6 C 13/2024-40 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou uplatněnou u soudu dne , Anonymizováno, se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím (úrokem z prodlení) s odůvodněním, že tuto pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena mezi ní, jako postupníkem (novým věřitelem) a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako postupitelem (původním věřitelem), dne 8. 12. 2022. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne 25. 8. 2023. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, v poslední upomínce byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 25. 6. 2023 a vyzván k jeho úhradě. Pohledávka ve výši , částka, je tvořena nesplacenou jistinou úvěru , částka, , smluvním úrokem, který v době zesplatnění činil , částka, a smluvní pokutou, která v době zesplatnění činila , částka, . Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, „lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie“. Žalobkyně však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil na bankovní účet č. , č. účtu, , když identifikace platby úvěru byla učiněna prostřednictvím uvedení variabilního symbolu , var. symbol, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, přesto nebyl vrácen. Žalovaný byl upomínán jak původním věřitelem, tak následně předžalobní upomínkou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, která byla odeslána dne 19. 7. 2023. Pro případ, že by soud nároku na zaplacení žalované částky nevyhověl z titulu smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok – v části jistiny žalované částky – posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla částka převedena.2. Žalovaný se přes výzvu soudu (viz usnesení ze dne , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, , jež mu bylo doručeno dne 23. 2. 2024) ve věci nevyjádřil, ve sporu byl zcela nečinný.3. Z nařízeného jednání se žalobkyně podáním ze dne , Anonymizováno, omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k tomuto jednání včas doručeno dne 17. 4. 2024. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění.5. Společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (jako věřitel) a žalovaný uzavřeli dne 25. 11. 2022 „Smlouvu o úvěru splatném ve splátkách č. , tel. číslo, “, na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalovanému, na účet č. , č. účtu, , spotřebitelský neúčelový úvěr , částka, , a to na dobu osmi měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků (den splatnosti) a žalovaný se zavázal uhradit částku , částka, (úroková sazba 121,03 %, RPSN 216,80 %) v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , počínaje měsícem prosincem roku 2022. Strany si v úvěrové smlouvě ujednaly právo věřitele na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, a to pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas. Z výpisu z běžného účtu u banky , Anonymizováno, a.s. je zřejmé, že 25. 11. 2022 byla odeslána na účet č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, , finanční částka , částka, , přičemž ze sdělení banky , právnická osoba, . vyplývá, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, přičemž na tento účet byla dne 25. 11. 2022 připsána (pod variabilním symbolem , var. symbol, ) částka , částka, . Dopisem ze dne 25. 6. 2023 (předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu) sdělila společnost , právnická osoba, žalovanému, že zesplatňuje úvěr poskytnutý na základě smlouvy č. , tel. číslo, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky , částka, (z toho dlužná jistina , částka, ) a následně dopisem ze dne 19. 7. 2023 (výzva k úhradě před podáním žaloby) informoval advokát , tituly před jménem, , jméno FO, žalovaného, že smlouvou ze dne 8. 12. 20222 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, která se tak stala novým věřitelem, současně vyzval žalovaného k úhradě celkové částky , částka, (obsahující již i náklady právního zastoupení) do tří dnů na blíže označený bankovní účet. Zásilka byla odeslána doporučeně dne 19. 7. 2023. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyni (jako postupníkovi) byla společností , právnická osoba, (jako postupitelem) postoupena pohledávka za žalovaným z titulu výše označené smlouvy o úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2023 vyplývá, že žalovanému bylo společností , právnická osoba, oznámeno postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy na žalobkyni.6. Soud tedy vycházel při svém rozhodování z následujícího skutkového stavu. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) a žalovaným byla dne , Anonymizováno, uzavřena smlouva o úvěru, která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž pohledávka za žalovaným byla následně v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) postoupena smlouvou ze dne 8. 12. 2022 na žalobkyni, přičemž o této skutečnost byl žalovaný vyrozuměn. Na základě smlouvy o úvěru byla dne 25. 11. 2022 odeslána a následně ještě téhož dne na bankovní účet žalovaného u , právnická osoba, ., číslo účtu , Anonymizováno, , pod variabilním symbolem , var. symbol, , také připsána částka , částka, .7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru uvedeného zákona (ve znění účinném do 31. 12. 2023) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec první). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec druhý). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.9. Neplatnost úvěrové smlouvy pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu § 87 odst. 1 věta druhá shora uvedeného zákona je neplatností absolutní, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Jedná se přitom o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud je povinen se jí zabývat z úřední povinnosti (tedy i bez výslovné námitky), je-li z právního jednání patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, na právní jednání se hledí, jako by nikdy nebylo učiněno a jeho účastníkům z něho nevznikají žádná práva ani povinnosti.10. Z uvedeného důvodu se soud nejdříve z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru byla poskytovatelem úvěru dostatečným způsobem prověřena úvěruschopnost žalovaného, jako spotřebitele.11. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána,