91 Co 309/2022-643 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalované povinnost uhradit žalobkyni 106 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 9. 4. 2021 do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu ve zbývajícím požadavku žalobkyně na zaplacení 6 510 641,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 4. 2021 do zaplacení (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně po částečných zpětvzetích žaloby domáhala zaplacení částky 6 616 641,80 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonným trestním řízením vedeným u Městského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně popisovala zásahy do své osobnostní sféry, zejména do dobrého jména, cti a důstojnosti, poukazovala na medializaci případu, profesní, zdravotní a rodinné zásahy a též na nezákonný způsob vedení trestního řízení, kdy státní zástupkyně byla z kauzy odvolána a , funkce, Městského soudu v , adresa, byl kárně stíhán za manipulaci s protokoly. Žalobkyně dále zdůrazňovala, že v průběhu řízení byla nejprve dvakrát nepravomocně odsouzena a teprve až poté došlo k jejímu zproštění.3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že dne 26. 3. 2013 vydala , orgán, pod č. j. , číslo, usnesení ve smyslu § 160 odst. 1 tr. řádu, kterým zahájila mj. trestní stíhání žalobkyně pro podezření ze spáchání zločinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 a 3 tr. zákoníku. Městský soud v , adresa, rozhodl rozsudkem ze dne 8. 9. 2016, sp. zn. , spisová značka, , kterým byla žalobkyně uznána vinnou spácháním zločinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2, odst. 4 písm. a) a b) tr. zákoníku a zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 a 3 tr. zákoníku a byla nepravomocně odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří let podmínečně odloženému na zkušební dobu tří let. Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. , spisová značka, , byl rozsudek Městského soudu v , adresa, ze dne 8. 9. 2016 zrušen, mimo jiné v odsuzující části ve vztahu k žalobkyni a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Rozsudkem ze 17. 12. 2018, sp. zn. , spisová značka, , bylo Městským soudem v , adresa, rozhodnuto tak, že žalobkyně byla znovu shledána vinnou ze zločinu podle § 248 odst. 2, odst. 4 písm. a) a b) tr. zákoníku a podle § 220 odst. 1 a 3 tr. zákoníku. Vrchní soud v , adresa, usnesením ze dne 27. 6. 2019, č. j. , spisová značka, , znovu zrušil rozsudek Městského soudu v , adresa, ze dne 17. 12. 2018 a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení a zároveň rozhodl, že věc má být projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu. Rozsudkem Městského soudu v , adresa, ze dne 13. 3. 2020, č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto tak, že žalobkyně se podle § 226 písm. b) tr. řádu zprošťuje obžaloby. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 13. 5. 2020. Trestní řízení vedené vůči žalobkyni trvalo 7 let a téměř 2 měsíce, žalobkyni hrozil trest odnětí svobody v trestní sazbě od 2 do 8 let a v průběhu trestního řízení byla žalobkyně dvakrát nepravomocně odsouzena. Dále soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně svůj nárok předběžně uplatnila u žalované dne 8. 10. 2020 a že žalovaná žalobkyni uhradila za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí dne 9. 4. 2021 částku 344 000 Kč a dne 13. 4. 2021 poskytla žalobkyni omluvu za negativní následky a útrapy vyvolané u žalobkyně jejím trestním stíháním. Žalovaná také žalobkyni uhradila na náhradě škody tvořené náklady na obhajobu 607 843,50 Kč a nahradila žalobkyni i jí vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou délkou řízení ve výši 64 750 Kč.4. Soud I. stupně zjistil, že se trestní stíhání žalobkyně negativně projevilo na jejím psychickém stavu, který se postupně zhoršoval. Začal se projevovat nespavostí, nočními můrami, masivní úzkostí, depresemi, pocitem marnosti, absurdity a vzpomínkami na předrevoluční persekuci, a kulminoval v roce 2019, kdy žalobkyně navštívila psychiatra, u něhož byla léčena až do ukončení svého trestního stíhání. Psychické obtíže žalobkyně byly charakterizovány jako porucha přizpůsobení, deprese a úzkostné stavy. Došlo také ke zhoršení fyzického zdraví žalobkyně, která často trpěla katary horních cest dýchacích a bronchitidou, zvýšil se jí krevní tlak, což vedlo v roce 2016 k nutnosti odvezení žalobkyně na urgentní příjem.5. Soud I. stupně zohlednil, že v důsledku rozsáhlé medializace trestního řízení ve vztahu k tzv. kauze , nazev, se trestní stíhání, a to výslovně i ve vztahu k žalobkyni, dostalo do širokého podvědomí veřejnosti, když žalobkyně byla při medializaci zmiňována jménem i obrazem. Média informovala o průběhu trestního řízení tak, že trestní stíhání je podloženo znaleckými posudky, z nichž je dovozováno, že ve věci smluv uzavřených v kauze , nazev, došlo ke spáchání trestné činnosti, a to právě i žalobkyní. O této trestní kauze informovala média průběžně v návaznosti na jednotlivá stadia vyšetřování a průběh soudních jednání; nakonec bylo médii obsáhle informováno i o tom, že žalobkyně byla obžaloby zproštěna. Soud I. stupně současně dospěl k závěru, že v řízení nebylo zjištěno, že by medializace kauzy , nazev, , a to ani ve vztahu k žalobkyni, byla vyvolána či zapříčiněna orgány činnými v trestním řízení, a proto nebylo lze uzavřít, že medializace případu by byla přičitatelná k tíži státu.6. Soud I. stupně vyšel z toho, že žalobkyně byla vystavena újmě z důvodu postupu orgánů činných v trestním řízení, konkrétně Městského soudu v , adresa, tím, že v trestním řízení došlo k rozsáhlé manipulaci s přepisy protokolů z hlavních líčení, a to minimálně ve dvanácti případech, za což byl kárně postižen tehdejší , funkce, , tituly před jménem, , jméno FO, . K manipulaci s protokoly došlo v neprospěch obžalovaných, tedy i žalobkyně, což vyvolávalo odůvodněně na straně žalobkyně zvýšenou újmu a obavu z nezákonně vedeného trestního stíhání. Způsob vedení trestního řízení nesla žalobkyně úkorně.7. Soud I. stupně měl za prokázaný zásah do osobního života žalobkyně v tom směru, že žalobkyně musela za účelem své obhajoby studovat rozsáhlé materiály (desítky smluv čítající tisíce stran textu), obsáhlé protokoly z jednání, u nichž kontrolovala soulad písemného vyhotovení se zvukovými záznamy. To pro ni bylo i psychicky obtížné, neboť tímto postupem musela znovu prožívat hlavní líčení. Trestní stíhání tedy žalobkyni časově velmi zaneprázdnilo. Soud I. stupně vzal do úvahy, že žalobkyně byla vedením trestního stíhání dotčena i v oblasti volnočasových aktivit, zejména pokud jde o činnost , funkce, pro dva spolky zabývající se dobročinnou či kulturní činností, když soud I. stupně uvěřil tomu, že tyto aktivity musela žalobkyně v důsledku vytíženosti trestním řízením, zejména v období po roce , datum, , výrazně utlumit.8. Soud I. stupně měl za zjištěné zásahy v oblasti cti, důstojnosti a obecně osobního života žalobkyně, neboť žalobkyně, která bojovala proti , Anonymizováno, , velmi negativně vnímala, že byla vystavena nedůvodnému trestnímu stíhání pro podezření, že porušila pravidla hospodářské soutěže a povinnosti při správě cizího majetku. Tato skutečnost žalobkyni poškozovala i v očích jejího okolí a veřejnosti, zejména pokud jde o její důvěryhodnost. Soud I. stupně zohlednil, že žalobkyně úkorně nesla to, že o ní média hovořila jako o člověku, který měl nikoliv řádně nakládat s veřejnými prostředky, proti čemuž naopak žalobkyně bojovala v rámci komunální politiky. Žalobkyně byla dotčena na své cti a důstojnosti i tím, že v důsledku trestního stíhání byla negativně vnímána veřejností, což mělo odraz například v tom, že vyšetřovací , orgán, ve své závěrečné zprávě z roku 2014 vycházela z předpokladu, že trestná činnost, z níž byla žalobkyně obviněna, se jednoznačně stala, a navrhovala celou kauzu řádně došetřit.9. Soud I. stupně zjistil, že došlo k zásahu do profesní sféry žalobkyně, když musela omezit svoji aktivitu , funkce, ve společnosti, s kterou od , rok, let podnikala. Došlo také k újmě žalobkyně v oblasti její politické angažovanosti, když bylo prokázáno, že její trestní stíhání bylo využíváno k politickému boji v rámci , orgán, , adresa, . Bylo navrženo její odvolání z funkce , funkce, a trestní stíhání jí bylo často připomínáno ve snaze relativizovat její vyjádření či námitky k tématům, zejména v oblasti IT. Žalobkyně sice byla v roce 2014 zvolena do , orgán, , adresa, , v důsledku vedení předmětného trestního řízení však nezískala strana , nazev, celkově tolik hlasů, aby mohla žalobkyně výrazněji prosazovat v komunální politice svůj vliv a teoreticky být i ve , funkce, , adresa, . Po roce 2014 se tedy žalobk