3 C 99/2023-72 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zřízení nezbytné cesty s odůvodněním, že pozemek žalobce není napojen na veřejnou komunikaci a přístup k němu je možný pouze přes pozemky žalovaného, které s pozemkem žalobce sousedí. Žalovaný však žalobci dlouhodobě brání v přístupu na jeho pozemek a odmítá s ním uzavřít jakoukoli smlouvu, kterou by žalobci umožnil průchod a průjezd přes své pozemky, ačkoli jsou pokryty asfaltovým povrchem a slouží jako cesta. Žalobce tak nemůže na svém pozemku řádně hospodařit ani jej jinak řádně užívat proto, že není dostatečně spojen s veřejnou cestou a současně proto, že žalovaný se jakémukoli smluvnímu zřízení přístupu dlouhodobě brání. Žalobce proto navrhl, aby byla zřízena služebnost stezky a cesty přes pozemek žalovaného v rozsahu vymezeném geometrickým plánem. Žalovaný by nebyl zřízením nezbytné cesty jakkoli zasažen, neboť žalobce se domáhá zřízení práva nezbytné cesty pouze v rozsahu geometrickým plánem vymezené části pozemku žalovaného, přičemž daná část pozemku již slouží jako cesta a jedná se o nejbližší, nejkratší, nejméně invazivní spojení pozemku žalobce s veřejnou cestou.2. Žalobce též navrhl, aby ve výroku rozsudku bylo určeno, že „práva ze služebnosti stezky a cesty mohou vykonávat také osoby, které tato práva odvozují od práva vlastníka panujícího pozemku“, a to vzhledem k tomu, že záměrem žalobce je pronajmout předmětný pozemek jeho synovi za účelem výkonu podnikatelské činnosti a v souvislosti s tím se dá očekávat, že na panující pozemek bude dojíždět minimálně nájemce a pravděpodobně i zákazníci nebo třetí osoby.3. Pokud jde o výši náhrady za zřízení věcného břemene, žalobce navrhl částku , částka, , která představuje polovinu částky vypočítané jako obvyklé nájemné části pozemku, která bude věcným břemenem zatížena, za pět let. Poloviční částku žalobce navrhl proto, že poměr, v jakém bude žalobce pozemek pro příjezd ke svému pozemku užívat, je marginální oproti tomu, v jakém rozsahu ten pozemek i nadále bude pro své potřeby užívat žalovaný, který tudy má vedenou hlavní bránu do areálu. Polovina je ještě značně nadhodnocena, nicméně žalobce je ochoten ji zaplatit.4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že předmětný pozemek se nacházejí v uzavřeném areálu podle zákona o pozemních komunikacích a tvoří funkční celek s nemovitostmi ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný uzavřel dne , datum, smlouvu o sdružení osob do společnosti podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) s panem , jméno FO, za účelem zajištění společného provozu v podnikatelském areálu , adresa, , kde je v článku V. výslovně ujednáno, že „Podnikatelský areál , adresa, “ je uzavřeným prostorem ve smyslu § 7 odst. 2 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a účelové komunikace v něm se nacházející nejsou veřejně přístupné. Žalovaný pozemek žalobce parc. č. , Anonymizováno, spolu s pozemky parc. č. , Anonymizováno, , které jsou s ním ve funkčním celku, užívá v rámci areálu , adresa, a za toto užívání platí žalobci ročně částku , částka, na základě rozhodnutí soudu z r. 2019. Za rok 2022 žalovaný zaplatil žalobci za užívání jeho pozemku částku , částka, , která je navýšena o inflaci 15,1%.5. Pokud by soud dospěl k závěru, že je na místě zřízení nezbytné cesty, žalovaný navrhl, aby bylo toto právo zřízeno pouze ve prospěch panujícího pozemku, nikoli dalších potenciálních uživatelů. Co se týče případné náhrady za zřízení nezbytné cesty, tak tuto otázku ponechal žalovaný na úvaze soudu.6. Účastníci shodně uvedli, že jsou mezi nimi nesporné následující skutečnosti: Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, . Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , oba v obci a katastrálním území , adresa, .7. Pozemek žalobce přímo nesousedí s veřejně přístupnou komunikací. Nejbližší veřejná cesta je umístěna na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, , který je ve vlastnictví , Anonymizováno, . Mezi pozemkem žalobce a touto veřejnou cestou jsou umístěny pozemky žalovaného parc. č. , Anonymizováno8. Žalobce nemůže na svém pozemku řádně hospodařit ani jej jinak řádně užívat proto, že pozemek není spojen s veřejnou cestou a současně proto, že žalovaný se smluvnímu zřízení přístupu dlouhodobě brání.9. Podnikatelský areál , adresa, zahrnuje zejména pozemky , Anonymizováno, . Podnikatelský areál je ohrazen z větší části plotem, na některých místech (u pozemku parc. č. , Anonymizováno, ohradou a jinde tvoří hranici areálu okraj budov; areál je uzavřený.10. Pozemek žalobce parc. č. , Anonymizováno, se nachází částečně uvnitř předmětného oploceného areálu, přičemž část tohoto pozemku je vyasfaltována, je užívána jako příjezdová cesta do areálu a nachází se na něm část oplocení a zejména hlavní příjezdová brána do areálu.11. Žalovaný v rámci předmětného „Podnikatelského areálu , adresa, “ provozuje , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ; provoz v areálu je na denní bázi.12. Pozemky parc. č. , Anonymizováno, jsou pokryty asfaltovým povrchem a slouží v současné době jako cesta.13. Výše obvyklého nájemného za 1 m² obdobných pozemků činí , částka, ročně.14. Z provedených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Žalovaná uzavřela dne 8. ledna. 2021 Smlouvu o sdružení osob do společnosti, s panem , jméno FO, jako společníkem dvě. Smlouva o sdružení byla uzavřena za účelem zajištění společného provozu v podnikatelském areálu , adresa, , vymezeném jeho oplocením včetně uzamykatelných bran, který je zakresleném v plánku, který tvoří nedílnou součást této smlouvy dále jen podnikatelský areál , adresa, . Společníci ve smlouvě konstatovali, že podnikatelský areál , adresa, je uzavřeným prostorem ve smyslu § 7 odstavec dva zákona č. , hodnota, z roku , Anonymizováno, o pozemních komunikacích a účelové komunikace v něm se nacházející nejsou veřejně přístupné.15. Část pozemku žalovaného parc. č. , Anonymizováno, , přes kterou je navrhována nezbytná cesta, je vyasfaltována, je užívána jako příjezdová cesta do areálu a nachází se částečně vně oploceného areálu, jak vyplývá z geometrického plánu a náčrtku polohy oplocení.16. Část pozemku žalovaného parc. č. , Anonymizováno, , přes kterou je navrhována nezbytná cesta, je vyasfaltována, je užívána jako příjezdová cesta do areálu a nachází se vně oploceného areálu, jak vyplývá z geometrického plánu a náčrtku polohy oplocení.17. Právo nezbytné cesty je navrhováno přes část 2 pozemků žalovaného, která je vymezena geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, , vyhotoveným , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž věcné břemeno je navrhováno na , Anonymizováno, m2 pozemku parc. č. , Anonymizováno, a na , Anonymizováno, m2 pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jak vyplývá z geometrického plánu. Tyto části pozemků v současné době slouží jako cesta (hlavní příjezdová komunikace do Podnikatelského areálu , adresa, ) a jsou vyasfaltovány. Jedná se o nejkratší možné spojení pozemku žalobce s veřejnou cestou.18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Jelikož je rozhodnutí o povolení nezbytné cesty rozhodnutím konstitutivním, neboť teprve jím je založen právní poměr mezi osobou zavázanou (vlastníkem pozemku) a oprávněnou (vlastníkem nemovité věci), je nezbytné po , datum, posuzovat naplnění podmínek pro povolení nezbytné cesty podle § 1029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4205/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015). Protože jsou podmínky pro povolení nezbytné cesty podle § 1029 a násl. o. z. vymezeny-až na některé odlišnosti - zásadně obdobně s úpravou obsaženou v § 151o odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též „obč. zák.“), lze přiměřené použít i judikaturu vytvořenou za účinnosti obč. zák. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4242/2015, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, 2016, č. 16, str. 186). Konečně úprava nezbytné cesty obsažená v o. z. vychází z úpravy obsažené v zákoně č. 140/1896 ř. z., o propůjčování cest nezbytných, stejně jako judikatura vytvořená za účinnosti obč. zák. (srov. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 22 Cdo 4239/2017.19. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.(2) Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služeb