12 C 48/2022-267 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, (doplněnou dalšími podáními) domáhá vydání rozsudku, kterým by soud určil, že pozemky žalovaných specifikované ve výroku II. rozsudku jsou zatíženy věcným břemenem – služebností, spočívajícím v právu cesty a stezky v rozsahu přesně specifikovaném rovněž ve výroku II. rozsudku s odkazem na připojený geometrický plán č. , hodnota, -, číslo, . Uvedla, že je na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, výlučnou vlastnicí nemovitostí v k. ú. , adresa, , zapsaných na LV č. , hodnota, , a to pozemku parc. č. St. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je objekt bydlení - dům č.p. , číslo, , pozemků p. č. , hodnota, , , číslo, a , číslo, , ostatní plocha; touto smlouvou žalobkyně nabyla darem nemovitosti od svého manžela a jemu zřídila věcné břemeno užívání, netýká se tedy (přístupové) cesty. Právní předchůdce žalobkyně (její manžel) , jméno FO, nabyl tyto nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , kdy koupil od právních předchůdkyň žalovaných - prodávajících , tituly před jménem, , jméno FO, podíl o velikosti id. 2/12, od , právnická osoba, id. 5/12 a od , jméno FO, id. 5/12. Prodávající své podíly na nemovitostech nabyly na základě rozhodnutí státního notářství , adresa, D 302/68 ze dne , datum, a D 817/88 ze dne , datum, . Po smrti spoluvlastnice , právnická osoba, se na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, č.j. , značka, , Anonymizováno, ze dne , datum, staly podílovými spoluvlastnicemi pozemků p. č. , číslo, a p. č. , číslo, , číslo, (zapsaných na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, ) její dcery , Jméno žalované A, a , Jméno žalované B, (dříve , Anonymizováno, ), tj. žalované 1) a 2), každá jednou id. polovinou. , jméno FO, darovala darovací smlouvou ze dne , datum, mj. pozemky p. č. , číslo, a 378//1 (oba zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, ) své dceři , Jméno žalované C, , tj. žalované 3), která je jejich výlučnou vlastnicí. Jako jediná přístupová a příjezdová cesta k nemovitostem žalobkyně byla již za vlastnictví právních předchůdců žalovaných až dodnes využívána cesta vedoucí po pozemcích ve vlastnictví žalovaných p. č. , číslo, , p. č. , číslo, , číslo, , p. č. , číslo, a p. č. , číslo, . Žalobkyni bylo již před získáním vlastnictví jako osobě v domě č. p. , číslo, bydlící tvrzeno, že přístup k nemovitostem je po této cestě; její manžel (dárce) prohlásil, že když nabyl vlastnictví, prodávající mu sdělili, že přístup a příjezd je po této cestě a že ke kupovaným nemovitostem má přístup a příjezd zabezpečen on a všichni další nabyvatelé nemovitostí a jakékoliv další osoby užívající nebo navštěvující nemovitost. Tato skutečnost byla žalobkyni známa i z okolností při uzavření kupní smlouvy jejím manželem v roce 1988 a z vlastního poznání, kdy k nemovitostem žádná jiná cesta neexistovala a neexistuje. Žalobkyně byla s manželem přítomna prohlídce nemovitostí, k níž všichni přijeli autem po příjezdové cestě a paní , adresa, je informovala, že jediným možným přístupem k prodávaným nemovitostem je tato cesta i po pozemcích ve vlastnictví prodávajících, a na dotaz pana , jméno FO, uvedla, že mu pozemky s přístupovou cestou neprodají, ale můžou uvedenou cestu bez jakéhokoliv časového omezení i omezení co do subjektů, stejně jako další vlastníci nemovitostí, bezúplatně k přístupu a příjezdu užívat. Manžel žalobkyně by jinak nemovitost nekupoval. Pokud měli , jméno FO, takto investovat značný majetek do koupě a rekonstrukce nemovitosti, bylo vyloučeno jiné zajištění přístupu než věcným břemenem, jakékoli obligační vztahy (např. výprosa či nájemní smlouva) by rozhodně nenaplňovaly smysl, čeho chtěli dosáhnout. Jednání o uzavření kupní smlouvy u notáře dne , datum, se zúčastnil , jméno FO, a všechny prodávající, na dotaz notáře prodávající rovněž prohlásily, že přístup k pozemkům je zajištěn tak, jak se oni dva s paní , jméno FO, dohodli, notář dohodu účastníků odsouhlasil a řešením přístupu předestřené účastníky zapracoval do čl. 2 kupní smlouvy (Prodávající touto smlouvou prodávají , jméno FO, v prvním odstavci smlouvy výslovně uvedené nemovitosti s oplocením, porosty a venkovními úpravami, jak vše samy užívaly nebo k tomu byly oprávněny, za dohodnutou kupní cenu). Právo neomezeného užívání cesty přecházející na budoucí vlastníky tedy bylo dohodnuto mezi p. , jméno FO, a paní , jméno FO, v rámci předcházejících ústních jednání, následně u notáře potvrdili, že k dohodě došlo. Uvedenou skutečnost žalobkyni opakoval J. , jméno FO, i v souvislosti s darem nemovitostí žalobkyni. Žalobkyně ani její manžel nepochybovali o tom, že mají právo cestu užívat, neboť ode dne nabytí jejich právo nikdo nikdy nezpochybňoval. Cestu užívali denně, stejně jako veškeré osoby přijíždějící do nemovitosti žalobkyně, pan , jméno FO, cestu udržuje a několikrát ji opravoval, přivážel sem v době rekonstrukce , právnická osoba, . Asfaltový povrch však nezhotovoval, to dělala zřejmě obec, žalobkyně přesně neví. Držební vůle žalobkyně byla založena na oprávnění cestu neomezeně užívat pro sebe jako vlastníka nemovitostí a další neomezený okruh subjektů, nakládat s příjezdovou cestou a užívat jí bezplatně bez jakéhokoliv omezení co do času a rozsahu. Byli v dobré víře v to, že užívací právo jim svědčí. , adresa, je proto zaskočilo oznámení od žalovaných ze dne , datum, , že cestu ke dni , datum, uzavřou. Nemovitosti žalobkyně jsou přístupné výlučně po shora specifikované cestě, jsou na kopci, obklopeny srázy s převýšením 47 %, proto nedovolují zbudování jiné příjezdové cesty. Jelikož žalobkyně i její právní předchůdci (včetně předchůdců žalovaných – rodiny , jméno FO, ) užívali jedinou přístupovou cestu k nemovitosti po dobu nejméně , Anonymizováno, let a žalobkyně s rodinou dodnes nepřetržitě , Anonymizováno, let, došlo z její strany k mimořádnému vydržení věcného břemene spočívajícího v užívání cesty v rozsahu specifikovaném ve výroku II. rozsudku a geometrickém plánu. Popsané okolnosti eliminují možnost posoudit jednání žalobkyně jako nepoctivý úmysl. Naléhavý zájem na žalovaném určení je dán tím, že věcné břemeno zatížení nemovitostí není zapsáno v katastru nemovitostí, důvodem je i skutečnost, že žalované sdělily žalobkyni záměr uzavřít cestu uzamčením nově vybudované brány.2. Žalované navrhly zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Popřely, že jako jediná přístupová a příjezdová cesta k nemovitým věcem ve vlastnictví žalobkyně byla již za vlastnictví právních předchůdců žalovaných až dodnes využívána cesta vedoucí po pozemcích v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaných p. č. , číslo, , p. č. , číslo, , číslo, , p. č. , číslo, a p. č. , číslo, . Naopak historicky byl využíván k přístupu k nemovitostem (dnes ve vlastnictví žalobkyně) přístup z obecní komunikace na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, přes pozemek p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , jež přímo navazuje na pozemní komunikaci - ulici s názvem , Anonymizováno, , kde je evidována trvalá adresa žalobkyně č. or. , číslo, /č. p. , Anonymizováno, . Žalované dále popřely, že manželovi žalobkyně bylo v době nabytí vlastnictví k nemovitým věcem sděleno, že přístup a příjezd má po žalobkyní označené cestě zabezpečen on a všichni další nabyvatelé a jakékoli další osoby užívající nebo navštěvující jeho nemovité věci. To není pravda, manžel žalobkyně moc dobře věděl, co (jen) kupuje a že prodávající si ponechávají žalobou dotčené pozemky ve vlastnictví s tím, že je budou užívat. Manžel žalobkyně velmi naléhal na zakoupení i těchto pozemků proto, aby získal další přístup k již zakoupeným nemovitostem, vždy však byl odmítnut. Naprosto nepravdivé tvrzení je to, že paní , adresa, (matka žalovaných 1/, 2/, zemřelá v roce , Anonymizováno, ) informovala manžela žalobkyně, že jediná přístupová cesta je po pozemcích ve vlastnictví prodávajících. , jméno FO, také nikdy věcné břemeno užívání cesty nezřídila, ani pro , jméno FO, , ani pro další vlastníky, nezatížila ani své nástupce, jde o účelové tvrzení. Navíc paní , adresa, nikdy nevlastnila pozemky p. č. , číslo, a , číslo, v k. ú. , adresa, , ty vlastnila dříve , jméno FO, a ta žádný souhlas , jméno FO, s užíváním pozemků nedala, naopak stále bezdůvodné užívání jejích pozemků rozporovala. Žalované nesouhlasí ani s konstrukcí zastoupení spoluvlastnic paní , jméno FO, . Není pravdivé tvrzení žalobkyně, že by ona a její manžel nikdy nepochybovali, že mají právo cestu užívat, protože od nabytí pozemků jejich právo nikdy nikdo nezpochybňoval, a že tedy byli v dobré víře. Ve skutečnosti naopak hned po nabytí nemovitých věcí manželem žalobkyně docházelo ke konfliktům, kdy právní předchůdkyně žalovaných opakovaně osobně či písemně sdělovaly manželovi žalobkyně, že nesouhlasí s tím, že využívá jejich pozemky, že je devastuje, že na nich neoprávněně ukládá odpady, že jim ničí či zcizuje jejich majetek, kvůli čemuž se zejména matka žalované 3) , jméno FO, opakovaně obracela na Městskou polic