34 C 25/2022-72 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá vydání rozsudku, kterým by bylo určeno vlastnické právo žalobkyně k pozemkům parc. [číslo] jejíž součástí je objekt k bydlení [adresa], a pozemku parc. [číslo] oba v obci [obec], k. ú. [obec] (dále též„ předmětné pozemky s domem“) a žalované by byla uložena povinnost žalobkyni zaplatit částku 100 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] darovala žalované darovací smlouvou výše uvedené pozemky spolu s ornou půdou parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec] (dále též„ orná půda“, vše společně též„ předmětné nemovitosti“). Na základě odst. 4 darovací smlouvy byla zřízena služebnost, na základě které může žalobkyně doživotně užívat přízemní část domu, který je součástí jednoho z předmětných pozemků (dále též„ předmětný dům“). V domě spolu vedle sebe žije žalobkyně, která užívá 1. nadzemní podlaží domu, a žalovaná, která užívá 2. nadzemní podlaží domu. Žalovaná původně užívala dům se svým manželem, v roce 2021 bylo jejich manželství rozvedeno a v průběhu rozvodu začali dům navštěvovat jiní muži, což žalobkyně strpěla. Přibližně od léta 2021 žije žalovaná v domě se svým novým přítelem [jméno] [příjmení], nevyhovuje jim, že dům užívají společně se žalobkyní, a od září 2021 se začal stupňovat psychický tlak žalované na žalobkyni. Žalovaná se k žalobkyni chová arogantně a je na ni opakovaně sprostá (řvala na ni, aby„ zalezla“, dále žalovaná uvedla„ kdyby se ti něco stalo, nebudu se o tebe starat a pošlu tě do domova důchodců“ anebo„ prodám ten dům i s tebou“). Žalovaná se žalobkyní buď vůbec nemluví a ignoruje ji, nebo je na ni velice útočná. Žalobkyně se bojí vycházet ze svých pokojů a ze strachu, který vznikl z opakujícího se nátlaku ze strany žalované, se ve svém pokoji začala zamykat. Žalobkyni sdílení domu se žalovanou psychicky ničí, nedokáže v noci spát a pociťuje dlouhodobou úzkost na srdci, zejména když má nějak přímo konfrontovat žalovanou. Žalobkyně přitom chtěla žalované, své vnučce, jenom pomoci s bydlením. Vzhledem k výše uvedenému žalobkyně dne [datum] odvolala dar. Spolu s odvoláním daru žalobkyně navrhovala, aby na ní žalovaná převedla darované pozemky bez orné půdy, jelikož tu již žalovaná dříve prodala. Proto žalobkyně požaduje vrácení částky ve výši 100 000 Kč, tedy kupní cenu, kterou žalovaná za ornou půdu utržila. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná tvrdila, že se ničeho nevhodného či protiprávního vůči žalobkyni nedopustila. Žalobkyně mohla dle čl. 3 darovací smlouvy dar odvolat, pokud žalovaná neužívá nemovitost v souladu s dobrými mravy, takové užívání ale žalobkyně v odvolání daru vůbec netvrdí. Skutečnost, že v odvolání daru žalobkyně nabízela žalované možnost v domě nadále setrvat na základě nájemní smlouvy, dle žalované popírá všechna tvrzení pro důvodnost odvolání daru. Tvrzení, že žalovaná s žalobkyní vůbec nekomunikuje a pokud ano, tak jí vše vadí, je vnitřně rozporné. Žalovaná byla odvoláním daru velmi překvapená a velice se jí to dotklo, neboť považovala vztahy v rodině za standardní, čemuž má nasvědčovat i to, že žalobkyně během loňských Vánoc byla u žalované na návštěvě a pravidelně hlídá děti žalované. Dle žalované čas od času dochází k určité výměně názorů v každé rodině a automaticky se nemusí jednat o nevděk. V této souvislosti žalovaná odkázala na usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3362/10. Žalovaná odmítá odvolání daru také z toho důvodu, že do rekonstrukce domu investovala vlastní finanční prostředky. 3. V replice k vyjádření žalované ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že není ztotožněna s tím, jak se k ní žalovaná chová a jak pečuje o darovanou nemovitost, což z důvodů uvedených v žalobě považuje za rozpor s dobrými mravy. Vzhledem k tomu, že se žalovaná o dům nestará, nezbývá žalobkyni než pečovat o darovanou nemovitost, byť ji to vyčerpává. Žalobkyni nemůže být k tíži a nelze to chápat tak, že by nedocházelo k porušování dobrých mravů a že vztahy mezi nimi jsou dobré, když nedokáže odmítnout péči o své pravnuky. Žalobkyně trvala na žalobě v plném rozsahu, byla nicméně ochotna k uzavření smíru s tím, že by vlastnické právo k předmětným pozemkům s domem připadlo žalobkyni a navzájem by v souvislosti s darováním nemovitostí, provedenými investicemi a žalobkyní poskytovaným příspěvkem na domácnost mezi sebou žalobkyně a žalovaná nic nepožadovaly. 4. Na jednání soudu dne [datum] žalobkyně doplnila, že měla za to, že se o ni žalovaná za darování nemovitosti postará a že se cítí být z domu vyháněna. [příjmení] mezi ní a žalovanou vyvolalo střídání mužů v domě po rozvodu žalobkyně. Žalobkyně považuje za svoji povinnost žalované nabídnout nájemní smlouvu, nechce ji vyhodit, stejně takto je ohledně hlídání dětí či žehlení. 5. Na témže jednání soudu žalovaná doplnila, že žalobkyně neuvedla konkrétní tvrzení o porušení dobrých mravů. Jednání žalobkyně svědčí spíše o případném prominutí takového jednání. Tvrzení o omezování žalobkyně v užívání nemovitosti není pravdivé. Součástí odvolání daru není orná půda. 6. V rámci závěrečných návrhů žalobkyně navrhla žalobě vyhovět a žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 7. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně darovala žalobkyni předmětné nemovitosti. Dále bylo mezi stranami nesporné, že žalovaná vlastní předmětný pozemek s domem a že žalovaná prodala ornou půdu za částku 100 000 Kč. Rovněž bylo mezi stranami nesporné, že žalobkyně zaslala žalované odvolání daru datované [datum] a že žalovaná odmítá dar vrátit. 8. Mezi účastníky bylo v řízení sporné, zda se žalovaná vůči žalobkyni chovala způsobem, který by porušoval dobré mravy. 9. Soudem bylo zjištěno, že v odvolání daru datovaném dnem [datum] žalobkyně jako důvody pro odvolání daru uvedla, že po převodu domu chování žalované k žalobkyni velmi ochladlo, žalovaná se žalobkyní nekomunikuje a pokud ano, tak žalované vše vadí, žalovaná žalobkyni přímo řekla, že ji nenávidí a po skončení manželství si žalovaná přivedla do domu mnoho mužů. V důsledku toho všeho se žalovaná v domě již dle svého tvrzení necítí jako dřív a začala se zamykat. Žalobkyně žalované navrhla, aby s ní uzavřela darovací smlouvu, kterou na žalobkyni bude převeden předmětný pozemek s domem a současně jí nabídla uzavření nájemní smlouvy, na jejímž základě by žalovaná v domě mohla nadále setrvat. Nájemní smlouva měla být přiložena k odvolání daru. 10. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že předmětem nájmu mělo být druhé podlaží předmětného domu a smlouva měla být uzavřena na dobu určitou do [datum] s možností automatického prodloužení o šest měsíců, pokud žádná ze stran smlouvy do jednoho měsíce před skončením nájmu neoznámí jinak. Nájemné mělo činit 14 000 Kč měsíčně a zálohy na služby dalších 4 000 Kč měsíčně. 11. Z vyjádření žalované k odvolání daru datovaného dnem [datum] soud zjistil, že odvolání daru považovala žalovaná za nedůvodné a odmítla jej. Uvedla přitom stejné důvody jako ve svých vyjádřeních adresovaných soudu. 12. Z poukazu na vyšetření nejasné datace vystaveného praktickou lékařkou MUDr. [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalovaná z důvodu tíživé rodinné situace udávala úzkosti, depresivní nálady a že se necítí dobře. 13. Z čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], matka žalované a dcera žalobkyně, stojí ve sporu o vrácení daru při žalobkyni. Dle čestného prohlášení žalobkyně darovala dům žalované, aby žalovaná žila se svými dětmi v hezkém prostředí, nicméně nyní musí žalobkyně čelit nevděku a opovrhování. Žalobkyně své dceři, [příjmení] [příjmení], sdělovala všemožné vulgarity, kterými ji žalovaná častuje, ona sama ale nikdy svědkem těchto událostí nebyla, neboť v domě nebydlí. 14. Soud rovněž provedl důkaz podpisy neopatřenou darovací smlouvu ze dne [datum] a kupní smlouvou na ornou půdu ze dne [datum]. Skutečnosti vyplývající z těchto listin nicméně nebyly mezi stranami sporné. 15. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vytýká žalované zejména to, že se žalovaná nedostatečně stará o darovaný dům, žalovaná nemá důvěru v cizí muže, které si žalovaná do domu vodila. Tito cizí muži byli u dětí, žalobkyně přitom nevěděla, jestli byli zdraví fyzicky a psychicky, což jí vadilo. Žalobkyně nemá důvěru ani v současného partnera žalované. Žalované dále vadí, že se necítí jako součást rodiny. Konflikty mezi ní a žalovanou nicméně nejsou, nehádají se, až na incident, kdy partner žalované chtěl na strop v dětském pokoji dát sádrokarton, žalobkyně s tím nesouhlasila s tím, že to sníží stop, partner žalobkyně na ni vyskočil a ohradil slovy„ už dost“ a ona na to reagovala slovy„ co už dost, vypadni“. 16. Účastnická výpověď žalované v zásadě potvrdila to, co ve své účastnické výpovědi uvedla žalobkyně. Žalobkyně má odlišné názory na prováděné rekonstrukce domu a výhrady k partnerským vztahům žalované. Žalovaná popřela, že by žalobkyni někdy řekla, že jí nenávidí či že se o ni nebude starat. Incident ohledně instalace sádrokartonu v děts