42 C 144/2021-34 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7 349 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce uvedl, že poskytoval žalovanému služby odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací, žalovaný služeb užíval. Žalobce mu poskytnuté služby vyúčtoval fakturou [číslo] s datem splatnosti dne [datum] na částku 7 349 Kč. K tomu doplnil, že uvedenou fakturou bylo vyúčtováno stočné za období od [datum] do [datum] při spotřebě 27 049 m3 za cenu 1 293,75 Kč a dále stočné za období od [datum] do [datum] při spotřebě 112 623 m3 za celkovou cenu 5 386,76 Kč. Žalovaný fakturu ve lhůtě splatnosti ani po zaslání předžalobní upomínky nezaplatil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. Následně žalobce k výzvě soudu svá tvrzení doplnil tak, že se žalovaným uzavřel smlouvu [číslo] jejímž předmětem je dodávka pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu. K uzavření smlouvy tvrdil, že smlouva byla žalovanému zaslána k podpisu, žalovaný ji však podepsanou nevrátil. Nicméně dle sdělení žalovaného doručeného žalobci dne [datum] přiloženého ke smlouvě je patrné, že tento vztah mezi účastníky existoval. Pokud jde o výši účtovaných částek, pak tyto jsou dány kalkulací stočného pro [anonymizováno] [obec]. Platné ceníky za vodné a stočné jsou zveřejněny pro každý rok na stránkách žalobce. 3. Žalovaný se k žalobě jakkoliv nevyjádřil. 4. Soud ve věci nařídil jednání na den 15.11.2021. Žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání, soud tak v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v jeho nepřítomnosti. Přítomná právní zástupkyně žalobce u jednání navrhla, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání, soud však tímto způsobem nerozhodl, neboť pro takový postup nebyly splněny podmínky dle § 153b odst. 1 o.s.ř., neboť i za situace, kdy by soud považoval tvrzení obsažená v žalobě za nesporná, nemohl by na jejich podkladě žalobě vyhovět. 5. Soud tak u jednání provedl důkazy, které předložil žalobce, z nichž zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že v ní je jako dodavatel označen žalobce, jako odběratel žalovaný, má jít o smlouvu uzavřenou na základě zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, kdy vlastník vodovodu a kanalizace přenesl na dodavatele svou povinnost uzavřít tuto smlouvu. Předmětem smlouvy měla být dodávka pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu, jako odběrné místo je označena adresa [adresa] odboje 131, kdy má jít o rodinný domek. Dle specifikace služeb měl odběratel prohlásit, že odběrné místo má jiný zdroj vody než vodovod pro veřejnou potřebu. Množství odpadních vod se stanovuje ve výši naměřeného množství, je-li větší než minimální hodnota stočného dle směrného čísla a vypouštěné množství a kvalita není v rozporu s kanalizačním řádem v místě napojení. Dle čl. V smlouvy se cena za odvádění 1 m3 odpadních vod stanovuje na základě platných cenových předpisů písemnou dohodou mezi vlastníkem vodovodu a kanalizace a dodavatelem. Sazby vodného a stočného jsou k dispozici u městských a obecních úřadů nebo v sídle svazku obcí a též ve veřejně přístupném ceníku dodavatele. Sazba za poskytované služby je pak specifikována tak, že je účtováno minimální množství stočného dle směrného čísla, naměřené množství se fakturuje, je-li větší než směrné číslo. Smlouva měla být uzavřena s účinností ode dne [datum] na dobu neurčitou. Žalobce smlouvu podepsal dne [datum], podpis žalovaného na smlouvě není. Z dopisu žalovaného adresovaného žalobci, který mu byl doručen dne [datum], soud zjistil, že se týká nedoplatku za vodné a stočné ve výši 26 311 Kč, žalovaný žalobci zasílá doklad o úmrtí svého otce. Zároveň žádá o korekci v nedoplatku, uvádí, že dluh bude splácet každý měsíc dle splátkového kalendáře ve výši 2 000 Kč. Prosí o vystavení nové faktury s odečtem jedné osoby a splátkový kalendář. Z daňového dokladu [číslo] má soud za prokázané, že jím žalobce žalovanému vyúčtoval stočné za období od [datum] do [datum] v množství 27,049 m3 v částce 1 293,75 Kč a za období od [datum] do [datum] stočné v množství 112,623 m3 v částce 5 386,76 Kč. Celková částka 7 349 Kč byla splatná dne [datum]. Z listiny - Porovnání všech položek výpočtu (kalkulace) cen pro vodné a stočné za kalendářní rok 2020 a dosažené skutečnosti v témže roce a z kalkulace stočného 2020 pro [anonymizováno] [obec] má soud za prokázané, že cena stočného byla v daném období v daném místě stanovena na částku 47,83 Kč za m3. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s poštovním podacím archem z téhož dne má soud za prokázané, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby žalovaného vyzýval k úhradě částky, která je předmětem tohoto řízení. 6. Soud na základě skutečností zjištěných z uvedených listinných důkazů nemá za prokázané, že by mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena tvrzená smlouva, na jejímž základě měl žalobce žalovanému poskytovat službu odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu. Soudu nebyla k důkazu předložena smlouva podepsaná žalovaným, když žalobce ani netvrdil, že by žalovaný podepsal smlouvu a vrátil jeden stejnopis žalobci. Z předloženého dopisu žalovaného doručeného žalobci dne [datum] pak nelze učinit závěr, že by tímto dopisem žalovaný učinil úkon směřující k uzavření smlouvy, jak byla k důkazu předložena. Obsahem dopisu je pouze žádost o přepracování již dříve vystavené faktury pro otce žalovaného a příslib jejího uhrazení ve splátkách žalovaným. 7. Soud u jednání vyzval v souladu s ust. § 118 odst. 3 o.s.ř. přítomnou zástupkyni žalobce k označení dalšího důkazu k tvrzení o uzavření předmětné smlouvy, ta však žádné další důkazy neoznačila. Soud ji proto poučil o tom, že při neprokázání uzavření smlouvy by bylo možné věc hodnotit jako nárok na náhradu za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace. Vyzval tak žalobce k doplnění tvrzení a označení důkazů k tomu, že žalovaný je osobou odpovědnou za toto neoprávněné vypouštění v daném místě, v daném období a o tom, že žalobce je osobou, které by měly být hrazeny ztráty z takového neoprávněného jednání žalovaného. Zástupkyně žalobce k tomu doplnila, že žalobce má právo na nahrazení stočného, neboť v daném místě vždy dodával a odváděl vodu, povinnost žalovaného má vyplývat z toho, že žalovaný sám sebe označil jako odběratele v předloženém dopisu, kde se označil jako odesílatel, přihlásil se k dlužné faktuře. Je tak odběratelem. K důkazu k tomuto tvrzení označila dopis žalovaného doručený žalobci dne [datum]. 8. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále také jen „zákon“), provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod. Rozumí se jím zejména dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních nebo manipulačních řádů, kanalizačního řádu, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodů a kanalizací, příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné a další související činnosti; není jím správa vodovodů a kanalizací ani jejich rozvoj. 9. Dle odst. 5 provozovatelem vodovodu nebo kanalizace je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6. 10. Dle odst. 6 odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona; u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, je odběratelem společenství vlastníků. U pozemků nebo budov předaných pro hospodaření příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky jsou odběratelem tyto osoby. 11. Dle § 8 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele. 12. Dle § 10 odst. 2 písm. a) zákona o vodovodech a kanalizacích neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní. 13. Dle § 10 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle o