6 C 307/2023-66 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou uplatněnou u soudu dne , datum, domáhala po žalované úhrady částky , částka, s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s poukazem na skutečnost, že žalovaná si u ní objednala dodání čistící rohože , Anonymizováno, , včetně zapuštěného rámu (viz objednávka ze dne , datum, a cenový návrh , Anonymizováno, ), která byla žalované dodána dne , datum, (viz potvrzení o doručení zásilky ze dne , datum, ). Za dodání tohoto zboží vzniklo žalobkyni právo na zaplacení částky , částka, , k úhradě vystavila žalované fakturu č. , var. symbol, , splatnou dne , datum, . Dlužnou částku , částka, žalovaná ve lhůtě splatnosti ani poté neuhradila, ačkoli byla k její úhradě vyzvána, a přestože úhradu opakovaně přislíbila a svůj dluh vůči žalobkyni uznala (viz písemné uznání dluhu a žádost o odklad platby ze dne , datum, ). Žalobkyně k žádosti žalované posečkala další měsíc s úhradou dluhu, ačkoli ten byl již několik měsíců po splatnosti, ani tak ale nedošlo k jeho úhradě.2. Žalovaná ve vyjádření (odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu) požadovala (posuzováno podle obsahu) zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nárok uplatněný žalobkyní v plném rozsahu neuznává, neboť žalobkyně nepředala k dodávce zboží „příslušnou předávací dokumentaci“, která je podle občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele také předmětem dodávky (technické listy, záruční listy, návody na obsluhu, návod na instalaci, certifikáty). Připustila, že svůj závazek vůči žalobkyni, který vznikl dodáním zboží, písemně uznala, požadovala ale, aby žalobkyně „jednoznačně prokázala své důkazní břemeno v podobě předání příslušné dokumentace, která se k dodanému zboží váže“.3. V reakci na odůvodnění odporu žalobkyně uvedla, že zákon o ochraně spotřebitele se vztahuje výlučně na ochranu spotřebitelů, spotřebitelem se rozumí podle § 2 odst. 1 písm. a/ zákona č. 634/1992 Sb. (zákon o ochraně spotřebitele) fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Jelikož žalovaná je právnickou osobou, spotřebitelskou právní úpravu na ni nelze vztáhnout. Veškerá dokumentace ke zboží dodávanému žalobkyní zákazníkům je stabilně přístupná na internetových stránkách žalobkyně (www.gapa.cz). Mimo jiné se jedná o certifikáty, osvědčení, technické specifikace, návody k údržbě apod. Žalovaná převzala zboží od žalobkyně dne , datum, , od tohoto okamžiku zboží užívá, aniž by vznesla jedinou námitku na chybějící dokumentaci či jinou vadu, nikdy žalobkyni nevyzvala k dodání jakéhokoli dokumentu, od smlouvy neodstoupila, ani neuplatnila žádné jiné právo z údajně vadného plnění. Svůj dluh písemně uznala a přislíbila úhradu, když mimo jiné výslovně uvedla „… svůj závazek nezpochybňujeme (…) a tento uznáváme v plné výši.“.4. Po skutkové stránce bylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně učinila žalované „cenový návrh , Anonymizováno, “ týkající se koupě zboží „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , spolu se zapuštěným rámem“ (po slevě) za částku , částka, , zahrnující též dopravou, balné a expedici, přičemž e-mailem ze dne , datum, provedla žalovaná u žalobkyně objednávku tohoto zboží s tím, že bude uhrazeno na základě faktury se čtrnáctidenní splatností. Uvedené zboží bylo žalované doručeno dne , datum, a kupní cena byla žalované vyúčtována fakturou (daňovým dokladem) ze dne , datum, , č. , var. symbol, , v částce , částka, , se splatností dne , datum, . Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, („Předžalobní výzva k úhradě“), který byl žalované doručen datovou zprávou dne , datum, , byla žalovaná vyzvána k úhradě faktury (částky) za dodané zboží (uvedenou čistící rohož), na tuto výzvu reagovala žalovaná sdělením, že svůj závazek vůči žalobkyni nezpochybňuje a tento uznává v plné výši … závazek chce uhradit bez toho, aniž by muselo dojít k soudnímu řízení; žádá o posečkání s platbou do konce měsíce září. V odpovědi ze dne , datum, („Reakce na přípis ze dne , datum, “), jež byla žalované doručena datovou zprávou dne , datum, (fikce doručení), právní zástupce žalobkyně uvedl, že je ochoten posečkat s dalšími kroky do konce měsíce září roku 2023 za podmínky, že do , datum, budou žalovanou uhrazeny náklady právního zastoupení a zákonný úrok z prodlení k tomuto datu. Na toto sdělení pak reagovala žalovaná e-mailem ze dne , datum, , kde uvedla, že jí uvedená zpráva byla fakticky doručena až dne , datum, a přislíbila úhradu do konce měsíce.5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2118 o. z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.6. