6 C 30/2023-114 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou uplatněnou u soudu dne , datum, , ve znění následných upřesnění, se žalobce domáhal určení, že je vůči němu právně neúčinná darovací smlouva, jež byla uzavřena dne , datum, , číslo, mezi (dlužnicí) , jméno FO, , narozenou , datum, , bytem , adresa, , jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou, kterou žalovaná bezúplatně nabyla pozemek p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova – objekt k bydlení č. p. , číslo, , stojící na tomto pozemku, zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, . V důvodech žaloby uvedl, že přibližně od roku , číslo, do roku , číslo, postupně svěřil , jméno FO, , narozené , datum, (dále již jen „dlužnice“) peněžní prostředky ve výši přesahující , částka, (v doplnění žaloby konkretizoval tuto výši jen částkou , částka, ), ze kterých získal zpět v období let , Anonymizováno, až , Anonymizováno, přibližně , částka, . Podle dohody měla dlužnice uvedené peněžní prostředky vždy poskytnuté v hotovosti zhodnotit investováním a následně v dohodnuté lhůtě příslušnou částku vrátit se zhodnocením (doba splatnosti i výše úroků byla ve všech případech návrhem dlužnice, který akceptoval). Zmíněné peněžní prostředky tedy poskytl dlužnici na základě ústně uzavřených smluv o zápůjčce, jejich vrácení si zajistil tím, že dlužnice vždy vystavila a předala originál směnky vlastní bez protestu (směnky s celkovou směnečnou sumou ve výši , částka, ), kdy datum splatnosti konkrétní směnky odpovídalo datu splatnosti pohledávky a směnečná suma odpovídala jistině zápůjčky a dohodnutým úrokům. Dlužnice žádnou ze zápůjček nevrátila a poté, co se žalobce v roce 2021 začal dožadovat úhrady, dlužnice mu opakovaně slíbila jejich zaplacení v blízké (blíže nespecifikované) budoucnosti. Jelikož toto ujišťování dlužnice nepřineslo žádný výsledek, byla dne , datum, sepsána dohoda podle § 71b exekučního řádu se svolením k přímé vykonatelnosti, ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , ve kterém dlužnice uznala své dluhy z výše uvedených zápůjček, přičemž na jeho podkladě zahájil žalobce exekuční řízení, jež je vedeno soudní exekutorkou , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, pod sp. zn. , spisová značka, . Již dne , datum, , číslo, uzavřela dlužnice (jako dárkyně) darovací smlouvu, kterou na svoji dceru, zde žalovanou (tehdy ještě neprovdanou, tj. s příjmením , jméno FO, ) bezúplatně převedla pozemek p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , číslo, , stojící na tomto pozemku, zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, (dále také i jen „předmětný dům“), přičemž k uvedenému datu se žalobkyně stala jeho výlučnou vlastnicí. O uzavření darovací smlouvy se žalobce dozvěděl až v roce , Anonymizováno, . Exekuci na majetek dlužnice vede žalobce v zásadě marně, s velmi nízkou mírou uspokojení, neboť dlužnice nemá žádný majetek odpovídající výši jejího dluhu, resp. takový majetek, který by nebyl zajištěn věcnými právy ve prospěch třetích osob. Zmíněný notářský zápis dlužnice zřejmě podepsala, aby odvedla pozornost žalobce a získala čas pro uplynutí lhůty dvou let (do , datum, ) pro podání návrhu na vyslovení relativní neúčinnosti darování podle § 591 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť se zde zavázala dluh uhradit do , datum, , tj. pouhých devět dnů do vypršení lhůty pro podání návrhu na vyslovení relativní neúčinnosti podle uvedeného zákonného ustanovení. Žalovaná jakožto dcera dlužnice (jde o osoby blízké) věděla o majetkových poměrech dlužnice, byla obeznámena i s jejími dluhy vůči žalobci. Darování jakožto převod bez odpovídajícího protiplnění musel být způsobilý zkrátit uspokojení věřitelů dlužnice, přičemž žalované byl znám úmysl dlužnice zkrátit darováním předmětného domu uspokojení pohledávek žalobce. Shrnul, že žalovaná je vlastnicí předmětného domu, který nabyla v květnu , číslo, od dlužnice darováním; dlužnice dluží žalobci částku přesahující , částka, , kterou získala od žalobce v letech , číslo, až , číslo, zřejmě s podvodným záměrem vylákat z něj peněžní prostředky bez úmyslu je vrátit; pohledávky žalobce za dlužnicí jsou vykonatelné, k vrácení dluhu nedošlo a žalobce vede exekuci z větší části marně, protože dlužnice nemá dostatek exekučně postižitelného majetku; dlužnice nehradila dluhy vůči svým dalším věřitelům; darováním se dlužnice snažila zkrátit uspokojení pohledávek žalobce; o úmyslu dlužnice žalovaná věděla, protože se jedná o její matku; došlo k naplnění skutkové podstaty ve smyslu § 590 odst. 1 písm. a/ o. z.