ECLI: ECLI:CZ:OSBK:2024:12.C.33.2019.1 Datum: 2024-06-03 Předmět: o částku s přísl. Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 79 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 178 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 43 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 98 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 ["zajištění dluhu""smlouva o zápůjčce""podvod""majetková újma""smlouva o půjčce""narovnání""bezdůvodné obohacení""nemajetková újma""zadržovací právo""ušlý zisk"]
O co šlo: o částku s přísl. (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 79 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 178 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 43 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 98 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/196)
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaná jakožto bývalá jednatelka žalobkyně, odvolaná z této funkce na dne , datum, , užívala i po tomto datu osobní automobil , značka, , značka, , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , ve výlučném vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu, vozidlo opakovaně odmítla žalobkyni vydat s poukazem na uplatnění zadržovacího práva k fiktivní pohledávce žalované za žalobkyní. V trestním řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, byla žalobkyně pravomocným rozsudkem uznána vinnou, že užívala cizí věc (vozidlo) od ukončení funkce jednatelky do , datum, , kdy na základě příkazu k odnětí vozidla jí bylo vozidlo policejním orgánem odebráno (spáchala tak přečin zpronevěry), a dále že se pokusila sebe obohatit tím, že uvedla někoho v omyl, vytvořením fiktivního závazku žalobkyně vůči své osobě ve výši , částka, (spáchala tak přečin podvodu ve stádiu pokusu). Žalobkyně jako poškozená byla v trestním řízení odkázána ohledně svého nároku souvisejícího s neoprávněným užíváním vozidla žalovanou na občanskoprávní řízení. Předmětem žaloby je nárok žalobkyně vůči žalované plynoucí z protiprávního jednání žalované, která jednak po ukončení funkce jednatelky bez právního důvodu užívala vozidlo žalobkyně až do okamžiku jeho odnětí policejním orgánem, tj. od , datum, do , datum, , kdy policejní orgán fakticky převzal od žalované vozidlo po vydání příkazu k odnětí vozidla ze dne , datum, ; žalovaná dále uplatněním zadržovacího práva k fiktivní pohledávce vůči žalobkyni aktivně protiprávně bránila žalobkyni, aby mohla s vozidlem disponovat, tj. výlučně činností žalované došlo k situaci, že policejní orgán po odnětí vozidla žalované dne , datum, kvůli nezákonnému uplatnění zadržovacího práva žalovanou k zajištění její fiktivní pohledávky rozhodl o uložení vozidla do úschovy a odkázal žalobkyni na občanskoprávní řízení. Žalobkyni bylo vozidlo vydáno Okresním soudem v , adresa, až dne , datum, na základě usnesení ve věci sp. zn. , spisová značka, o schválení smíru – vydání vozidla ze soudní úschovy, právní moc nastala dne , datum, . Výlučně kvůli jednání žalované v rozporu se zákonem a dobrými mravy s hlavním cílem poškodit žalobkyni tak vozidlo bylo v období od , datum, do , datum, uloženo v soudní úschově, čímž byla žalobkyni způsobena škoda spočívající v nemožnosti s vozidlem od , datum, do , datum, disponovat. Žalovaná se tedy nevrácením vozidla žalobkyni po ukončení její funkce jednatelky na její úkor bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., protiprávním užitím cizí hodnoty (vozidla) od , datum, do , datum, a dále způsobila žalobkyni majetkovou újmu spočívající v tom, že nejméně od , datum, (po odnětí vozidla žalované policejním orgánem) až do , datum, (kdy nabylo právní moci) nemohla žalobkyně z důvodu protiprávního jednání žalované předmětný vůz jakkoli užívat, tj. byla omezena ve svém vlastnickém právu, kdy vozidlo nemohlo být pronajímáno za tržní nájemné, které představuje majetkovou újmu (ušlý zisk), o který žalobkyně byla jednáním žalované ochuzena. Peněžitý nárok žalobkyně plynoucí z protiprávního jednání žalované přesahuje žalovanou částku , částka, , která je nejnižší hranicí nároku žalobkyně. Žalobkyně se před zahájením řízení pokusila se žalovanou smírně dohodnout, že jednání žalované vztahující se k vozidlu bude narovnáno úhradou žalované jistiny, žalovaná však jakýkoliv nárok žalobkyně odmítla svým přípisem ze dne , datum, .2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.3. Rozsudkem ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , soud I. stupně žalobě v celém rozsahu vyhověl a neúspěšnou žalovanou zavázal povinností nahradit žalobkyni náklady řízení; uzavřel, že nárok žalobkyně je důvodný co do vydání bezdůvodného obohacení za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , dále ohledně náhrady majetkové újmy - ušlého zisku ve výši minimálního obvyklého nájemného za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, a