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.7. Uznání dluhu je samostatným utvrzovacím institutem; svoji funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Jde o jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli, k jehož platnosti je třeba písemná forma a uvedení důvodu dluhu a jeho výše (tedy uznání dluhu „co do důvodu a výše“). Způsob vymezení důvodu dluhu a jeho výše zákon nestanoví, nemusí být výslovně uvedeny přímo v písemném prohlášení, stačí, že písemný projev obsahuje takové údaje, ze kterých za případné pomoci výkladu projevu vůle vyjádřeného v posuzovaném uznání (podle pravidel vyplývajících z § 555 a § 556 o. z.) důvod dluhu a jeho výše nepochybně vyplývají. Uznání dluhu posiluje ve sporu procesní pozice věřitele, neboť nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo, důsledkem uznání je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele (žalobce) na dlužníka (žalovaného), na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Není-li dlužníkem (žalovaným) v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud má tuto skutečnost (existenci uznaného závazku i jeho výši) za prokázanou a při svém rozhodování z ní vychází.8. V posuzované věci lze písemné sdělení žalované adresované žalobkyni, jímž odpověděla na předžalobní výzvu žalobkyně k úhradě dluhu ze dne , datum, , považovat za uznání dluhu podle § 2053 o. z. Z předmětné písemnosti je zřejmé, že jí žalovaná reagovala právě na zmíněnou výzvu, přičemž zde uvedla, že svůj závazek vůči žalobkyni, jehož přesná identifikace a výše je obsažena ve výzvě žalobkyně, nezpochybňuje a tento výslovně uznává v plné výši. Uznání má tedy náležitosti požadované § 2053 o. z., je učiněno v písemné formě a je jím uznán dluh co do důvodu (s odkazem na výzvu žalobkyně k úhradě ze dne , datum, , jež obsahuje konkrétní popis závazkového vztahu účastníků a důvod vzniku dluhu) i co do výše. Zároveň nelze přehlédnout, že ani z následného chování žalované nelze usuzovat, že by zpochybnila existenci dluhu či jeho výši, naopak utvrdila žalobkyni v tom, že tento hodlá bez výhrad uhradit (viz e-mail žalované ze dne , datum, ) a v průběhu řízení dala zřetelně najevo, že svému projevu vůle přikládá právě význam uznání dluhu, takto své právní jednání hodnotí (srov. vyjádření obsažené v odůvodnění odporu ze dne , datum, ). Za tohoto stavu vycházel soud při svém rozhodování z domněnky existence uznaného závazku, neboť tato nebyla žalovanou vyvrácena, žalovaná fakticky neuplatnila žádná konkrétní skutková tvrzení způsobilá vyvrátit právní domněnku trvání dluhu v době jeho uznání.9. I pro případ, že by nebylo lze vycházet z uznání dluhu, bylo provedenými důkazy spolehlivě prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva podle § 2079 odst. 1 o. z., přičemž žalobkyně splnila svoji povinnost, když dodala žalované objednané zboží (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ), jehož kupní cenu žalované vyúčtovala fakturou (daňovým dokladem), žalovaná naproti tomu nesplnila svoji povinnost uhradit kupní cenu ve sjednaném termínu splatnosti (ani později), přestože předmět koupě převzala. Z vyjádření žalované je přitom zřejmé, že tato nepopírá uzavření kupní smlouvy či dodání zboží.10. Žalovanou uplatněná obrana se jeví soudu jako ryze účelová. Především nelze považovat za důvodnou argumentaci žalované zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, neboť tento „se vztahuje na nabízení a prodej výrobků a na nabízení a poskytování služeb spotřebiteli“ (§ 1 odst. 2), přičemž žalovanou nelze považovat za spotřebitele ve smyslu definice obsažené v § 2 odst. 1 písm. a/ uvedeného zákona (ostatně ani § 419 o. z.), tudíž jí nenáleží žádná zvýšená ochrana. Prodávající je povinen předat kupujícímu doklady, jež jsou nutné k převzetí a k užívání zboží, jakož i další doklady stanovené ve smlouvě (§ 2087 o. z.). Z provedených důkazů nevyplývá, že by mezi stranami bylo smluveno předání nějakých dokladů, za tohoto stavu by tak mohlo jít jen o