6 C 261/2023-44 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou uplatněnou u soudu dne , datum, domáhala po žalovaném úhrady částky ve výši , částka, s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení, a to částečně kapitalizovaným) s poukazem na skutečnost, že žalovanému dodala podle jeho požadavku kamenivo na opravu komunikace mezi obcemi , adresa, , sjednaná cena ve výši , částka, byla podle ujednání vyúčtována žalovanému daňovým dokladem ze dne , datum, , č. , hodnota, , splatným dne , datum, . Po četných upomínkách došlo k částečným úhradám, když platby byly provedeny pod variabilním symbolem shodným s číslem daňového dokladu, dne , datum, žalovaný zaplatil částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, pak částku , částka, (celkem tedy , částka, ). Jelikož nedošlo k úplnému zaplacení, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, na kterou reagoval tak, že uhradil požadované náklady spojené s uplatněním pohledávky (částka , částka, ) a přislíbil doplatit dluh do konce měsíce , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, , což neučinil. Z uvedeného vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě žalobkyně dodala žalovanému sjednané zboží, jehož kupní cenu žalovaný uhradil jen částečně. Vedle dlužné částky byl požadován i zákonný úrok z prodlení, a to jednak v kapitalizované podobě určené ke dni poslední úhrady (, datum, ) a jednak ze zůstávající dlužné jistiny za dobu od , datum, , tedy ode dne následujícího po dni poslední úhrady.2. Žalovaný ve vyjádření (odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu) požadoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nárok uplatněný žalobkyní v plném rozsahu neuznává, neboť po provedené revizi množství dodaného materiálu „ve vztahu ke skutečnosti stavby a ve vztahu k projektové dokumentaci dodaný materiál neodpovídá daným výměrám“. Dodací listy k faktuře nemají náležitosti, tj. jména konkrétních osob oprávněných k potvrzení dodaného materiálu. Jednak tedy dodané množství neodpovídá „množství skutečně zabudovanému, ani množství uváděnému v projektové dokumentaci“ a jednak faktura neobsahuje „legitimní dodací list“.3. Po skutkové stránce bylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně (jako dodavatel) vystavila dne , datum, fakturu - daňový doklad č. , hodnota, na celkovou částku , částka, , se splatností dne , datum, , za dodaný materiál (na základě objednávky žalovaného ze dne , datum, ) ve dnech , datum, , , datum, a , datum, . Je nepochybné, že žalovaný (jako odběratel a konečný příjemce) tuto fakturu obdržel, o čemž svědčí bez dalšího již skutečnost, že pod variabilním symbolem této faktury (, Anonymizováno, ) uhradil žalobkyni v rozmezí šesti měsíců tři platby v celkové výši , částka, , konkrétně dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, pak částku , částka, . Písemnou upomínkou ze dne , datum, , jež mu byla doručena dne , datum, , byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši , částka, (neuhrazené části faktury), jakož dále i částky , částka, představující paušální náklady spojené s vymáháním pohledávky ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž na tuto druhou částku byla žalobkyní dne , datum, vystavena žalovanému faktura - daňový doklad č. , hodnota, , kterou bez výhrad uhradil dne , datum, .4. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.5. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.6. S ohledem na žalobkyní uplatněné a v řízení spolehlivě prokázané tvrzení o částečné úhradě dluhu se soud na prvním místě zabýval aplikací § 2054 odst. 2 o. z. a při svém rozhodování vycházel z toho, že svým částečným plněním žalovaný uznal i celý zbytek dluhu, toto uznání mělo za následek vznik domněnky trvání dluhu v době jeho uznání (částečným plněním žalovaného došlo ke konkludentnímu uznání dluhu), v důsledku čehož žalobkyně jako věřitelka není povinna prokazovat existenci dluhu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 23 Cdo 2914/2015). Z celkového dluhu , částka, , splatného , datum, , žalovaný ve třech splátkách v průběhu měsíců leden až červen roku 2023 uhradil celkem , částka, , a dokonce na základě výzvy žalobkyně ze dne , datum, , jež