14 C 214/2020 — Okresní soud Brno-Venkov

Navrhovatelka [jméno] [příjmení] podala dne [datum] ke zdejšímu soudu návrh na rozvod manželství a uvedla, že její manželství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství neplní žádnou ze zákonných funkcí a ona nemá zájem v něm setrvávat. Manžel s rozvodem nesouhlasil a tvrzení manželky o rozvratu manželství hodnotil jako zkreslené. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že uzavřeli manželství dne [datum] před [stat. instituce]. U obou se jedná o manželství první, jejich poslední společné bydliště bylo v obci [obec]. Z tohoto manželství se narodil dnes již zletilý syn [jméno] (narozen [datum]). Manželka před soudem vypověděla, že v poslední době začal manžel víc pít a byl agresivní. Problémy v jejich vztahu trvají asi 2 roky, zhoršilo se to, když manžel přestal chodit do práce. Tvrdila, že [datum] [mněsíc] loňského roku se odstěhovala do [obec], kde bydlí s přítelem. V současné době má větší klid a může se i lépe vyspat, neboť do zaměstnání stává již v 5 hodin ráno. Jejich zletilý syn se odstěhoval k přítelkyni do [obec] loni na jaře. Dle jejího názoru již není naděje na obnovení manželského soužití a na rozvodu trvala. Manžel ve své výpovědí popřel tvrzení manželky v tom, že by neúměrně pil a byl agresivní. Tvrdil, že manželka začala chodit domů až k ránu, jemu se to nelíbilo a někdy na ni celou dobu čekal. Jednou, když přišla až v 6 hodin ráno, se už neudržel a dal jí facku. To, že jí začala téct krev, byla náhoda, a dle jeho názoru se policie volat nemusela. Manželka navázala známost s mladším přítelem, která trvá asi půl roku. Je pravdou, že v [měsíc] loňského roku se manželka z domácnosti odstěhovala, od této doby se vpodstatě nestýkají a manželku vidí pouze asi jednou týdně, když si přijede do místa bydliště pro nějaké věci. Jejich manželství trvá již [počet] roků a podobné krize již v minulosti zažili. Vždycky se jim je však podařilo překonat. <i>Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.</i> Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je v současné době pouhým formálním svazkem, který neplní své společenské funkce. Přestože manžel s rozvodem nesouhlasil a snažil se manželství zachovat, tak na základě zjištěného skutkového stavu je soud toho názoru, že ze strany manželky nejde pouze o dočasné zkratkovité jednání, ale zřejmě o vztahovou krizi, která trvá již několik roků a vyvrcholila jejím mimomanželským vztahem a odstěhováním se z rodinné domácnosti. Pokud se manželka rozhodla soužití s manželem ukončit a na rozvodu trvá, jen těžko ji lze nutit, aby svůj názor změnila. Odstěhování se jednoho z manželů k novému partnerovi je ve většině případů považováno za hluboký a trvalý rozvrat manželství. Navíc z postoje manželky vyplývá, že na tomto stavu již nechce nic měnit a obnovení manželského soužití vylučuje. Soud by mohl uvažovat o zamítnutí žaloby (přestože je soužití manželů zřejmě rozvráceno) pouze v případě, že by to vyžadoval zájem nezletilého dítěte manželů, případně zájem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel. Tímto důvodem pro zachování manželství by mohl být například zhoršený zdravotní stav manžela, nezl. dětí, apod. Nic takového však v tomto řízení zjištěno nebylo. Jediný syn účastníků, který je již zletilý, s nimi nežije, a rovněž nebyly zjištěny ani žádné další mimořádné okolnosti. Soud proto žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Příčiny manželského rozvratu spatřuje soud především v rozdílných povahových vlastnostech obou manželů a jiných představách o manželském životě. Takto mezi nimi vznikaly vzájemné neshody, které nakonec byly završeny zrušením společné domácnosti, neboť manželka se před [počet] měsíci odstěhovala ke svému příteli. Přestože manžel i za této situace chtěl manželství zachovat, tak manželka na jeho snahu nepřistoupila, čímž završila manželskou krizi a nakonec i rozvod manželství. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních (zákon č. 292/2013 Sb.), neboť pro jiné rozhodnutí nebyly splněny podmínky.