také ohledně náhrady majetkové újmy – skutečné škody představující náklady vynaložené na zprovoznění vozidla ve výši , částka, (všechny částky dle závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ), když součet těchto částek činí , částka, a přesáhl tak žalobou uplatněný nárok., právnická osoba, odvolání žalované Krajský soud v , Anonymizováno, usnesením ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ztotožnil se s argumentací žalované, že jednotlivé nároky uplatněné žalobkyní v částce, kterou učinila předmětem žaloby (minimálně , částka, ) nejsou dostatečně specifikovány co do tvrzení v žalobě ani co do označených důkazů. Znalecký posudek znalce , právnická osoba, , jako důkaz, na který žalobkyně odkázala v závěrečném návrhu ze dne , datum, nemůže nahradit splnění povinností dle výše uvedených ustanovení o. s. ř. Soud I. stupně sice správně vyžádal v dané věci znalecký posudek k posouzení odborných otázek, ovšem jeho závěry měly být pro žalobkyni podkladem k upřesnění (doplnění) jejích žalobních tvrzení ke specifikaci výše nároku na vydání bezdůvodného obohacení a nároku na náhradu majetkové újmy. Žalobkyně žádné procesní úkony ve vztahu k žalované částce neučinila a ke specifikaci jednotlivých nároků v návaznosti na znalecký posudek ji nevyzval ani soud I. stupně, který sám provedl výpočet výše bezdůvodného obohacení a majetkové újmy a po zjištění, že takto soudem vypočtená částka převyšuje žalovanou částku , částka, (bez bližší specifikace), žalobě vyhověl. Žalované je třeba přisvědčit, že z částky přiznané soudem I. stupně ve výši , částka, nelze dovodit, jaká částka připadá na nárok uplatněný z titulu bezdůvodného obohacení a jaká z titulu majetkové újmy, proto v odvolacím řízení nelze částku , částka, přiznanou soudem I. stupně žalobkyni přezkoumat, proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. b), § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), v němž žalobkyni dle § 43 o. s. ř. vyzve k doplnění tvrzení a označení relevantních důkazů ke specifikaci výše nároků požadovaných z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady majetkové újmy a rovněž se vypořádá s dalšími námitkami žalované uvedenými v odvolání ke skutečnostem, jež nebyly předmětem řádného posouzení ze strany soudu prvního stupně. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodne soud prvního v stupně novém rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.).5. Žalovaná v odvolání proti rozsudku namítala, že soud se vůbec nezabýval důkazy, tvrzení žalobkyně (za řízení několikrát měněná, upravovaná a doplňovaná) přejal nekriticky jako pravdivá, zatímco tvrzení žalované, ač byla podložena listinnými důkazy, označil za nedostatečná. Rovněž opomenul judikaturu, na kterou žalovaná v průběhu řízení odkazovala. Výrok napadeného rozsudku neodpovídá jeho odůvodnění, když žalobkyni je přiznána celková částka , částka, a není patrno, co je vlastně přiznáno, v jaké výši ani z jakého titulu. Žalovaná tvrdí, že byla oprávněna předmětné vozidlo užívat z titulu 25 % společníka žalobkyně. Valná hromada žalobkyně konaná bez účasti žalované , datum, neřešila nakládání s konkrétním vozidlem, žalovaná byla oprávněna užívat nejen jako jednatel, ale i jako společník, a to nejméně do obdržení předmětné výzvy doručené dne , datum, , když do této doby o vrácení věci vědět nemohla. S ohledem na lhůtu 7 dnů od doručení výzvy mohla tedy vozidlo po právu užívat do , datum, . Vozidlo užívala pouze do , datum, , kdy uplatnila zadržovací právo, nebylo prokázáno, že by vozidlo užívala od , datum, do , datum, , platnost zadržovacího práva nebyla soudem vůbec prověřována. Trestní soud řešil pouze závazek , částka, ze smlouvy o půjčce, tedy pouze věc, za níž byla žalovaná odsouzena, a konstatoval, že žalovaná skutečně do žalobkyně v letech , Anonymizováno, investovala své vlastní finanční prostředky. Ohledně období od , datum, do , datum, se soud nevypořádal s námitkou nedostatku pasivní legitimace žalované. Žalobkyně netvrdí rozhodné skutečnosti pro přiznání náhrady majetkové újmy, tj. v čem spatřuje protiprávnost, vznik škody a příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vznikem škody, výši škody není schopna definovat, ani v čem tato měla přesně spočívat a odkdy dokdy vznikala. V době zajištění vozidla Policií ČR měla žalobkyně k dispozici celý vozový park, vozidla nepronajímala, nevyužívala, ani nemusela zakoupit či pronajmout vozidlo jiné, neměla záměr vozidlo pronajmout, naopak měla v úmyslu vozidlo zpeněžit, tedy prodat. V době, kdy byl vůz v úschově policie, s ním žalovaná nedisponovala a na jeho údržbu neměla žádný vliv. Tvrzení, že ke zprovoznění vozidla musela investovat částku , částka, , nelze nahradit úvahou znalce, neboť se nahrazuje skutečná škoda, nikoliv škoda teoretická, kterou neprokázala. Případné snížení hodnoty