9 C 28/2024-18 — Městský soud v Praze

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 20. 11. 2024 domáhala uložení povinností uvedených ve výrocích I. a II. rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne uzavřela s žalovanou licenční smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí úplatné licence na počítačový program žalobkyně , Anonymizováno, na dobu 24 měsíců. Ve smlouvě si strany ujednaly splatnost licenční odměny a její výši. Žalovaná se octla v prodlení s úhradou tří měsíčních odměn, resp. tří žalobkyní vystavených faktur, z nichž každá zněla na částku 1 079,90 Kč. Ačkoli splatnost těchto faktur nastala ve dnech 2. 9., 3. 10. a 2. 11. 2024, žádná z nich nebyla žalovanou proplacena.2. Žalovaná se ani přes výzvu soudu k vyjádření návrhu žalobkyně, která ji byla doručena do datové schránky dne 16. 12. 2024., nevyjádřila.3. Jednání nařízené na den 30. 1. 2025 bylo konáno v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o.s.ř.“). Žalobkyně se podáním ze dne 29. 1. 2025 z jednání řádně omluvila. Žalovaná, ačkoli byla řádně předvolána (předvolání bylo žalované doručeno dne 16. 1. 2025, doručení je řádně vykázáno na č. l. 10 spisu) se k jednání bez omluvy nedostavila.4. Soud učinil po provedeném dokazování následující skutková zjištění:5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne 22. 3. 2024, soud zjistil, že žalobkyně je společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály6. Z licenční smlouvy soud zjistil, že se žalobkyně se v č. l. II smlouvy zavázala poskytnout žalované oprávnění užívat online aplikaci , Anonymizováno, , aplikaci pro správu a řízení pracovněprávní agendy. Žalovaná se za poskytnutí licence zavázala v čl. II. a III smlouvy platit měsíční odměnu ve výši 890 Kč bez DPH a to za podmínek dle smlouvy a dle obchodních podmínek žalobkyně. Podle čl. IV. smlouvy byla licence poskytnuta na období od 8. 6. 2024 do 8. 12. 2024. Dle čl. VIII. b. 13 smlouvy souhlasila žalovaná s obchodními podmínkami žalobkyně ze dne 1. 2. 2018.7. Obsahem spisu, z obchodních podmínek na webové stránce , Anonymizováno, :, Anonymizováno, ., Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, / soud zjistil, že dle čl. 4.1 obchodních podmínek žalobkyně byla žalovaná jako nabyvatel licence povinna hradit cenu za licenci na základě vystavených daňových dokladů ve lhůtě jejich splatnosti. Cena za licenci byla stanovena dle licenční smlouvy.8. Z faktur č. , hodnota, , , Anonymizováno, a č. , hodnota, soud zjistil, že vždy k datu splatnosti, tedy k datu 2. 9. 2024, 3. 10. 2024 a k 2. 11. 2024 byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 076,9 Kč (890 Kč + DPH) za poskytnutí licence k aplikaci , Anonymizováno, .9. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 11. 2024 a z doručenky ze dne 12. 11. 2024, soud zjistil, že žalobkyně dne 12. 11. 2024 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky celkem ve výši 3 230,7 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazení odměny za užívání aplikace , Anonymizováno, podle licenční smlouvy. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne 14. 11. 2024.10. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout licenci, tedy oprávnění k užívání aplikace , Anonymizováno, na dobu od 8. 6. 2024 do 8. 12. 2024 a žalovaná se zavázala za užívaní aplikace hradit měsíční odměnu ve výši 890 Kč bez DPH. Žalovaná byla povinna hradit cenu za licenci na základě vystavených daňových dokladů ve lhůtě jejich splatnosti. Ačkoli splatnost těchto faktur nastala ve dnech 2. 9., 3. 10. a 2. 11. 2024, žádná z nich nebyla žalovanou proplacena. Proto žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dodatečně předžalobní výzvou ze dne 12. 11. 2024.11. Podle ustanovení § 2358 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o.z.“), platí, že licenční smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a nabyvatel se zavazuje, není-li ujednáno jinak, poskytnout poskytovateli odměnu.12. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) („a.z.“), autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.13. Podle § 65 odst. 1 a.z., počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.14. Podle § 513 o.z., příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.15. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.18. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč19. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobkyně žalované v období od 8. 6. 2022 do 8. 12. 2024 umožnila užívat aplikaci , Anonymizováno, , která je počítačovým programem ve smyslu § 65 a.z.. Žalobkyně tak poskytla žalované oprávnění počítačový program jako dílo užít ve smyslu § 12 a.z. Žalovaná se jí za to zavázala platit dohodnutou licenční odměnu, čímž došlo k uzavření licenční smlouvy ve smyslu § 2358 odst. 1 o.z.20. Licenční odměnu byla žalovaná povinna platit průběžně, ve lhůtách splatnosti uvedených na žalobkyní vystavených fakturách. Protože žalovaná tyto faktury řádně a včas nezaplatila, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z.. Výše úroku byla v souladu s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. stanovena jako repo sazba vyhlášená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení se zaplacením té které faktury (6,75 %), zvýšená o osm procentních bodů.21. Protože vztah mezi účastníky představuje vzájemný závazek podnikatelů, náleží žalobkyni v souladu s § 513 o. z. ve spojení s § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. také paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním jejích pohledávek v celkové výši 3 600 Kč.22. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. (výrok I. rozsudku)23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 ve spoj. s § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, jež byla ve věci plně úspěšná, přiznal na náhradě těchto nákladů celkem 5 119 Kč. Uvedená částka je tvořena z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z náhrady nákladů vynaložených na zastupování advokátem, sestávajících z odměny advokáta podle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 b. 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve znění účinném do 31. 1. 2024 („a. t.“), ve výši 3 000 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým ze dne a právním rozborem 12. 11. 2024 a žaloba ze dne 20. 11. 2024) à 1 000 Kč, paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 819 Kč, kterou je advokát povinen ze své odměny a ze svých náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Platební místo bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.24. O lhůtě k plnění bylo ve výroku o věci samé i ve výroku nákladech řízení rozhodnuto podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř.