za tři úkony právní pomoci (převzetí věci, vyjádření k odvolání, účast na odvolacím jednání) po 2740 Kč dle § 7 a 11 odst. 1 a. t., paušální náhradu nákladů za tyto úkony po 450 Kč a DPH ve výši 2 009,70 Kč, tedy celkové náklady činí 11 579,70 Kč.