29 C 308/2016-346 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu Brno-venkov dne , datum, domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, , zapsaným na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Po poučení u jednání dne , datum, pak žalobce upravil žalobu tak, že se nedomáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nýbrž oddělení ze spoluvlastnictví, a to tak, že se stane výlučným vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, podle geometrického plánu ze dne , datum, , č. , hodnota, . Tímto geometrickým plánem by došlo k vynětí části odpovídající spoluvlastnickému podílu žalobce pouze z pozemku p. č. , hodnota, , přičemž spoluvlastnický podíl byl počítán i z pozemku p. č. , hodnota, . V žalobě žalobce uvedl, že nemá zájem nadále setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanými, přičemž oddělení ze spoluvlastnictví podle něj je možné, kdy dojde k reálnému rozdělení pozemku.2. Žalovaní 1., 3., 6., 8. a 10. se prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřili tak, že s návrhem žalobce na oddělení ze spoluvlastnictví pozemku p. č. , Anonymizováno, podle geometrického plánu ze dne , datum, , č. , hodnota, , nesouhlasili a navrhli žalobu zamítnout. Navrhli, aby došlo k vynětí jak části pozemku p. č. , hodnota, , tak pozemku p. č. , hodnota, , k čemuž navrhli zadat k vypracování znalecký posudek.3. Soud ve věci nechal vypracovat znalecký posudek, který vypracoval , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, pod č. , Anonymizováno, , přičemž v rámci tohoto znaleckého posudku bylo konstatováno, že je možné reálně rozdělit oba pozemky a vyčlenit pozemky odpovídající spoluvlastnickému podílu žalobce. K tomu navrhnul 4 varianty možného rozdělení, 2 varianty pro každý předmětný pozemek.4. V rámci závěrečných návrhů žalobce navrhnul, aby bylo jeho návrhu na oddělení ze spoluvlastnictví vyhověno v intencích znaleckého posudku podle varianty 2 a 3. K tomuto návrhu se připojili i žalovaní 1., 3., 4., 6., 8. a 10.5. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že spoluvlastníky pozemku p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, jsou žalobce a žalovaní 1., 2., 3., 4., 5., 6., 8., 10., 11. a 12. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, bylo zjištěno, že podle něj se oddělil z pozemku p. č. , hodnota, pozemek p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, o výměře , Anonymizováno, m2. Geometrický plán byl schválen , Anonymizováno, , kat. pracoviště , adresa, dne , datum, .6. Ze znaleckého posudku ze dne , datum, pod č. , Anonymizováno, , vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo zjištěno, že z každého předmětného pozemku lze oddělit podíl žalobce o velikosti , Anonymizováno, tím způsobem, aby oddělený podíl z obou předmětných pozemků a zbylá část pozemků byly účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i možnosti stálého přístupu k pozemkům, přičemž znalec navrhnul 4 varianty možného rozdělení pozemků. Ke znaleckému posudku přiložil geometrický plán č. , hodnota, potvrzený , Anonymizováno, , kat. pracoviště , adresa, dne , datum, , podle kterého lze oddělit jednak pozemky p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, , každý o výměře , Anonymizováno, m2, jednak pozemky p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, , každý o výměře , Anonymizováno, m2.7. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1.). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2).8. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. (pozn. v projednávané věci oddělení ze spoluvlastnictví).9. Ze zásady nikdo nemůže být proti své vůli nucen, aby ve spoluvlastnictví setrval, vyplývá dobrovolnost existence spoluvlastnictví. Spoluvlastník může zpravidla kdykoliv po ostatních spoluvlastnicích (dohodou či žalobou) požadovat (i) zrušení spoluvlastnictví, čímž může docílit zániku spoluvlastnictví jako celku, nebo (ii) oddělení ze spoluvlastnictví, čímž může docílit zrušení své účasti ve spoluvlastnictví při současné změně společné věci; ta je zmenšena o oddělenou část. Právo spoluvlastníka domáhat se zrušení spoluvlastnictví může být omezeno ujednáním spoluvlastníků (§ 1154 o. z.), pořízením pro případ smrti (§ 1155 odst. 2 o. z.), rozhodnutím soudu (§ 1155 odst. 1 o. z.) nebo přímo zákonem (§ 1140 odst. 2 o. z.). Podle § 1140 odst. 2 o. z. je na překážku zrušení spoluvlastnictví nevhodnost doby či vznik újmy jen některému ze spoluvlastníků. Mimoto judikatura připustila, že lze zcela výjimečně zamítnout žalobu na zrušení spoluvlastnictví i pro zjevné zneužití práva podle § 8 o. z.10. Oddělením ze spoluvlastnictví má zákon na mysli reálné oddělení s vytvořením nové věci, pročež přichází v úvahu jen tam, kde je společná věc reálně dělitelná a je ve spoluvlastnictví alespoň tří osob (u dvou osob by šlo o zrušení spoluvlastnictví). Oddělením ze spoluvlastnictví se tak nelze domáhat zániku své účasti ve spoluvlastnictví při současném vyplacení náhrady ostatními spoluvlastníky. K oddělení může dojít dohodou spoluvlastníků nebo rozhodnutím soudu na základě návrhu účastníka, který se chce oddělit od ostatních spoluvlastníků (srov. J. Výtisk a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023 – výklad k § 1140 o. z.).11. V projednávané věci jsou výše uvedené předpoklady pro oddělení ze spoluvlastnictví splněny, neboť pozemky p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ve spoluvlastnictví účastníků jsou reálně dělitelné a současně jsou ve spoluvlastnictví více než tří osob. S odkazem na § 1140 odst. 2 o. z. pak v řízení nebylo zjištěno (ani tvrzeno), že by oddělení části pozemků bylo žádáno v nevhodnou dobu anebo že by bylo k újmě některého ze spoluvlastníků, příp. by představovalo zneužití práva. Všichni účastníci, kteří se v rámci soudního řízení vyjádřili, v rámci závěrečného návrhu s oddělením pozemků podle varianty 2 a 3 dle znaleckého posudku souhlasili a navrhli tak v tomto duchu žalobě vyhovět. Nakonec pak nebylo v řízení zjištěno, že by oddělení části pozemků ze spoluvlastnictví bránila nějaká dohoda spoluvlastníků, pořízení pro případ smrti, rozhodnutí soudu či jiného orgánu, příp. zákon.12. Jelikož podle závěrů znaleckého posudku lze pozemky reálně rozdělit a současně oba předmětné pozemky neztratí svou funkčnost a účel, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, že ze spoluvlastnictví žalobce a žalovaných k pozemkům p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , se odděluje jednak pozemek p. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 a jednak pozemek p. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, přičemž tyto pozemky vznikly oddělením z pozemků p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. , hodnota, . Tyto nově oddělené pozemky soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobce. Nedílnou součástí tohoto rozsudku (originálu i všech stejnopisů) pak je originál geometrického plánu č. , hodnota, pro rozdělení pozemků p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, .13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s nejnovější judikaturou Ústavního soudu, a to stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl ÚS-st. 59/23, podle kterého v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Z odůvodnění stanoviska lze uvést následující: „o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájen na základě žaloby kteréhokoli spoluvlastníka, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat; jako takové je dané řízení nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny. Vlastnické právo zahrnuje i právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit); v případě spoluvlastnictví se specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví (srov. usnesení sp. zn. I. ÚS 174/05 ze dne 12. 4. 2006). Pro případ, že se sami spoluvlastníci nedohodnou na oddělení ze spoluvlastnictví či jeho zrušení a vypořádá