mu byla doručena , datum, a vystavené faktury - daňového dokladu č. , hodnota, uhradil žalobkyni částku , částka, (navýšenou o daň z přidané hodnoty), představující paušální náklady spojené s vymáháním této pohledávky.7. Žalobkyně jako věřitel prostřednictvím faktury - daňového dokladu vyzvala žalovaného jako dlužníka k zaplacení konkrétní částky a na základě této výzvy žalovaný částečně bez výhrad plnil (v okamžiku částečného plnění tedy byla dána vědomost dlužníka o celkové výši dluhu). Žalovaný přitom před částečným plněním (a dokonce ani později před zahájením tohoto soudního řízení) nedal žádným způsobem najevo, že by nehodlal doplatit celou zbývající část dluhu (ve vztahu k faktuře neuplatnil naprosto žádné výhrady či námitky), čímž v žalobkyni vyvolal objektivní dojem, že dluh uznává a má záměr ho postupně celý uhradit. Tento dojem pak byl jen utvrzen následným chování žalovaného, který na základě předžalobní upomínky a vystavené faktury uhradil žalobkyni i paušální náklady na vymáhání její pohledávky.8. Lze tedy shrnout, že žalovaný nezpochybnil existenci dluhu, a pokud tak učinil, dal najevo svůj nesouhlas s jeho výší (obecné zpochybnění množství dodaného materiálu) až v průběhu tohoto soudního řízení, v odporu proti vydanému platebnímu rozkazu, nemá takový nesouhlas vliv na předchozí uznání dluhu částečným plněním. Žalovaným uplatněná obrana se jeví soudu jako ryze účelová, žalovaný měl dostatek prostoru pro to, aby svým jednáním vyjádřil alespoň implicitní nesouhlas s dluhem, což učinil až po zahájení tohoto soudního řízení. Ve vztahu k obraně žalovaného nelze ponechat stranou, že tento fakticky neuplatnil žádná konkrétní (jednoznačná) skutková tvrzení způsobilá vyvrátit právní domněnku trvání dluhu v době jeho uznání, žalovaný notifikoval toliko možný nesoulad množství skutečně dodaného zboží (materiálu) oproti stavu deklarovanému ve faktuře, aniž by ale tento nesoulad jakýmkoliv bližším způsobem specifikoval. Pokud žalovaný odkazoval na „dodací listy“, přičemž požadoval, aby tyto byly předloženy žalobkyní, pak tyto listiny nemohly nedostatky v jeho tvrzení jakkoli nahradit či zhojit (důkaz zásadně nemůže nahrazovat povinnost tvrzení účastníka, může sloužit jen k prokázání jednoznačně úplně a konkrétně tvrzených skutečností). Navíc je třeba připomenout, že bylo zákonnou povinností žalovaného přesvědčit se o množství dodaného materiálu bezprostředně po jeho dodání (viz § 2104 o. z.) a provést případnou reklamaci, což zjevně neučinil, žalobkyni neoznámil v tomto směru žádnou vadu, přestože ji objektivně mohl „při včasné prohlídce a dostatečné péči“ zjistit ihned po dodání, pročež by mu ani nebylo lze právo z vadného plnění přiznat, neboť žalobkyně uplatnila námitku ve smyslu § 2112 odst. 2 o. z.9. Přestože byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky, dobrovolně tak ve lhůtě splatnosti neučinil a ocitl se tudíž v prodlení (§ 1968 věta první o. z.), proto soud přiznal žalobkyni rovněž požadovaný úrok z prodlení, jenž uplatnila v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení, jde o součet částek , částka, (úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ), , částka, (úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ) a , částka, (úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ).10. Vycházeje z popsaných závěrů soud žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl, přičemž k plnění byl žalovaný zavázán v obecné lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., ve sporu plně úspěšné žalobkyni byla vůči neúspěšnému žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení ve výši , částka, (přisouzenou náhradu je třeba podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit právnímu zástupci žalobkyně). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů právního zastoupení advokátem ve výši , částka, . Právní zástupce žalobkyně učinil pět úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen „AT“), konkrétně převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis a podání žaloby, podání ve věci samé (vyjádření k odporu), zastoupení při jednání dne , datum, . Výše odměny advokáta za každý z těchto úkonů činí podle § 7 bod pátý AT vždy částku , čá