91 Co 504/2024-362 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem vyhověl soud I. stupně částečně žalobnímu návrhu a žalované uložil povinnost, aby žalobci zaplatila částku 111 550 Kč oproti povinnosti žalobce vrátit žalované osobní automobil tov. zn. , nazev, , r. v. 2003, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Současně zamítl žalobní návrh co do částky 3 450 Kč (výrok II.). O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně tak, že žalované uložil povinnost, aby žalobci zaplatila částku 254 739,27 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Povinnost k úhradě nákladů státu rozdělil soud mezi účastníky tak, že žalobci uložil povinnost, aby České republice na náhradě nákladů řízení zaplatil částku 702 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a žalované současně uložil, aby České republice na nákladech řízení zaplatila částku 22 690 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky IV. a V. rozsudku).2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce proti žalované domáhal vrácení kupní ceny ve výši 115 000 Kč za osobní automobil tov. zn. , nazev, , registrační značky , SPZ, , a to oproti povinnosti žalobce vrátit tento předmět koupě žalované. Původně byl předmětem řízení ještě návrh žalobce na uložení povinnosti žalobce vrátit žalované i sadu zapůjčených kol specifikovaných v žalobním petitu. Oba uvedené žalobní návrhy podal žalobce s tím podstatným tvrzením, že při sjednání kupní smlouvy dne 1. 2. 2021 došlo ze strany žalované k neúměrnému zkrácení práv žalobce coby kupujícího spotřebitele. Z tohoto důvodu žalobce od kupní smlouvy, písemně odstoupil již dne 8. 2. 2021 a po žalované požadoval vrácení kupní ceny vozidla.3. Ve věci samé rozhodoval soud I. stupně již podruhé poté, kdy bylo jeho předchozí rozhodnutí zrušeno usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne 10. 5. 2021 pod č. j. , spisová značka, a věc mu byla v rozsahu zaplacení částky 115 000 Kč vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud ve zrušujícím usnesení vytkl soudu I. stupně částečnou nepřezkoumatelnost (nesrozumitelnost) napadeného rozhodnutí, a to v té části odůvodnění, ve kterém soud I. stupně dovodil, že žalobce byl jednáním žalované uveden v omyl a dále v části, ve které uložil žalobci povinnost, aby žalované vrátil sadu ALU kol , nazev, . Současně odvolací soud vytkl soudu I. stupně procesní vadu, která spočívala v absenci procesního poučení účastníků před vyhlášením konečného rozhodnutí. Přisvědčil přitom námitce žalované, že soud I. stupně pochybil, pokud účastníkům neposkytl procesní poučení o svém odlišném právním názoru ve smyslu ustanovení § 118a odst. 2 o. s. ř. Žalobce totiž v žalobním návrhu netvrdil a ani neprokazoval, že by se v případě kupní smlouvy ze dne 1. 2. 2021 jednalo o právní jednání neplatné, když neplatnost této kupní smlouvy dovodil sám nalézací soud až poté, kdy ve věci provedl obsáhlé dokazování a nepřisvědčil žalobním tvrzením o neúměrném krácení kupujícího (žalobce) a o podstatném porušení smlouvy ze strany prodávajícího (žalovaného). Soud I. stupně v prvém rozhodnutí uzavřel, že kupní smlouva byla neplatná z důvodu uvedení žalobce v omyl, přičemž si učinil odlišný právní názor na projednávanou věc, který však s účastníky nesdílel. Tím zkrátil právo žalovaného, neboť mu takovým postupem neumožnil formulaci jeho procesní obrany. Podle závěru soudu odvolacího tak bylo řízení před soudem I. stupně hned z několika důvodů zatíženo procesní vadou ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Odvolacímu soudu proto nezbylo, než rozsudek v napadeném rozsahu zrušit a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.4. Předmětem dalšího řízení před soudem I. stupně zůstal návrh žalobce na zaplacení částky 115 000 Kč oproti povinnosti žalobce vrátit žalované osobní automobil. Návrh o povinnosti žalobce vrátit žalované zapůjčenou sadu kol , nazev, nebyl předmětem dalšího řízení, neboť zůstal stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu.5. V dalším řízení se soud I. stupně řídil instrukcí soudu odvolacího řízení a při jednání poskytl účastníkům odpovídající poučení o svém odlišném právním názoru na vztah mezi účastníky a současně je postupem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzval k doplnění vylíčení rozhodných skutečností ohledně rozporu jednání žalované s dobrými mravy. Na podkladě jejich důkazních návrhu řízení následně doplnil, když zopakoval výslech žalobce i výpověď svědka , jméno FO, .6. V napadeném rozhodnutí vyšel soud I. stupně ze zjištění, že mezi účastníky byla dne 1. 2. 2021 uzavřena kupní smlouva, předmětem, které byl prodej automobilu tov. zn. , nazev, , r. v. 2003, registrační značky , SPZ, (dále jen předmětné vozidlo). Jako kupující ve smlouvě vystupoval žalobce, na straně prodávající vystupovala žalovaná. Ke dni sjednání kupní smlouvy mělo předmětné vozidlo podle tachometru najeto 239 042 Kč. Kupní cena byla ujednána na částku 115 000 Kč, přičemž žalovaná poskytla žalobci slevu ve výši 14 900 Kč na nutné opravy a zároveň mu na vozidlo zapůjčila sadu ALU kol , nazev, Mezi stranami bylo ujednáno, že žalobce kupuje vozidlo tak jak „stojí a leží“ a nevztahuje se na něj žádná záruka. V článku 3 odst. II. a III. smlouvy bylo mezi účastníky ujednáno, že žalobce byl seznámen s technickým stavem vozidla, kdy žalovaná neměla odpovídat za vady odpovídající míře používání vozidla, vzniklé po zakoupení, ani za ty, na které žalobce upozornila. Žalobce se pak podpisem smlouvy vzdal nároku na vrácení vozidla a na jakoukoliv finanční kompenzaci, v případě náhlé zkázy, poruchy či zhoršení předmětu koupě. Žalovaná ve smlouvě uvedla následující vady vozidla: vadný motor, vadná převodovka, hloubková koroze karoserie, prahů a podvozku, nefunkční klima, zvýšení spotřeba oleje, vadné turbo, kouřivost motoru, špatné starty, vadné vstřikovače. Vozidlo nesplňovalo podmínky pro provoz na pozemních komunikacích. Žalobce uhradil žalované dne 1. 2. 2021 částku 115 000 Kč. Prodej vozidla byl realizován v rámci krizových opatření bez vstupu do provozovny žalované, avšak smlouva byla uzavřena v prodejním venkovním prostoru žalované, na tzv. ploše autobazaru.7. Soudem I. stupně bylo dále zjištěno, že se žalobce o vozidlo začal zajímat na základě inzerce žalované a byl to žalobce, kdo jako první žalovanou kontaktoval. Vozidlo žalobce kupoval za účelem provozování ho, což sdělil žalované. Prodej žalobce na místě konzultoval se synem, který ho doprovázel. Žalobce se s předmětným vozidlem před zakoupením pouze krátce projel na rovné ploše autobazaru tam a zpátky. Žalobci byla poskytnuta výše uvedená sleva na nutné opravy, nebyl však upozorněn na chybějící katalyzátor. Smlouvu žalobce před podpisem nečetl. Po zakoupení předmětného vozidla do něj žalobce se synem nasedli a odjeli domů do , adresa, , přičemž při cestě zjistili, že automobil není schopen vyvinout vyšší rychlost, což žalobce obratem telefonicky sdělil žalované. Dne 3. 2. 2021 zavezl žalobce vůz do servisu, kde byl mimo jiné zjištěn chybějící katalyzátor motoru a konstatována nerentabilita opravy originálními díly. Vady vozidla spadají pod vady uvedené v kupní smlouvě (kromě vad xenonového světlometu a nefunkčního rádia), přičemž se jedná o vady lehké (na udělení STK bez vlivu), vážné (nutno opravit k získání STK) a nebezpečné (vozidlo nesmí vyjet na komunikaci). Vady nebezpečné jsou dle znalce nedosahování předepsaného brzdného účinku a chybějící katalyzátor. Chybějící katalyzátor není vadou běžně seznatelnou při prohlídce průměrnou osobou. Kouřivost motoru může znamenat více typů vad. Další nebezpečná vada - nedosahování předepsaného brzdného účinku byla dle znalce způsobena odstavením vozidla žalobcem a přestavuje 3 % z ceny automobilu. Zároveň bylo znaleckým posudkem prokázáno, že vozidlo lze opravit náhradními díly například z autovrakoviště, avšak ani takováto oprava nebude v ceně do 15 000 Kč, když pouze cena chybějícího katalyzátoru činí 50 000 Kč (u této součástky se nepoužívá v praxi součástka z vrakoviště, z důvodu neznalosti jeho funkčnosti a stáří.8. Soud I. stupně dále zjistil, že žalobce od kupní smlouvy se žalovanou odstoupil dopisem ze dne 8. 2. 2021, a to z důvodu zjištěných vad vozidla, neodpovídající kupní ceně stavu vozidla, neupozornění na bouranost vozidla, nemožnost přečíst si smlouvu ze strany žalobce, rozpor jednotlivých částí smlouvy se spotřebitelskou právní úpravou.9. Na podkladě těchto skutkových zjištění se soud I. stupně jako předběžnou otázkou zabýval tím, zda žalobci vzniklo právo od kupní smlouvy se žalovanou odstoupit v souladu s ustanovením § 1829 o. z. či ustanovením § 2002 o. z. V obou výše uvedených případech uzavřel, že žalobci právo na odstoupení od smlouvy nevzniklo, neboť kupní smlouva mezi účastníky byla sjednána v provozovně žalované a současně nebylo zjištěno, že by žalovaná a svým jednáním podstatně porušila kupní smlouvu, když ve smlouvě bylo výslovně uvedeno, že vozidlo nesplňuje podmínky provozu na pozemních komunikacích a též jsou zde taxativně vymezeny vady předmětného vozidla, byť minimálně v jednom případě vá