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a požadovala její zamítnutí. Potvrdila, že dne , datum, , číslo, s dlužnicí, svojí matkou, uzavřela darovací smlouvu, jejímž předmětem byl předmětný dům. K darování došlo za situace, kdy zde byla dlužnice sice hlášena k pobytu, fakticky se zde ale nezdržovala již od roku , Anonymizováno, , neboť zakoupila areál bývalé továrny v , adresa, , kde začala budovat penzion s restaurací (nemovité věci zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, ) – nejdříve bydlela v penzionu, poté v rodinném domě v rámci areálu. V darovaném domě bydlela žalovaná, posléze i se svým manželem a rodinou, jde o obydlí rodiny dodnes. Tomu odpovídalo placení nákladů spojených s provozem domu, ještě v době před darováním (od počátku roku , Anonymizováno, ) hradila platby za dodávky médií a platby za pojištění, společně s manželem platili v srpnu roku , Anonymizováno, výměnu podlah, v březnu roku , číslo, výměnu oken a prováděli běžnou údržbu. Předmětný dům byl v době darování zatížen zástavním právem k zajištění nesplaceného hypotečního úvěru ve prospěch , právnická osoba, ., pro pohledávky do , částka, s příslušenstvím, přičemž splátky hypotéky tehdy činily , částka, měsíčně. Od doby darování tyto splátky platila s manželem (matce zasílala peníze na účet nebo je předávala v hotovosti), než došlo k přeúvěrování na nový hypoteční úvěr (úvěrová smlouva ze dne , datum, opět s , právnická osoba, ., úvěr ve výši , částka, ), kde je dlužníkem společně s manželem. Podle odhadu činila ke dni , datum, cena předmětného domu , částka, , závazky k jeho financování činily cca , částka, , žádné další dluhy dlužnice (mimo hypotéky z roku 2013) jí v době darování nebyly známy, ani neexistovaly. Vyjádřila přesvědčení, že žádný jiný dluh dlužnice tehdy neměla, o žádném se nikdy nezmínila. Teprve po darování si dlužnice vzala úvěry, které však bez problémů splácela, problémy nastaly až v roce , Anonymizováno, v důsledku epidemie Covid-19, která svými důsledky tvrdě dopadla na ubytovací a stravovací služby. O tom, že by dlužnice měla mít nějaké dluhy vůči žalobci, se žalovaná dozvěděla až z dopisů exekutorky. Ani ze žaloby nevyplývá, že by dlužnice měla v době darování nějaké další dluhy nebo problémy, v jejichž důsledku by se měla snažit odklánět majetek k újmě věřitelů, poukázala na podstatnou odlišnost v tvrzeních žalobce ohledně výše dluhu (nejdříve přes , částka, , později jen , částka, ). Po právní stránce předpokládá odpůrčí právo věřitele jednak naplnění obecných předpokladů vymezených v první větě § 589 odst. 1 o. z., k nim pak přistupují předpoklady zvláštní, uvedené v jednotlivých skutkových podstatách § 590 a § 591 o. z., z nichž vzhledem k datu podání žaloby připadá teoreticky v úvahu pouze § 590 odst. 1 písm. a/ o. z.: věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, přičemž jak zkracující úmysl dlužníka, tak vědomost odpůrce o něm musí být dány v době právního jednání. V době darování měla dlužnice jediného věřitele , právnická osoba, ., přičemž jeho postavení jako zástavního věřitele se darováním nijak nezměnilo. Převod tedy nebyl vůbec způsobilý zkrátit věřitele a dlužnice takový úmysl nemohla v době převodu ani mít. Žalované jako osobě, která nabyla majetek od dlužnice, nemohl být v době darování žádný neexistující úmysl dlužnice (zkrátit věřitele) znám, a to vzhledem k dohodě, že hypotéku na předmětný dům doplatí s manželem, což se také stalo. V reakci na upřesnění žaloby zpochybnila, že by právním důvodem předávání částek, pokud k nim skutečně docházelo, mohla být zápůjčka, snad se mělo jednat o blíže nespecifikované „investice“, přičemž ale není vůbec zřejmé, kolik peněz bylo skutečně předáno. Notářským zápisem , tituly před jménem, , jméno FO, tak byl uznán dluh z neexistujícího právního titulu.3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění. , jméno FO, , r. č. , RČ, , bytem , Adresa žalované, , číslo, žalované (dlužnice), jako dárkyní a , tituly před jménem, , jméno FO, , r. č. , RČ, , bytem , Adresa žalované, , číslo, žalované (žalovaná), jako obdarovanou, byla dne , datum, , číslo, uzavřena písemná darovací smlouva, kterou dárkyně darovala své dceři do jejího výlučného vlastnictví nemovitou v